Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Přečtěte si kapitolu nové knihy HEDVIKA, která vyjde v prosinci 2012

Po několika měsíční práci mi v prosinci 2012 vyjde u nakladatelství Deus moje druhá kniha, která se jmenuje HEDVIKA. Jedná se opět o román pro ženy, ale budu velmi vděčná i za mužské čtenáře. Kniha má kolem 336 stránek.

Když mi v lednu 2012 vyšla první kniha BRIGITA, měli čtenáři mého blogu, věrní příznivci, kteří zavítali na můj web, a také moji přátelé na Facebooku, jako první šanci si přečíst jednu kapitolu. Stejně tomu bude i nyní.

O ČEM JE MOJE DRUHÁ KNIHA HEDVIKA?

Hedvika Potužníková, třiašedesátiletá hrdinka, byla oddanou manželkou svého muže Vladimíra a báječnou matkou dvěma dětem. Pár měsíců po nečekané smrti manžela se však dozvídá tajemství, které manžel skrýval celý život nejen před ní a rodinou, ale i před celým světem. Hedvika se cítí zrazená a ztrácí důvěru ke všemu, co celý život s láskou budovala. Po vyřízení dědictví přestává truchlit a její poklidný život se díky radikálním změnám mění ve veliké dobrodružství. Po půl století se vrací zpět do svého rodiště, na Pomezní Boudy. Zde se setkává s dávným přítelem z dětství, Wilhelmem Müllerem a jeho rodinou. Oba postupně objevují, že na lásku není nikdy pozdě.

KDE A KDY SI BUDETE MOCI KNIHU HEDVIKA ZAKOUPIT?

Kniha vyjde v prosinci 2012 a během čtrnácti dnů bude k dostání ve velkých knihkupectvích jako je např. Neoluxor, Kanzelsberger, Knihy Dobrovský, ale také se můžete ptát u svých knihkupců, kteří ji pro Vás jistě rádi objednají. Ke koupi bude také v internetových obchodech.

Přeji příjemné čtení a jsem v dokonalé úctě, Vaše Hana Rebeka Šiander

HEDVIKA

Hedvika seděla doma v kuchyni u stolu a v rukou svírala oblíbený hrnek s kávou. Měla naději, že kafe jí udělá dobře, zvedne jí tlak a zahřeje ji. Bylo jí podivně chladno, a byť si oblékla svetr, nemohla se zahřát.

„Mami, nepotřebuješ něco?“ zeptala se Hedvičina dcera Jana, která seděla s ní u stolu.

„Děkuju, mám všechno, co potřebuju,“ řekla smutně Hedvika.

„Mám o tebe starost, mami!“ řekla Jana a chytila matku za ruku. „Já tomu pořád nemůžu uvěřit! Na jednu stranu mám na tátu strašnej vztek, že bych nejraději něco rozštípala, rozbila… Ale na druhou stranu se mi tomu všemu nechce věřit! Vždyť byl skoro pořád s náma. Nemůže to být nějaká mýlka? Jak je to možné?! Byl to ten hodnej táta nebo nějakej hajzl? Kdyby byl ještě naživu, tak bych…“

„Tak už dost!“ okřikla ji Hedvika, „táta si nezaslouží, abys o něm takhle mluvila.“

„Mami, promiň! Ale já jsem z toho tak rozčílená! No, řekni, jak nám tohle mohl udělat? Copak jsi o ničem celou tu dobu nevěděla?“ zeptala se Jana matky, zvedla se od stolu a začala energicky přecházet po kuchyni sem a tam.

„Ne, nevěděla.“

„Co ale budeme dělat?“

„Jani, já jsem po tom dnešním dnu celkem dost unavená, je mi zima a začíná mě třeštit hlava, jestli ti to nebude vadit, šla bych si lehnout.“

„Jistě, já to chápu,“ odpověděla Jana. „Já jen nerozumím tomu, že můžeš být takhle klidná! Já bych na tvém místě nejspíš vraždila!“

„A koho?“ zeptala se Hedvika a ve dveřích se obrátila směrem k Janě.

„Já nevím, to je jedno!“

„Dobře, tak já se s tebou rozloučím a jdu si lehnout. Až budeš odcházet, tak za sebou, prosím tě, zamkni, ano?“ prosila Hedvika dceru.

„Jo, mami. Ještě jsem si chtěla půjčit nějakou knihu v obýváku. Až budu odcházet, tak zamknu, neboj!“ řekla Jana.

Hedvika nechala dceru v přízemí domu a šla pomalu po schodech a měla pocit, že jí není těch třiašedesát, kolik měla zapsáno v rodném listě, ale že je jí nejméně sto.

Nikdy si věk nepřipouštěla a s úsměvem na rtech říkávala, že s věkem přichází přirozeně i stáří a není možné se mu vyhnout. Nechtěla být jako ženy, které i v šedesáti vypadaly na čtyřicet. Domnívala se, že je trapné, když žena neumí stárnout s grácií a snaží se stále ze sebe i na stará kolena dělat mladici. Doufala, že se jí podaří i bez různých moderních vymožeností, jakými byly nejrůznější plastické operace, stárnout se ctí. Zatím ji žádné nemoci stáří netrápily, byla zdravá a silná a v žádném případě si dosud nepřipadala ani nijak stará. Cítila se úměrně svému věku.

Ráno, když se probouzela, ji ani ve snu nenapadlo, že by mohlo být během hodinového jednání u notáře všechno jinak.

Uplynulo pár hodin stejného dne a ona si připadala stará, utahaná, vyčerpaná, a protože ji bolela hlava, tak i nemocná.

Cítím se tak mizerně! Ó můj Bože, pomoz mi, prosím!, modlila se v hloubi duši Hedvika, která si už na Boží přítomnost dlouhou dobu nevzpomněla.

Nechtěla říkat nic nahlas ani příliš projevovat emoce, protože Jana byla ještě v domě a její pláč by si mohla vysvětlit jako slabost, vztek nebo vzpouru vůči manželovi… Zkrátka a jednoduše, že s ní souhlasí a dává jí za pravdu. To nechtěla, proto se jen tiše přesunula do ložnice a zavřela za sebou dveře.

Stále napjatě poslouchala, zda neuslyší zaklapnutí hlavních dveří a charakteristický zvuk zamykání klíčů, jak se na tom dohodla s Janou. Nic neslyšela, takže Jana byla zřejmě ještě v domě. Raději se šla ještě podívat k oknu. Ne, nemýlila se. Janino auto stálo před domem.

Hedvika se rozhlédla po ložnici, kde se až do dnešního dopoledne cítila dobře. Stála u okna, cítila, jak je hrozně unavená a toužila si lehnout do postele, ale do té velké manželské postele, kde lehávala celá léta s Vladimírem se jí bytostně nechtělo. Bylo to místo, kde sdíleli s Vláďou ty nejintimnější chvíle, čas, kdy si byli nejblíž, tady se milovali. Manželská postel byla místem, kde počali jejich dvě děti, Jaroslava a Janu.

Teď cítila Hedvika k posteli a vůbec k celé ložnici odpor.

Vodil si sem Vláďa tu ženskou? Milovali se v naší posteli, když jsem třeba odjela na víkend ke kamarádce? napadlo Hedviku.

Nemohla to vyloučit.

Cítila se špinavá a nedokázala vymluvit sama sobě, že je to jen tou novou informací, kterou se před pár hodinami dozvěděla o manželovi. Nebyla to špína v pravém slova smyslu, ale cítila cosi, co pošpinilo a zohyzdilo manželství, které měla Hedvika po celých třiačtyřicet let za nádherné a spokojené.

Půjdu si dát sprchu, rozhodla se Hedvika.

Začala se pomalu svlékat a než byla nahá, slyšela dole v domě zabouchnutí dveří, na které čekala. Přešla k oknu a nenápadně se podívala zpoza záclony dolů před dům, aby se neprozradila. Viděla dceru, jak v ruce s klíči odchází k autu, nasedá a odjíždí.

Tak to by bylo… oddychla si Hedvika a cítila pocit jisté úlevy, že už nemusí dceři cokoliv vysvětlovat ani čelit jejímu lamentování či pocitům nespravedlnosti, které oprávněně prožívala. Zároveň měla dojem, že její postoj k dceři není tak úplně fér, ale nechtěla se s ní hádat a právě teď jí její vlastní krev nakládala víc, než mohla unést.

Přešla od okna k posteli a posadila se na její kraj. Rukou přejela po patchworkovém přehozu, který dopoledne přehodila přes postel, když na začátku dne stlala peřiny.

Vzala do ruky flanelové pyžamo a odebrala se do koupelny, kde na sebe pustila horkou vodu a nechala ji stékat po svém těle.

Konířová? Konířová!? Co to je proboha za ženskou? Jak dlouho ten poměr trval? Jak dlouho mě Vláďa podváděl? Jak dlouho mě měl za hloupou ženskou, která na nic nepřišla? kladla si Hedvika otázky, na které neznala odpovědi.

A co bylo nejhorší, nebyl nikdo, kdo by jí je zodpověděl. Vladimír byl mrtvý a ona ani její děti o ničem nevěděli.

A co přátelé? Známí? Řekli by mi o něčem nebo ne?

Chvíli přemýšlela, ale nakonec došla k závěru, že nejspíš i oni o ničem netušili. Chovali se k ní i k jejímu muži mile a přátelsky celou dobu, nepřišlo jí, že by si před ní o něčem špitali, nebo se s Vláďou někde tajně na něčem domlouvali.

Na Hedviku stékala voda a bušila jí nemilosrdně do těla. Emoce, které až dosud Hedvika zadržovala a dusila v nitru, se probouzely k životu. Hedvika už nemohla dál. Začaly jí nejdříve pomalu stékat slzy po tvářích, které nebyly díky sprše vidět. Pak se rozvzlykala a nakonec, když nemohla pláč zadržet, začala hlasitě plakat a naříkat, až se její tělo otřásalo. Přitiskla se k mokrým dlaždičkám a nakonec se schoulila na dno sprchového koutu.

* * * * *

Fotografie a odkazy:

www.flikr.com

http://siander.cz

http://deus-knihy.cz/cs/

ŠIANDER, Hana Rebeka. Hedvika. Deus. Praha 2012. 336 stran. 1. vydání. ISBN 978-80-87408-21-6

Autor: Hana Rebeka Šiander | neděle 28.10.2012 18:30 | karma článku: 14,27 | přečteno: 1572x
  • Další články autora

Hana Rebeka Šiander

Tuberkulóza, záškrt, černý kašel a jiné pohromy

Poslední roky, kdy už některá očkování nejsou povinná, nebo byly vyvinuty slabší vakcíny, je možné onemocnět záškrtem, tuberkulózou a černým kašlem. Už jste se s nimi setkali? Jaké jsou příznaky? Kolik je v ČR nemocných?

11.4.2024 v 19:18 | Karma: 14,21 | Přečteno: 694x | Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Přetížení“ od Arthura Haileyho

Napínavý román „Přetížení“ z pera Arthura Haileyho dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder, čím dál větší spotřeby plynu a energie.

9.4.2024 v 19:06 | Karma: 10,97 | Přečteno: 460x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma: 18,23 | Přečteno: 859x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma: 19,01 | Přečteno: 533x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma: 10,12 | Přečteno: 360x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma: 15,80 | Přečteno: 704x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Moje zkušenost s cestováním po Praze s Uberem

Cestování se společností Uber je pro mnoho lidí dostupné a příjemné. Když jsem potřebovala dopravit sebe a stolek z jedné části Prahy do druhé, zkusila jsem Uber. Hněv, zaryté mlčení, naštvanost a já na obtíž. To byla teda jízda!

17.1.2024 v 20:31 | Karma: 32,63 | Přečteno: 3766x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Hrubost, arogance, povýšenost a pýcha mladých lidí bije do očí!

Co jsme dříve označovali za jeden ze základních hříchů – pýchu – je dnes vydáváno za zdravé sebevědomí. A mladí lidé jím přímo srší! Pojďte si přečíst, jak arogantně a pyšně se dokáží současní mladí lidé chovat k slabým lidem.

12.1.2024 v 19:48 | Karma: 37,84 | Přečteno: 2087x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Ohledně vánočního večírku neselhal jen Jurečka, ale i zaměstnanci, kteří se bavili

Vánoční party na ministerstvu práce a sociálních věcí zvedla mnohé ze židlí. Jeho šéf Marian Jurečka se za vše omluvil a KDU-ČSL ho ponechala ve všech funkcích. Neporušil sice zákon, ale morálně selhal. On i jeho zaměstnanci.

10.1.2024 v 21:02 | Karma: 37,92 | Přečteno: 4393x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Mé dítě má autismus“ od Raelene Dundon

Kniha od australské psycholožky Raelene Dundon, která se specializuje na dětský autismus, přináší základní fakta a informace o poruchách autistického spektra. Autorka má dvě děti s autismem a přináší příklady ze života.

20.6.2023 v 21:50 | Karma: 9,33 | Přečteno: 487x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Jak mě zase rozhodil posun času

Dvakrát ročně nastává střídání letního a zimního času. Pokaždé mě to z normálního života vykolejí na týden až měsíc. Únava, poruchy spánku, nesoustředěnost, roztěkanost... zkrátka nefunguji. Naděje na zrušení zákona je v nedohlednu.

31.3.2023 v 14:26 | Karma: 19,87 | Přečteno: 854x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Slib pod jmelím“ od Joanny Johnsonové

Britská spisovatelka Joanna Johnsonová ve svém historickém romantickém románu přináší ukázku levicového liberalismu. Přepisuje dějiny a etiketu, z ženy tmavé pleti „vyrábí“ dámu, přimíchává do románu zvyky z 21. století.

15.2.2023 v 21:56 | Karma: 8,39 | Přečteno: 289x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Agresor Babiš křičí, nebuďte agresivní!

Na české politické scéně není v současné době nikdo, kdo by někomu agresivně vyhrožoval či někoho děsil, kromě jediného muže – Andreje Babiše. Týdny rozpoutává zlo a teď se diví, že mu lidé vyhrožují zlem – smrtí.

24.1.2023 v 17:00 | Karma: 26,12 | Přečteno: 781x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dějiny moderního Izraele“ od Marka Čejky

„Dějiny moderního Izraele“ od politologa a právníka Marka Čejky přináší chronologicky sestavené dějiny od roku 1949 do roku 2010. Stručné, jasné, srozumitelné a hlavně – v dnešní uspěchané době - čtenářsky příjemné!

23.1.2023 v 21:16 | Karma: 8,87 | Přečteno: 324x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Chceme za presidenta Babiše, který se v případě války vykašle na okolní státy?

Presidentský duel v ČT rozehrál Andrej Babiš agresivním a lživým stylem. Celou dobu útočil na generála Petra Pavla. Vrcholem debaty byl Babišův výrok, že kdyby čtyři státy EU napadl agresor, nechal by je bez pomoci.

23.1.2023 v 17:54 | Karma: 23,04 | Přečteno: 596x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Lživé kampaně presidentských kandidátů, které však fungují

Presidentské kampaně, ve kterých se používají lži (módní slovo je nepravdy) jsou důležitým bodem. Děje se to nyní - ze strany Andreje Babiše. Ale dělo se to i ze strany presidenta Miloše Zemana jak v roce 2018, tak v roce 2013.

18.1.2023 v 21:24 | Karma: 22,81 | Přečteno: 786x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Módní peklo v ulicích – krátké kalhoty, odhalené kotníky a tenisky

To, co je letní záležitostí, se začalo nosit v zimě a mrazu. Ano, mám na mysli krátké kalhoty končící nad kotníky, nízké letní ponožky a k tomu tenisky. A jak zahnat zimu, když nám mrznou nohy? Péřovou bundou a beranicí!

8.1.2023 v 21:43 | Karma: 19,58 | Přečteno: 1094x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Jak mě mladá sousedka týrá svými kočkami

V mém bytě to strašně smrdí kočičí močí, výkaly a silně znečištěnou podestýlkou dvou koček. Vtip je v tom, že já žádné kočky nemám. Má je však mladá sousedka naproti mému bytu. Trpím dnem i nocí smradem, protože se o ně nestará.

29.12.2022 v 23:10 | Karma: 28,09 | Přečteno: 1713x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Kam až jsou schopni lidé z Generace Z zajít?

Dvě hodiny u nás na patře nešla elektřina. Zasáhlo to šest bytů, trpělo tím sedm lidí. Moji sousedé v pronajatých bytech jsou dvacátníci, tedy Generace Z. Všichni odmítli výpadek proudu řešit. Čekali na mě, až to vyřeším.

29.12.2022 v 0:22 | Karma: 43,37 | Přečteno: 4758x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze norské pohádky „Tři přání pro Popelku“

Nová, moderní a velkolepá norská pohádka „Tři přání pro Popelku“ z roku 2021 je jako nepovedený koktejl. Moderní slova jako stylista a migréna, LGBT+ komunita, Popelka jako Wonder Woman a líbačka dvou gayů v dobové pohádce.

27.12.2022 v 19:37 | Karma: 33,97 | Přečteno: 1415x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 622
  • Celková karma 14,51
  • Průměrná čtenost 3868x
Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

');
//-->