Co dělat, když se vám prohánějí divocí prasáci pod okny?

22. 09. 2019 19:03:26
V posledních letech se v naší zemi přemnožila divoká prasata. Myslela jsem si, že se mě tohle téma nebude týkat. Když jsem ale v noci uslyšela pod okny funění a chrochtání, zhruba tři metry od postele, pochopila jsem svůj omyl!

Zprávy o tom, že se přemnožila divoká prasata (říkám jim divocí prasáci) jsem slýchávala několik posledních let. Když jsem viděla zprávy v TV či natočená videa, byla jsem překvapená, ale nijak šokovaná. Upřímně mi bylo obyvatel, kterých se to týká, lítá.

Mně osobně se to nedělo a tak mě to netrápilo. Ostatně jsem si říkala, že když bydlím ve stotisícovém městě Ústí nad Labem, navíc v centru, tak se mě to ani týkat nebude. Ale mýlila jsem se! Všechno je jednou poprvé.

FUNĚNÍ A CHROCHTÁNÍ POD OKNY

Situace se změnila zhruba před týdnem, tj. druhý týden v září roku 2019. V noci kolem 3.30 hodin jsem se probudila a vydala se na toaletu. Napůl jsem spala, napůl jsem byla probuzená. Jistě to znáte sami. Jediné, co jsem si přála, bylo znovu padnout do postele a vydat se do říše snů. Když jsem si zalezla do příjemně teplého pelíšku a usínala, ozvalo se pod okny mého přízemního bytu podivné funění.

Vzhledem k tomu, že jsem měla otevřené ventilačky, jak v ložnici, tak v kuchyni, bylo slyšet všechno zřetelně. Před pár lety jsem řešila problémy s úchyláky, kteří se potulovali městem, nakukovali do přízemních bytů a okatě masturbovali. Tohle vyděsí každou ženu, která nemá zrovna vedle sebe muže. Několikrát jsem proto volala na pomoc městskou policii. Byla jsem tak vyděšená, že bych neusnula! I když strážníci nikdy nikoho nechytili, už jenom těch pár vřelých slov, která jsme spolu prohodili ve dveřích, mě uklidnilo. Navíc vždycky projeli několikrát ulici a prohlíželi s baterkami stromy a křoví v naší ulici.

Když se tedy ozvalo zafunění, hned mě napadlo, že se nejspíš jedná o neukojeného muže, kterého vehnaly do nočních ulic jeho naléhavé potřeby. Ovšem pak se ozvalo další zafunění doprovázené zachrochtáním.

PRASÁCI TŘI METRY OD POSTELE

Musím se přiznat, že jsem v posteli ztuhla a krve by se ve mně nedořezal! Divocí prasáci pod mými okny! Věděla jsem, že mě od nich dělí metrová stěna domu a poté okna s mřížemi (to je v tomto kraji již nezbytnost a je divný, kdo je na bytech v přízemí nemá), ale i tak jsem odhadovala, kolik metrů je ode mě dělí. Mám malý byt, a byť je tedy moje postel až na druhém konci pokoje, divocí prasáci, kteří se vesele proháněli pod mými okny ložnice, byli ode mě pouhé tři metry! To mě neuklidnilo! Spíš naopak!

KÉŽ BYCH MĚLA ZA MANŽELA MYSLIVCE...

Jsou chvíle, kdy si jako žena z celého srdce přeji, aby vedle mě stál muž. Například, když hovořím s oplzlým instalatérem, který mi lže do očí ohledně opravy, nebo když platím u pokladny a prodavačka mě nepokrytě okrádá a myslí si, že jsem tak hloupá, že na to nepřijdu. Právě té noci jsem si přála, aby se mnou postel sdílel manžel, který by byl myslivec! Je mi jasné, že by se nezvedl a nešel divoké prasáky vystřílet, ale jakožto muž znalý problematiky, by mě dozajista uklidnil.

Prasáci odběhli, ale usnout jsem nemohla, i když jsem se o to snažila. Vstala jsem a šla jsem se podívat z okna, zda je neuvidím na vlastní oči v akci, ale nepodařilo se mi to. Nakonec jsem se vrátila do postele a po modlitbě k Bohu, aby mě ochraňoval, jsem celkem rychle usnula.

ŘÁDĚNÍ DIVOKÝCH PRASÁKŮ V CENTRU MĚSTA

Druhý den, když jsem se probudila, jsem objevila nejen stopy divokého prasáka na mé zahrádce pod okny, ale hlavně výsledky jejich nočního řádění.

Doufala jsem, že se jednalo o ojedinělou noční akci, ale mýlila jsem se. Divocí prasáci se vraceli každý den po dobu jednoho týdne a ryli a ryli a ryli. Vlastně zryli každou zelenou plochu v naší ulici, před domem a za domem, ale i na celém sídlišti. Vyhýbali se jen některým místům, ale jejich logiku jsem nepochopila. Asi to žádnou nemá.

Když se vraceli každou noc a každé ráno jsem po nich nalézala další zničené trávníky a zelené plochy, začalo mě to zneklidňovat. Tohle totiž nemohla být práce jednoho či dvou prasáků, ale týmová práce mnoha jedinců.

JAK SE PREVENTIVNĚ CHOVAT, ABYSTE ODRADILI DIVOKÉ PRASÁKY?

Obyčejně jsem chodívala kolem 19. hodiny běhat, nebo do supermarketu, případně na večerní procházky. Teď si hlídám, abych byla doma nejdéle do půl deváté. Ve tmě se otáčím, jakmile uslyším zapraskání větvičky v houští, a když se vracím domů kolem lesů, tmavých keřů a nikde nikdo není, ani auta neprojíždějí kolem, tak se nahlas modlím k Bohu, anebo si prozpěvuji.

To jsem si nevymyslela, ale jedná se o rady zkušených myslivců. Prý se není třeba bát, ale mít se na pozoru určitě. Preventivně vytvářet hluk, aby divoký prasák, jako poměrně plaché zvíře, mělo možnost o vás předem vědět, nepřekvapili jste ho a ono mohlo bezpečně prchnout.

Nejlepší rady a praktické zkušenosti, co a jak si počít s divokými prasáky, jsem objevila zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/myslivec-radi-co-delat-kdyz-potkate-divocaka-na-jare-nebo-se-psem-to-muze-byt-neprijemne-28356

UŽ SE CHYSTÁ ODSTŘEL...

Když jsem o situaci hovořila se sousedy, zjistila jsem, že je situace trápí stejně jako mě. Jakmile padne tma, nikam se, pokud možno, nevydávají. Mají obavy, ale spíš jim vadí rozryté a nyní nevzhledné trávníky.

Soused od nás z domu mi říkal, že se nic nedá dělat, protože bydlíme v centru města. Do centra to máme z Ženíškovy ulice rychlou chůzí sedm minut. S tím jsem se odmítla smířit a zavolala jsem na Magistrát města Ústí nad Labem, na Odbor životního prostředí. Hovořila jsem se s úřednicí a říkala, že nejsem jediná, kdo k nim volá. Magistrát již oslovuje myslivecká sdružení a chystá se odstřel.

Ovšem problém je prý v tom, že divocí prasáci nejsou očipovaní a urazí až 50 km za noc, takže ti, kteří se mi prohánění pod okny, mohou být klidně z Teplic, Děčína nebo třeba rovnou z Německa (Drážďany mám od domu, co by kamenem dohodil).

Takže uvidíme, jak to dopadne. Již na jaře 2019 proběhla v Ústí nad Labem ve čtvrti Severní Terasa odstřelovací akce. Na panelovém sídlišti, které mám pět minut od domu, bylo zastřeleno asi pět prasáků.

Pokud byste však, moji milí čtenáři (dámy prominou), byli myslivci, a měli chuť si zastřílet a odvézt si sebou nějakou tu zvěřinu na gulášek, ozvěte se ústeckému magistrátu! Jsem si jistá, že vás přivítají s otevřenou náručí!

Někteří prasáci se vrhli na zahrádky.

Situace za domem.

A ještě jednou za domem.

Podél chodníku a silnice Hoření.

