Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. ledna 2022 Vladislav

Jak jsem chodila tři čtvrtě roku na fyzioterapii a učila se správnému držení těla

9. 07. 2021 22:27:30
Začalo to v mých 35 letech. Bolesti zad po ránu, bolela mě kolena a kyčle. Měla jsem věčně zatuhlé svaly na šíji a přidaly se bolesti hlavy. Co je špatně? Ukázalo se, že mám vadné držení těla, špatně cvičím a nedostatek pohybu.

S ČASEM SE NAŠE TĚLO MĚNÍ

Když mi bylo dvacet let, vůbec mě nenapadlo, že by mě mohla bolet záda. A taky nebolela. Ve třiceti tomu bylo stejně. A to jsem za sebou měla, pokud to vezmu od základní školy po bakalářské studium, jednadvacet let studií. To už je nějakých prosezených let ve školních lavicích!

K tomu bych připočetla všechna povolání, kde jsem osm až dvanáct hodin seděla – všechny ty asistentky, reklamní makléřky, nebo práce v médiích, kdy se píšete jeden článek za druhým a vstřebáváte a pročítáte co největší množství informací.

Když mi bylo pětatřicet, tak to pozvolna začalo. Začínala mě bolet záda a to především ráno, když jsem probudila. Bolely mě občas kolena a kyčle. To mě děsilo. Také jsem měla věčně zatuhlé svaly na šíji, ale přidaly se i bolesti hlavy. Občas byly bolesti takové, že jsem musela ležet, aby mě nic nebolelo (jak jsem se dozvěděla později, to je to nejhorší, co člověk s bolestmi zad může udělat, nejlepší je mírný nezatěžující pohyb, který svaly uvolňuje), anebo jsem dokonce brala léky na bolest.

VYŠETŘENÍ U ORTOPEDA

A tak jsem to začala řešit. Měla jsem velké obavy, že je něco v nepořádku a děsilo mě to. Ortoped mě vyšetřil a konstatoval, že mám špatné držení těla. Když se dozvěděl, že píši knihy a recenze a tudíž prosedím dlouhé hodiny u počítače v jedné poloze, řekl, že musím začít pravidelně cvičit. Žádné vážné choroby či poškození nenašel. Byla jsem na jednu stranu ráda, ale na druhou stranu jsem se šokovaně ptala: „A to by jenom pouhé cvičení mohlo všechny tyto problémy odstranit?“ Nechtělo se mi tomu věřit!

Ortopéd konstatoval, že správné držení těla a vhodné cviky by mi měly opravdu účinně pomoci. Nejen od špatných návyků a nastolil nové, ale také by měla zmizet veškerá bolest. Tím to všechno začalo.

Dostala jsem poukaz na fyzioterapie. Už nevím, kolik lekcí bylo, ale jedna hodinová lekce za týden (v případě prázdnin či dovolených byla odsunuta), ale docházela jsem na fyzioterapie půl roku. Poté mě ortoped vyšetřil, zkontroloval kosterní soustavu a napsal cvičení na další tři měsíce.

Jak jsem psala, začínala jsem pomoc hledat v době, kdy jsem velice trpěla a bolela mě záda, klouby, kyčle a také občas hlava. Najít ale pomoc, kdy ji člověk opravdu potřebuje, je nemožné! Nevím, jak v jiných městech, ale tady v Ústí nad Labem, měly téměř všechny fyzioterapeutky volno až za tři měsíce. Byla jsem v šoku! Prý jsou všichni tak zaměstnaní lidmi, kteří trpí jako já, že to dříve nejde.

Nakonec jsem narazila na soukromou kliniku, která měla také svoji fyzioterapeutku. Hodina cvičení stála myslím 500 Kč. Naštěstí jsem zjistila, že moje zdravotní pojišťovna všechno uhradí.

JAK PROBÍHALY MOJE HODINY FYZIOTERAPIE?

Moje terapeutka byla o pár let mladší než já. Bylo jí lehce přes třicet. Vystudovala magisterské studium v oboru v Praze a pracovala několik let na předních pražských klinikách. Měla za sebou hodně, jak teorii, tak praxi. Byla jsem tedy v dobrých rukou.

Na první hodině jsem se vysvlékla do spodního prádla a fyzioterapeutka se na mě dívala a občas prohmatávala svaly a úpony, aby zjistila, jak na tom jsem.

Konstatovala to, co ortopéd. Mám absolutně špatné držení těla. A to jsem si mnoho let myslela, že v tomhle žádný problém nemám! Omyl. Vadné držení těla se ale nevyznačuje jen, když člověk stojí, ale při všech činnostech, které člověk dělá. A já jsem, jak vidno, v tom byla expert – špatně jsem stála (hrbila se), bídně jsem seděla, nevhodně jsem zvedala břemena ze země atd. Měla jsem celkově dojem, že celý život dělám téměř všechno špatně, ale nevím to. Nikdo mi to neřekl. Můj špatný zdravotní stav toho byl důkazem.

