Co dělat, když se vám prohánějí divocí prasáci pod okny?

22. 09. 2019 19:03:26
V posledních letech se v naší zemi přemnožila divoká prasata. Myslela jsem si, že se mě tohle téma nebude týkat. Když jsem ale v noci uslyšela pod okny funění a chrochtání, zhruba tři metry od postele, pochopila jsem svůj omyl!

Zprávy o tom, že se přemnožila divoká prasata (říkám jim divocí prasáci) jsem slýchávala několik posledních let. Když jsem viděla zprávy v TV či natočená videa, byla jsem překvapená, ale nijak šokovaná. Upřímně mi bylo obyvatel, kterých se to týká, lítá.

Mně osobně se to nedělo a tak mě to netrápilo. Ostatně jsem si říkala, že když bydlím ve stotisícovém městě Ústí nad Labem, navíc v centru, tak se mě to ani týkat nebude. Ale mýlila jsem se! Všechno je jednou poprvé.

FUNĚNÍ A CHROCHTÁNÍ POD OKNY

Situace se změnila zhruba před týdnem, tj. druhý týden v září roku 2019. V noci kolem 3.30 hodin jsem se probudila a vydala se na toaletu. Napůl jsem spala, napůl jsem byla probuzená. Jistě to znáte sami. Jediné, co jsem si přála, bylo znovu padnout do postele a vydat se do říše snů. Když jsem si zalezla do příjemně teplého pelíšku a usínala, ozvalo se pod okny mého přízemního bytu podivné funění.

Vzhledem k tomu, že jsem měla otevřené ventilačky, jak v ložnici, tak v kuchyni, bylo slyšet všechno zřetelně. Před pár lety jsem řešila problémy s úchyláky, kteří se potulovali městem, nakukovali do přízemních bytů a okatě masturbovali. Tohle vyděsí každou ženu, která nemá zrovna vedle sebe muže. Několikrát jsem proto volala na pomoc městskou policii. Byla jsem tak vyděšená, že bych neusnula! I když strážníci nikdy nikoho nechytili, už jenom těch pár vřelých slov, která jsme spolu prohodili ve dveřích, mě uklidnilo. Navíc vždycky projeli několikrát ulici a prohlíželi s baterkami stromy a křoví v naší ulici.

Když se tedy ozvalo zafunění, hned mě napadlo, že se nejspíš jedná o neukojeného muže, kterého vehnaly do nočních ulic jeho naléhavé potřeby. Ovšem pak se ozvalo další zafunění doprovázené zachrochtáním.

PRASÁCI TŘI METRY OD POSTELE

Musím se přiznat, že jsem v posteli ztuhla a krve by se ve mně nedořezal! Divocí prasáci pod mými okny! Věděla jsem, že mě od nich dělí metrová stěna domu a poté okna s mřížemi (to je v tomto kraji již nezbytnost a je divný, kdo je na bytech v přízemí nemá), ale i tak jsem odhadovala, kolik metrů je ode mě dělí. Mám malý byt, a byť je tedy moje postel až na druhém konci pokoje, divocí prasáci, kteří se vesele proháněli pod mými okny ložnice, byli ode mě pouhé tři metry! To mě neuklidnilo! Spíš naopak!

KÉŽ BYCH MĚLA ZA MANŽELA MYSLIVCE...

Jsou chvíle, kdy si jako žena z celého srdce přeji, aby vedle mě stál muž. Například, když hovořím s oplzlým instalatérem, který mi lže do očí ohledně opravy, nebo když platím u pokladny a prodavačka mě nepokrytě okrádá a myslí si, že jsem tak hloupá, že na to nepřijdu. Právě té noci jsem si přála, aby se mnou postel sdílel manžel, který by byl myslivec! Je mi jasné, že by se nezvedl a nešel divoké prasáky vystřílet, ale jakožto muž znalý problematiky, by mě dozajista uklidnil.

Prasáci odběhli, ale usnout jsem nemohla, i když jsem se o to snažila. Vstala jsem a šla jsem se podívat z okna, zda je neuvidím na vlastní oči v akci, ale nepodařilo se mi to. Nakonec jsem se vrátila do postele a po modlitbě k Bohu, aby mě ochraňoval, jsem celkem rychle usnula.

ŘÁDĚNÍ DIVOKÝCH PRASÁKŮ V CENTRU MĚSTA

Druhý den, když jsem se probudila, jsem objevila nejen stopy divokého prasáka na mé zahrádce pod okny, ale hlavně výsledky jejich nočního řádění.

Doufala jsem, že se jednalo o ojedinělou noční akci, ale mýlila jsem se. Divocí prasáci se vraceli každý den po dobu jednoho týdne a ryli a ryli a ryli. Vlastně zryli každou zelenou plochu v naší ulici, před domem a za domem, ale i na celém sídlišti. Vyhýbali se jen některým místům, ale jejich logiku jsem nepochopila. Asi to žádnou nemá.

Když se vraceli každou noc a každé ráno jsem po nich nalézala další zničené trávníky a zelené plochy, začalo mě to zneklidňovat. Tohle totiž nemohla být práce jednoho či dvou prasáků, ale týmová práce mnoha jedinců.

JAK SE PREVENTIVNĚ CHOVAT, ABYSTE ODRADILI DIVOKÉ PRASÁKY?

Obyčejně jsem chodívala kolem 19. hodiny běhat, nebo do supermarketu, případně na večerní procházky. Teď si hlídám, abych byla doma nejdéle do půl deváté. Ve tmě se otáčím, jakmile uslyším zapraskání větvičky v houští, a když se vracím domů kolem lesů, tmavých keřů a nikde nikdo není, ani auta neprojíždějí kolem, tak se nahlas modlím k Bohu, anebo si prozpěvuji.

To jsem si nevymyslela, ale jedná se o rady zkušených myslivců. Prý se není třeba bát, ale mít se na pozoru určitě. Preventivně vytvářet hluk, aby divoký prasák, jako poměrně plaché zvíře, mělo možnost o vás předem vědět, nepřekvapili jste ho a ono mohlo bezpečně prchnout.

Nejlepší rady a praktické zkušenosti, co a jak si počít s divokými prasáky, jsem objevila zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/myslivec-radi-co-delat-kdyz-potkate-divocaka-na-jare-nebo-se-psem-to-muze-byt-neprijemne-28356

UŽ SE CHYSTÁ ODSTŘEL...

Když jsem o situaci hovořila se sousedy, zjistila jsem, že je situace trápí stejně jako mě. Jakmile padne tma, nikam se, pokud možno, nevydávají. Mají obavy, ale spíš jim vadí rozryté a nyní nevzhledné trávníky.

Soused od nás z domu mi říkal, že se nic nedá dělat, protože bydlíme v centru města. Do centra to máme z Ženíškovy ulice rychlou chůzí sedm minut. S tím jsem se odmítla smířit a zavolala jsem na Magistrát města Ústí nad Labem, na Odbor životního prostředí. Hovořila jsem se s úřednicí a říkala, že nejsem jediná, kdo k nim volá. Magistrát již oslovuje myslivecká sdružení a chystá se odstřel.

Ovšem problém je prý v tom, že divocí prasáci nejsou očipovaní a urazí až 50 km za noc, takže ti, kteří se mi prohánění pod okny, mohou být klidně z Teplic, Děčína nebo třeba rovnou z Německa (Drážďany mám od domu, co by kamenem dohodil).

Takže uvidíme, jak to dopadne. Již na jaře 2019 proběhla v Ústí nad Labem ve čtvrti Severní Terasa odstřelovací akce. Na panelovém sídlišti, které mám pět minut od domu, bylo zastřeleno asi pět prasáků.

Pokud byste však, moji milí čtenáři (dámy prominou), byli myslivci, a měli chuť si zastřílet a odvézt si sebou nějakou tu zvěřinu na gulášek, ozvěte se ústeckému magistrátu! Jsem si jistá, že vás přivítají s otevřenou náručí!

Někteří prasáci se vrhli na zahrádky.

Situace za domem.

A ještě jednou za domem.

Podél chodníku a silnice Hoření.

S přáním krásných podzimních dnů, pokud možno bez divokých prasáků, se loučí Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

H. R. Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | neděle 22.9.2019 19:03 | karma článku: 25.30 | přečteno: 1258x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 757 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 457 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 304 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Kačír

V USA je standard jen 10 dní dovolené ročně a ne každá firma nabízí volno o všech svátcích

V posledních letech jsem se několikrát zajímal o možnostech práce v USA. Na toto téma jsem četl řadu názorů a článků, realita pracovních podmínek v této zemi mi trochu vzala iluze.

29.3.2024 v 16:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 18.33 | Přečteno: 250 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...