Jak se slavily vánoce v 50. a 60. letech XX. století? - I. díl

30. 12. 2009 10:01:00
Čím jsem starší, tím více se zajímám, jaké zvyky a tradice byly součástí života našich rodičů. Svátek sv. Mikuláše, předvánoční besídky ve škole nebo vánoční svátky se doma slavily v 50. a 60. letech XX. století zcela jinak než dnes. Svátky byly ovlivněné socialistickou propagandou Sovětského svazu, Dědou Mrázem, nedostatkem zboží, ale také prostým způsobem života a vírou ve vánoční tradice.

Vzpomínky, o kterých se dočtete v tomto blogu, nejsou vzpomínkami mých rodičů. Oba neměli vánoční svátky rádi a já jsem se nikdy nedozvěděla proč (byť jsem se usilovně ptala). Ale díky mému věrnému čtenáři, panu Petru Sedláčkovi z Olomouce - Holic, jsem se mohla dozvědět o tom, jak se vlastně slavily vánoce v 50. a 60. letech minulého století.

Také jeho manželka, která je učitelkou, mi poslala své vzpomínky. Díky manželům Sedláčkovým tedy vznikl tento jedinečný blog. U starších pamětníků jistě vyvolá na tváři úsměv, protože jim připomene dětství. Možná také vyvolá i další vzpomínky na vánoce před 60 lety.

Pro mladší generace bude blog možná legrační až neuvěřitelný. Nepopírám, že jsem také já o mnoha věcech slyšela poprvé. Nicméně jsou součástí naší národní identity a jistě bychom neměli zapomínat na tradice a na kouzlo vánoc, které je v každé době takové, jaké je v našich srdcích.


Vzpomínky paní Sedláčkové na vánoční čas v letech 1958 až 1967

Moje vzpomínky jsou z let 1958 až 1967. Vyrůstala jsem a chodila do školy v obci Troubelice u Uničova, kde byla budova pro první stupeň (I. až V. ročník) a budova pro druhý stupeň (VI. až IX. ročník). Do této školy se sjížděly děti z okolních vesnic - z Dědinky, Pískova, Lipinky, Lazců, později i z Nové Hradečné.

V těchto vesničkách byly dosud jednotřídné školy, které postupně zanikaly. A tak všechny školní kulturní akce spočívaly na troubelické škole. Většinou byly školní akce rozděleny pro první a zvlášť pro druhý stupeň.

Svátek sv. Mikuláše a koleda na talíři

Mikuláš se ve škole neslavil, ale tradice se přesto udržovala. Po vesnici chodily skupinky čerta, Mikuláše a anděla. Po domluvě mezi sousedy jsme si předali dárečky pro děti. Byla to nějaká sladkost, ovoce a třeba i omalovánka.

My doma jsme se těšili, co Mikuláš naloží na okno, kam jsme si dali talíře. Dodnes to máme zachováno, a i když jsme s kluky doma všichni dospělí, nakládání Mikuláše si nenecháme ujít.

Měsíc československo-sovětského přátelství

7. listopadu vždy začal Měsíc československo-sovětského přátelství. Období před Vánocemi se tak zaplnilo akcemi, které s nimi vůbec nesouvisely. S příchodem prosince se muselo pro obyvatele Troubelic připravit kulturní pásmo básní, písní a příběhů z čítanek do místního rozhlasu.Vesjolyje_kartinki_1.JPG

Představení na národním výboru

Kolem 10. hodiny dopolední vybraní žáci přišli na národní výbor, nejdříve se pustila znělka z gramofonové desky a oznámilo hlášení místního rozhlasu.

Následovalo 15 minutové pásmo dětí. Hlášení skončilo opět hudbou. O adventu a blížících se Vánocích se nijak nemluvilo.

Vánoční besídka - jolka

Těsně před Vánocemi, poslední školní den v prosinci, proběhla ve škole vánoční besídka, které se říkalo jolka (ёлка).

Vzpomínám si, že nejprve ji měl první stupeň žáků (I. až V. ročník) do 10 hodin dopoledne, pak šly děti domů nebo na autobus, potom druhý stupeň měl besídku od 10 hodin do oběda.

Tyto jolky se konaly v místní Sokolovně, tak se tehdy říkalo mezi lidmi kulturnímu domu, kde bylo jeviště a sál.

Každá třída dostala za úkol si připravit program a škola pak vyhodnotila, kdo byl nejlepší. Žáci si připravili humorné básničky, pohádky, scénky a hádanky. Tak se třeba hrála Perníková chaloupka - veršovaná, začínající: „Odkud ten náš holub letí? Letím z lesa milé děti ..." , O dvanácti měsíčkách, O třech prasátkách, Paleček a jeho kamarádi a jiné.

Mám živou vzpomínku na pohádku O zlé koze. Používali jsme vlastní jednoduché kostýmy z toho, co se doma našlo. Sál vyzdobili starší žáci. Všude visely papírové řetězy a na jevišti stál stromeček vyzdobený vlastními výrobky. Dárky a sladkosti se nerozdávaly, všichni měli radost z toho, co viděli. Jak nám byla vzácná pohádka!

II. díl vyjde 30. prosince po 14.00 hodině.


Fotografie a poděkování:

Mé veliké díky patří panu Petru Sedláčkovi a jeho manželce za její vzpomínky

Fotografie jsou z archívu rodiny Sedláčkovy

http://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 30.12.2009 10:01 | karma článku: 16.45 | přečteno: 2388x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 756 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 456 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 303 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 616 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 36.66 | Přečteno: 793 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 32.53 | Přečteno: 3020 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 326 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...