Je problémem v Penny Marketu absence slušného chování personálu a okrádání?

26. 09. 2019 20:23:47
Nákup by měl být příjemným zážitkem, ne stresující zkušeností. Jenže kdykoliv se vydám do Penny Marketu, tak se setkávám s absencí slušného chování. Personál neumí pozdravit, poděkovat ani se omluvit a zákazníky ztrapňuje.

POZITIVA PENNY MARKETU

Nechci začínat tento blog hned negativně (negativ a kritiky bude ještě dost), tak začnu záměrně pozitivy. Proč vlastně chodím nakupovat do obchodu Penny Market s. r. o. v Krásném Březnu v Ústí nad Labem?

Mám pro to několik důvodů. Každý den se snažím „nakrokovat“ příslušný počet kroků, který mi zaručí dostatečný pohyb. Takže i když bych mohla zajít nakoupit do nejbližšího supermarketu, který mám od domu dvě stě metrů, raději si udělám procházku a jdu do supermarketu, který je vzdálený 3,5 kilometrů.

Dalším kladem, proč v Penny Marketu nakupuji, je to, že tam mají potraviny čerstvé, kvalitní a za velmi příznivé ceny. Chcete pěkný příklad? Je rozdíl, zda si koupím rybí salát v jogurtu za normální cenu 15,90 Kč (v akci dokonce za 11,90 Kč) v Penny Marketu, nebo za běžnou cenu v supermarketu Billa za 25,90 Kč. O deset či patnáct korun za jednu položku více je velký rozdíl. A tak bych mohla pokračovat.

NEGATIVA PENNY MARKETU

Když se ale vydám do obchodu Penny Market, chodím tam vlastně nerada. Velkým problémem je totiž nepříjemné chování, které se projevuje naprostou absencí slušného chování, jako je např. pozdravení, poděkování či omluvení se. Dále arogancí, pýchou, zesměšňováním a cíleným ponižováním zákazníků.

NEOBTĚŽUJTE MĚ, ALE PORAĎTE SI SAMA!

Ačkoliv zaměstnanci Penny mají na tričku chytlavý reklamní slogan, který se nese v duchu – jestli si nevíte rady, zeptejte se mě – kdykoliv se na někoho v obchodě obrátím, dostanu sice odpověď, ale většinou je mi dáváno najevo, že obtěžuji a personál by byl raději, kdybych se neptala a poradila si sama.

SLEVY, KTERÉ SE ALE U KASY NENAČTOU

Posledních pět návštěv v Penny Marketu v Krásném Březně jsem si koupila něco, co bylo ve slevě. Buď proto, že to bylo výrazně levné (např. čaj Tekanne, který byl za normální cenu 49,90 Kč, ale ve slevě za 19,90 Kč), anebo záměrně, abych ušetřila životní prostředí, tak si koupím něco ve slevě (např. chci si koupit sýr a protože je mi líto, aby obchod vyhodil zboží prošlé, tak si ho koupím o 30 % levněji, a zpracuji ho ihned).

Další problém u zlevněného zboží je v tom, že na zboží je samolepka 30 %, ale nikde nenajdete, jaká byla původní cena zboží a kolik bude zboží stát po slevě. Pokud si to neověřím a nezapamatuji rovnou při nákupu u cenovky na regálu, tak se to u kasy nedozvím.

Když jsem zjistila na účtence poprvé, že mi byl naúčtován čaj za 49,50 Kč, místo za 19,90 Kč, řekla jsem si, stane se. Velký problém ale je, že se mi tohle stává pokaždé. Jakákoliv sleva zboží se mi téměř nikdy nenačte. Když se něco děje opakovaně, těžko věřit tomu, že to je náhodná chyba. Skoro mám dojem, že se jedná o záměr.

Pokaždé, když tedy chodím nakupovat do Penny Marketu, si ihned po zaplacení zkontroluji účtenku. Když zjistím, že mi opět nebyla započtena sleva a reklamuji to u pokladní, která mě obsluhovala, vždycky se dozvím: „To je problém systému. To se nám nestává.“ Pak mi jsou vráceny peníze.

Jenže problém systému je to ale pokaždé. Slevy se mi nenačítají. Téměř nikdy. Ale když jdu nakupovat např. do supermarketů Hyperalbert, Norma, Billa nebo Lidl, tam se mi vždy slevy načítají automaticky.

ZA CHYBY SE NEOMLOUVÁME!

Stalo se mi jenom jednou, že se mi pokladní omluvila. Slova promiňte, omlouvám se atd. prostě ve slovníku pokladních a prodavaček v Penny Marketu chybí.

