Proč chodím na demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracie?

6. 06. 2019 16:21:48
Kdyby mi někdo před dvěma roky řekl, že si připnu na oblečení placku a začnu chodit s vlajkou na demonstrace, vysmála bych se mu! Ale současná politická situace mě zneklidňuje a občanská nespokojenost mě žene do ulic. A já musím!

BYLA JSEM VYCHOVÁVÁNA V BEZMOCI, ŽE NIC NEZMĚNÍM...

Rodiče mě vychovávali v duchu, že nemá smysl se o cokoliv snažit, protože stejně nic nezměním. Moje matka nikdy nechodila na žádné demonstrace, nikdy se proti ničemu nebouřila a neprotestovala. Všechno brala a bere dosud jako dané a domnívá se, že nic nemůže změnit.

S mým tátou to bylo o něco lepší. Za socialismu „držel hubu a krok“ s většinou. Ale zato v roce 1989 se hned připojil k desítkám tisíců lidí po celé zemi a zapojil se do „Sametové revoluce“. Čím však více času v demokracii prožil, tím víc táta „hořknul“ a domníval se, že nemá smysl se o cokoliv snažit. Jeho životní úroveň se snižovala a táta, ačkoliv byl velmi pracovitým člověkem, se dostával (a svůj podíl na tom mělo chatrné zdraví) do chudoby.

Co se týká mých rodičů, bojuji s jejich hluboce zakořeněnými názory v sobě celý život. Musím přiznat, že zbourat hradby bezmoci v mé mysli je nesmírně těžké. Ale na druhou stranu vidím první „vlaštovky“. Viditelné výsledky. Jsem tím velmi povzbuzena a potěšena! Zjišťuji, že všechno není tak beznadějné, jak se zdá. A že je možné změnit i věci, které se zdají na první (ale i možná pátý či šestý pohled) nezměnitelné.

S ČÍM JSEM V NAŠÍ ZEMI NESPOKOJENÁ?

V tomto článku bych se chtěla vyjádřit k tomu, proč chodím na demonstrace, které organizují lidé ze spolku Milion chvilek pro demokracii po celé České republice.

Od té doby, co byl zvolen předsedou vlády Andrej Babiš, se v naší zemi hodně věcí změnilo. Postupem času, jak se začaly vynořovat Babišovy podnikatelské aktivity, začala ve mně stoupat nespokojenost.

A co mě zneklidňuje? Např.: kauza Ptačí hnízdo, zneužívání eurodotací v řádech milionů korun a vyplácení holdingu Agrofertu či pekařské firmě Penam, Babišovy žluté řepkové lány devastující českou krajinu, jeho trestní stíhání, minulost spojená s StB, konflikt podnikatelských zájmů s postem vrcholného politika, jmenování ministryně Marie Benešové, výsledky předběžného auditu evropské komise... Zapomněla jsem na něco?

K tomu bych připočetla vliv současného presidenta Miloše Zemana na současné politické dění (např.: názory, že novináři se mají střílet, poklonkování Rusku a Číně, zahraniční cesty presidenta na východ, ostudné vystupování presidenta v zahraničí, podrývání důvěry v justici, napadání a zpochybňování BIS...)

Poslední tři čtyři roky, při sledování jak premiéra Babiše, tak presidenta Zemana, často nešťastně vzdychám a dodávám: „Jak já se za ně stydím!“ anebo „To bude zase ostuda pro Českou republiku!“

Často jsem si kladla otázku - co se s tím dá dělat? Kromě voleb mě však nenapadalo nic. Upřímně? Čekat na volby, odvolit a pak zase jenom pasivně přihlížet k tomu, jak Andrej Babiš „vede náš stát jako firmu“, se mi po několika letech zdá opravdu málo.

NA ZAČÁTKU VŠEHO BYL STUDENT

Proto jsem uvítala, že se na veřejnosti objevil mladý odvážný muž jménem Mikuláš Minář (student filosofie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a evangelickou teologie na Evangelické teologické fakultě UK), který přerušil studium kvůli současné politické situaci) a založil s přáteli spolek Milion chvilek pro demokracii, z. s.

