Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Haničko, děvenko zlatá! Asi mne také otaxujete za nedospělého kluka, i když můj život se pomalu chýlí ke svému konci. Ano, chodím v kraťasech i do kostela a dámy kolem šedesáti let oslovuji "děvčata".

Ale u Vás zjišťuji, že ještě nevíte, že nikoho nemůžete převychovat. A svého muže nejméně ze všeho! S tím se smiřte!

Muž a žena mezi sebou střídají role: Tatínek a dcera, maminka a chlapeček a milenec a milenka. A v těchto třech rodinách si navzájem hrají.

Je pozoruhodné, že si stále vyhledáváte jen dětské muže, u kterých převládá vyvolávání jejich závislosti na Vás. Zjevně se chováte převážně jako dominantní maminka a mužové tuto přidělovanou roli přijmou nebo nepřijmou.

Dnešní doba je typická, že mentálně dospíváme pomaleji. Máme se dobře. Nesnažíme se o samostatnost. A většinou si myslíme, že ji nepotřebujeme.

:-)

Omlouvám se, že text dopíši až odpoledne. Nyní jdu na mši do kostela a v poledne budu sledovat Moravce. Zatím hezký den!

:-)

0 0
možnosti
JR

J25a51n 26R94á68ž

30. 6. 2019 14:11

Také i ve svém hodně pokročilém věku chodím od jara do podzimu v kraťasech a různě počmáraných tričkách a ženy oslovuji tak, že to lze považovat za jednání v rozporu s protokolem vytvořeným propagátorkami šílenství zvaného Mee Too. Ale jednou ve Španělsku jsem zašel v kraťasech rozjímat do místního kostela. Už to nikdy neudělám, neb jsem z toho, jak se místní na mne dívali dospěl k názoru, že takové ne-oblečení při návštěvě kostela není, zvláště v zemi, kde je respekt k Bohu velice vážně vnímán, zrovna nejvhodnější. A od té doby se z kraťasů převleču do dlouhých kalhot, i když jdu 500m rozjímat do našeho místního kostela.

To není polemika s Vašim postojem k oblékání, ale jen vyjádření mého subjektivního názoru, že je dobré rozlišovat kam jít v kraťasech vhodné je a kam ne a to platí i při posuzování toho, že i volba oblečení může být výrazem respektu k osobě, se kterou se chci setkat nebo prostředí, kam se chystám. Z toho vyplývá, že jít na schůzku s ženou o které je známo, že chodí elegantně a módně oblečená v kraťasech, je možno považovat ze faux pas. A tak se nedivím, že když partner autorky blogu toto neuměl pochopit, byla roztrpčená.

1 0
možnosti

Plně souhlasím! Ženě a místním zvyklostem je radno se přizpůsobit. :-)

0 0
možnosti

Toto, co jste napsal, mě napadlo úplně stejně...cituji:

"Je pozoruhodné, že si stále vyhledáváte jen dětské muže, u kterých převládá vyvolávání jejich závislosti na Vás. Zjevně se chováte převážně jako dominantní maminka a mužové tuto přidělovanou roli přijmou nebo nepřijmou."

2 0
možnosti
  • Počet článků 622
  • Celková karma 14,45
  • Průměrná čtenost 3868x
Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

');
//-->