MŮJ POSLEDNÍ NÁKUP - NĚCO, CO JSEM SI NEKOUPILA

Můj poslední nákup v Penny se odehrál o víkendu. Za pár položek jsem zaplatila 278,49 Kč. Byla jsem překvapená už u pokladny a ptala jsem se pokladní, zda je to v pořádku. Jistě! Odešla jsem o kus dál a překontrolovala si nákup. Objevila jsem položku, která se jmenovala PREPR. PIVO a stála 100,00 Kč. Co to je?!

Šla jsem znovu za pokladní a zeptala jsem se jí, co to je. Bylo mi vysvětleno, že se jedná o přepravku na pivo, za kterou Penny Market účtuje 100 Kč.

„Jenže já jsem u vás byla před pár vteřinami a žádnou přepravku na pivo jsem si nekoupila!“

„Ne?“ zeptala se pokladní.

„Ne, a velmi mě tato položka překvapuje, protože jsem abstinent. Nepiju ani pivo, ani nic jiného!“

„Aha, tak to byl omyl! Já jsem sáhla vedle! Ta tlačítka, přepravka a platba kartou, mám pod sebou,“ řekla pokladní, „omlouvám se vám!“

Bylo mi vráceno 100 Kč a paní pokladní se mi omluvila ještě dvakrát. To bylo poprvé, co jsem zažila, že se mi v Penny Marketu někdo omluvil.

Byla jsem ráda, že jsem to vyřešila na místě. Opravdu nevím, co bych dělala, kdybych to zjistila po příchodu domů. Těžko bych dokazovala, že jsem zaplatila omylem 100 Kč za něco, co nemám!

PONIŽOVÁNÍ A ZTRAPŇOVÁNÍ ZÁKAZNÍKŮ

Co mě trápí ale nejvíc, je naprosté chybějící slušné chování u veškerého personálu. To, že personál v Krásném Březně neumí pozdravit, poděkovat či se omluvit, je strašné, ale ještě horší je, že zaměstnanci Penny jsou věčně naštvaní, mračí se a jsou na zákazníky nabroušení. V kontaktu s námi, zákazníky, nám dávají najevo, že je obtěžujeme a že jim přiděláváme problémy jenom tím, že u nich nakupujeme a chceme, aby nás obsloužili!

A víte co? Kdyby Penny Market zavedl samoobslužné kasy na mince a karty, nikdy bych nechodila k pokladně, za kterou sedí pokladní! Už jenom proto, že se setkávám s velmi nepříjemným personálem.

Svůj blog bych zakončila příkladem, který jsem zažila o víkendu. U pokladny přede mnou platila mladá plnoštíhlá žena. Mohlo jí být asi čtyřicet let. Měla plný vozíček s nákupem. Když jí pokladní, starší paní, zřejmě důchodkyně, která vážila asi 100 kg, namarkovala 3⁄4 nákupu, paní se dozvěděla, že lampa na hřbitov nestojí 19,90 Kč za ks, ale 49,90 Kč za kus. A ona měla dokonce čtyři! Omluvila se a poprosila o storno.

U kasy se udělala fronta, už nás tam stálo asi osm. Pokladní se na nás podívala a naštvaně řekla: „Tady pani si ty lampy rozmyslela! Tak to budete muset počkat! Tahle kasa neumí storno!“

Paní, která prosila o storno, mlčela a styděla se. Pokladní požádala paní, aby všechno zboží, co bylo namarkované, zase vyndala na pás. Poslechla. Všichni jsme čekali na příchod nadřízeného, který udělá storno.

Za paní (zákaznicí) se tiše objevil muž z Penny Marketu, který měl asi 150 kg.

„Kdyby tady paní uhnula a pustila mě ke kase, tak bych to stornoval!“ řekl ostentativně muž.

Paní ho neviděla, překvapeně se ohlédla, ustoupila stranou a opět se mlčky zastyděla.

Mám psát, že se mi vybavily příhody ze základní školy, kdy jsme svalovali vinu jedni na druhé? Kdy byl něco váš problém, ale jako viníka jste označili kámoše? Tak tohle bylo jak přes kopírák! Jenže nám nebylo deset, ale od čtyřiceti do šedesáti!

Když muž z Penny Marketu zákaznici ztrapnil, a tím pobavil pokladní, která si paní „vychutnala“ a posmívala se jí, udělal konečně storno. Pokladní začala celý nákup markovat znovu. U toho hlasitě vzdychala a měla hlasité poznámky, kterými dávala najevo, jak ji obtěžuje nákup markovat znovu!

Paní zaplatila asi 800 Kč za nákup a celá zahanbená se vytratila z obchodu.

Opravdu je tohle normální chování?! Jak je možné, že se personál chová tak ohavně k zákaznici, která udělá ne zrovna malý nákup a utratí v Penny Marketu celkem dost peněz? Proč se chovají zaměstnanci obchodu tak hrozně?

Mrzí mě jedna věc, a to na nás všechny, kteří jsme stáli za tou nebohou paní, když jí to personál v tandemu (pokladní a její nadřízený) nandával, tak jsme zařezaně mlčeli a nezastali jsme se jí! Upřímně se za sebe stydím! Na svoji obranu snad jen napíši, že jsem se s tak otřesným chováním ještě nesetkala a vyrazilo mi to úplně dech.

Nesmíme mlčet! Musíme se ozvat, když se děje kolem nás něco takového! Měli bychom nastavit zrcadlo těm, kteří se otřesně chovají a navíc se tomu potutelně smějí! Měli bychom to odsoudit! Možná to totiž budeme příště my, kdo bude potřebovat pomoc. A budeme velmi rádi, když se nás někdo z davu zastane.

Po této poslední návštěvě si další návštěvu a nákup v Penny Marketu v ústeckém obchodě v Krásném Březně hodně rozmyslím. Možná zajdu do centra, tam je v Obchodním domě Labe taky Penny Market. Personál umí pozdravit, má často i dobrou náladu a slevy se načítají. Ale tam zase hodně lidí krade a personál téměř každého zákazníka podezřívá, že jde o potencionálního zloděje. Tak a teď abych si vybrala... Nejspíš začnu chodit ke konkurenci a připlatím si, to bude nejlepší.

Pěkné podzimní dny a příjemné nakupování Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 26.9.2019 20:23 | karma článku: 35.31 | přečteno: 2749x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Proč máme 30 let od Sametu na významných postech tolik lidí spřízněných s komunismem?

Oslavujeme 30. výročí Sametové revoluce, ale ty nejvyšší politické posty v naší zemi, zastávají lidé s komunistickou minulostí. Stejně i další významná místa, např. v ČNB, Hospodářské komoře, Ústavním soudu... Není už čas na změnu?

17.11.2019 v 18:56 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 532 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Ústí nad Labem dává přednost dlažbě, betonu a asfaltu místo zeleni

Etiopie sází miliardy stromů. Paříž plánuje městské lesy, zahrady a likviduje asfaltové plochy. New York sází stromy. Düsseldorf staví obchodní centrum s keři na fasádě. Ústí nad Labem preferuje beton. Zeleň není v kurzu.

15.11.2019 v 20:34 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 308 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Falešná guvernantka“ od Barbary Cartland

Podzimní sychravé dny vyzývají k posezení v křesle u nádherně hořícího krbu a praskajícího dříví. Co k tomu přidat? Teplý pléd, svíčky, chutné víno a k tomu romantický historický román „Falešná guvernantka“ od Barbary Cartland.

13.11.2019 v 13:48 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 193 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Byl to kluk nebo holka? Fakt nevím…

Nevím, jak to vnímáte vy, ale dříve bylo všechno jednodušší. Alespoň pro mě. Věděla jsem třeba, zda přede mnou stojí kluk nebo holka. Teď jsem narazila na člověka, u kterého jsem to ani při nejlepší vůli nepoznala.

12.11.2019 v 21:29 | Karma článku: 28.61 | Přečteno: 1286 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladislava Chourová

Až jednou zestárnu, bude ze mě jen staré smradlavé prase.

" Fůj, ty ale smrdíš, jako to prase", častovaly údajně seniory v jednom ostravském domově důchodců pečovatelky. Tomuto titulku jsem nemohla uvěřit do doby, než jsem si celý článek přečetla až do samého konce a shlédla video

21.11.2019 v 1:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Marie Voříšková

Poslední? cesta 0.

... už jsem nemohla odkládat své nesnesitelné touhy utéct z toho vypočítavého světa někam na jihovýchod naš zeměkoule - Srí Lanka, Thajsko, Vietnam, Filipíny, Oceánie...

20.11.2019 v 20:45 | Karma článku: 4.66 | Přečteno: 143 | Diskuse

Michal Orság

Růstové nastavení mysli žáků a učitelů

Učitelé by měli vědět, jakým způsobem jejich žáci přemýšlí, jak to ovlivňuje jejich učení a i to, že mohou přístup žáků k učení změnit.

20.11.2019 v 17:25 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 251 | Diskuse

Petr Petříček

Muž v realitě domácnosti paušalizací zbavený.

Často slýchám klišé jemnějšího či hrubšího zrna, které posouvá muže do rovin, které jsou na hony vzdálené realitě. Takže dámy, ženy a dívky...všechno je jinak.

20.11.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 324 | Diskuse

Tomáš Gayer

Já tomu fakt nerozumím....

Klíčová slova dnešního kresleného blogu: Váš, také, fakt, rozumět, štěkati, polovina, doraziti, Praha.....

20.11.2019 v 14:28 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 442 | Diskuse
Počet článků 446 Celková karma 25.03 Průměrná čtenost 4352

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz