Reportáž z demonstrace „Opravdu chceme demisi!“ z Ústí nad Labem

14. 05. 2019 17:56:04
O tom, že se zapojím do celonárodních demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, z. s., jsem přemýšlela už dávno. Proč? Protože jako občan jsem už dlouho nespokojená s politickou situací v České republice.

Asi to znáte sami. Nejdřív si říkáte, že situace v naší zemi není tak horká, pak se člověk utěšuje tím, že to vlastně nikdy nebylo a ani nebude ideální, pak do naplánované akce „vleze“ něco důležitějšího... a mezitím politická situace v zemi houstne a houstne jako polévka, do které jste dali víc jíšky, než bylo nutné.

Nelžeme si. Situace není lepší, ale stále horší. A toto není jenom můj dojem, chvilkový pocit či postřeh, ale jedná se o dlouhodobý stav v naší zemi. Situace je tak vážná, že vhání do ulice tisíce lidí.

V pondělí 13. května 2019 se do demonstrací Milion chvilek pro demokracii zapojilo kolem 130 obcí a měst v celé naší zemi. Nejvíce lidí přišlo tradičně na demonstrace v Praze a Brně.

Já jsem se vydala na demonstraci v Ústí nad Labem. Konala na Mírovém náměstí od 17.30 hodin a pořádal jej Karel Karika, Erika Sperlová a spol.

Rozhodla jsem se, že nepřijdu s prázdnýma rukama. Proto jsem se na demonstraci hodinu prakticky chystala. Našla jsem v depozitáři vlajku České republiky, vyprala ji a vyžehlila. Zjistila jsem, že nemá žádnou formu uchycení, proto jsem ji jako zdatná švadlena upravila a přichytila na lehkou bambusovou tyč. Placky s logem Milion chvilek pro demokracii mám doma už půl roku a nosím je viditelně připnuté na batohu či svrchníku. Nyní přišel jejich čas!

Když jsem se vydala z domu s vlající vlajkou v ruce krátce po páté hodině odpolední, právě se hrálo utkání Česká republika versus Rusko na Mistrovství světa v hokeji. Ve městě bylo lidí pomálu (zřejmě většina seděla v hospodách, barech a doma před obrazovkami), ale když už jsem někoho potkala, lidé se na mě obdivně usmívali a v jejich očích jsem si mohla přečíst: „Ta to mistrovství bere fakt vážně!“

Jenže já jsem nemířila do hospody, abych podpořila český tým hokejistů, ale na demonstraci, která tentokrát nesla název: „OPRAVDU CHCEME DEMISI!“

Už zdálky jsem očekávala, že uslyším nadšené skandování hesel. Ale zjistila jsem, že Ústí nad Labem je poklidné (alespoň v tomto ohledu) a tak se protestující scházeli zcela pokojně a bez bujarých výkřiků. Přidala jsem se ke čtyřiceti lidem, kteří na Mírovém náměstí již čekali na zahájení protestu. Postupně dav vzrostl na sto šest lidí, ale bylo zde i několik dětí a jeden pes.

Vyzbrojili jsme se plackami a píšťalkami, které spolek Milion chvilek pro demokracii zdarma rozdával. Dostali jsme texty písně „Jednou budem dál“, ale i transparenty s nápisy: JUSTICE. Mnoho lidí však nenechalo nic náhodě a přišlo na protest s vlastnoručně vyrobenými transparenty. Jak jsem zjistila, byla jsem jediná, kdo přinesl vlajku. Protože chvílemi vydatně foukal vítr, bojovala jsem statečně s vlajkou vlající ve větru téměř celou demonstraci.

Protest zahájil Karel Karika a zopakoval, proč jsme se sešli na demonstraci.

Požadavky jsou již několik týdnů stejné:

  1. Demise Marie Benešové.
  2. Vláda se zaručí, že neodvolá Nejvyššího státního zástupce.
  3. Zaručí se tím, že přijme a naplní SEDM POJISTEK pro nezávislost justice.

Sedm pojistek státu si můžete přečíst na webu Rekonstrukce státu zde: https://www.rekonstrukcestatu.cz/file/B/M/-0o45qzj0YrgvRBO0JXT-ccGA8lZqUNbEexm1cWKs/vyzva-vlade-7-pojistek-proti-zasahum-do-justice.pdf

Farář sboru Českobratrské církve evangelické Tomáš Jun zahrál na kytaru a my, protestující, jsme svorně zazpívali píseň „Jednou budem dál“.

Píseň, tehdy v podání Jaroslava Hutky, hraná a zpívaná na demonstracích v listopadu 1989 mi připomněla důležitost demokracie. Právě na Mírovém náměstí v roce 1989 demonstroval totiž můj táta, aby mi vydobyl a vyzvonil klíčema svobodu a demokracii, ve které já už třicet let žiju. A mám často dojem, že je to normální. Ale není! Ne, svoboda není samozřejmostí.

To mi ostatně potvrdila i dáma v nejlepších letech, která stála vedle mě a se kterou jsme si na začátku akce povídaly. I ona byla na Mírovém náměstí v roce 1989 v Ústí nad Labem. A právě proto přišla teď na demonstraci, kdy je demokracie v naší zemi v ohrožení.

Musím říci, že dávám přednost vyřvat svou občanskou nespokojenost na demonstraci, než nespokojeně a naštvaně reptat při každé příležitosti v rozhovoru s lidmi. Nebo nespokojeně remcat v hospodě nad pivem. Tam se změnit nic nedá.

Pokřiků bylo hned několik:

  • NEJSME SLEPÍ, ANI DĚTI!
  • DNESKA MÍSTO HOKEJE, VYPÍSKÁME ANDREJE!
  • DEMISI!

Na můj vkus bylo však pokřiků málo. Ale co? Já jsem přece jenom srdcem a duší bojovný Pražák... Tak snad si to užiju o sto šest v Praze v následujících dnech.

Poklidný protest jsme zakončili zpěvem české hymny a rozešli jsme se domů. Já s vlající vlajkou ve větru. A opět si lidem kolem mysleli, že jsem nadšený hokejový fanoušek.

Krásné jarní dny a hlavně demokracii na každý den Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

Fotografie byly pořízeny Karlem Punčochářem a mám souhlas s jejich publikováním.

Další informace jsou dostupné na webu Milion chvilek pro demokracii zde: https://www.milionchvilek.cz/

Autor: Hana Rebeka Šiander | úterý 14.5.2019 17:56 | karma článku: 26.81 | přečteno: 1359x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Když nemáme v zemi krizi, vytvořme ji uměle! Zeman to umí dokonale

V čele země stojí pánovitý president Zeman. K jeho výkonu funkce mu zdárně asistuje slabý premiér Babiš. Jeden nahrává druhému. Drží se vzájemně. I když je jejich chování za hranicí ústavy, trestního zákoníku či slušného chování.

18.8.2019 v 18:50 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 638 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jak jsem si nahmátla v prsu bulku

Jeden večer jsem si náhodou nahmátla v prsu bulku. Nebudu lhát, vyděsilo mě to na nejvyšší míru! Mám rakovinu? Nebo je to jen neškodná bulka? Co mám dělat? Kam jít a kdo mě vyšetří? Co jsem prožívala? Přečtěte si můj nový blog!

9.8.2019 v 9:24 | Karma článku: 20.80 | Přečteno: 831 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jak dlouho trvá umístit psí zásobníky v Ústí nad Labem?

Obrátila jsem na místní úřad v Ústí nad Labem s prosbou o psí zásobníky s papírovými sáčky. Cílem bylo pomoci pejskařům s uklízením exkrementů po miláčcích. Po 7 měsících jsem dosáhla umístění 2 zásobníků. Mělo to vůbec smysl?

12.7.2019 v 23:20 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 317 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Když se dospělý muž ve vztahu s ženou chová jako kluk

Kanadský psycholog profesor Jordan Peterson povzbuzuje a motivuje mladé muže, aby dospěli, přijali zodpovědnost za své chování a snažili se žít čestně. Zkrátka, aby se z kluků stali opravdoví muži! Ó, jak je, my ženy, potřebujeme!

29.6.2019 v 20:21 | Karma článku: 28.64 | Přečteno: 1425 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Kuchař amatér, to je učiněná tragedie

Úkolem dobrovolného kuchaře v létě - zvláště pak na dovolené - je zachránit rodinu před hladověním. Činí tak se vší myslitelnou vlídností a péčí, vždyť člověk s láskou vařící je z definice amatér.

25.8.2019 v 11:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Co by neměl nosit muž po padesátce, když si chce najít partnerku

Představovat si padesátníka jako olysalého zoufalce, kterého v životě nic pěkného nečeká, patří už jen do filmů pro pamětníky.

25.8.2019 v 10:06 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 478 | Diskuse

Karel Januška

Soudy podle práva

Veřejné diskuze o tom, kdo nahradí poškozeným občanům z H-System újmu na právech, řeší jak ministryně spravedlnosti, tak hlasitě komentuje advokátka Marvanová.

25.8.2019 v 9:18 | Karma článku: 4.55 | Přečteno: 139 | Diskuse

Irena Fuchsová

Vlivný muž

vlivný (také: mocný, mohutný, schopný, silný) vlivný (také: silný, výkonný) vlivný (také: mající styky) vlivný (také: mající semena). Poslední možnost mě dost znervóznila. Probůh! Hlavně ať tento vlivný muž nemá semena!

24.8.2019 v 22:54 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 320 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Nemocnice utajené víc než Biska?

Přehledy dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky o českém zdravotnictví se během let různě mění, ztěžuje to možnost srovnání. Jedno je ale jisté: některých lůžek máme moc.

24.8.2019 v 19:40 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 398 | Diskuse
Počet článků 428 Celková karma 25.71 Průměrná čtenost 4406

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz