Co dělat se sprostým presidentem?

17. 10. 2018 17:58:38
Máme u nás samolibého sprostého muže jménem Miloš Zeman, který si svou vulgaritu na veřejnosti užívá a upřímně přiznává, že ho prostě baví provokovat. Problémem ale je, že se nejedná o bezvýznamného muže, ale o presidenta země!

A je to tady zase. Náš současný president Miloš Zeman si opět si pustil pusu na špacír. Stalo se to v pondělí 15. října 2018 během pořadu „Dvacet minut Radiožurnálu s Milošem Zemanem“ v českém rozhlase. A nebylo to uklouznutí, ale bylo to promyšlené.

Ostatně komu z nás se někdy nestalo, že v rozčilení vyřkl pár sprostých slov? Myslím, že tohle zná téměř každý. A později jsme toho litovali... Ale tady šlo o něco jiného. Jednalo se o předem promyšlené kroky. Zeman se nejdřív ujistil, že s ním dělá interview stejný tým v čele s ředitelem zpravodajství Janem Pokorným, se kterým hovořil 2. listopadu roku 2014 během pořadu „Hovory z Lán“. Tehdy padala také sprostá slova. Tak sprostá, že je pod moji úroveň to psát a publikovat. Zvědavé čtenáře požádám, ať si to laskavě najdou na internetu sami.

Když to Pokorný odsouhlasil, tak se president odvázal. Sprostá slova, a bylo jich hned několik, že se to nedá publikovat. Mnohem horší, hrubší a sprostší než v roce 2014. Taková slova jsem nikdy v životě nepoužila.

Pan president sebevědomě řekl, že to půjde vystřihnout. Pokorný však řekl, že jde o přímý přenos a vystřihnout to nejde. To ale musel president zcela jistě před začátkem vysílání vědět. Pracovala jsem krátce v rozhlase jako redaktorka a musím říct, že je velký rozdíl mezi tím, když se „jede naživo“, nebo když se to nahrává předem.

„Takže já mám hrozně rád, když mohu provokovat,“ přiznal Miloš Zeman.

Pokud si to chcete pořad „Dvacet minut Radiožurnálu s Milošem Zemanem“ poslechnout a udělat si vlastní názor, záznam najdete zde. Klíčové místo je zhruba na 24. minutě z 28. minutového záznamu.

Jestliže sledujete chování, projevy a vystupování presidenta Zemana delší dobu, pak nemůžete dospět k jinému závěru, než že president hrubne. Není to nic náhodného, je to záměrné, plánované a ještě se nebojí přiznat, že rád provokuje. Dokonce bych řekla, že si to vyloženě užívá.

Když má možnost si do někoho slovně rýpnout, ponížit, ztrapnit ho či očernit, rád takové situace využije. Ale ruku na srdce – copak chceme presidenta, jenž se chová jako malý kluk, který provede nějakou klukovinu a ještě se tomu se zadostiučiněním škodolibě zasměje?

Je tragické, že se Zeman obklopil lidmi, kteří mu všechno schvalují a ještě ho brání. Patrně není nikdo, kdo by mu řekl otevřeně do očí, jak se chová a jaký to má dopad. V tomto ohledu selhali všichni lidé, které Pražský hrad platí z našich peněz. Kdo nejvíc? Selhává odborník na etiketu, selhávají experti na média a PR a selhala i jeho vlastní rodina. V neposlední řadě zklamali jeho přátelé. Kdo jiný by měl totiž člověku, který se nedokáže ovládat upřímně do očí říct, že je to již trapné? Za všemi možnými hranicemi?

Rozumějte mi dobře, kdyby šlo o neznámého politika na místní úrovni v „dolní horní“, tak by mi to tak nevadilo. Ano, bylo by to trapné, zvláště pro místní, kterým by takový politik dělal ostudu, ale dalo by se to přežít. Ale když se jedná o člověka, který zastupuje stát a jedná s nejvyššími představiteli naší země i jiných států, je to katastrofa.

Zeptala jsem se svého dobrého přítele, co na tento poslední Zemanův exces říká. „Stydím se, že musím s takovým člověkem žít v jednom státě,“ odpověděl. Nemůžu než souhlasit. Jestli by se můj celkový postoj k presidentovi naší země dal nějak vyjádřit, tak snad jedině tak, že se za něj dlouhodobě stydím.

Děsím se, co to bude příště. Kromě pár politiků, kteří vyjádřili svůj nesouhlas s tím, co Zeman řekl, se nenašel nikdo, kdo by Zemana, který se stává neřízenou střelou, dokázal zastavit.

Ale napadlo vás, co se stane, když se Zeman odváže na nějaké státní návštěvě a ukáže, že zná i ta nejsprostější slova v německém, anglickém či ruském jazyce? Prostě, aby ukázal, že na to má! Že umí! Že zná! Že si to může dovolit!

Zákonodárci, kteří vytvářeli v roce 1918 nejvyšší zákon naší země, Ústavu České republiky, která upravuje postavení presidenta, na problémové chování hlavy státu vůbec nepamatovali. Zřejmě tehdy nikoho nenapadlo, že by v čele státu mohl stát člověk, který se nedokáže a nechce ovládat.

Během svého života jsem zažila již čtyři presidenty - Gustáva Husáka, Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Vždycky jsem měla presidenty spojené s úctou, důstojností a také s jakousi majestátností úřadu presidenta. Musím přiznat, že ani mě až do příchodu Zemana na Hrad nikdy nenapadlo, že bychom mohli mít v čele České republiky muže, kterého by bylo nutné usměrnit.

Dá se tedy vůbec něco dělat se sprostým presidentem? Myslím, že se vždycky dá něco dělat. President je díky své volbě zodpovědný lidem, kteří ho zvolili – tedy nám všem. Zatím jako jediné řešení vidím, abychom se proti jeho hrubostem a nedůstojnému vykonávání presidentského úřadu veřejně postavili. Vyjádřili svůj nesouhlas. Tolerovat se dá mnohé, ale vulgarismy u hlavy státu nikoliv.

A jak se vy díváte na vulgarismy presidenta Miloše Zemana? Diskutujte, pište a vyjádřete svůj názor! Těším se na to, až si je přečtu.

Krásné podzimní dny Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a zdroje:

Článek Hradní komedie: Zemanova sprostota zaskočila i prezidentskou kancelář. Publikovaný na Novinky.cz, 16. října 2018. Copyright © 2003–2018 Borgis, a.s., dostupný zde: https://www.novinky.cz/domaci/486306-hradni-komedie-zemanova-sprostota-zaskocila-i-prezidentskou-kancelar.html

Fotografie Miloše Zemana dostupná na webu hrad.cz.zde: https://www.hrad.cz/cs/pro-media/fotogalerie/treti-den-navstevy-prezidenta-republiky-v-olomouckem-kraji-1-14282#from-list

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 17.10.2018 17:58 | karma článku: 34.59 | přečteno: 1840x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 107 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 257 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.95 | Přečteno: 450 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 687 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 647 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.90 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz