Pondělí 30. ledna 2023, svátek má Robin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 30. ledna 2023 Robin

Kam až jsou schopni lidé z Generace Z zajít?

29. 12. 2022 0:22:03
Dvě hodiny u nás na patře nešla elektřina. Zasáhlo to šest bytů, trpělo tím sedm lidí. Moji sousedé v pronajatých bytech jsou dvacátníci, tedy Generace Z. Všichni odmítli výpadek proudu řešit. Čekali na mě, až to vyřeším.

Bydlím v malém pronajatém půdním bytě na pražském Smíchově. Tam, kde před sto lety bývala velká půda a věšelo se zde prádlo, vytvořil majitel domu dalších šest bytů.

Jednou večer jsem byla na modlitební akci v církvi, kam pravidelně chodím. Cestou domů jsem se stavila v supermarketu a do bytu dorazila ve 20.40 hodin. Na chodbě se svítilo, ale když jsem si odemkla dveře bytu a sáhla po vypínači, byla tma. Nejdřív jsem si pomyslela, že mi odešla žárovka a tak jsem zkusila další vypínače, ale nic se nezměnilo.

Všimla jsem si, že hodiny na mikrovlnné troubě nesvítí, stejně jako internetové rádio a wi-fi. Nahlédla jsem do ledničky, byla stále ještě studená, ale také nefungovala.

Jasně, vypadly mi pojistky, pomyslela jsem si. Tak jsem všechny jističe ve svém bytě procvakala, ale k žádné změně nedošlo. Naproti mému bytu bydlí už tři roky dívka, které je 21 let. Zamířila jsem za ní. Už přes dveře jsem slyšela zvuk a pomyslela jsem si, že to je nejspíš televize a problém bude jenom v mém bytě. Zazvonila jsem u ní a ona mi otevřela dveře.

  • „Ahoj, mám u sebe v bytě problém. Nejde mi elektřina,“ řekla jsem.
  • „Mně taky nejde,“ odpověděla sousedka.
  • „Ale co ta televize?“
  • „To si s přítelem přehráváme film na mobilu.“
  • „Aha, takže nejde elektřina nikomu na patře?“ zeptala jsem se.
  • „Nejde,“ potvrdila sousedka.
  • „A proč nikdo nenahodil pojistky?“ zeptala jsem se nechápavě.
  • „No, my jsme se tady sešli ze všech ze všech pěti bytů, kromě tebe, tys nebyla doma, a mluvili jsme o tom. Ale když jsme nahodili ty pojistky na chodbě, stejně to nefunguje,“ vysvětlila mi sousedka.
  • „A jak dlouho nejde elektřina?“
  • „Dvě hodiny.“
  • „Tak dlouho? To jste tady v pěti bytech už dvě hodiny bez proudu?“ zeptala jsem se nechápavě.
  • „Jo,“ usmála se na mě rozpačitě sousedka a pokrčila rameny.
  • „A to nikoho nenapadlo zavolat majiteli domu?!“
  • „Asi ne,“ řekla sousedka.

Rozloučila jsem se s ní a šla do svého bytu.

Nevím, zda to znáte taky. Je to to takový zvláštní pocit, který se u mě dostavuje v poslední době celkem často. Mám dojem, že jsem na takové malichernosti už stará. Nechci ztrácet čas hloupostmi, protože čas života, který je mi vyměřen tady na zemi je omezený a chci ho strávit, pokud možno, co nejlépe. Příjemně, smysluplně a efektivně.

Absolutně mi mozek nebral informaci, že kolem mě je pět bytů, kde bydlí celkem sedm lidí a ani jeden nejenže není schopen nahodit pojistky, ale všichni zaujmou postoj, že je jim to jedno. Já to řešit nebudu! Ať to vyřeší někdo jiný! Ale ne já!

Pak mi došla ta strašná zpráva. Tvrdá realita je, že všichni ti dvacátníci kolem mě elektřinu řešit nebudou. Ačkoliv jsem si jistá, že být dvě hodiny po tmě, je jistě dost omezovalo a vadilo jim. A pokud to nevyřeším já, jako čtyřicátnice, tak budeme bez elektřiny všichni dál.

Dokonce to vypadalo, že všichni čekali, až přijdu domů a vyřeším to. Protože mi to bude vadit. Nebudu zapírat, že mě to nerozčílilo.

Vzala jsem mobil a zavolala majiteli domu. Vzal to hned. Omluvila jsem se, že tak pozdě večer vyrušuji a rovnou se ho zeptala, jestli mu někdo z nás nevolal. Odpověděl, že ne a o žádném problému neví. Zeptala jsem se, kde jsou další pojistky, poděkovala a rozloučila se. Náš rozhovor trval minutu.

Našla jsem další pojistky, nahodila je a skrz dveře bytů jsem zaslechla: „Jé! Super! Už je světlo!“

Vrátila jsem se do bytu a napadlo mě, zda se někdo ze sousedů u mě nezastaví a třeba mi poděkuje. Co myslíte? Ne. Anebo spíš, a to by bylo opodstatněné, někdo se mě zeptá, jak se mi podařilo obnovit elektřinu pro šest bytů? Kdyby taková situace nastala v budoucnu znovu. Taky ne. Nikoho to nezajímalo.

Moje lednička začala mrazit, wi-fi startovala, já si rozsvítila a kladla jsem sama sobě otázky: Pokud by u nás na patře hořelo, našel by se někdo, kdo by zavolal hasiče? Anebo by si mladí podnájemníci vzali své mobily, notebooky a nejdražší věci a opustili by své byty, aniž by vůbec řešili požár? On se určitě najde někdo, kdo tu pomoc zavolá!

Další situace se začaly objevovat. Mladí u nás v domě nepovažují za nutné, aby důsledně zavíraly těžké dřevěné vstupní dveře domu. Výsledek? Ráno narazíte na spícího bezdomovce, který se utábořil se svým spacákem a věcmi na chodbě domu. Jindy to byl zase zfetovaný narkoman.

Jednoho ze sousedů u nás v domě přestalo bavit stále rozsvěcovat světlo na chodbách domu, které je nastaveno na určitý časový limit. Pak zhasne. Do vypínače tedy zarazil zápalku, aby to svítilo non-stop. Na Ukrajině jsou vděční, když si mohou vůbec rozsvítit a my tu svítíme několik dnů nepřetržitě dnem i nocí! Možná si soused mnul ruce, jak to skvěle vymyslel a že už nemusí mačkat vypínač. Ale už nedomyslel, že světlo na chodbě pan domácí rozpočítá ve vyúčtování nám všem... O tom, že elektřina není za pár korun psát snad ani nemusím.

Jestli mi něco vadí na mladých lidech z Generace Z (to jsou lidé narození od poloviny 90. let 20. století do roku 2010), že jim chybí zodpovědnost, zájem o druhé a okolí. Jistě, říká se o nich, že žijí ve vlastní sociální bublině, milují IT technologie a neustále kontrolují několik sociálních sítí. Chápu, ale zřejmě jim unikají mezi prsty reálné vztahy a situace, které prožívají tady a teď a měli by umět na ně reagovat.

Neříkám, že takoví jsou všichni, ale bydlet v pronajatém bytě, kde jsou vašimi sousedy dvacátníci (tedy jenom lidé z Generace Z), to je skutečně zajímavá a zároveň smutná sonda do reality života.

Občas se mě někdo zeptá, jak se mi v tom novém pronájmu na Smíchově bydlí. Dlouho jsem nevěděla, co na to říct. Nenacházela jsem slova. Teď už to vím. Připadám si tady jako na ubytovně. Žádné upřímné sousedské vztahy (tak, jak to znáte z domu, kde bydlíte celé roky a kde byty obývají jejich majitelé, kteří si bytů i okolí váží a pečují o ně) a minimální zájem o druhé (žádná nabídka pomoci nebo přání sousedům např. o Vánocích). Zkrátka přijít, vyspat a odejít, pokud možno s nikým se nepotkat a nemluvit.

Krásné vánoční dny a spoustu ohleduplnosti a laskavosti v okolí vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 29.12.2022 0:22 | karma článku: 43.34 | přečteno: 4636x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Agresor Babiš křičí, nebuďte agresivní!

Na české politické scéně není v současné době nikdo, kdo by někomu agresivně vyhrožoval či někoho děsil, kromě jediného muže – Andreje Babiše. Týdny rozpoutává zlo a teď se diví, že mu lidé vyhrožují zlem – smrtí.

24.1.2023 v 17:00 | Karma článku: 25.64 | Přečteno: 641 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dějiny moderního Izraele“ od Marka Čejky

„Dějiny moderního Izraele“ od politologa a právníka Marka Čejky přináší chronologicky sestavené dějiny od roku 1949 do roku 2010. Stručné, jasné, srozumitelné a hlavně – v dnešní uspěchané době - čtenářsky příjemné!

23.1.2023 v 21:16 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 188 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Chceme za presidenta Babiše, který se v případě války vykašle na okolní státy?

Presidentský duel v ČT rozehrál Andrej Babiš agresivním a lživým stylem. Celou dobu útočil na generála Petra Pavla. Vrcholem debaty byl Babišův výrok, že kdyby čtyři státy EU napadl agresor, nechal by je bez pomoci.

23.1.2023 v 17:54 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 462 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Lživé kampaně presidentských kandidátů, které však fungují

Presidentské kampaně, ve kterých se používají lži (módní slovo je nepravdy) jsou důležitým bodem. Děje se to nyní - ze strany Andreje Babiše. Ale dělo se to i ze strany presidenta Miloše Zemana jak v roce 2018, tak v roce 2013.

18.1.2023 v 21:24 | Karma článku: 22.28 | Přečteno: 718 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Alena Kulhavá

Výzvy prezidenta směrem k vládě,možnosti a výzvy občanů: Nová situace, realita ze zákulisí

Co bude dál? Voliči Petra Pavla i Andreje Babiše mají nové možnosti. Jak to? Jaké? Využijeme toho? Umíme se podívat i na vlastní Stín? Umíme využít i toho pro sebe i ve společnosti?

29.1.2023 v 20:29 | Karma článku: 6.09 | Přečteno: 177 |

Aleš Gill

Záhada bohnického paneláku

Pokud se k vám dostaly analýzy volebních výsledků, mohli jste si ve svém okolí povšimnout některých zvláštností. Sousední vesnice třeba volila jinak, než vaše, nebo než je průměr. Na našem sídlišti volil zvláštně jeden panelák.

29.1.2023 v 19:31 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 296 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Dominik Haške: Dobrý voják Šavel

Expremiér evidentně nezná tuzemskou literaturu, ani nejvýznamnější Haškovo dílo (křestním si nejsem jistý, ale určitě Dominik, jiného neznám), Dobrý voják Šavel: O strastích jednoho vojáka za socíku.

29.1.2023 v 19:30 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 190 | Diskuse

Karel Trčálek

Ad „Když milión chvilek oceňuje zvolení bývalého komunisty na Hrad“ Polemika s p. Nožičkou

Pana Nožičku překvapuje, kolik zarytých antikomunistů volilo bývalého komunistu Pavla. Ano, panu Nožičkovi rozumím, ale na rozdíl od něho mě překvapuje pravý opak, totiž to, kolik komunistů komunistu Pavla nevolilo...

29.1.2023 v 17:00 | Karma článku: 22.68 | Přečteno: 334 | Diskuse

Tomáš Flaška

Fňuky fňuk. Jako vždy od Andrejka.

I když si to mnozí nemyslí, jsem přesvědčen, že včerejšek je o euforii podobně jako v roce 1989. Nemá cenu se vysmívat poraženým, protože poražení nejsou. Dopadlo to pro Česko dobře.

29.1.2023 v 15:56 | Karma článku: 40.29 | Přečteno: 3021 | Diskuse
Počet článků 610 Celková karma 25.99 Průměrná čtenost 3820

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice, je v ohrožení života

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Evu Decastelo mi kdysi vyfoukl Ruppert, měl větší tah na branku, říká Třeštík

Fotograf Tomáš Třeštík vyměnil loni spisovatelku Radku Třeštíkovou, se kterou má dvě děti, za novou partnerku,...

Nahota dospívajících? Film Modrá laguna by dnes neprošel, míní Shieldsová

Brooke Shieldsová zavzpomínala na natáčení slavného snímku z roku 1980 s názvem Modrá laguna. Podle sedmapadesátileté...