To je něco na způsob "Řekni mi, co čteš, já to řeknu, kdo jsi." Akorát ve Vašem případě spíš "Řekni mi, jestli čteš..."

Ne, nečtu a nemám dojem, že bych se o něco ochudil nebo se to na mně podepsalo jako ve Vámi uvedených příkladech.. Pro mě je čtení prózy a poezie ztráta času, nenašel jsem v tom zalíbení ani na základní škole, nestojím o žádné virtuální hrdiny. Mam ale plnou knihovnu odborných publikací, encyklopedií, slovníků, učebnic, příruček... Raději se dívám na filmy, zážitek z nich mám silnější, a přesto mám fantazii neomezenou.

Avšak nikomu nic neodpírám ani nezakazuju.

Tak co myslíte? Jsem na tom podle Vás špatně?

Vůbec ne! Na Vašem písemném projevu to vůbec není poznat.

Musím vás upozornit na jeden drobný omyl - čtení knih vás naučí používat správně pravopis a sloh, ale rozhodně vás nenaučí plynně mluvit, to je zcela jiná disciplína.

Ono je to celé taková mýlka. Ani pravopis a už vůbec ne sloh...Snad rozvíje, podpořit, zvykonut si na některá rozšíření, ale naučit ne.

Někdy čtení ani myslet nenaučí...

Já už na čtení knih hodně dlouho nemám volný čas. Je to ale jenom a pouze o prioritách. Nejvíc jsem četl na základce. Foglarovky, Mayovky, Verneovky, Dumasovy 3 mušketýry a spoustu jiných. Hodně jsem ještě četl na gymplu a na vejšce. Pak ještě pár let než jsem oženil a byl konec.Sice ne úplný ale byl jsem rád, když mi zbyl nějaký volný čas na čtení Božího slova. Zaměstnání a výchova dětí zaberou hodně času a pokud jsem nějaký volný čas měl tak jsem se věnoval především sportu a kinematografii. Teď už jsem v důchodu a na čtení mi pořád čas nezbývá, Letos jsem přečetl pouze jednu knihu a to "S adroidkou v posteli" od Vladimíra Pikory a Markéty Šichtařové.

Androidku? To jste nesmírně statečný.

Jak u koho. Např. Vlasta Burian vůbec knihy nečetl, doma měl jen sportovní časopisy a pod.

Někdo může přečíst stovky knih, a nezanechá to na něm stopu.

Jsem celkem věrný čtenář, ale nemyslím si, že jsem čtením detektivek a jiných fikcí získala témata ke konverzaci. Je to stejná zábava jako čumění do bedny nebo hraní videoher.

Samozřejmě jsou lidé, kteří rádi čtou encyklopedie a literaturu faktu, ti budou mít ohromný přehled. Mi k tomu stačí zpravodajský portál nebo koukání kolem sebe a poslouchání druhých lidí. Nejsou to žádné hluboké znalosti, ale pro běžnou konverzaci s kamarádkou stačí. A co se týče gramatiky a slovní zásoby, čtenáři to mají nejspíš lepší. Nicméně stále je to pasivní znalost a někdo holt výřečný není od přírody.

Znám spoustu žen, které knihy nečtou, a jsou výřečné až to bolí

Paní Hano, též miluji knihy, čtu hodně, ale i tak mám problémy s gramatikou a pravopisem. Proto mě zarazilo, že odsuzujete nečtenáře: že špatně čtou, píší foneticky, neumí sestavit souvětí ... a hned v první větě napíšete: přečtu za rok desítky knihy. Ocenil bych kdyby víc četli děti. Ti starší nechť dělají co je baví.

Taky jsem byl odsouzen.

Jak vypadají jejich životy? Třeba staví domy, sází rajčata na zahrádce, venčí pejsky. Hlídají vnoučata nebo sousedy. Vaří plné hrnce jídla pro velkou rodinu. Pečou nadýchané buchty. Poslouchají hudbu, malují, chodí na procházky, cestují, překládají do znakové řeči, skládají puzzle, háčkují, šijí roušky, vynalézají kde-co, fotografují, starají se o kočky, celý den se starají o vlastní firmy, učí se cizí jazyky, píšou blogy, hrají počítačové a stolní hry, budují a navštěvují všechny ty únikovky, cvičí jógu, vedou oddíl skautů nebo na vesnici s hasiči organizují tancovačky, milují, zpívají, běhají....

Co by asi řekli vašemu "pročtenému životu"? Je zas tak moc jiný než život vášnivých gamblerů? Po pravdě, nevím...

Jen si nějak myslím, že život má rád vyváženost. Jíst, meditovat, milovat. A dovolím si to říci se vším zaujetím čtenářky a knihovnice (byť nepraktikující momentálně).

To jste napsala hezky. Abych řekl pravdu, tak mi v dnešní době čtení knih vůbec nechybí. Mám spoustu jiných zájmů. Třeba takový golf, cyklistika nebo Playstation4 jsou velkým žroutem času. A k tomu ještě nějaký pěkný seriál na HBO nebo Netflixu. To pak už na čtení knih není vůbec žádný časový prostor

nesouhlasím, někdo nečte, protože nemá kdy, věnuje se jiným koníčkům, ke knihám se vrátí až na stará kolena, až nebude moct lozit po skalách,střílet instinktivní lukostřelbu , dělat poctivě living history...ale i tak si musí hodně nakoukat a načíst... beletrii a nebo naučnou literaturu si dá, až ho nebudou poslouchat ruce a zpomalí ho stáří.....

potom jsou jedinci, kteří nemají doma žádnou knihu, neposlouchají rádio, nechodí do kina a filmy, na které se dívají, jsou spíše akční a plné citoslovců... nečetli a k četbě je nevedli ani jejich rodiče..ve škole nad nimi zlomili hůl a čtenářský deník se dal opsat...

před covidem, jsem vyprávěla, jak někdy v roce 1953 napsal Nikolaj Nosov Neználka ve Slunečním městě a co všechno za vynálezy popsal. Potom mi dědeček jednoho poslouchajícího dítěte volal a skoro brečel dojetím, jak si vnuk,do té doby nečtenář, došel do knihovny pro přihlášku a půjčil si právě tuhle knížku... (co na tom, že mu je 13 let) a je z ní naprosto konsternovaný...

Mě třeba Neználek vůbec nebavil. Měla jsem a mám ráda Astrid Lingrenovou.

A taky ruské pohádky - Krása nesmírná apod..

Lidí co nečtou znám hodně... Co mě ale zaráží víc, jsou lidi, co neposlouchají hudbu

a proč vás to zaráží? vy zase nejspíš neděláte hronadu věcí, co jiní považují za přínosné

Čtu také hodně, knihy miluju a názor na ženské časopisy mám stejný s autorkou.

Občas jsem si na dlouhou cestu koupila do vlaku i časopisy tzv. na jedno použití a nechávala jsem je tam pro jiné cestující. V tom má autorka pravdu, samé reklamy, fotky, zajímavého textu pomálu.

Ale nelíbí se mi prostě ta povýšenost, se kterou kastuje ty, kteří nečtou. Připomíná mi trochu tu studentku literatury z filmu Účastníci zájezdu.