Úterý 20. dubna 2021, svátek má Marcela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 20. dubna 2021 Marcela

Proč jsem skončila s Českou poštou a odešla k Zásilkovně?

28. 03. 2021 22:55:07
Poslední kapkou nespokojenosti s Českou poštou byl balíček se dvěma knihami na Slovensko. Česká pošta chtěla víc jak 400 Kč za poštovné. Nainstalovala jsem si Zásilkovnu a poslala balíček za 69 Kč. Neuvěřitelné! Vážně to jde!

NEŠVARY ČESKÉ POŠTY

O tom, jak jsem se trápila v mnoha ohledech s fungováním České pošty, respektive s nefungováním či špatným fungováním, jsem psala několikrát.

Některé situace, které jsem zažila, byly tak absurdní, že kdybych je nezažila na vlastní kůži, nevěřila bych, že je to možné. Občas to byly situace i humorné, nejen plné vzteku, hněvu, zloby, nafoukanosti, zášti a zoufalství. Situace, kdy máte dojem, že zaměstnanci České pošty prubují váš charakter a zkoušejí, co ještě vydržíte.

Občas se mě někdo, komu ty historky vyprávím, zeptá: „Proč si na Českou poštu nestěžuješ?“ Tomu se pokaždé usmívám. Zeptám se: „A zkoušel jsi to někdy?“ Já to zkusila několikrát a dospěla jsem k názoru, že je to absolutní ztráta času.

Za posledních deset let jsem sepsala čtyři stížnosti podané na daných pobočkách České pošty a další čtyři dopisy jsem adresovala na vedení tohoto státního podniku. Omluvili se mi jen jednou. Ve všech ostatních případech mi vysvětlovali, proč takovým způsobem Česká pošta funguje. Jde o zkostnatělý státní podnik, který je špatně řízen posledních 32 let. Podnik, který nabízí spoustu věcí, ale zákazník pro ně není důležitý.

Kdyby vás, milí čtenáři, zajímalo, s čím jsem se potýkala (byť nepochybuji, že špatné zkušenosti s Českou poštou máme všichni), zde jsou mé blogy:

Pět nejhorších zážitků roku 2019 s Českou poštou - https://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740721

A zase to trápení s Českou poštou! - https://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=673288

MOJE POSLEDNÍ ZKUŠENOST S ČESKOU POŠTOU – ZÁSILKA NA SLOVENSKO

Říkala jsem si už mnohokrát, že musím přejít ke konkurenci, ale pokaždé, když jsem si otevřela internet a hledala alternativy, nějakou dopravní společnost na balíky, jsem to vzdala. Nevím, jak vy, ale já když nepochopím při svém inteligenčním kvocientu 144 bodů informace z webu za 30 minut (jak podat zásilku, kolik bude stát a kam ji odnést), tak to zabalím. To je pro mě znamením, že je to napsáno tak složitě, že to nepochopím. Informace by měly být jasné, stručné, srozumitelné a snadno pochopitelné. Pro každého. Nejen pro lidi, kteří pracují v IT, nebo webmastery.

Mou poslední zkušeností byl balíček, který obsahoval dvě knihy. Mám svůj malý antikvariát, ve kterém rozprodávám knihy po svém otci, skripta z VŠ, a když se to rozkřiklo, tak i knihovny svých sousedů. Ti mi začali nosit desítky vyřazených knih.

Tentokrát si paní v důchodu přála dvě knihy od Boženy Němcové. Bydlela však na Slovensku. Dohodly jsme se na ceně a já jsem ji poprosila o 150 Kč na poštovné. To by mělo bohatě stačit, napadlo mě.

Když jsem měla platbu na svém bankovním účtu, vydala jsem se s balíčkem na pobočku České pošty. V centru Ústí nad Labem, na Masarykově ulici, kam obyčejně chodívám, jsem zaznamenala nemilou novinku. No, spíš trapnou a neskutečně hloupou. Pobočka má k dispozici dvě podlaží. Když je na poště hodně zákazníků, tak je fajn jít do prvního patra, kde sice nikdy není otevřeno všech pět či šest poboček (to jsem nikdy nezažila), ale dvě nebo tři ano. Tak na poště nestrávím půl hodiny a více, ale třeba jenom deset minut.

Na dveřích jsem si ale přečetla, že kvůli pandemii koronaviru je z vládních nařízení uzavřeno první patro. Když jsem sešla do přízemí, uviděla jsem uvnitř asi deset lidí a dalších dvacet naštosovaných zákazníků před budovou. Všichni čekali na odbavení. Nikdo nedodržoval doporučované dva metry sociálního odstupu. Zkrátka ideální situace vytvořená tak akorát proto, aby se člověk nakazil koronavirem.

Domnívala jsem se, že během pandemie by mělo být v zájmu obchodů a podniků, aby se postarali o rychlé odbavení lidí právě z toho důvodu, aby se lidé nenakazili. A ne je vystavovat velké kumulaci zákazníků, že omezí své služby a lidi nechají v nekontrolovaných hloučcích či frontách postávat nebezpečně blízko u sebe před budovou. Ale co? Takhle to prostě na České poště chodí...

