Kdy jste byla naposledy na společenské akci? Spokojená, usměvavá, dokonale oblečená?

Váš článek je totiž smutně úsměvný...

Frak se dá naučit nosit až ve třetí generaci. Ono je toho ale více.

Nedávno jsem po dlouhé době navštívil s rodinou multikino. Všechno hyper, super, mega, ale kabáty jsme museli držet na kolenou. Nebyla zde šatna. To mě přivádí k otázce, nakolik se současná společnost mění a stává buranskou.

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=590011

to bude tím,že Janeček, Vás a podobné kritiky má u zadku.

a já tam mám Janečka a jeho harém.

Pojem Dress Code zůstane pro buranského plebejce celoživotní neznámou.

Já myslím, že jste svůj slib měla dodržet

Kdyby byl ohoz jediný Janečkův problém, tak ty to bylo ještě dobré :D.

:-D

O módu se vůbec nezajímám, vůbec mi to nedává v životě smysl. A jsem neobyčejně pobaven, že někdo má tak nutkavou potřebu řešit, jak se kdo obléká, a dokonce jej odsuzovat. Nechápu ani, proč někdo někomu vymýšlí pravidla, jak se má oblékat. Vzhledem k stovkám důležitějších věcí v životě člověka mi toto připadne naprosto nicotné. Proč, prosím vás?

Docela se podivuji nad tím, že jste si dala práci a vzala čas na napsání blogu o tom, jak jistý miliardář chodí jako vagabund

Ale no tak...v montérkách tam nebyl:-))

Přestože mám s oblékáním ve svém vystudování dost co do činění, z Vašeho článku poněkud kvetu. Zaprvé - bude tu tisíc křiklounů na zbytečnost akce a celého večera - když atakdále, omleto tisíckrát - a zároveň z toho schizofrenicky budeme dělat přijímání u britské královny. Strefovat se do Janečka mi přijde v podbízivosti zavánějící drbárnou. prominte. A maličko " snadné". Zadruhé - byť byste měla v čemsi pravdu, tématem je umění, tvořivci, tvůrci ...A tohle se často spoutat konvencemi nedá, pravosrdcaře rockera z kožené bundy nesundáte, ani kdybyste si proti němu plamenně nesla Ladislava Špačka v náručí. Janeček je prostě uvolněný typ chlapa... a věřte, že jako jsou mu šumafuk jiná pravidla těch mnohdy upjatých spořádaných, je mu lhostejné i toto. Skoro bych řekla, že vstřícná naznačená snaha přizpůsobit se tu z jeho strany je a pocit, který evidentně šířit umí, široký úsměv, nadhled a svobodomyslnost, uvolněnost, ke kvádru či smokingu patřit má. A co se týká divadel a večerů - zatřetí - neznám nic horšího než oblečenou dvojici podle předpisu, která odchází znechucena jednoduše proto, že to nebyla jednoduchá vtipná podívaná, herci moc křičeli...bylo to těžké téma. V Plzni se svého času objevily plakáty s výzvou divadla - přijdte klidně v džínách, ale přijdte... a my uděláme všechno proto vydat ze sebe to nejlepší.

Naprosto se s tímto ztotožňuji.

Ono nic se nemá přehánět, a přesně - je třeba akceptovat o jakou společnost se jedná. A tvořivci v umění se spoutat nedají.

Něco jiného je večeře u velvyslance, či vídeňský ples.