S přáním krásných podzimních dnů, pokud možno bez divokých prasáků, se loučí Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

H. R. Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | neděle 22.9.2019 19:03 | karma článku: 25.30 | přečteno: 1212x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Proč je Schichtova hrobka v Ústí nad Labem v zuboženém stavu?

Ústí nad Labem ovlivnil podnikatel Johann Schicht. Byl to on, kdo se zasloužil o expanzi Schichtových závodů. On stál za známým mýdlem s jelenem. O to větší šok pro mě byl, když jsem objevila zdevastovanou Schichtovu hrobku.

13.10.2019 v 9:33 | Karma článku: 19.89 | Přečteno: 476 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Proč jsou lidé v Ústí nad Labem líní třídit odpad?

Poslední roky se v rámci klimatické krize hovoří o třídění odpadu. A tak třídím všechno, co lze. Řekla bych, že se ze mě stal celkem velký "separatista". Sousedé kolem ale netřídí vůbec, nebo málo. Proč? A dá se s tím něco dělat?

8.10.2019 v 21:47 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 597 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Státní pohřeb by Karel Gott mít měl!

Smrt Karla Gotta zasáhla každého z nás. Gott nás provázel našimi životy, ať už jsme chtěli nebo ne. Byl součástí našich dnů. Neodmyslitelně se zapsal do našich vzpomínek. Pochybuji o tom, že ho někdo nahradí. To je totiž nemožné!

2.10.2019 v 14:45 | Karma článku: 30.29 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Proč v Ústí nad Labem zavírá jeden obchod za druhým?

Bydlím v Ústí nad Labem devět let. Za tu dobu uzavřel obchod Coton Club, Kenvelo, Reno, Camaieu, Pimkie, Baťa a nově taky Marks & Spencer. Proč mizí obchody jako houby po dešti? A kdo zavře jako další?

1.10.2019 v 16:41 | Karma článku: 43.92 | Přečteno: 24041 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

O uměřenosti a zdravé míře, a to právě dnes (dvojblog)

... neb se mi zdá, že právě ta je dnes a denně překračována; mnohdy však spíše rozdupávána a taky zašlapávána do země. Budu se zřejmě opakovat, přestože jsem zjistil a tedy už vím, že opakování není vždy jen matkou moudrosti.

14.10.2019 v 13:12 | Karma článku: 5.11 | Přečteno: 112 |

Irena Materna

Tak nám zastřeli Karla aneb Gottománie

Vstávání brzy ráno. Hodiny ve frontě kvůli položení kytičky. Slzy dojetí, vzpomínky tak růžové, že se až nechce věřit, že by takový člověk existoval. Davy. Svíčky a květiny. Vyhledávání slov „vdova Ivana“ na internetu.

14.10.2019 v 12:43 | Karma článku: 26.44 | Přečteno: 1277 | Diskuse

Emilia Miluše Baco

Agrese

Téma agresivních psů se stále více zmiňuje, ale kdy je pes opravdu agresivní, jak se mu to stalo, kdo za to může, a hlavně co s tím?

14.10.2019 v 11:22 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 282 | Diskuse

Jiří Turner

Srdečné blahopřání prezidentu republiky k historickému vítězství u obvodního soudu

Je mi velkou ctí poblahopřát hlavě státu a jeho právníkům k úspěšnému absolvování soudního procesu,přestože je to vítězství předvídatelné a také dílčí. Žalující strana se jistě drze odvolá, ale to nevadí. Pane prezidente, vydržte!

14.10.2019 v 10:53 | Karma článku: 20.99 | Přečteno: 603 | Diskuse

Kateřina Friedlová

Hanba Vám, aneb pravdivé hlášení z pohřbu pana Karla Gotta

Tak si sedím v práci, zrovna jsem otevřela internet a v tom mi volá nejlepší kamarádka ze Švýcarska. Prosím tě, nezemřel Karel Gott, tady to říkají v rádiu. Kliknu na blesk a čtu zemřel Karel Gott, v tu chvíli mi padla sáňka.

14.10.2019 v 10:18 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 1652 | Diskuse
Počet článků 437 Celková karma 24.94 Průměrná čtenost 4400

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz