nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.

To mi trochu připomíná - strašení peklem .

Buddha říkal, že peklo je už teď . (že by OSUD ?)

Žít v souladu se svým svědomím a nekonat zlo druhým lidem je snad normální ...

Na to nemusím být znalec bible. Naopak - slovíčkaření (jen někdo má pravdu a zbylé církve to vidí špatně) odrazuje zaručeně velkou část mladých lidí ...

Rozhodně nechci nikomu brát jeho víru .. Víra v určité hodnoty, pravidla, ideály a zákonitosti je dobrá, ba nutná.. Raději mám ale víru (sebe)vědomou ..bez berliček nějakých Biblí, Koránů, Talmudů, proroků, mesiášů a nadpřirozených bytostí. Víru vycházející a navazující na nějaké principy zprostředkované v dobových knihách, učeních či legendách (způsobem jaký odpovídal tehdejší době a možnostem).

Divím se, jak se lidé v 21.století odvolávají na doslovná znění Bible a interpretují co řekl Jejíž, a co a jak přesně myslel. Nám vlastně Ježíš nic neřekl, nenapsal. Všechno jsou jen zprostředkované záznamy jeho učedníků, což byli prostí lidé z počátku letopočtu. Tedy z našeho pohledu dost "primitivní" (pozor, nemyslím to pejorativně).

Proto tyhle věci bysme měli brát jako dobové záznamy o lidském hledání ideálu a utváření hodnot. Vycházet z toho a navazovat na to. Inspirovat se tím. Ne brát všechno doslova a snažit se z toho vyčíst něco konkrétního. Bible je v podstatě něco jako křišťálová koule pro jasnovidce. Čtením v Bibli se muže člověk soustředit v přemýšlení, inspirovat se, rozvíjet intuici.. ale ne hledat hotovou a definitivní pravdu (však si tam každý vždy našel to, co chtěl, a podle toho se ty výklady po celou historii různí).

Prostě to doslovné louskání Bible, odkazy na konkrétní odstavce a pasáže z evangelií, slovíčkaření a výklady co to přesně znamená mi připadá jako ty středověké disputace o tom "kolik andělů se vejde na špičku jehly".

Kéž by bylo co nejvice lidí schopno se nad podobnými články zamyslet, zpytovat svědomí a začít žít život v souladu s Boží pravdou!

Jenže většina lidí něco podobného ani nečte, natož aby se nad tím zamýšlela. Je to veliká škoda, protože v opačném případě by se ulevilo nejen jim samotným, ale celému lidskému společenství, které by se osvobodilo od přeludů a nenávisti k druhým.

Vám karma

Jsou věci, které neovlivníme (třeba pád věže), a pak jsou ty, které ovlivníme. Určitě můžeme ovlivnit náš "věčný osud", tedy to, co s námi bude, až jednou zemřeme. Zda nás Bůh vzkřísí k věčnému životu nebo k trestu, ze kterého už vzkříšení nebude.

Díky za článek a karma. Ať Vám Bůh i nadále žehná a inspiruje Vás k dalšímu psaní.

Dobrý den. Nemyslím si, že by Ježíš popíral existenci osudu. Vyplněná proroctví jsou důkazy o tom, že osud existuje a že to co se stane je předem dáno. Jinými slovy prožíváme již hotový děj. Na druhé straně osud má své dimenze a možnosti. A tak je tady i možnost svobodné vůle v rámci svého osudu.

Píšete: že to, co se stane je předem dáno.

To vaše tvrzení neodpovídá pravdě.

V Bibli je mnoho příběhů, kterým to odporuje.

To, že Bůh ví vše, ještě neznamená, že my nemáme svobodu volby. My svými volbami ten děj směřujeme. Bůh sice ví, jak se rozhodneme, ale to neomezuje naší svobodu. Naopak, pokud se rozhodneme podřídit se Božímu vedení, můžeme směr události zvrátit.

Nedá mi to, abych nepřidal poznámku. Všimli jste si, že největší počty nakažených jsou v takzvaně nejsvobodnějších zemích? Proč?

Můžeme říct, že svoboda je synonymum nezavíslosti? Na kom a na čem? Co myslel tím " činit dobro" které řekl Hospodin Kainovi: Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout."

Když se Adam rozhodl stát nezávislým na Bohu tím, že pojedl ovoce stromu poznání dobrého a zlého, zvolil si svobodu sám rozhodovat co je dobré a co zlé. Od té doby nese následky své nezávislosti - svobody od Boha.

Neustálý boj o chléb, zdroje, území jen dokazuje, že nezávislost - svoboda nejsou tím nejlepším řešením.