  • „Netrapte se tím! Jste tady a chcete to řešit. Většina lidí, které potkáváte na ulicích, zastávkách MHD či v supermarketech, má špatné držení těla,“ řekla fyzioterapeutka, aby mě uklidnila.
  • „Jak to poznáte?“ zajímalo mě.
  • „To je jednoduché. Občas se zkuste na lidi na veřejných místech podívat. Rovná záda, ramena stažená dozadu, hlavu rovně, vypnutá prsa a zatažené břišní svalstvo má jen hrstka lidí. Většinou se jedná o lidi, kteří se věnovali nebo věnují tanci, anebo jde o baletky. A pak ještě ti, kteří prošli fyzioterapií a už vědí, jak si neničit zdraví,“ vysvětlovala fyzioterapeutka.

UČILA JSEM SE, JAK SPRÁVNĚ STÁT, SEDĚT, SPÁT...

A tak jsem se několik hodin učila to, co bych měla znát odmalička – správně stát, bezchybně sedět na židli za počítačem (aby netrpěla celá páteř a já měla dobrou oporu v nohách), jak zvedat břemena (a neublížit si u toho – tzv. „nestrhnout si záda“) a jak správně spát (např. kolik mít polštářů pod hlavou, abych si nekřivila páteř v noci).

Narazila jsem na vynikající článek „Děti se musí hýbat. V opačném případě mají handicap do budoucna, varuje neuroložka Chlupová“, (i záznam) na rádiu ČRo Plus, kde hovoří neuroložka Jaroslava Chlupová o tom, jak se děti v naší zemi trestuhodně málo hýbají, což má za následek špatné držení těla, ale také mnohá poškození. Chlupová konstatuje, že děti se nehýbají proto, že jejich rodiče nemají pohyb. https://plus.rozhlas.cz/deti-se-musi-hybat-v-opacnem-pripade-maji-handicap-do-budoucna-varuje-neurolozka-8351684

Skvělý článek je také na serveru iDNES.cz, který se jmenuje: „Téměř každé dítě má vadu držení těla, upozorňuje specialistka.“ Přečtěte si jej zde! https://www.idnes.cz/brno/zpravy/jaroslava-chlupova-lokomoce-pohyb-deti-vada-drzeni-tela.A180521_402676_brno-zpravy_dh

Jak se tedy zdá, problémy od útlého dětství má v současné době obrovské množství dětí a tím i celé rodiny. Pokud něco neuděláme, ortopédové budou mít práce nad hlavu a fyzioterapeuti k tomu.

ZÁKLADNÍ CVIČENÍ

Když jsem se po několika hodinách fyzioterapie naučila základy, přešly jsme k cvičení. To bylo pro mě také velice důležité. Velice mě potěšilo, že jsem se dozvěděla, že když budu pravidelně cvičit, přestane mě všechno bolet, budu v kondici a budu moci zapomenout na bolesti. To byla pro mě velká motivace.

A tak jsem se následné měsíce učila, jak správně cvičit. Nejdříve jsem své fyzioterapeutce předvedla, jak jsem dosud cvičila sama. Běhala jsem a poté prováděla protahovací cviky a pár posilovacích cvičení. Většina toho byla špatně. Základ byl dobrý, ale stačilo třeba trochu něco pozměnit, např. špatný úhel zad při cvičení a bylo zle. Místo toho, abych si cvičením pomohla, jsem si ubližovala ještě víc.

Víte, co mě překvapilo nejvíc? Že cviky, které jsem se naučila v dětství ve školce, např. švihy rukama nahoru a dolů či rytmické švihání rozpažením oběma rukama atd., jsou pro dospělého člověka zničující. Dětem pomohou (protože jsou ve vývinu), ale dospělým ublíží.

Také jsem se dozvěděla, že pokud pracuji na počítači, musím nejen správně sedět, ale abych si neničila záda a nepřetěžovala extrémně svalstvo, měla bych práci každých dvacet minut přerušit a protáhnout se. Trochu si zacvičit, nebo aspoň si zablbnout (zatancovat) u oblíbené písničky. Stačí pět minut.

HODNĚ CHŮZE, BĚHÁNÍ A CVIČENÍ KAŽDÝ DRUHÝ DEN

Fyzioterapeutka se mě ptala, kolik času trávím pohybem denně? Říkala, že většina lidí, kteří k ní chodí, přijedou autem, zacvičí si a odjedou autem. V práci celý den prosedí a není divu, že jejich tělo trpí. Ale takové problémy s páteří a zatuhlými svaly, jako máme my dnes, naši předci nemívali. Ti přeci jenom stále neseděli u počítačů, ale celý den se hýbali při práci a také často chodili pěšky. Měli tedy přirozený pohyb. A to je to, co nám chybí. Nejsme zkrátka stvořeni k tomu, abychom pracovali osm a více hodin s počítačem, celé hodiny seděli a nehýbali se. Ačkoliv to tak má převážná většina lidí v současné době, je to naprosto destruktivní a tento styl života si vybere svou bolestivou daň na našem zdraví.

Myslela jsem si, že mám docela dost pohybu, že určitě zvládnu pět kilometrů denně. Ale když jsem si nainstalovala do mobilu krokoměr, ukázalo se, že to byl omyl. Pouhé tři kilometry denně a někdy ani to ne. Fyzioterapeutka mi řekla, že to není špatné. Někteří její klienti neujdou za den ani kilometr... Prý co by dala za tři kilometry v jejich případě!

To mě nepovzbudilo, ale krokoměr mi umožnil, abych si hlídala pohyb. Kam je to možné, chodím pěšky. Trasy si v žádném případě nezkracuji, ale naopak záměrně prodlužuji a pravidelně běhám. Snažím se nakrokovat 10.000 kroků denně, což je necelých osm kilometrů. Každý druhý den cvičím cviky, které jsem se naučila.

Jaký je výsledek? Ortopéd i moje fyzioterapeutka měli pravdu. Bolest postupně zmizela, já se cítila lépe a díky cvičení jsem se navrátila do velmi dobré fyzické kondice, jakou jsem měla ve dvaceti letech. Dnes je to osm let, co pravidelně cvičím a cítím se báječně. Jediné, na co musím dbát, je, abych nebyla líná a nevynechávala cvičení.

Krásné letní dny a hodně pohybu vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | pátek 9.7.2021 22:27 | karma článku: 19.34 | přečteno: 685x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Život na míru“ od Marka Rabije

Co se skrývá za výrobou našeho oblečení? Proč a kdo nám diktuje, že je čas vyměnit slim džíny za zvonáče? Kolik dostane bangladéšská šička zaplaceno za směnu při výrobě našeho oblečení? Proč ročně uhoří desítky šiček v továrnách?

9.1.2022 v 23:17 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 148 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Co s penězi“ od Dana Drápala

Mnoho lidí si neví v životě rady s penězi. Buď jich mají moc, nebo naopak málo a ti si pak půjčují a zadlužují se. Kniha „Co s penězi“ od Dana Drápala přináší moudré rady z Bible, jak si s penězi poradit a mít se dobře.

14.12.2021 v 19:48 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 252 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

President Zeman v roli velkého personalisty

Místo aby president Miloš Zeman jmenoval členy vlády navržené premiérem Petrem Fialou, hraje si na personalistu. Pořádá výběrová řízení v Lánech, lustruje a kádruje. Tak to však v Ústavě ČR nestojí!

6.12.2021 v 20:37 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 705 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Kdy se z České republiky stal národ brouků Pytlíků?

Poslední roky se dere v naší zemi ke slovu povrchnost. Nemusíš studovat a něco umět, stačí, když si myslíš a říkáš, že všechno znáš a umíš! Kde se to vzalo? Stal se z nás, Čechů, národ brouků Pytlíků?

5.12.2021 v 17:13 | Karma článku: 42.91 | Přečteno: 8757 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Andrej Babiš má na svědomí masovou genocidu nevinných lidí a podvyživených důchodců

Jak jinak, než genocidou, nazvat smrt desetitisíců nevinných lidí, které během pandemie covidu zabila brutální státní opatření, jak jinak nazvat smrt statisíců podvyživených důchodců ve zbankrotovaném státě?

18.1.2022 v 17:31 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 131 | Diskuse

Miloslav Závorka

Výsměch právu a lidské slušnosti

Dříve jsem pravidelně sledoval co se děje na naší politické scéně, ale dnes, v době cenzury a jednostranného informování o dění už do zpráv nahlédnu jen občas. Ale to, co se člověk dozví při čtení denních zpráv, mu vezme tu trochu

18.1.2022 v 16:50 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 470 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Nemáte na elektřinu? Tady máte ponožky

Energetická firma E.ON se musela omluvil britským domácnostem, kterým zaslala balíček s párem ponožek, aby je upozornila na problematiku uhlíkové stopy v souvislosti s vytápěním. Jak tohle vůbec může někoho napadnout?

18.1.2022 v 16:23 | Karma článku: 23.38 | Přečteno: 272 | Diskuse

Jiří Beránek

PARS PLANA VITREKTOMIE aneb pobyt v domě smutku a nadějí

Posledně jsem tu prezentoval subjektivní pocity z nepovedené operace katarakty a slíbil jsem pokračovaní, až budu schopen psát. Tak to tedy zkusím. Jenom nevím v jaké poloze, protože mám povoleny pouze dvě. Jedna horší než druhá.

18.1.2022 v 11:33 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 336 | Diskuse

Josef Prouza

Glosář aneb Mene tekel uFarský

Hrst postřehů z aktuální české i světové scény očima uštěpačného glosátora a profesionálního rejpala pro uspokojení jeho škodolibida

18.1.2022 v 9:39 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 728 | Diskuse
Počet článků 584 Celková karma 22.23 Průměrná čtenost 3890

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBUhttp://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAILsiander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Najdete na iDNES.cz