Jak město sází v naší ulici stromy a sousedi je ničí

21. 11. 2019 22:58:29
Město Ústí nad Labem vykácelo v naší ulici pět nemocných vzrostlých smrků. Místo toho vysadili čtyři nové stromky. Vydržely tři roky, pak je někdo z mých sousedů poškodil. Kdo? A proč to udělal? Komu se stromky nehodily?

DOMY, TRÁVNÍKY A STROMY V NAŠÍ ULICI

Před II. světovou válkou a během ní, když byly Sudety zabrány Němci, bylo v nynější Ženíškově ulici v Ústí nad Labem několik cihlových domů (říká se jim „poštovské domky“) a ty měly mezi sebou obrovské zahrady. Byly založeny trávníky a vysázeny stromy. Jednalo se o různé ovocné stromy, ale také smrky a jedle. Na místě, kde nyní bydlím, bylo dokonce velké zahradnictví (což jsem se dozvěděla od místních starousedlíků).

Po odsunu Němců v roce 1945 byly Sudety vylidněné. Stát se však snažil různými způsoby motivovat obyvatele celého Československa, aby se přestěhovali do prázdného pohraničí na severu Čech.

Kdo tak učinil, dostal nejen kompletně zařízený dům se vším všudy (ostatně sudetští Němci si mohli vzít s sebou zavazadla vážící 50 kg na osobu), ale i třeba s hospodářstvím, koňmi ve stájích, králíky v králíkárnách a se slepicemi v kurníku, samozřejmě se zahradou a několika hektary pole k tomu (tak tomu bylo v případě rodiny mého táty, jiná věc je, že všechno komunisté o tři roky později, v roce 1948, znárodnili, tedy sebrali a založili JZD).

PANELOVÁ VÝSTAVBA ZA SOCIALISMU

Protože se do Ústí nad Labem v 60. letech XX. století přistěhovalo hodně lidí a rodiny se rozrůstaly, začala ve velkém socialistická výstavba panelových sídlišť. Do té doby vkusné průmyslové město se začalo měnit v panelovou hrůzu. Ani Ženíškovu ulici se změny nevyhnuly. Zahrady byly vyhodnoceny jako příliš veliké a mezi dva poštovské domy se postavil dlouhý panelový dům (v tom dnes bydlím).

NEJDŘÍVE ODEŠLY JASANY

Ovocné stromy byly vykáceny, ale jedle a smrky v ulici mezi domy zůstaly. Když tu bydlel můj táta, bylo v ulici asi sedm jasanů. Dnes tu stojí jen jeden. Postupně odumřeli a byly vykáceny.

PAK BYLY VYKÁCENY NĚKOLIKAMETROVÉ SMRKY

V roce 2015 bylo pět vzrostlých smrků (které vysázeli asi před 80 lety sudetští Němci) napadeno mšicí smrkovou a jehličí začalo „rezavět“ a opadávat. To se ale dělo napříč celou zemí, tak víte, o čem píši. Proto Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město, oddělení čistoty a zeleně nechal stromy pokácet.

MĚSTO VYSADILO ČTYŘI MLADÉ STROMKY

O rok později, tedy v roce 2016 nechalo město na stejném místě vysadit čtyři kusy douglasky tisolisté (stále zelený rychle rostoucí jehličnan, z čeledi borovicovitých, který nepotřebuje velké množství srážek).

Já jsem to uvítala! Původních stromů vysazených sudetskými Němci je v ulici pomálu, asi tak tři. Když si vezmete, že tropická léta panují každý rok, a nastávají už v dubnu a končí někdy až koncem září, každý stín je dobrý. Nehledě na to, že rozpálená dlažba chodníku a betonová ulice mezi domy, stejně jako dlažba vedoucí ke vchodům domů, dovedou rozpálit povrchy na nepředstavitelnou teplotu a ohřívají už tak dost tropický vzduch. Ještě jsem zapomněla na rozpálená auta, která zabírají na ulici (a občas i na chodníku) každý volný metr. Zkrátka zbytečně navyšujeme teplotu, aniž bychom museli. Nehledě na to, že blížící se klimatická krize volá po zeleni, která by napomohla vstřebávání oxidu uhličitého ze vzduchu.

KDE JSOU MLADÉ STROMKY?

Na jaře 2019 jsem si všimla, že čtyři mladé stromky douglasky tisolisté zmizely. Někdo je pokácel a odvezl. Jeden ze sousedů říkal, že to prý bylo město. Nemohla jsem pochopit, jak může město stromky vysadit a o tři roky později je vykácet?!

Po dalším tropickém létu 2019 jsem si uvědomila, jak nám nesmírně chybí v ulici stromy, které by vytvořily stín. Ale ono taky bydlet v zeleni a dívat se z oken na stromy je mnohem příjemnější, než sledovat domy, beton a dlažbu. Nechybí jenom mně, ale hlavně budou chybět dalším generacím. Nemocné smrky se mohly dožít až 500 let. Nově zasazené stromky douglasky tisolisté se mohly dožít od 500 let do 1000 let. To už by bylo nějakých generací!

MĚSTO SÁZÍ, ALE SOUSEDÉ KAZÍ

Proto jsem se obrátila na vedoucí oddělení čistoty a zeleně Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město, Moniku Královou a požádala ji, zda by nebylo možné v Ženíškově ulici vysadit pár stromů.

Odpověď byla pro mě šokující!

„Výsadba se setkala s nevolí občanů z přilehlého domu. Nicméně stromy tam již byly. Vzhledem ke skutečnosti, že dřeviny byly znehodnoceny „lidovou tvořivostí občanů“ – byl na nich prováděn neodborný řez, čímž došlo k poškození jejich přirozeného habitu - bylo doporučeno orgánem ochrany přírody jejich odstranění. Tak bylo v předjarním období roku 2019 učiněno. Vzhledem k těmto skutečnostem není na předmětné parcele plánována nová výsadba. V případě, že by obyvatelé přilehlého domu chtěli vysadit nové dřeviny, je nutné doložit písemnou žádost podepsanou předsedou sdružení vlastníků bytových jednotek jako důkaz, že tento akt byl s vlastníky projednán a ti s výsadbou souhlasí. V tomto případě bude nová výsadba konsultována s orgánem ochrany přírody a dle jeho doporučení bude dále postupováno,“ odepsala Králová.

Co na to říct? Město samo od sebe vysadilo stromy (které byly samozřejmě zaplaceny z peněz daňových poplatníků, což jsme my všichni) a sousedi v mém vlastním domě je zničili. S kým to tady vlastně žiji?

Hlavou se mi hodí otázky: Komu mohly stromy vadit? Kdo a kdy je poškodil? Neumím si představit, že by to udělaly děti, ty se o stromy nezajímají. Dospívající randí, hrají hry a milují chytré telefony, ale neřeší nově vysazené stromky. Většina sousedů se v našem domě nezajímá o nic jiného, než o své vlastní blaho, ostatní je jim „ganz egal“ (což přeloženo z němčiny znamená „je to fuk“). Pak tu máme několik nadšených zahrádkářů, ale ty bych vyloučila, protože ti by takové „harakiri“ na mladém stromku nikdy neudělali. A mladá generace? Ta má dost práce s rodinami, dětmi, jejich koníčky, úkoly, nákupy atd., že vůbec okolí domu neřeší. Přiznávám, je to pro mě záhada...

Jedno je ale jisté, až se teploty během letních měsíců další roky o pár stupňů ještě navýší, budeme prahnout po stínech stromů jako žíznivý po vodě. Ale budeme mít smůlu.

Krásné podzimní dny, hodně zeleně a moudrých sousedů v sousedství Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie: hrš

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 21.11.2019 22:58 | karma článku: 21.77 | přečteno: 1027x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 755 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 456 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 303 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 616 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 35.51 | Přečteno: 688 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 30.82 | Přečteno: 2510 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.31 | Přečteno: 309 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 220 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...