Co je to pokání? Především změna smýšlení. Co měl udělat Kain? Odvrátit se od své nezávislosti na Bohu. Opustit strom poznání a obrátit se zpět k Bohu, stromu života. Jako např Enoch, chodil 300 let s Bohem a pak byl vzat.

„Když se Adam rozhodl stát nezávislým na Bohu tím, že pojedl ovoce stromu poznání dobrého a zlého, zvolil si svobodu sám rozhodovat co je dobré a co zlé.“

Trochu bych to pootočil – Adam si zvolil (netuše, co činí) poznat dobré a zlé. Nevolil to, že bude o čemkoli rozhodovat. Protože na to ale nebyl připraven, vzdálil se tím od Boha. Čím je člověk dál od Boha, tím víc si sám rozhoduje o tom, co je dobré či zlé, ale tohle ještě Adam nevěděl; to je až smutný důsledek.

..

U věty „Co měl udělat Kain?“ mi automaticky naskakuje otázka „Co měl udělat Jidáš?“ Namísto sebevraždy v zoufalství počkat v lítosti na Vzkříšeného – tu volbu měl. Odvážný (mohl se zdekovat, namísto toho šel na to nádvoří) Petr nakonec zapřel; Pán mu to říkal (osud?) a Petr plakal[*], jenže vydržel a dostalo se mu odpuštění a poté byl skálou církve.

---

*) V Janových pašijích J. S. Bacha o tom zpívá evangelista, typický barokní recitativ; na rozdíl od běžných barokních recitativů je však i v tomto typizovaném hudebním útvaru tolik nářku... inu Bach.

Děkuji za článek, kterých je na blogu potřeba jako soli, místo neustálého přehazování mouder o coronaviru. Svět by byl lepším místem pro žití, kdyby alespoň čas od času mnozí v klidu a tichu přemýšleli o sobě a o svém životě, než aby pořád hledali novinky na Internetu a hloubali ve věcech, které změnit nemohou. Ne se všemi Vašimi názory na Vašem blogu souzním, ale toto se Vám podle mě moc povedlo a těším se, že si od Vás něco podobného příště zase přečtu. Hezký den

Asi jsem natvrdlý, ale píšete, že Ježíš tím říká, že se ti kterým se stalo neštěstí, nijak neprovinili oproti těm, kterým se neštěstí nestalo. Ale současně Ježíš říká, že pokud nebudou posluchači činit pokání, stane se jim také neštěstí. Z toho ale vyplývá, že ti, kterým se stalo neštěstí, pravděpodobně nečinili pokání, ... tedy se provinili oproti těm, kterým se nic nestalo.

Mě z toho vyplývá to co vyvracíte - tedy že postižení neštěstím byli potrestáni za provinění (za nečinění pokání).

Lze se na tu událost podívat i jinak, tehdy za ním, Ježíšem, přišli někteří s výjimečnou zprávou, o zvláštním neštěstí. O lidech, jejichž životy byly ukončeny předčasně a násilně. To nebyli lidé, kteří umírali stářím.

Odpověď Ježíše byla určena pouze těm, co chtějí svůj hřích obhájit a svalit svou vinu na druhé. Proto těmto lidem říká: kdybyste činili pokání a změnili své smýšlení o tom co je dobré a co zlé, byli byste uschopnění vnímat Boží vedení a těmto nebezpečným událostem a místům byste se vyhýbali.

Tento příspěvek vám tady na popularitě nepřidá a v lepším případě pod ním bude minimum komentářů. Ale to určitě víte a asi vám to vadit nebude. Za sebe říkám, že se mi článek líbil. Vše podstatné v něm bylo řečeno. Jen tak dál...

Připojuji se:

Chybí mi tu začátek 9. kapitoly Janova evangelia:

„Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: ‚Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?‘ Ježíš odpověděl: ‚Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.‘“

Tolik k osudu, ke karmě a tak. Zlo je mnohdy bez zjevné, bezprostřední příčiny, ale Stvořitel dokáže i porušenost použít k tomu, aby byl oslaven.

Dobrý postřeh. V tehdejší společnosti bylo zvykem přisuzovat postiženým jinou vinu, větší, než obvyklou. Ptali se ho i jeho učedníci. Mylně se domnívali, že Bůh trestá větší hříšníky více, než menší hříšníky. Mnozí si o sobě mylně mysleli, že když plní Mojžíšovy příkazy, tak jsou spravedliví a něco takového se jím nemůže stát.

Bohužel i dnes se mnozí lidé domnívají, že Bůh trestá hříšníky. V dnešní koronavirové době si to myslí mnozí, i když to nahlas neřeknou.

Nic není vzdálenější skutečnosti. Hřích je trestem sám za sebe. Co řekl Hospodin Kainovi?

Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout."

Nebudeš-li konat dobro, hřích tě začne ovládat a poneseš následky svého hříchu.