Středa 29. ledna 2020, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 29. ledna 2020 Zdislava

Recenze knihy Ondřeje Kundry "Vendulka"

18. 12. 2019 23:37:16
Kdo byla Vendulka? Dvanáctiletá dívka ze vzdělané měšťanské rodiny. Židovské rodiny. A to byl v Protektorátu Čechy a Morava problém... Vendulka se díky snímku fotografa Jana Lukase, který obletěl svět, stala symbolem shoa.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

O knize jsem slyšela před pár měsíci na mém oblíbeném rádiu ČRo Plus. Jakmile jsem slyšela, že kniha vypráví o dvanáctileté dívce Vendulce, která přežije vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim, byla jsem rozhodnuta si knihu pořídit a přečíst.

Takové příběhy mě z mnoha důvodů velice zajímají. Například mě zajímá, jak se žilo v Československu před II. světovou válkou? Jak se měnily poměry ve státu po zabrání pohraničních území Sudet Němci v roce 1938? Jak to vypadalo, když se život Židů v naší zemi postupně "scvrkával" a spousta činností jim byla zakázána? Jaké to bylo, když Židé dostali úřední dopis, aby se dostavili na shromaždiště na pražské nádraží Bubny před odjezdem do koncentračního tábora Terezín? Co všechno si mohli vzít s sebou? Jak vypadal život v Terezíně? Jak se podařilo, že Vendulka přežila tábor Osvětim, ze kterého se vrátilo jen minimum lidí?

Jedná se o knihu biografickou, ale částečně i historickou. Má obrovskou vypovídací hodnotu a je nesmírně zajímavá.

"Útok proti židovským obyvatelům Karlových Varů zahájily trubky Hitlerjugend. Krátce nato vzplála tamní synagoga v Sadové ulici, jedna z nejkrásnějších a největších synagogálních staveb na území tehdejšího Československa, kam Vendulka s rodiči chodila slavit chanuku, někdy pesach, jom kipur a příležitostně i další židovské svátky. Stejný osud potkal židovskou nemocnici a obchody. Ulicemi, které pokryly střepy z rozbitých výloh, procházely skupiny čtyř až pěti příslušníků SA a pobízely obyvatelstvo, aby vyšlo ven z domů a zúčastnilo se útoků proti Židům. Vlámali se do domácností 238 těch, kteří ve městě zůstali. Doslova je naházeli na korby nákladních aut a odvezli je na policejní stanici, kde je postavili obličejem ke zdi. Teprve poté, co podepsali, že svůj majetek dobrovolně předávají Němcům, se mohli vrátit domů."

"Vendulka", Ondřej Kundra

O ČEM JE KNIHA?
Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendule Haně Voglové, které nikdo neřekl jinak než "Vendulka", zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla jediná milovaná dcera židovských rodičů Karly a Šimona. Lukas, který Vendulku vyfotil den před odjezdem do koncentračního tábora Terezín, se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v americkém státu Ohio, kam po válce s maminkou emigrovala. Přesvědčil ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla.

"Vendulka si Žižkov nakonec přece jenom oblíbila. Hlavně díky kamarádům, které si našla v nové škole. Míst, kde by se s nimi mohla potkávat, ale rychle ubývalo. Židovské děti se scházely buď v zahradě židovského starobince, na židovských hřbitovech na Žižkově, nebo na Starém Městě. Vendulka si ale nejvíc oblíbila Hagibor, prostor na rozhraní Žižkova a Strašnic, kde židovská obec vybudovala sportoviště. Po vyhlášení protektorátu se z něj stalo jakési neformální centrum a poslední svobodné a bezpečné útočiště, kde se obyvatelé židovské národnosti mohli setkávat. Kromě sportu se tu zpívalo, recitovalo, připravovala se divadelní představení nebo trénovaly skautské dovednosti a každou neděli tu probíhaly debaty o židovské historii, sionismu, kultuře i sexuálních otázkách. Hlavním organizátorem a duší veškerého dění byl Fredy Hirsch. Německý mladík atletické postavy, s pomádou ve vlastech a silným německým akcentem."

"Vendulka", Ondřej Kundra

KLADNÉ A ZÁPORNÉ STRÁNKY KNIHY
Kniha má tři linie - první zachycuje osobní životní příběh Vendulky. Sledujeme ji od jejího narození v Karlových Varech (27. 12. 1930) až po její smrt (2. 7. 2017) v milovaném městě Columbus v Ohiu. Seznamujeme se také s jejími rodiči, Karlou a Šimonem Voglovými, kteří svou jedinou vymodlenou dceru nesmírně milovali. Zatímco Šimon nepřežil pochod smrti, Vendulka jej s matkou přežila dokonce dvakrát. Podařilo se jim utéct a do konce války se skrývaly.

Ve druhé linii sledujeme zblízka život vynikajícího československého fotografa Jana Lukase, který byl blízkým přítelem Voglových. Životy rodiny Lukasovy a Voglových byly celoživotně spjaty.

Třetí linie je historická. Zde máme možnost nahlédnout do dějin Československa od roku 1930, kdy se narodila Vendulka, přes všechny dramatické změny v ČSR, protektorát, až k životu v socialistickém státu pod komunistickou vládou. Lukas tehdy s celou rodinou emigroval do USA a nadále udržoval blízké vztahy s Vendulkou až do své smrti.

Kniha je nesmírně zajímavá, poutavá a místy šokující a velmi smutná - např. když autor popisuje život v Osvětimi, pochody smrti. Někdy dramatická, když popisuje Lukasův útěk s rodinou a rodinnou přítelkyní a dcerami přes jugoslávskou hranici do Itálie v roce 1966.

Dílo přináší zásadní mementa válečné doby, utrpení Židů a shoa, na které nikdy nesmíme zapomenout. To byl ostatně důvod, proč Vendulka po čtyřech letech proseb nakonec souhlasila, že svůj životní příběh převypráví Ondřeji Kundrovi. Do té doby celý život mlčela o tom, co v dětství prožila.

Kniha nabízí několik fotek z Vendulčiny rodiny. Také si prohlédneme nejznámější Lukasovi fotografie, jak z období protektorátu, tak poválečné doby, ale i fotografie pořízené v 60. letech ve Spojených státech.

Žádnou negativní stránku jsem neobjevila. Kniha je jedním slovem skvělá! Vřele ji doporučuji!

"Byla to další z vražedných metod, které nacisté dovedli k dokonalosti. Primárním cílem pochodů smrti bylo vyklidit koncentrační, pracovní a zajatecké tábory před postupující frontou. Ani s přibývajícími porážkami se ale nacisté nechtěli vzdát své blouznivé myšlenky o čisté rase a konečném řešení židovské otázky, a tak pochody použili jako cílené vyvražďování zajatců. Ti pochodovali několik týdnů téměř bez jídla, pití a odpočinku. Kdo padl únavou, byl střelen do zátylku. Kdo se pokusil utéct, byl zastřelen nebo roztrhán psy. Mrtvá těla byla nakládána na koňský povoz nebo zůstala pohozená u cesty. V závěru pochodu zbývala nanejvýš desetina přeživších."

"Vendulka", Ondřej Kundra

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA, KOREKTURY

  • Kniha je napsána srozumitelným a spisovným jazykem.
  • Je velmi interesantní.
  • Dílo je napínavé, jakmile se začtete, neskončíte, dokud neobrátíte poslední stránku.
  • Kniha je napsána v er-formě.
  • Korektury byly odvedeny profesionálně.


"(Vendulka) dělala všechno pro to, aby zatajila, že je Židovka a prošla koncentračním táborem. Ještě v Praze formálně přestoupila do římskokatolické církve a zvolila si druhé křestní jméno. V Americe si nechala při jiném chirurgickém zákroku z předloktí odstranit vytetované číslo a zařekla se, že o své zkušenosti nikdy nebude mluvit. Zprvu v tom hrál roli strach, že se dějinné události mohou zase zvrtnout. Bála se, že by ji někdo znovu uvěznil a někam zavřel a že by to tentokrát nepřežila. Snažila se proto nevybočovat a neupozorňovat na sebe. Přála si, aby ji konečně někde bezpodmínečně přijali takovou, jaká je."

"Vendulka", Ondřej Kundra

Ondřej Kundra (*27. 6. 1980) je novinář a spisovatel. Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt, kde vede domácí rubriku. V roce 2010 získal cenu Novinářská křepelka. Je autorem životopisu Medy Mládkové "Můj úžasný život" (vyšla v roce 2014), knihy o ruských špionech "Putinovi agenti" (vydána v roce 2016). Ta byla Českým rozhlasem zpracována do podoby radioknihy a Kundra za ni získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Spolu s Tomášem Lindnerem napsal reportážní knihu "Můj syn terorista" (2017).

"Jak ale komunistický režim zacházel s talentem Lukasova formátu, dokazuje kuriózní osud jeho fotografické knihy Moskva. Soubor 128 reportážních snímků z přelomu padesátých a šedesátých let se nakladatelství Artia chystalo vydat původně v němčině, ale sovětské ambasádě se zdál obraz komunistické metropole v Lukasově hledáčku příliš ponurý. Vystrašené nakladatelství proto 10.000 hotových výtisků poslalo do stoupy. Za rok si přitom tutéž knihu objednalo britské nakladatelství, a tak se tisklo 20.000 exemplářů pro vydání v angličtině."

"Vendulka", Ondřej Kundra

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?
Knihu bych doporučila každému čtenáři. Jde nejen o dílo biografické (velmi osobní životní příběh dospívající dívky), ale také historické (seznámíte se s historií, od 30. let XX. století až do roku 1989). Kniha představuje velmi cenné dílo. Ukazuje nám temné okamžiky lidstva, na které nesmíme nikdy zapomenout. Skvělá kniha vhodná pro všechny generace!

Knihu „Vendulka" od Ondřeje Kundry mi k recenzi laskavě poskytly Palmknihy.cz.

Krásné zimní dny strávené u dobrých knih Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:
Fotografie a anotace knihy „Vendulka" jsou dostupné na Palmknihy.cz.
Životopis Ondřeje Kundry je dostupný na webu Palmknihy.cz
KUNDRA, Ondřej. Vendulka, útěk za svobodou. Nakladatelství Paseka. Praha, 2019, 184 stran, 1. vydání, ISBN 978-80-7432-391-1 (formát mobi)

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 18.12.2019 23:37 | karma článku: 15.73 | přečteno: 200x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy Eberharda Trumlera „Rozumíme psům?“

O psech jsem přečetla čtyři publikace, ale kniha od biologa, vědce, etologa a chovatele psů Eberharda Trumlera, je nejlepší. Autor vlastnil chovatelskou stanici se stovkami psů různých plemen, byl u porodů pěti stovek psů.

25.1.2020 v 20:43 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 379 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Útočící psi a nezodpovědní pejskaři

Začalo to několika útoky psů... Ukázalo se, že obavy jsou na místě, když mě obklopují na sídlištích stovky psů, kteří volně pobíhají, nemají náhubek a své majitele neposlouchají. Dá se s tím něco dělat? Co na to městská policie?

24.1.2020 v 23:16 | Karma článku: 44.42 | Přečteno: 10762 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Proč by měl předseda sněmovny Radek Vondráček rezignovat?

Předseda sněmovny Radek Vondráček před zahájením schůze zdvihl prostředníček a vulgární gesto adresoval svému kolegovi z hnutí ANO. Byla to klukovina, přešlap nebo testování veřejnosti, co ještě snese? Jak daleko to zajde?

22.1.2020 v 20:48 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 1063 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“

Když v roce 1998 vydali Allan a Barbara Peaseovi knihu „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“, netušili, že se stane bestsellerem. Vynikající, pravdivá a zábavná kniha, která vám objasní chování mužů a žen.

19.1.2020 v 22:26 | Karma článku: 21.02 | Přečteno: 901 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Jašík

Konat nebo nechat plynout?

Být neustále aktivní a něčeho se domáhat nebo v klidu vyčkávat, až se věci stanou? Ať už jde o získání partnerky, práce nebo snahy někde prorazit, tak neustále volíme mezi těmito možnostmi. Dá se říct, která je lepší?

28.1.2020 v 22:20 | Karma článku: 4.57 | Přečteno: 120 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak mě pánbůh potrestal

Myslím, že se to někdy stalo každému z nás. Provedli jsme něco, o čem jsme věděli jenom my a nikdo jiný. A pánbůh nás okamžitě potrestal tak jednoznačně, že jsme věděli, že je to za tohle, a možná jsme se i trochu zastyděli...

28.1.2020 v 22:00 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 410 | Diskuse

Pavel Opl

Operativní složky bezpečnostních orgánů jsou v troskách. Říká bývalý policejní rada ÚOOZ.

Proto vidíme neustále se zvyšující snahy o plošné monitorování všech a všude v míře, která je již zcela neakceptovatelná.

28.1.2020 v 20:21 | Karma článku: 19.16 | Přečteno: 422 | Diskuse

Martin Prášek

E-shop na dálniční známky a "čínský syndrom"

Víte, co je rychlejší, než let paprsku světla ve vakuu? Let Kremlíka přez palubu. A právě ta obrovská rychlost a nulový odpor politiků., kteří jinak zatloukají a mlží, budí nejvíc podezření.

28.1.2020 v 20:17 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 276 | Diskuse

Emrich Sonnek

Soumrak sousedského soužití

Celou noc jsem se převaloval na posteli a v hlavě se mi rojily černé myšlenky. Vstával jsem rozlámaný a v práci to podle toho vypadalo. Nevím, jestli mi hlava třeštila víc z nevyspání, nebo z toho včerejška.

28.1.2020 v 18:03 | Karma článku: 17.65 | Přečteno: 662 | Diskuse
Počet článků 464 Celková karma 23.33 Průměrná čtenost 4289

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz