Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. ledna 2022 Vladislav

Jak se Bůh dívá na zlobu, hněv, zášť, hořkost a nenávist?

27. 06. 2021 22:49:16
Každý den můžeme zažít zlo v nejrůznějších podobách – od zlosti, zloby, hořkosti, hněvu, závisti až po nenávist. Mám dojem, že jsme si na to, být zlí, už zvykli. Ale jak se na to dívá Bůh? A nabízí řešení, jak se zlem zatočit?

Poslední roky potkávám lidi nejrůznějšího věku. Když z této skupiny vynechám bezstarostné děti a rozesmáté „pohodové“ mladé lidi, kteří se dívají na svět často optimisticky a mají mnohdy bláhový a naivní pohled, že nic není problém (což je v jejich věku přirozené a všichni jsme to zažili), tak mi zbyde jedna velká skupina dospělých.

U dospělých jsem si všimla během posledních let jedné zvláštnosti. Téměř všichni jsou plní hořkosti, hněvu, zášti, zlosti, někdy až nenávisti, jsou naštvaní a často se dokážou rozzlobit pro úplnou maličkost.

Nevím, zda je to hektickou dobou, kdy jsme neustále ve spěchu a na nic nemáme čas a stále žijeme s tím, že nestíháme. Možná za to částečně může i politická situace v naší zemi, která je pro spoustu lidí nepřijatelná a zoufalá.

U některých lidí je zlost a naštvanost patrná na první pohled. Uvedu příklad. V Ústí nad Labem jsem zašla do zdravotního střediska na Skřivánku. Hledala jsem fyzioterapeuta. Na chodbě, kde jsem stála před příslušnými dveřmi, bylo napsáno: NEKLEPAT! POČKEJTE NA PŘÍCHOD PERSONÁLU! A tak jsem tedy poslušně čekala.

Čas čekání jsem si krátila pročítáním plakátu, kde bylo nakresleno a popsáno, jak správně stát, zvedat břemena a sedět. Když jsem plakát přečetla, zrovna dorazila další žena. Mohlo jí být kolem 55 let. Po pár minutách trapného mlčení ve dvou, jsem zahájila rozhovor.

  • „Nevíte, prosím vás, jak to tady chodí? A zda je ta fyzioterapeutka dobrá?“
  • „Chodím sem,“ řekla stroze paní a nedůvěřivě si mě přeměřila.
  • „A mohu se zeptat, jste s fyzioterapeutkou spokojená?“ zeptala jsem se znovu.
  • „Co vám je do toho?! Proč bych vám to měla říkat?!“ vyjela na mě zlostně paní.
  • „Promiňte, jenom jsem se vás slušně zeptala,“ ohradila jsem se.
  • „Když jim nevěříte, tak sem nechoďte!“ dorazila mě paní.

Paní měla nejspíš špatnou náladu. Ale že si svou zlost vylije na mně, jsem nečekala. Zkrátka z některých lidí zlost, hněv a hořkost vyloženě teče. Nevím, jak vy, ale já v přítomnosti takových lidí dlouho nevydržím. Ono se to zkrátka nedá. Nadávají na všechno, na všechny, a když neexistuje žádný problém, tak si ho vymyslí. Nic není dobře. Nikdy.

U dalších lidí to je trošku lepší. Dobře se kontrolují. Na první pohled nepoznáte, že něco bublá pod povrchem, ale když si na takového člověka uděláte čas a chvíli s ním hovoříte, je otázkou pár minut či desítek minut, kdy se hořkost a zloba prodere na povrch.

Vzpomínám na jednu paní sousedku. Mám ji moc ráda. Je to báječná ženská! Ale když ji potkáte na ulici, v supermarketu či v domě, tak byste to do ní neřekli. Ona má totiž permanentně ve tvář výraz, který vyjadřuje: ŠTVE MĚ VŠECKO NA SVĚTĚ! A VY TAKY!

Ale když paní sousedku poznáte blíž, zjistíte, že to tak úplně není. Vím to já a pár lidí. Ale hodně lidí, co ji také potkávají, mi řeklo, že je to už pohledu zlá ženská.

S paní sousedkou se občas zapovídám a pak se „rozjede“! Začne vytahovat jednu špínu za druhou na lidi kolem, nešetří příbuzné, sousedy, politiky. Nikoho! Přitom je to žena, která má v životě všechno a ještě mnohem víc.

CO NA TO ŘÍKÁ BŮH?

A tak, když potkávám naštvané, rozzlobené, nahněvané a zlé lidi, mám občas dojem, jako kdybych žila v pekle. Odmítám se s tím smířit! Nechci! Vím, že se dá žít i jinak, i když podmínky nejsou růžové, ale přímo tvrdé a bolestné.

Tak se pojďme společně podívat, co na to říká Bible a ten, kdo Bibli nechal zapsat, autor, čili Bůh.

Bůh zlo, v jakékoliv podobě, nenávidí. Vyloženě se mu hnusí. Zlem nemyslí Bůh jenom zlé skutky, ale také myšlenky, úmysly či plány. Zlo nevymyslel Bůh a nikdy zlo nedělá, což je velice rozšířený mýtus mezi lidmi. Zlo vymyslel původce všeho zla - Ďábel. Proto také Ďábel (nebo Satan či Lucifer, je celkem jedno, jak mu budeme říkat, slyší na všechna svá jména) se od stvoření snaží člověka svést ke zlu. Je jedno, k jakému druhu zla, hlavní je, že se tímto směrem vydáme.

„Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil Vám.“ Bible, List Efezským 4,31-32 (eku)

Všechny tyto negativní stránky naší osobnosti se dají shrnout jedním slovem – je to zkrátka zlo. Zlo v nejrůznější podobě. Zlo, které máme v srdci. Zlo, které tam chováme, často o něj dokonce pečujeme (protože s ním nechceme nic dělat a vyhovuje nám, možná z něj dokonce máme i výhody) a nosíme si ho všude s sebou, kamkoliv jdeme.

Řekla bych, že podle míry, kolik zla v sobě máme, stačí někdy málo, někdy hodně konfliktu, problémů či starostí, aby se zlo zažehlo a vzplál požár. Pak začneme soptit jako sopka a všechno se to z nás dere ven. Když je zla hodně, nedokážeme ho už kontrolovat, vítězí nad námi a dělá si s námi, co chce.

Např. dokážeme seřvat na dvě doby kolegyni v zaměstnání, i když by stačila mírná výtka, protože dělá občas něco, co nám vadí. Anebo si vylijeme vztek na manželovi či dětech, případně rodičích. To jsou snadné „hromosvody“, které jsou nejblíž. Vždycky jsou po ruce a nemusíme chodit daleko.

Toto slovo v listu Efezských napsal apoštol Pavel někdy v roce 63 křesťanům, kteří žili v Efezu. V tomto městě apoštol Pavel pracoval a založil tam církev. Nešlo tedy o křesťany, kteří by byli věřící v Ježíše mnoho let a už vůbec ne od narození. Stali se křesťany před pár měsíci, a jak se z textu zdá, bojovali stále s velkým zlem ve svých životech.

Apoštol Pavel ukazuje dvě stránky věci: Na těžké situace (hádky doma, křivdy, starosti v práci či v domácnosti, problémy v zaměstnání...) můžeme reagovat negativně. Ukáže se, co v nás ve skutečnosti je. Dáme průchod svým slovům a emocím – tvrdosti, zlobě, křiku, utrhání (nebo v jiném překladu - rouhání se Bohu).

Anebo můžeme reagovat pozitivně a přemáhat zlo dobrem. Můžeme na těžké situace zareagovat tak, jak by mnozí nečekali – laskavostí, milosrdenstvím a odpuštěním. Tedy ne tak, jak by si často druzí i právem zasloužili, ale opačně. Garantuji vám, že tyto pozitivní reakce mnoho lidí šokují!

CO JE KLÍČEM KE ZMĚNĚ CHARAKTERU?

Aby bylo toto možné, je třeba zásadní změna našeho srdce. Vím, že mnoho lidí na sobě pracuje, maká a snaží se změnit k lepšímu. Ať už studiem psychologie, osobním vzděláváním a četbou, nejrůznějšími kurzy rozvoje osobnosti atd. Je to dlouhá a těžká práce, která nikdy nekončí. Obávám se, že výsledky jsou malé.

V listu Efezským se Pavel obrací na křesťany. Na lidi, kteří pochopili a porozuměli, že sami se změnit nedokáží, protože je to nad jejich síly. Jako lidé nedokáží zvítězit nad svými sklony a uznali, že potřebují pomoc. To je to, co se stalo před napsáním Listu do Efezu.

ZLO VE VŠECH PODOBÁCH MÁ JEDNO PŘÍJMENÍ - HŘÍCH

Zlo ve všech různých podobách, o kterém píši, Bible nazývá jednoduše hříchem. Právě hřích je to, co nás ničí. Hřích nás nutí jednat tak, jak bychom často ani nechtěli. S hříchem se všichni rodíme. Hřích dědíme z pokolení na pokolení po svých rodičích. Už od počátku historie světa, od Adama a Evy.

A je to právě hřích, který nás odděluje od živého Boha. Hřích způsobuje, že neslyšíme Boží hlas a nevíme, co pro nás Bůh připravil, a neobracíme se na Boha, i když naléhavě pomoc potřebujeme.

JEŽÍŠ JAKO DOBRÝ PÁN, KTERÝ PANUJE V NAŠICH ŽIVOTECH

Křesťané v Efezu udělali jeden důležitý krok - vyznali Ježíše jako svého Pána a Zachránce nad svými životy a odevzdali mu své životy. Tímto krokem vstoupil Ježíš do jejich srdcí a hřích (nevěra v Boha), který tam dosud panoval a který z nich činil otroky, byl odpuštěn. Novým životem s Ježíšem začíná úžasná a podivuhodná cesta, kdy On sám je naším průvodcem, ochráncem, lékařem, zaopatřovatelem, pastýřem a také tím, kdo nás proměňuje.

Pokud mu dáme šanci a chceme to, požádáme Ježíše o pomoc, tak On sám mění naše srdce. Hněv, tvrdost, hořkost, zlobu, zášť a zlo odjímá z našeho srdce a nahrazuje ho láskou, odpuštěním, laskavostí, mírností a milosrdenstvím. To je změna, která se děje zdarma, z milosti, protože nás Bůh zkrátka miluje. Někdy se proměna našeho srdce děje z minuty na minutu, jindy to trvá déle, ale děje se to. Změny v nás působí Bůh, ne my sami. Nemusíme drilovat, chodit na nejrůznější kurzy, studovat...

Ne, stačí, když do našeho života vstoupí Ježíš a dá nám prožít, jak velice nás miluje. Když totiž prožijeme, že nás Ježíš miluje bezpodmínečnou láskou (takové, jací jsme, se všemi nedostatky a chybami), promění nás to. ̈

Ruku v ruce s tím přichází poznání, že když Ježíš miluje nás, miluje také druhé lidi. Naše srdce začne doslova přetékat láskou (je to Ježíšova láska) a my začneme milovat i ty, co jsou věčně naštvaní, nesnáší nás, jsou zlí a plní hořkosti a zloby.

Láska je mocná síla, která jediná dokáže změnit lidské srdce. Nic jiného to nedokáže.

Já jsem Ježíše poznala před mnoha lety. To, co zde píši, znám ze svého vlastního života. To není teorie, ale praxe.

Krásné letní dny a osobní setkání s Ježíšem Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Zdroje:

Citace. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona (rok 1985, ekumenický překlad, Česká biblická společnost, 11. vydání, Praha, 1998)

Fotografie od Robin Higgins jsou zdarma dostupné na pixabay.com zde:

https://pixabay.com/photos/furious-upset-person-woman-angry-2514031/

https://pixabay.com/photos/crazy-irate-angry-mad-upset-3126441/

Autor: Hana Rebeka Šiander | neděle 27.6.2021 22:49 | karma článku: 11.07 | přečteno: 359x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Život na míru“ od Marka Rabije

Co se skrývá za výrobou našeho oblečení? Proč a kdo nám diktuje, že je čas vyměnit slim džíny za zvonáče? Kolik dostane bangladéšská šička zaplaceno za směnu při výrobě našeho oblečení? Proč ročně uhoří desítky šiček v továrnách?

9.1.2022 v 23:17 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 148 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Co s penězi“ od Dana Drápala

Mnoho lidí si neví v životě rady s penězi. Buď jich mají moc, nebo naopak málo a ti si pak půjčují a zadlužují se. Kniha „Co s penězi“ od Dana Drápala přináší moudré rady z Bible, jak si s penězi poradit a mít se dobře.

14.12.2021 v 19:48 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 252 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

President Zeman v roli velkého personalisty

Místo aby president Miloš Zeman jmenoval členy vlády navržené premiérem Petrem Fialou, hraje si na personalistu. Pořádá výběrová řízení v Lánech, lustruje a kádruje. Tak to však v Ústavě ČR nestojí!

6.12.2021 v 20:37 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 705 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Kdy se z České republiky stal národ brouků Pytlíků?

Poslední roky se dere v naší zemi ke slovu povrchnost. Nemusíš studovat a něco umět, stačí, když si myslíš a říkáš, že všechno znáš a umíš! Kde se to vzalo? Stal se z nás, Čechů, národ brouků Pytlíků?

5.12.2021 v 17:13 | Karma článku: 42.91 | Přečteno: 8757 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Andrej Babiš má na svědomí masovou genocidu nevinných lidí a podvyživených důchodců

Jak jinak, než genocidou, nazvat smrt desetitisíců nevinných lidí, které během pandemie covidu zabila brutální státní opatření, jak jinak nazvat smrt statisíců podvyživených důchodců ve zbankrotovaném státě?

18.1.2022 v 17:31 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 169 | Diskuse

Miloslav Závorka

Výsměch právu a lidské slušnosti

Dříve jsem pravidelně sledoval co se děje na naší politické scéně, ale dnes, v době cenzury a jednostranného informování o dění už do zpráv nahlédnu jen občas. Ale to, co se člověk dozví při čtení denních zpráv, mu vezme tu trochu

18.1.2022 v 16:50 | Karma článku: 23.95 | Přečteno: 566 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Nemáte na elektřinu? Tady máte ponožky

Energetická firma E.ON se musela omluvil britským domácnostem, kterým zaslala balíček s párem ponožek, aby je upozornila na problematiku uhlíkové stopy v souvislosti s vytápěním. Jak tohle vůbec může někoho napadnout?

18.1.2022 v 16:23 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jiří Beránek

PARS PLANA VITREKTOMIE aneb pobyt v domě smutku a nadějí

Posledně jsem tu prezentoval subjektivní pocity z nepovedené operace katarakty a slíbil jsem pokračovaní, až budu schopen psát. Tak to tedy zkusím. Jenom nevím v jaké poloze, protože mám povoleny pouze dvě. Jedna horší než druhá.

18.1.2022 v 11:33 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 348 | Diskuse

Josef Prouza

Glosář aneb Mene tekel uFarský

Hrst postřehů z aktuální české i světové scény očima uštěpačného glosátora a profesionálního rejpala pro uspokojení jeho škodolibida

18.1.2022 v 9:39 | Karma článku: 32.74 | Přečteno: 751 | Diskuse
Počet článků 584 Celková karma 22.23 Průměrná čtenost 3890

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBUhttp://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAILsiander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Najdete na iDNES.cz