Již v roce 2018 (zhruba touto dobou) jsem podepsala petici za odstoupení trestně stíhaného premiéra, kterou spolek připravil. Následně jsem se přihlásila k odběru e-mailových novinek. Pak jsem se dvakrát připojila během léta k osobním demonstracím s ručně vyrobeným transparentem v okolí svého domu za demisi premiéra a k připomenutí roku 1968.

Poté jsem si objednala placky s logem Milion chvilek pro demokracii a připnula jsem si je na šaty a batoh, abych alespoň tímto způsobem vyjádřila sounáležitost s cíli spolku.

Neustále jsem sledovala e-mailingy, které mi chodily, a vyhlížela jsem, jak se situace v politice v naší zemi vyvíjí. První demonstrace proběhly v zimě a na jaře 2019, ale konaly se v Praze.

Nevadí, řekla jsem si, a podpořila jsem spolek alespoň finančně malou částkou na jejich transparentním účtu. Ano, premiér Babiš hovoří o financování aktivit spolku americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem a hovoří o spiknutí. Všichni známe Babišův opakovaný výrok: „Je to komplot!“ Ale premiér se mýlí! Jsem to já a tisíce další nespokojených občanů v naší zemi, kteří touží po změně.

MOJE PRVNÍ DEMONSTRACE V ÚSTÍ NAD LABEM

Na první demonstraci v Ústí nad Labem, která se jmenovala „Opravdu chceme demisi!“, jsem vyrazila 14. května 2019. Sešlo se nás tam asi 106. V tento den se současně pořádaly demonstrace za odstoupení Marie Benešové a proti stíhanému premiérovi ve 130 obcích a měst po celé zemi.

Poté zde nadšenci uspořádali další demonstraci a nazvali ji „Máme toho dost!“. Konala se 28. května 2019 a sešlo se nás třikrát tolik! Asi 300 lidí! Ve stejnou dobu protestovali lidé již ve 250 obcích a měst.

Čtyřikrát se konaly demonstrace v Praze, dvakrát na Staroměstském náměstí a poté dvakrát na Václavském náměstí. Poslední účast na Václaváku byla 120.000 lidí. A co bude příště? Jak řekl Mikuláš Minář: „Václavák je pro nás malý, přesuneme se na Letnou.“

Nechodím na demonstrace proto, že mi to někdo řekl, ale proto, že jsem krajně nespokojená se současnou politickou situací v naší zemi. Místo toho, abych pasivně reptala a remcala pokoutně v hospodách nebo nadávala při rozhovorech se sousedy, se raději zvednu a jdu do ulic.

Nechodím tam proto, že mi za to někdo platí. Ne, opak je pravdou. Stojí mě to čas. A nejen čas, který trávím na demonstracích, ale také se připravuji doma, např. když si žehlím a upravuji vlajku České republiky, nebo když si „hraju“, kreslím a vytvářím transparenty. V poslední době se snažím hovořit o politické situaci s dalšími lidmi, že můžeme hodně změnit.

Podporuji lidi ze spolku Milion chvilek pro demokracii a zapojuji se do protestů proto, že jsou nutné v naší zemi velké změny, které ale premiér Babiš pro množství svých kauz neřeší – např. kritickou situaci ve financování sociálních služeb, zastavit populistické rozdávání ze státního rozpočtu nalevo napravo, řešení neudržitelné situace s nedostatkem vody na našem území a střídáním horkých období s přívalovými dešti...

JE ČAS VYSTAVIT PREMIÉROVI ÚČET!

Jeden člověk může změnit něco, co se dosud nezměnilo. Ale co když se k jednomu člověku, řekněme k Mikuláši Minářovi, přidají stovky tisíc lidí?

Věřte mi, nebo ne, ale je úžasně vzrušující, když se aktivně podílím na změnách!

Jedním z hesel, které na demonstracích zaznělo, bylo: JE ČAS VYSTAVIT PREMIÉROVI ÚČET! Je to trefné! Přesné! A zcela to vyjadřuje to, kvůli čemu se já a tisíce občanů naší země vydáváme na náměstí.

Nevěřím, že jsme bezmocní. Nevěřím, že nic nedokážeme změnit! Nejsme slepí, ani děti! Ne, jsme občané této země a MÁME TOHO DOST!

Přeji krásný letní den a... Naděje zlátne! Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a odkazy:

Informace spolku Milion chvilek pro demokracii jsou dostupné zde: https://www.milionchvilek.cz/

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 6.6.2019 16:21 | karma článku: 28.07 | přečteno: 1159x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Důvěrný nepřítel“

Film režiséra Karla Janáka „Důvěrný nepřítel“ z roku 2018 přináší aktuální otázku, kterou řešíme dnes a denně - jaké by to bylo, kdybychom bydleli v domě plně řízeném moderními technologiemi? V chytrém domě?

9.9.2019 v 18:38 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 578 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Měly by ženy mít svobodnou volbu, zda chtějí v příjmení –ová?

Ač vláda odmítla novelu zákona o matrikách, která by ženám umožnila svobodně zvolit, zda budou svá příjmení přechylovat či ne, já to dělám už od roku 2005. Je na to česká společnost připravená? Přečtěte si, s čím 14 let bojuji!

4.9.2019 v 17:25 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 825 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Když nemáme v zemi krizi, vytvořme ji uměle! Zeman to umí dokonale

V čele země stojí pánovitý president Zeman. K jeho výkonu funkce mu zdárně asistuje slabý premiér Babiš. Jeden nahrává druhému. Drží se vzájemně. I když je jejich chování za hranicí ústavy, trestního zákoníku či slušného chování.

18.8.2019 v 18:50 | Karma článku: 24.89 | Přečteno: 669 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jak jsem si nahmátla v prsu bulku

Jeden večer jsem si náhodou nahmátla v prsu bulku. Nebudu lhát, vyděsilo mě to na nejvyšší míru! Mám rakovinu? Nebo je to jen neškodná bulka? Co mám dělat? Kam jít a kdo mě vyšetří? Co jsem prožívala? Přečtěte si můj nový blog!

9.8.2019 v 9:24 | Karma článku: 21.71 | Přečteno: 876 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Adam Chadima

Znakem vyspělé společnosti je (mimojiné) svoboda

O tom, že vyspělá společnost se vyznačuje větší mírou svobody jedinců, o nemožnosti dosáhnutí absolutní svobody a závěrem také o EU.

16.9.2019 v 22:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Alena Kulhavá

Mají mít děti ve škole o přestávce plnou svobodu na mobilech i chodbách? Odborníci různých

oblastí života s dětmi i mladými dospělými odpovídají na pět otázek týkající se tohoto tématu. Výzva pro současnou dobu najít zdravou rovnováhu v rámci zdravého rozumu i vnímání reality.

16.9.2019 v 22:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 |

Jaroslav Herda

Naučíme se od Izraele zabíjet efektivně a moudře?

Po třiceti letech cenných zkušeností Izraele a našich zkušeností s finančně nákladnými a pochybnými válečnými operacemi by nebylo pozdě. Právě naopak. Naši ministři drahé války byli nedávno v plné polní.

16.9.2019 v 21:31 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 155 | Diskuse

Václav Dlouhý

Timati, Beslan a motýle, aneb na co Sputnik zapoměl

V poslední době nějak moc nesleduji co se u nás děje. Zaregistroval jsem křišťálově čistého Bureše, že už křišťálově čistější být nemůže, ale sleduji spíš Runet , než ho Putin zakáže. To abych věděl co nás tu čeká.

16.9.2019 v 20:24 | Karma článku: 11.17 | Přečteno: 168 | Diskuse

Marek Trizuljak

Hrobé technické rozmach na Hané

Hanácky dialóge. Neni nad to, kdež chetré Hanák přemuže kózla chetryho telefóno. To je ščastné jak malé klok na řetizkovym kolotočo kdež só hode.

16.9.2019 v 20:23 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 109 | Diskuse
Počet článků 430 Celková karma 18.29 Průměrná čtenost 4394

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz