Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze knihy „Vánoce po francouzsku“ od Fiony Valpy

8. 01. 2018 21:18:17
Manželství v troskách, tragická ztráta dítěte a zoufalství. Co s tím, když jsou Vánoce na spadnutí? Útěk do Francie, kde čeká naděje a láska... To všechno nabízí kniha britské spisovatelka Fiony Valpy „Vánoce po francouzsku.“

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Mám ráda vánoční čas a svátky a už dlouho jsem si přála přečíst knihu, která by byla nejen o předvánočním času, ale o Vánocích samotných, tradicích, vánoční atmosféře, ale také o lásce dvou lidí, kteří se potkají během tohoto zázračného období a mají za sebou těžká období. To všechno slibovala kniha s celým názvem „Vánoce po francouzsku, únik před minulostí, troška vánočního kouzla a je tu láska...“ od britské autorky Fiony Valpy.

O ČEM JE KNIHA?

Evie Brookeová kdysi Vánoce milovala, ale teď se nemůže dočkat, aby se jim vyhnula. Opustí Anglii a úplně sama odjede na francouzský venkov, aby zapomněla na ztrátu dítěte, která ji potkala přesně před rokem. Vyzbrojená jen sešitem receptů po babičce Lucii je Evie odhodlaná Vánoce ignorovat a nejradši nikoho nevidět. Ale stane se něco, co nečekala. Nachází cestu zpět k milovanému vaření, k rodině a na francouzském venkově objevuje zcela neplánovaně nové přátele. Vánoce tak přece jen přijdou i pro Evii, ačkoliv je původně nechtěla... A když se seznámí se svým sousedem, hezkým a charismatickým doktorem Didierem Dumasem, který má za sebou podobně bolestné zážitky a ztráty jako ona...

„Připadalo mi, že se dívám, jak všichni mizí za obzorem bez jediného ohlédnutí, jen já tu stojím zapomenutá a propadám se do pohyblivých písků svého žalu, jak mě stahuje dolů tíha mého vzteku. Ani nemávám, jen jdu ke dnu.“

„Vánoce po francouzsku“, Fiona Valpy

HLAVNÍ POSTAVY ROMÁNU

  • Evie Brookeová, mladá Američanka žijící v Anglii, povoláním kuchařka, která se snaží vyrovnat se ztrátou dítěte, ale i nechutí vařit a cokoliv dělat
  • Didier Dumas, mladý lékař na francouzském venkově a zároveň laický vynálezce, který se snaží zapomenout na ztrátu snoubenky Auréliie
  • Will Brooke, manžel Evie, který žije v odluce po ztrátě dítěte, profesionální kuchař a známá mediální osobnost, pro něhož je na prvním místě hvězdná kariéra
  • Rose a Max Morganovi, britští přátelé Evie, kteří jí zapůjčí dům na francouzském venkově
  • Eliana a Mathie, starší manželský pár, sousedé na venkově a později i přátelé Evie
  • Tess Callahanová, sestra Evie, žije v Bostonu a je těhotná

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ?

Jak kniha dopadne? Můžeme se těšit na happy end? Evie a Didier k sobě postupně po všech tragických ztrátách nalézají cestu. Vánoce začínají a přinášejí s sebou naději do budoucnosti. Všechno se zdá na dobré cestě. Ale pak se objevuje na prahu domu na francouzském venkově Eviin manžel Will a začíná hrát roli vzorného a milujícího manžela. Jak na to zareaguje skromný a plachý Didier, který navíc plánuje odjet na další lékařskou misi od Afriky?

„Byly to šťastné vzpomínky na časy, kdy jsme si vyjadřovaly svou lásku tím, že jsme společně vytvářeli a sdíleli dobré jídlo.“

„Vánoce po francouzsku“, Fiona Valpy

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

Kniha je čtivá a napsána v ich-formě. Její tempo je pomalé a bez velkých dějových zápletek postupně směřuje ke svému konci.

Dějový spouštěč v této knize není, což je problém. Čtenář stále čeká a čeká, je napnutý, ale nedočká se svého dějového zvratu. Děj plyne stále stejným tempem a dočkáme se jen několika malých zápletek.

Korektury byly odvedeny velmi dobře.

„Ale když jsem se dnes večer dívala na obličej obou svých hostitelů, viděla jsem jen nefalšované štěstí. A spoustu lásky. Nebyly tam žádné stopy stínů, jaké teď trápily mě, ani hněvu, strachu a žalu. K tomu tedy může člověka přinést odpuštění, pomyslela jsem si. K životu plnému radosti a štěstí.“

„Vánoce po francouzsku“, Fiona Valpy

Fiona Valpy se z Velké Británie přestěhovala v roce 2007 do Francie. Zanechala za sebou marketingovou kariéru. S manželem zrenovovali starý polorozbořený venkovský dům. Osvojila si přitom nové dovednosti, jako míchání cementu a zdění. Její nejoblíbenější činností se stalo ochutnávání vína a právě dobrá vína a skvělí lidé kraje kolem Bordeaux ji inspirovaly k napsání románu „Láska po francouzsku“. Po sedmi letech opustila Francii a vrátila se do Velké Británie, kde se věnuje učení jógy a psaní knih. Celkem vydala tři knihy, které byly přeloženy do několika jazyků.

POZITIVA A NEGATIVA KNIHY

Fiona Valpy popsala nádherným poetickým a malebným způsobem francouzský venkov, že jsem měla nutkání zabookovat si letenku do Francie a pronajmout si přesně takový venkovský domek, o kterém píše ve své knize.

Se stejným nadšením a kouzelně dokáže popsat zcela obyčejné věci, které nás obklopují - ovoce, zeleninu, pokrmy, ale i obyčejnou zahradu pokrytou sněhem.

Kniha však než romantiku a lásku (což se dočtete v anotaci od nakladatele) přináší spíše vztahy přátelské a sousedské. Rovněž také popis ztroskotaného manželství Evie a Willa.

Ano, dočítáme se o vztahu Evie a Didiera, ale je to popis jaksi nedokonalý, neúplný. Spisovatelka nedokázala romantické chvíle dvou mladých lidí vůbec popsat (ačkoliv se jí nejrůznější popisy v celé knize tak daří). Například při loučení Evie a Didiera není jasné, zda se poprvé políbili či ne. Náznak či popis prostě chybí. Jako čtenářka jsem dospěla k závěru, že se rozešli jako vždycky předtím, tedy přátelsky. Ale v následující kapitole se dočtete v jedné větě zmínku o polibku.

Takže ne romantika a láska, ale převážná část knihy spočívá v popisu tragické ztráty dítěte, kterou prožila Evie. Jak je těžké se s tím vyrovnat po emoční a psychologické stránce a dozvíme se, jaký dopad to má na manželství, ale i další vztahy, kariéru a zaměstnání. V tom je jistě síla knihy a mnoha ženám, které prožily stejnou tragédii, může kniha velmi pomoci se vyrovnat se ztrátou.

Kniha od britské autorky se ve velké míře odehrává ve Francii. Autorka používá spousty francouzským výrazů a předpokládá, že je známe. Takže pokud nevládnete francouzštinou, ouha! Tomu se částečně snažil napomoci překladatel svými redakčními poznámkami, kde se sice dozvíme, co některá francouzská slovíčka znamenají, ale pokud čtete e-knihu, pak jsou tyto poznámky roztroušené porůznu v textu a vyloženě ruší.

V závěru knihy najdeme dopis od autorky, kde nabízí odbornou pomoc, kontakty a webové stránky pro ženy, které prožily ztrátu dítěte.

KOMU BYCH ROMÁN DOPORUČILA?

Knihu ocení ženy, které prožily stejnou ztrátu dítěte jako hrdinka Evie a dodá jim naději, kterou tolik potřebují – že život půjde dál a může být i krásný a smysluplný.

Knihu „Vánoce po francouzsku" od Fiony Valpy mi k recenzi laskavě poskytly Palmknihy.cz.

Přeji krásné zimní dny a příjemné chvíle nad knihou, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

VALPY, Fiona, Vánoce po francouzsku, únik před minulostí, troška vánočního kouzla a je tu láska... 1. vydání, Praha: Baronet, 2016. 208 stran. ISBN 978-80-269-0495-3 (formát MOBI)

Životopis Fiony Valpy je dostupný na databazeknih.cz zde:

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/fiona-valpy-94095

Fotografie Fiony Valpy je dostupná na onemorepage.co.uk zde:

http://www.onemorepage.co.uk/?p=10658

Autor: Hana Rebeka Šiander | pondělí 8.1.2018 21:18 | karma článku: 11.17 | přečteno: 205x


Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Pán hor I.“ od Hany Marie Körnerové

Historicko-romantická sága Hany Marie Körnerové „Pán hor I.“ nás přenese do krásné Francie 18. a 19. století. Prožijeme dva příběhy šlechtického rodu de Braie a nahlédneme jak manželství, rodin i politického zákulisí.

21.2.2018 v 17:46 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 143 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Šířící se antisemitismus v Německu připomíná 30. léta 20. století za Hitlerovy vlády

Současný antisemitismus v Německu je podobný tomu, co se dělo v naší zemi ve 30. letech 20. století. Tehdy slušní lidé nenávistným náladám a útokům na Židy nečinně přihlíželi. Dnes to není lepší. Copak jsme se ničemu nenaučili?

15.2.2018 v 15:01 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 1867 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Nicolae“ od T. LaHaye a J. B. Jenkinse

Dějiny lidstva se chýlí ke svému konci. Nastal čas, aby přišel někdo, kdo nastolí nový řád. A tím není nikdo jiný, než Vůdce Světového společenství, Nicolae Carpathia. To je kniha „Nicolae“ od Tima LaHaye a Jerry B. Jenkinse.

12.2.2018 v 16:40 | Karma článku: 8.01 | Přečteno: 131 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Terezínský deník 1941 – 1945“ od Evy Roubíčkové

Eva Roubíčková se dostala do terezínského ghetta v roce 1941 jako dvacetileté děvče. A začala si psát deníky až do 5. května 1945. Její deníky jsou unikátním svědectvím o životě a smrti v terezínském ghettu.

9.2.2018 v 18:40 | Karma článku: 15.19 | Přečteno: 238 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Strunz

Psychopati s kvérem v učebnách: data

V souvislosti s tragédií na americké škole předminulou středu jsem chtěl zjistit, jaká je statistika obdobných stříleček. Ještě předevčírem existoval na Wikipedii článek o historii střeleb na školách v USA (School shootings).

25.2.2018 v 1:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Marek Trizuljak

''Komunisté terorizují občanstvo a Gottwald lže''

Za první republiky vykřikoval Klement Gottwald v parlamentu: "Zakroutíme vám krkem!" V polovině 30. let mu hrozilo trestní stíhání, zkuste však uhodnout, do které země utekl, kde se ukrýval s mnoha dalšími kumpány...

24.2.2018 v 23:29 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 129 |

Irena Aghová

Antika: Ježíšova víra a víra v Ježíše - 6/7

Petrovo vyznání, předzvěst Ježíšovy smrti na hoře Proměnění a události před vjezdem a po vzjezdu do Jeruzaléma až do Vzkříšení.

24.2.2018 v 20:12 | Karma článku: 5.15 | Přečteno: 80 | Diskuse

Irena Fuchsová

Srandičky v tramvaji

Pražákům to ani nepřijde. Jezdit tramvají je pro ně všední, nezbytná záležitost, kterou musí denně podstoupit. Ale pro nás "z venkova" je jízda pražskou tramvají zážitkem, který obohacuje duši a rozveseluje mysl.

24.2.2018 v 16:08 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Tomáš Gayer

Hlavně ne referendum! Ulice nevadí....

.Halík: "Referendum je cesta do pekel. Přímá demokracie je zrůdná věc." (Nabízí se otázka, zda referendum o vstupu ČR do EU nebyl začátek cesty do pekel). Hlavně ne referendum! Ale rozhořčený hlas "lidu” pochopitelně nevadí.

24.2.2018 v 15:05 | Karma článku: 31.53 | