Proč jsem přestala nakupovat oblečení v Orsay?

V dámském obchodě Orsay jsem nakupovala 15 let a byla jsem spokojená. Ta doba je pryč. Kvalitní materiály nahradily nekvalitní, dobré střihy vystřídaly špatné, ceny se zvyšují podle poptávky nahoru dolů. Reklamace trvá věčnost.

Minimálně patnáct let jsem nakupovala v kamenných obchodech Orsay v různých městech – Hradci Králové, Praze a Ústí nad Labem. Byl to obchod, kde jsem měla jistotu, že mi všechno sedne a nebudu to muset doma jako švadlena upravovat a přešívat. Zkrátka jsem si zakoupila sukni, halenku, kalhoty či šaty, doma vyprala a mohla je druhý den nosit. Materiály byly kvalitní a víceméně přírodní – bavlna (BA), viskóza (CV) či len (INU). Občas s příměsí umělého polyesteru (PES), ale těm jsem se vždy vyhýbala. Ceny byly odpovídající a pro mě vyhovující.

NEKVALITNÍ MATERIÁLY A SYNTETICKÉ NITĚ

Posledních osm let jsem si začala všímat pozvolných změn v Orsay, které se mi nezamlouvaly. Řetězec začal vyrábět z nekvalitních materiálů, začal šetřit na kvalitě nití, střihy oblečení se změnily sice v trendy záležitosti, ale mně neseděly. Ceny šly jako všechno samozřejmě nahoru, ale kvalita nezůstala stejná, ale šla dolů.

Například jsem si koupila halenku ušitou z přírodního materiálu, viskózy, která stála asi 600 Kč a po několika vyprání ztratila svůj tvar a vzhled. Zkrátka halenka vypadala jako hadr na podlahu. Ačkoliv jsem dříve oblečení od Orsay mohla nosit několik let, nyní stačilo pár měsíců a mohla jsem je vyhodit. Jinak bych se za sebe musela stydět.

Řetězec také začal používat silonové nitě místo nití z BA a PES. U již zmíněné halenky jsem se stále ošívala a drbala. Nejdřív jsem se domnívala, že mám nějakou vyrážku. Ale má pokožka byla v pořádku, když jsem onu halenku nenosila. Když jsem si ji však oblékla, stále jsem se nemohla zbavit dojmu, že po mně něco leze a šimrá mě. Musela jsem se zcela nepřirozeně a poněkud odpudivě drbat. Dlouho jsem nemohla přijít na to, v čem je problém. Až když jsem si dobře prohlédla švy halenky, svitlo mi! Halenka byla sešitá nitěmi ze silonu. Pro ty, kdo netuší, o čem je řeč, jde o vlákno, které vypadá jako tenký rybářský vlasec na ryby. Tedy syntetický materiál a tudíž zcela nechutná záležitost. Ale koho by napadlo kontrolovat nitě? Když to navíc předtím nějakých 15 let problém nebyl?! Halenku jsem nakonec vyřadila ze svého šatníku a skončila jako hadr na podlahu.

STŘIHY OBLEČENÍ, KTERÉ PŘI POHYBU NESEDÍ

Také jsem vypozorovala, že například úplně obyčejné tričko, které mi při zkoušení v kabince skvěle sedělo, mi po zakoupení absolutně nesedělo. Proč? Nechápala jsem to. Pak mi došlo, že na figuríně či na mně, když jsem se nehýbala, bylo perfektní. Ale když jsem v něm někam šla a moje ruce a ramena se hýbaly, tričko na mém těle podivně cestovalo sem a tam. Navíc se krabatilo ve výstřihu, který se mi až příliš odvážně odhaloval a byla mi vidět podprsenka. Tričko mi sjíždělo z ramen, cestovalo po břiše…

Jestli ale žena něco chce a potřebuje, pak je to oblečení, které jí dodá sebejistotu a pocit, že jí oblečení sedí. A to nejen, když stojí a nehýbe se, ale právě při chůzi a různých činnostech. To, že kus oblečení cestuje po těle, kam se mu zlíbí, je děs a hrůza. Každá švadlena vám řekne, že to vypovídá o špatném střihu. Tento nelichotivý cestovatelský kousek mě vyšel na 400 korun. Musím se přiznat, že tohle jsem ještě nikdy nezažila. Poprvé v Orsay. A doufám, že už ani nezažiju!

ROZDÍLNÉ CENY OBLEČENÍ NA INTERNETU A V KAMENNÉM OBCHODĚ

Další zarážející věcí, kterou jsem vypozorovala, byly rozdílné ceny šatů (já jsem se zaměřila na šaty, protože ty jsem tehdy sháněla, ale možná se to týká i jiných kusů oděvů). Jiné ceny jsem objevila na webu Orsay a jiné ceny v kamenném obchodě.

Například se mi zalíbily jedny konkrétní šaty na internetu. Naprosto mě okouzlily! Dámy, která z nás to nezná? Zkrátka šaty, které musíte mít ve svém šatníku. A dokud je nemáte, myslíte na ně a sníte o nich.

Protože jsem nechtěla kupovat šaty, které jsem si nezkusila, tak jsem zašla do kamenného obchodu v OC Forum Ústí nad Labem. Tam šaty měly. Vyzkoušela jsem si v kabince troje – velikosti č. 34, 36 a 38. Seděla mi velikost 36. Letní šaty ze lnu a bavlny stály asi 1.300 Kč.

Šokem pro mě byla ale cena! Na internetu je totiž už zlevnily a stály pouhých 800 Kč. Takže jsem šaty v obchodě vrátila a doma jsem si je objednala na internetu za nižší cenu. Ono je rozdíl mít nebo nemít 500 Kč. Zaplatila jsem převodem z bankovního účtu. Bylo mi jasné, že to bude trvat pár dnů.

Mezitím mi stále přicházely automatické e-maily z Orsay, které mě vyzývaly k úhradě nezaplacených šatů. Když uběhl týden a šaty nikde, šla jsem kolem obchodu Orsay a zeptala se paní prodavačky, kde je problém. Ta v systému zjistila, že šaty jsou na cestě a pravila, abych vydržela. Prý dorazí. Šaty mi dorazily za deset dnů od objednávky na internetu. Délka doručení mě poněkud zarazila.

CENY SE MĚNÍ NA INTERNETU PODLE TOHO, JAKÁ JE PO NICH POPTÁVKA

Dalším nemilým překvapením bylo, že Orsay si hraje s cenami oblečení podle toho, jaká je poptávka. Například jsem objevila červené šaty z viskózy, které se hodně kupují před Vánoci a svátkem Sv. Valentýna. Asi měsíc před Vánoci stály 699 Kč. To byla původní cena. Za dva týdny, jak se začaly kupovat, Orsay zvýšil cenu na 999 Kč.

Ale stejné šaty v modré či zelené barvě stály 699 Kč. Pak ještě klesla cena na 499 Kč. Líbily se mi ty modré a já jsem začala o nich uvažovat. Ale po týdnu jsem si všimla, že už nestojí 499 Kč, ale Orsay je zdražil znovu na 699 Kč. O pár týdnů později byly ceny opět na internetu vyšší. V kamenném obchodě byla ještě jiná cena. Kdo se v tom má vyznat?! Změna cen šatů po týdnech ve mně vyvolávala velkou nejistotu. Na co se má tedy člověk spolehnout? Tohle jsem u žádného jiného obchodu ještě neviděla. Byla jsem z toho tak znechucená, že jsem si koupi šatů rozmyslela.

POUZE JEDEN KUS OBLEČENÍ NA PRODEJNĚ

Kolem Vánoc jsem si zašla do kamenného obchodu Orsay. Chtěla jsem si prohlédnout novou kolekci. Tu jsem viděla v e-mailingu, který mi Orsay posílá. Opět se mi zalíbily šaty. V obchodě jsem však objevila jenom jednu velikost. Když jsem se zeptala paní prodavačky, kde mají další velikosti (jak jsem již psala, aby mi dobře padly, zkouším si vždy tři velikosti – hodně záleží na střihu, zda jde o tkaninu či úplet atd. To všechno může ovlivnit velikost šatů).

• „My teď dostáváme od každého zboží jenom jednu velikost,“ řekla prodavačka.
• „Prosím?“ zeptala jsem se znovu, protože jsem měla dojem, že jsem se přeslechla.
• „No, od každých šatů, kalhot či halenky máme jenom jedno číslo,“ vysvětlila mi prodavačka.
•  „Dobře, takže tohle je velikost 38… Takže když si potřebuji vyzkoušet velikost 36 a 34, pak mám udělat co?“ zeptala jsem se nechápavě.
• „Objednejte si obě velikosti na internetu a pak nám to můžete vrátit, když to nebude sedět,“ odpověděla prodavačka klidně.
• „Víte, ale já si potřebuji zkusit tři velikosti. Takže mi radíte, abych si objednala a zaplatila troje šaty?“
• „Ano, jinak to nejde,“ odpověděla mi prodavačka.

Šaty jsem vrátila zpátky na věšák a rozhodla jsem se, že to zabalím. Nechápu, když máme zhruba osm základních dámských velikostí (od vel. 34 do vel. 48), větší velikosti vynechávám, jak může nějaký obchod nabízet oblečení jen v jedné velikosti! To si přeci většina zákaznic oblečení nikdy nevyzkouší?! Navíc když přijde první zákaznice a daná velikost jí sedne, okamžitě si oblečení koupí, dámy, které přijdou později, už na vlastní oči toto oblečení v celém obchodě neuvidí. Jenom na fotce na webu Orsay.

DORUČENÍ OBLEČENÍ ZA TŘI TÝDNY?

Tři týdny před Vánoci mi to nedalo a objevila jsem ve výprodeji na webu Orsay krásné šaty. Cena byla bezkonkurenční. Řekla jsem si, že to ještě jednou s Orsay risknu a dám jim šanci. Třeba byla chyba na mé straně? Šaty jsem si objednala přes internet a nechala doručit do kamenného obchodu Orsay v obchodním centru FORUM (abych je mohla ihned vrátit, kdyby mi neseděly).

Poučena z objednávky letních šatů, jejichž doručení trvalo deset dnů, jsem raději zaplatila kartou (ne převodem z účtu). Doufala jsem, že si šaty obléknu na Štědrý den. Ale šaty nedorazily ani po dvou týdnech.

Den „D“ se blížil a mě se zmocňovala panika. Neměla jsem šaty ani peníze. Stavila jsem se tedy v kamenném obchodě Orsay, abych zjistila, v jakém stavu je moje objednávka. Bylo mi řečeno, že se vyřizuje. Prý si mám raději zavolat na zákaznickou linku Orsay.

Když se další dny nic nedělo, zavolala jsem na zákaznickou linku Orsay. Zvedla to milá a přátelská paní, podle hlasu zcela jistě dáma v letech (asi v důchodu). Srozumitelně mi vysvětlila, jak to chodí v Orsay. Tak pozor, pokud to nevíte, teď se vám to, milé dámy, ujasní!

Okamžitá platba byl prý dobrý krok, ale prý to trvá tak dlouho, protože se moje objednávka vyřizuje ve třech státech EU. Moje peníze putují z mé banky do české banky Orsay a ta je pak odesílá do banky v Německu, kde je sídlo Orsay. Šaty expedují z velkoskladů Orsay, které jsou v různých východních státech Evropy. Proto deset dnů a více je normální. Paní mě ujistila, že musím být trpělivá, protože před Vánoci toho mají hodně.

V době pandemie (která trvala už několik měsíců), kdy většina obchodů přesouvá prodej svého zboží na internet, k tomu navíc před Vánoci… to všechno jsou přece okolnosti předvídatelné, na které se dá dobře připravit předem. Nepochopila jsem, proč Orsay tyto záležitosti neřešil preventivně tak, aby byl na nával zákazníků před Vánoci připraven?!

Radila jsem se o tom s kamarádkou a zeptala se jí, zda ví, že Orsay má velkosklady oblečení v různých státech EU. Kamarádka byla v šoku a řekla: „To je divný! Moje matka si objednává oblečení v Orsay na internetu běžně a má ho doma druhý, maximálně třetí den!“

To bylo tedy překvapení! Nakonec mi volaly dva dny před Štědrým dnem, že už moje šaty dorazily. Trvalo to tři týdny. Jenže já jsem už byla mimo město. Po svátcích se už obchody neotevřely.

Po Novém roce mi přišel automatický e-mail, který mě vyzýval, abych si vyzvedla šaty v kamenném obchodě Orsay. Nu, dobrá, napadlo mě, patrně má Orsay výdejní okénko. Když jsem přišla do obchodního centra, obchod Orsay byl zavřený a výdejní okénko nikde.

Pak mi přišel druhý e-mail, který mě znovu vyzýval, abych si šaty vyzvedla. Zavolala jsem na zákaznickou linku a ptala jsem se, jak si mám vyzvednout šaty, když v našem městě Orsay nefunguje? Bylo mi řečeno, že jsou zaveleni prací a lidé hromadně ruší objednávky. To se fakt nedivím, pomyslela jsem si, ale nahlas jsem to neřekla. Paní s ruským přízvukem se mě ptala, zda si budu přát vrátit peníze, anebo si počkám na otevření obchodu.

Po šesti týdnech jsem neměla šaty a nebylo jasné, kdy budou obchody otevřené (ostatně máme duben a jsou stále zavřené), proto jsem se rozhodla pro vrácení peněz. Paní si to zaznamenala, ale další dny se nic nedělo. Když jsem znovu zavolala na zákaznickou linku Orsay a dožadovala jsem se e-mailu na vedení společnosti, bylo mi řečeno, že nic takového neexistuje. Zákazníkům je k dispozici jenom zákaznická linka. Ale když prý něco chci, že si to zapíší a vyřídí výše. Nadiktovala jsem svoji stížnost, nicméně tento přístup mě opravdu vyděsil. Fakt, že není možné kamkoliv zavolat či napsat mě neuklidnil.

Peníze se nakonec po několika dnech objevily na mém bankovním účtu. Nebudu zapírat – nesmírně se mi ulevilo. Už jsem si totiž myslela, že nebudu mít ani šaty, ani peníze.

JAK DLOUHO MŮŽE TRVAT REKLAMACE?

Nicméně moje kamarádka dopadla mnohem hůř. Na začátku prosince reklamovala v Orsay zimní kabát. Po čtyřech měsících nemá ani kabát ani peníze. Jediná varianta, která existuje, je stále dokola volat na zákaznickou linku Orsay a doprošovat se a škemrat o intervenci.

RYCHLÁ MÓDA Z KAMBODŽE

Navíc jsem se nezmínila o tom, že dámské oblečení z řetězce Orsay šijí šičky v Kambodže. Ruku na srdce, v jakých podmínkách to asi probíhá?! Ne, tohle už opravdu podporovat nechci.

Jak jistě, milé dámy, pochopíte, každý pohár jednou přeteče. Toto jsou mé důvody, které mě vedou k tomu, že v Orsay už nakupovat nebudu. Je mi to líto. Před 15 lety jsem si je nemohla vynachválit a většina mého šatníku byla právě z Orsay… V tomto řetězci jsem zanechala nemalé peníze. Byla jsem spokojená a halenky, kalhoty, sukně či šaty jsem nosila ráda, dlouhá léta a cítila jsem se v nich skvěle. Nezbývá než konstatovat, že tento čas už je dávno pryč.

Obchody mohou pracovat na tom, aby se k nim zákaznice rády vracely a aby nakupování v jejich obchodech bylo potěšením. Obchody mohou svou komunikaci se zákazníky vylepšovat, anebo mohou aktivně pracovat na svém zániku. Obávám se, že obchod Orsay se rozhodl pro to druhé – pro pomalý zánik.

Krásné jarní dny v kvalitní oblečení Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander