Neděle 8. prosince 2019, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 8. prosince 2019 Květoslava

Jak město sází v naší ulici stromy a sousedi je ničí

21. 11. 2019 22:58:29
Město Ústí nad Labem vykácelo v naší ulici pět nemocných vzrostlých smrků. Místo toho vysadili čtyři nové stromky. Vydržely tři roky, pak je někdo z mých sousedů poškodil. Kdo? A proč to udělal? Komu se stromky nehodily?

DOMY, TRÁVNÍKY A STROMY V NAŠÍ ULICI

Před II. světovou válkou a během ní, když byly Sudety zabrány Němci, bylo v nynější Ženíškově ulici v Ústí nad Labem několik cihlových domů (říká se jim „poštovské domky“) a ty měly mezi sebou obrovské zahrady. Byly založeny trávníky a vysázeny stromy. Jednalo se o různé ovocné stromy, ale také smrky a jedle. Na místě, kde nyní bydlím, bylo dokonce velké zahradnictví (což jsem se dozvěděla od místních starousedlíků).

Po odsunu Němců v roce 1945 byly Sudety vylidněné. Stát se však snažil různými způsoby motivovat obyvatele celého Československa, aby se přestěhovali do prázdného pohraničí na severu Čech.

Kdo tak učinil, dostal nejen kompletně zařízený dům se vším všudy (ostatně sudetští Němci si mohli vzít s sebou zavazadla vážící 50 kg na osobu), ale i třeba s hospodářstvím, koňmi ve stájích, králíky v králíkárnách a se slepicemi v kurníku, samozřejmě se zahradou a několika hektary pole k tomu (tak tomu bylo v případě rodiny mého táty, jiná věc je, že všechno komunisté o tři roky později, v roce 1948, znárodnili, tedy sebrali a založili JZD).

PANELOVÁ VÝSTAVBA ZA SOCIALISMU

Protože se do Ústí nad Labem v 60. letech XX. století přistěhovalo hodně lidí a rodiny se rozrůstaly, začala ve velkém socialistická výstavba panelových sídlišť. Do té doby vkusné průmyslové město se začalo měnit v panelovou hrůzu. Ani Ženíškovu ulici se změny nevyhnuly. Zahrady byly vyhodnoceny jako příliš veliké a mezi dva poštovské domy se postavil dlouhý panelový dům (v tom dnes bydlím).

NEJDŘÍVE ODEŠLY JASANY

Ovocné stromy byly vykáceny, ale jedle a smrky v ulici mezi domy zůstaly. Když tu bydlel můj táta, bylo v ulici asi sedm jasanů. Dnes tu stojí jen jeden. Postupně odumřeli a byly vykáceny.

PAK BYLY VYKÁCENY NĚKOLIKAMETROVÉ SMRKY

V roce 2015 bylo pět vzrostlých smrků (které vysázeli asi před 80 lety sudetští Němci) napadeno mšicí smrkovou a jehličí začalo „rezavět“ a opadávat. To se ale dělo napříč celou zemí, tak víte, o čem píši. Proto Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město, oddělení čistoty a zeleně nechal stromy pokácet.

MĚSTO VYSADILO ČTYŘI MLADÉ STROMKY

O rok později, tedy v roce 2016 nechalo město na stejném místě vysadit čtyři kusy douglasky tisolisté (stále zelený rychle rostoucí jehličnan, z čeledi borovicovitých, který nepotřebuje velké množství srážek).

Já jsem to uvítala! Původních stromů vysazených sudetskými Němci je v ulici pomálu, asi tak tři. Když si vezmete, že tropická léta panují každý rok, a nastávají už v dubnu a končí někdy až koncem září, každý stín je dobrý. Nehledě na to, že rozpálená dlažba chodníku a betonová ulice mezi domy, stejně jako dlažba vedoucí ke vchodům domů, dovedou rozpálit povrchy na nepředstavitelnou teplotu a ohřívají už tak dost tropický vzduch. Ještě jsem zapomněla na rozpálená auta, která zabírají na ulici (a občas i na chodníku) každý volný metr. Zkrátka zbytečně navyšujeme teplotu, aniž bychom museli. Nehledě na to, že blížící se klimatická krize volá po zeleni, která by napomohla vstřebávání oxidu uhličitého ze vzduchu.

KDE JSOU MLADÉ STROMKY?

Na jaře 2019 jsem si všimla, že čtyři mladé stromky douglasky tisolisté zmizely. Někdo je pokácel a odvezl. Jeden ze sousedů říkal, že to prý bylo město. Nemohla jsem pochopit, jak může město stromky vysadit a o tři roky později je vykácet?!

Po dalším tropickém létu 2019 jsem si uvědomila, jak nám nesmírně chybí v ulici stromy, které by vytvořily stín. Ale ono taky bydlet v zeleni a dívat se z oken na stromy je mnohem příjemnější, než sledovat domy, beton a dlažbu. Nechybí jenom mně, ale hlavně budou chybět dalším generacím. Nemocné smrky se mohly dožít až 500 let. Nově zasazené stromky douglasky tisolisté se mohly dožít od 500 let do 1000 let. To už by bylo nějakých generací!

MĚSTO SÁZÍ, ALE SOUSEDÉ KAZÍ

Proto jsem se obrátila na vedoucí oddělení čistoty a zeleně Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město, Moniku Královou a požádala ji, zda by nebylo možné v Ženíškově ulici vysadit pár stromů.

Odpověď byla pro mě šokující!

„Výsadba se setkala s nevolí občanů z přilehlého domu. Nicméně stromy tam již byly. Vzhledem ke skutečnosti, že dřeviny byly znehodnoceny „lidovou tvořivostí občanů“ – byl na nich prováděn neodborný řez, čímž došlo k poškození jejich přirozeného habitu - bylo doporučeno orgánem ochrany přírody jejich odstranění. Tak bylo v předjarním období roku 2019 učiněno. Vzhledem k těmto skutečnostem není na předmětné parcele plánována nová výsadba. V případě, že by obyvatelé přilehlého domu chtěli vysadit nové dřeviny, je nutné doložit písemnou žádost podepsanou předsedou sdružení vlastníků bytových jednotek jako důkaz, že tento akt byl s vlastníky projednán a ti s výsadbou souhlasí. V tomto případě bude nová výsadba konsultována s orgánem ochrany přírody a dle jeho doporučení bude dále postupováno,“ odepsala Králová.

Co na to říct? Město samo od sebe vysadilo stromy (které byly samozřejmě zaplaceny z peněz daňových poplatníků, což jsme my všichni) a sousedi v mém vlastním domě je zničili. S kým to tady vlastně žiji?

Hlavou se mi hodí otázky: Komu mohly stromy vadit? Kdo a kdy je poškodil? Neumím si představit, že by to udělaly děti, ty se o stromy nezajímají. Dospívající randí, hrají hry a milují chytré telefony, ale neřeší nově vysazené stromky. Většina sousedů se v našem domě nezajímá o nic jiného, než o své vlastní blaho, ostatní je jim „ganz egal“ (což přeloženo z němčiny znamená „je to fuk“). Pak tu máme několik nadšených zahrádkářů, ale ty bych vyloučila, protože ti by takové „harakiri“ na mladém stromku nikdy neudělali. A mladá generace? Ta má dost práce s rodinami, dětmi, jejich koníčky, úkoly, nákupy atd., že vůbec okolí domu neřeší. Přiznávám, je to pro mě záhada...

Jedno je ale jisté, až se teploty během letních měsíců další roky o pár stupňů ještě navýší, budeme prahnout po stínech stromů jako žíznivý po vodě. Ale budeme mít smůlu.

Krásné podzimní dny, hodně zeleně a moudrých sousedů v sousedství Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie: hrš

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 21.11.2019 22:58 | karma článku: 21.58 | přečteno: 954x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Rádio“

Film o skutečném příběhu z města Anderson v Jižní Karolíně. O vztahu trenéra amerického fotbalového týmu Yellow Jackets Harolda Jonese a mladého retardovaného muže, kterému nikdo neřekne jinak než „Rádio“.

5.12.2019 v 23:35 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 111 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jak definitivně zrušit běžný účet ve Fio bance

Před devíti měsíci jsem zrušila ve Fio bance běžný účet. Jaké bylo překvapení, když jsem se teď dozvěděla, že musím ještě zrušit internet. bankovnictví, požádat o zrušení zasílání obchodních sdělení a smazání své osoby!

3.12.2019 v 22:31 | Karma článku: 39.97 | Přečteno: 9039 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

O „Ježíškova vnoučata“ je už postaráno. Co takhle nový projekt – „Ježíškovi sirotci“?

Už třetím rokem se zapojujeme do projektu ČRo „Ježíškova vnoučata“. Plníme sny seniorům. Ale zapomněli jsme na 24.000 bezdomovců v naší zemi. To jsou sirotci. Není čas na nový projekt? Pomoci těm, kteří to potřebují nejvíc?

2.12.2019 v 19:49 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 722 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Než jsem tě poznala“

Americký film „Než jsem tě poznala“ je nabízen jako dramatický a romantický, ale jedná se o tragédii. Vypráví o zamilovaném ochrnutém muži, který raději podstoupí eutanazii, než aby se smířil s tím, že už nemůže žít v luxusu.

1.12.2019 v 22:07 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 503 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Bohumír Šimek

Bez mravní obnovy Česko i EU končí!

Šest let strachu z vyvražďování německým nacionalismem a čtyřicet let strachu z pronásledování a likvidace nejlepších občanů pod vládou komunistické strany přineslo své ovoce, ze kterého se vzpamatováváme dodnes.

7.12.2019 v 20:24 | Karma článku: 11.29 | Přečteno: 231 | Diskuse

Josef Nožička

Verdikt Nejvyššího soudu ohledně hidžábu je podrazem pro všechny české školy

Je spor o to, zda povolit žákyním či studentkám na českých školách nosit na hlavě hidžáb, banalitou nebo vážnou věcí, která může v budoucnu přinést negativní následky?

7.12.2019 v 18:10 | Karma článku: 38.84 | Přečteno: 973 | Diskuse

Irena Aghová

Máte nebo nemáte slovo?

Nejsem první a možná ani poslední, kterou se zmocnil údiv nad pořadem máte slovo, který moderuje paní Jílková, a v následujícím článku se budu zamýšlet nad kultivací mezilidské komunikace a jejím přínosu k porozumění.

7.12.2019 v 17:38 | Karma článku: 21.19 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Nikoliv Hitler, nýbrž Karel Gott

Úmrtí zpěváka Karla Gotta vyvolalo masovou psychózu glorifikace, místy připomínající davové šílenství. Takovou atmosféru nezažilo ani úmrtí a pohřeb nejúspěšnějšího zpěváka všech dob – Elvise Presleyho (USA, 16.08. 1977).

7.12.2019 v 17:05 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor Popovský

Francie: „Obrácená kolonizace“

Tento článek věnuji soudcům našeho Nejvyššího soudu, kteří rozhodli, že zákaz hidžábu v české škole není legitimní.

6.12.2019 v 17:58 | Karma článku: 39.28 | Přečteno: 1548 | Diskuse
Počet článků 452 Celková karma 23.41 Průměrná čtenost 4326

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz