Recenze knihy „Opuštěná společnost“ od Erika Taberyho

16. 07. 2018 17:20:47
Kniha „Opuštěná společnost“ od Erika Taberyho přináší aktuální, ale přitom nadčasový vhled do současné české politické scény, ale i evropského dění. Předkládá fakta, klade otázky, nutí přemýšlet. Ale závěr si musíte udělat sami.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Během posledních let se svět kolem nás zásadně změnil. Internet propojil téměř celý svět a my můžeme sledovat jakoukoliv událost, krizi či tragédii rovnou v přímém přenosu, sociální sítě udělali ze všech lidí na světě přátele a my jsme se tak ocitli v jedné velké globální vesnici. Do toho se dali do pohybu lidé z mnoha států. Migranti se vydali na cestu do Evropy a pro nás to odstartovalo migrační krizi. Místo tradičních politiků, na které jsme byli po celé generace zvyklí, se k vládě a do čela států dostávají čím dál víc populističtí politici, kteří oslovují neuvěřitelné množství lidí lákavými sliby o všem možném, ale opravdová řešení problémů nenabízí. Přesto obliba takových politiků stále stoupá. Nemusíme chodit daleko, u nás je toho příkladem president Miloš Zeman či současný premiér Andrej Babiš. Tradiční politické strany jsou na útlumu a nahrazují je nové politické strany či hnutí, která oslovují lidi populismem. Vypadá to, že tradiční hodnoty jsou na ústupu a nahrazují je „tvrdé lokty“ a ostrá slova, případně rovnou sprostá slova, kterým se nebrání ani nejvyšší politici našeho státu.

Co se to děje? A jak se v tom všem má obyčejný člověk vyznat? Jak na to máme reagovat? A vrátí se svět, tak jak jsme ho znali z dřívějška a na který jsme byli zvyklí? Co se s tím dá dělat? Tak tohle jsou přesně otázky, které si kladu již několik let, ale zatím jsem nenarazila na nikoho, kdo by se takovými zásadními otázkami, které netrápí jistě jenom mě, seriózně zabýval.

„Státní ideje či hodnoty pochopitelně procházejí různým vývojem a především rozdílnou interpretací. Tedy pokud vyjdeme z představy, že je vůbec někdo zná. Ideje státu se ale dají pozměnit praktických životem. Tradice, zvyklosti, východiska stačí prostě nerespektovat a ony postupně zeslábnou a vytratí se.“

Erik Tabery, Opuštěná společnost

Když se mi dostala do rukou kniha „Opuštěná společnost“ s podtitulem, „Česká cesta od Masaryka po Babiše“ od českého novináře a spisovatele Erika Taberyho, byla jsem zvědavá, co se dozvím. Ke knize jsem od začátku přistupovala s tím, že se mi rozšíří obzory, protože Tabery nedovede přistupovat k tématům povrchně. Ale nečekala jsem, jak moc mě kniha zasáhne! Byla jsem velmi překvapená, když jsem se právě v knize „Opuštěná společnost“ dočetla, nejen, kdy a kde výše zmíněné problémy nastaly, jak se vyvíjely, ale také, co se s tím dá dělat. Dokonce co mohu udělat já sama, jako občan.

Kniha Erika Taberyho je nadčasová, aktuální a přináší vhled nejen do naší současné politické situace, ale také právě na problémy, které se nyní odehrávají v Evropě. Autor klade mnoho otázek a čtenáře k žádnému závěru nenutí, ale nechá ho, aby si jej udělal sám. Ovšem přinutí vás přemýšlet, a to je v dnešní době velmi cenné a důležité, ale přitom to děláme tak málo.

„Miloš Zeman v prezidentských volbách a Andrej Babiš v parlamentních volbách také vykreslovali svou zemi jako zpustošený kraj, který musí zachránit, protože klasičtí politici z Prahy na to nestačí. Přitom Zeman formoval kondici Česka jako opoziční lídr i předseda vlády a Babiš je druhý nejbohatší muž země, který své impérium vybudoval díky tomu, že byl součástí nejen porevoluční, ale dokonce i předrevoluční elity. Tak se opět vyprazdňuje obsah slov, pocity se zaměňují za fakta.“

Erik Tabery, „Opuštěná společnost“

O ČEM JE KNIHA?

Autor knihy „Opuštěná společnost“ Erik Tabery píše v úvodní kapitole, že jeho snahou nebyla historická práce, ale knižní esej a dodává: „Tato kniha je nejen úvahou nad současností, ale tak trochu i rozmluvou s minulostí o budoucnosti. Přijde mi podstatné naslouchat radám našich předků, které oni sice nemohou vyslovit, protože už nejsou mezi námi, ale jejich myšlenky nebo činy máme dobře zaznamenané.“

Tabery se zamýšlí nad tím, jak se vyvíjely naše dějiny a to od prvního presidenta T. G. Masaryka (ale jde i hlouběji) až po současnost. V posledních kapitolách se podrobně zabývá životy, úspěchy a nezdary, ale i politickými kariérami dvou mužů, kteří v současné době stojí v čele naší země, presidentem Zemanem a premiérem Babišem. Odhaluje jejich strategie a zbraně, které nejvíc zabírají na nás, na obyčejné lidi, a to na základě jejich dlouholetého chování a jednání.

V jednotlivých kapitolách Tabery rozebírá palčivá témata jako například vzestup politických stran hrajících na notě populismu, migrační krizi, zamýšlí se nad presidentskými volbami v naší zemi a parlamentními volbami, voličskou účastí, zda bychom si měli vybrat Východ či Západ, rozebírá otázku mladých lidí a střetu generací, vliv sociálních sítí a konspiračních teorií. Nebojí se rozebrat ideje i činy a odkazy T. G. Masaryka, Václava Havla či Ferdinanda Peroutky.

Klíčová témata, která nás trápí v České republice, porovnává s děním v okolních státech Evropy, například v Německu, Francii či Nizozemí. Ale nebojí se zhodnotit i politické dění ve Spojených státech a současného presidenta Donalda Trumpa.

Jednotlivé politické události uvádí v kontextu, v jakém se děly, a skládá postupně do mozaiky, které nutí, nás čtenáře, zamyslet se nad tím, jaké hodnoty vyznáváme, čemu věříme a za čím si stojíme.

Erik Tabery (*13. 6. 1977) je český novinář a šéfredaktor týdeníku Respekt, kde působí víc jak dvacet let. Píše zejména politické komentáře a analýzy domácí politiky. V roce 2003 obdržel cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. Roku 2009 získal Cenu Ferdinanda Peroutky, o dva roky později i Novinářskou cenu. Jeho kniha „Vládneme, nerušit“ byla oceněna Cenou Toma Stopparda a byl podle ní natočen stejnojmenný film. Druhou knihou byla „Hledá se prezident“. Za třetí knihu „Opuštěná společnost“ obdržel cenu Magnesia Litera. Tabery napsal náměty k dokumentu „Tady je Šloufovo“ a dokumentárnímu seriálu o mladých lidech „Generace nula“.

„Ruské tanky, které vtrhly do země na formální pozvánku zdejších stalinistů 21. srpna 1968, pomohly opět instalovat ten nejrozkladnější z možných režimů – vládu domácích kolaborantů, držících se u moci díky bezpodmínečnému lokajství vůči okupační moci, která je navíc civilizačně na nižším stupni rozvoje než ovládaná společnost. Češi už oproti Západu nestáli jen na místě, začali vytrvale a docela rychle couvat.“

Erik Tabery, Opuštěná společnost

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY KNIHY

Autor opírá své úvahy o veliké množství citátů známých autorů. Pracoval s neuvěřitelným množstvím 266 citáty, které v závěrečných poznámkách zmiňuje, takže si je může čtenář vyhledat a ověřit. Inu, klasická novinářská práce...

Zmíním alespoň například tyto: Český novinář Ferdinand Peroutka, spisovatel Karel Havlíček Borovský, německý vydavatel a překladatel Max Brod žijící v Praze, spisovatel Stefan Zweig, president Tomáš Garrigue Masaryk, president Václav Havel, novinář Gustav Eim, publicista Hubert Gordon Schauer, historik Jiří Morava, historik Jiří Kovtun, novinář Karel Horký či poslanec Hugo Bergmann.

Rovněž cituje i současné osobnosti české kultury jako například historika Josefa Pekaře a Jana Tesaře, francouzského novináře a pozdějšího zakladatele deníku Le Monde Huberta Beue-Méry, herečku a spisovatelku Olgu Scheinpflugovou, filosofa Jana Patočku, filosofa a publicistu Erazima Koháka, historika Tony Judta, novináře a spisovatele Pavla Tigrida či disidenta Milana Šimečku, německého diplomata Wolfganga Ischingera, bývalého ministra zahraničí Spojených států Henry Kissingera či literárního vědce, novináře a filosofa Václava Černého atd.

Autor nám předkládá široký historický přehled a zabírá do detailů. Pokud si chcete zopakovat v kostce dějiny a kulturní dění v naší zemi včetně významných osobností, které na tom měly svou zásluhu, mohu jedině vřele doporučit.

Pozitivum knihy vnímám v tom, že nás, čtenáře, nutí Tabery přemýšlet nad politickým děním a vede nás k zodpovědnosti, sebereflexi, zda (ne)jsme pasivní (líní) a (ne)očekáváme, že „tu politiku“ za nás udělají ti „nahoře“, které jsme si zvolili. Právě podrobným exkurzem do minulosti naší země ukazuje, že jde o typický český (či dříve československý) přístup, který nás připravil o to nejdůležitější, totiž o svobodu.

Tabery získal za knihu „Opuštěná společnost“ cenu Magnesia Litera, a to zcela právem.

Knize bych vytkla dvě maličkosti – chybí obsah kapitol a v knize nenajdeme životopis autora.

„Základním předpokladem pro fungování svobodné společnosti je náležitý vztah k pravdě. Tedy vědomí, že je třeba pravdu hledat. A že úmyslné lhaní veřejnosti je nepřijatelné. Tak se v západních demokraciích ustálilo, že pokud politik, intelektuál či novinář prokazatelně úmyslně lhal, přišel trest. Trest úměrný míře zavinění, či tomu, jak se k svému prohřešku stavěl.“

Erik Tabery, „Opuštěná společnost“

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

Ačkoliv se jedná o knihu odbornou, je napsána velmi srozumitelným stylem. Kniha je tak zajímavá, že vás od prvních stránek zaujme a strhne! A budete si přát, alespoň u mě to tak bylo, aby ještě nebyl konec. Toto je u odborných knih jev velmi ojedinělý a vzácný. Ale myslím, že to dokazuje, jak dobrá a zajímavá kniha to je.

Korektury byly odvedeny velmi poctivě, takže nenarazíte na žádné chyby.

„Předseda vlády Ladislav Adamec se dlouho odmítal setkat s Václavem Havlem, protože podle něj byl „nula“. To je třeba mít stále na paměti. Z každého Ladislava Adamce se může brzy stát nula a z každé nuly se může stát Václav Havel. To by mělo všechny vést k pokoře – a naopak zároveň k sebevědomí.“

Erik Tabery, „Opuštěná společnost“

KDO BY SI MĚL KNIHU PŘEČÍST?

Knihu bych vřele doporučila všem, kterým není současná situace v naší zemi, ale i za jejími hranicemi, lhostejná. Všem, kteří nechtějí pasivně přihlížet tomu, co se kolem nás děje, ale chtějí to aktivně ovlivnit. Kniha obohatí všechny, kteří milují historii a literaturu, případně si ji chtějí zopakovat.

Knihu "Opuštěná společnost" od Erika Taberyho mi laskavě k přečtení poskytly Palmknihy.cz.

Přeji krásné letní dny a příjemné čtení, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

TABERY, Erik. Opuštěná společnost. Česká cesta od Masaryka po Babiše. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Paseka, s. r. o. 2017. 264 stran. ISBN 978-80-7432-872-5 (formát mobi)

Životopis Erika Tabery je dostupný na wikipedia.org zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Erik_Tabery

Fotografie Erika Tabery je dostupná na novinky.cz zde: https://www.novinky.cz/kultura/468180-knihou-roku-je-opustena-spolecnost-novinare-erika-taberyho.html

Autor: Hana Rebeka Šiander | pondělí 16.7.2018 17:20 | karma článku: 19.33 | přečteno: 788x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 757 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 457 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 304 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 17.69 | Přečteno: 235 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 263 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...