V respirátoru se mi špatně dýchalo a bylo mi lehce na omdlení. Představa, že jsem třicátá zákaznice a budu čekat víc jak třicet minut, možná i víc, byla pro mě nepřijatelná. Nejspíš bych zkolabovala. Měla jsem nižší tlak a vzduchu se mi nedostávalo už tak. Tak jsem to zabalila a vydala se na procházku s balíčkem v batohu.

Obešla jsem půl města a narazila na další pobočku České pošty, tentokrát na sídlišti Severní Terasa. Abych si nepřipadala jako blbec, který se vrátí s dvoukilovým balíkem zpátky v batohu domů, rozhodla jsem se znovu zkusit štěstí.

Po deseti minutách jsem se zcela překvapivě dostala na řadu. Obyčejně na této pobočce bývám od 30 minut do 50 minut. Proto sem zásadně nechodím. Za sklem na mě hleděla slečna, které mohlo být pětadvacet let.

  • „Dobrý den, je to balík na Slovensko a chci to poslat co nejlevněji,“ řekla jsem a upozornila jsem na to, že jsem si podací lístek vyplnila on-line na webu České pošty sama. Tím se dá pár korun ušetřit.
  • „Bude to stát 496 korun,“ řekla slečna.
  • „Děláte si ze mě legraci?“ zeptala jsem se.
  • „Ne, levněji to nejde.“
  • „Vy mi tvrdíte, že knihy, které jsou v hodnotě 249 korun, pošlu na Slovensko za 500 korun poštovného? To je přece holý nesmysl! Neříkejte mi, že to neumíte levněji!“ řekla jsem a začínala jsem zvyšovat hlas.
  • „Promiňte, ale já jsem si to nevymyslela. Ale ještě se podívám,“ odpověděla slečna.
  • „Fajn, to budete hodná.“
  • „Tak by to šlo levněji. Bude to za 419 korun,“ odpověděla slečna.
  • To už jsem se neudržela!
  • „Děkuju, nechci! Vraťte mi balíček zpátky! Odcházím do Zásilkovny! Tady jsem dnes naposledy! S vámi jsem skončila!“ neovládla jsem se a zařvala.

Slečna mi mlčky, a možná i trochu vyděšeně, vydala balík s knihami a já jsem naštvaně odešla. Nízký tlak, který mě trápil od rána, mi okamžitě stoupl a já jsem se konečně za ten den cítila normálně. Aspoň něco, mrmlala jsem si po cestě domů. Ale co dál?

JAK JSEM ZAČALA POUŽÍVAT APLIKACI ZÁSILKOVNA

Když jsem dorazila domů, zavolala jsem kamarádce, která si aplikaci Zásilkovnu naistalovala do mobilu ze stejných důvodů (špatné fungování České pošty) před měsícem a moc si ji pochvalovala. Takže jak na to? Stáhnout aplikaci Zásilkovna do mobilu z Obchodu Play je snadné. Pak už jenom vyplňujete jméno, příjmení a místo, kde si adresát chce vyzvednout svůj balíček. To jsem mezitím zjistila emailem od paní ze Slovenska.

Byla jsem naprosto v šoku, že cena je tak nízká! Jakýkoliv balíček, který splňuje rozměry 30 cm x 40 cm x 50 cm do 5 kg posíláte prostřednictvím Zásilkovny za pouhých 65 Kč po celé ČR (pro srovnání u České pošty je standardní cena beze slev kolem 120 Kč)

Jenže toto bylo Slovensko. No, ano, to je dražší. Balíček cestuje do jiného státu. Pozor! Na Slovensko mě to vyšlo na 69 Kč! Tedy jenom o 4 Kč dráž (Česká pošta nešla pod 419 Kč).

Uvedla jsem tedy místo vyzvednutí, které mi paní uvedla. Byl mi přidělen kód a číslo objednávky. Zaplatila jsem poštovné 69 Kč kartou přes mobil. Všechno jsem zvládla na poprvé a z pohodlí svého domova během necelých pěti minut. Beze stresu, hněvu a s úsměvem na tváři.

Druhý den jsem odnesla balíček s knihami do trafiky, která byla označena jako příjem balíčků Zásilkovny. Na řadu jsem šla třetí. Čekala jsem asi minutu. Tam jsem uvedla kód zásilky, který zaměstnanec trafiky našel na počítači v systému Zásilkovny, vytiskl kód a nalepil jej na balíček. Žádné adresy na balíku. Systém sám pošle paní na Slovensko SMS zprávu, že si má přijít balíček vyzvednout.

  • „A nepotřebujete ode mě ještě něco?“ zeptala jsem se nechápavě.
  • „Ne, to je všechno,“ odpověděl trafikant.
  • „Jako hotovo?“ zeptala jsem se znovu, protože mi mozek nebral jednoduchost celé akce.
  • „Hotovo,“ řekl trafikant a usmál se.

Odcházela jsem z trafiky s nechápavým úsměvem na tváři, nesmírnou úlevou a obrovskou radostí, jak je to snadné. Žádné utrpení jako s Českou poštou.

Po příchodu domů jsem paní na Slovensko napsala e-mail a informovala ji, že jí vracím zpět přeplatek za poštovné a balíček je na cestě k ní. Balíček jsem podávala odpoledne v úterý a paní si ho vyzvedla ve čtvrtek dopoledne na Slovensku! Přišla mi zpráva ze Zásilkovny, že už jí byl balíček doručen.

Paní mi nadšeně děkovala za knihy a psala: „Moc vám děkuji. Víte, když si objednám knihy a doručení je přes Českou poštu, jde to na Slovensko osm až deset dnů, ale prostřednictvím Zásilkovny to je u mě za dva tři dny.“

Možná jsem měla Zásilkovnu objevit už dávno. Ale víte, já nejsem žádný IT maniak a nemám ráda technologie. Kdyby bylo po mém, tak používáme stále klasické telefony s vytáčením čísel na ciferníku a píšeme si dopisy rukou. Ale chápu, že pokrok nezastavím. Tohle je pro mě veliké vítězství. Po dlouhé době mám pocit, že technologie mohou přinést také něco dobrého. Pokud tedy patříte mezi věčně naštvané zákazníky České pošty, je tu alternativa – Zásilkovna. Když jsem tuto aplikaci a její fungování pochopila já, zvládnete to jistě i vy.

Krásné jarní dny, pokud možno bez trablů s Českou poštou, Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | neděle 28.3.2021 22:55 | karma článku: 46.16 | přečteno: 15437x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Proč ráda nakupuji u Bati?

V prodejnách Baťa nakupuji od 90. let XX. století. Důvody jsou prosté – kvalitní boty, které nosím desítky let. Skvěle mi padnou. Vynikající servis v opravnách. Bezproblémové reklamace a nadstandardní osobní přístup.

13.4.2021 v 0:20 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 491 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Jonesovi“ od režiséra Derricka Borte

Rodina Jonesových je na první pohled dokonalá. Jsou šťastní, krásní a úspěšní, mají velký dům stylově zařízený podle posledního trendu, luxusní auta, drahé kousky oblečení... Jsou ale značkové luxusní výrobky zárukou štěstí?

11.4.2021 v 18:46 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 152 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Velký úspěch ministra zdravotnictví Blatného - 27.000 mrtvých kvůli covidu-19

Ministr zdravotnictví Jan Blatný si připsal mnoho úspěchů - nejvyšší počty mrtvých od konce II. světové války, čtvrtou vlnu pandemie a tím, že Česká republika je v počtu mrtvých nejhorší na světě.

7.4.2021 v 23:58 | Karma článku: 15.87 | Přečteno: 814 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Ruku na srdce - kolik z nás četlo někdy Bibli?

Kolik z nás ví, jaký je pravý smysl Velikonoc? Četli jste někdy Bibli? Celou nebo aspoň Nový zákon? Víte, kdo byl Ježíš a kam ho zařadit? Slavíme velikonoční svátky a vlastně nevíme, proč. Je třeba to napravit!

5.4.2021 v 22:34 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 610 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Vojáčková

Deník z Če-chanu Den 50 - Rok ve hře

Stojíme v kroužku před školou. Já a tři učitelé. Pan ředitel se ptá učitele, jestli už je očkován. "Nejsem", odpoví. Říďa si v jakémsi lejstru poznačí křížek. "Ale můj táta je".

20.4.2021 v 12:20 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 128 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Je úplně jedno, jak aféru Vrbětice nazveme…

Někdo pro tu událost nemá jiný pojem než státní terorismus, někdo zase šermuje slovním spojením „zpackaný útok na zboží bulharského obchodníka“. Jde o slovíčkaření, dopady, ať už skutečné, nebo potenciální, se na název neptají...

20.4.2021 v 11:36 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 607 | Diskuse

Michal Kotyk

Politická nahota je vždy nechutná!

V životě každého politika může nastat situace, kdy je jeho charakter zcela obnažen. Já tomu říkám riziko povolání. Hlupák je ten, který s tím nepočítá. Ale taková jsou pravidla života v politické džungli.

20.4.2021 v 10:20 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 412 | Diskuse

Jaroslav Pomp

Připomenutí pro politiky: Válka je vůl

Třeskutá kauza Vrbětice, z níž se postupně stává v podání Pata a Mata naší politiky tragikomedie, vnesla do slovního rejstříku mnoha českých politiků silná slova včetně slova VÁLKA. Zapomněli, že Válka je vůl.

20.4.2021 v 9:58 | Karma článku: 25.84 | Přečteno: 419 | Diskuse

Petr Šindelář

Dobře už bylo a líp ještě dlouho ale opravdu nebude!

I když, jak komu. Dokonalým výsměchem pro pracující je systém sociálních dávek. Komu se tady nechce, učit se ani pracovat nemusí a i když si na důchod nikam nic neposílal, do konce života bez peněz na jídlo a bydlení nezůstane...

20.4.2021 v 9:52 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 346 | Diskuse
Počet článků 554 Celková karma 16.21 Průměrná čtenost 4015

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBUhttp://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAILsiander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Najdete na iDNES.cz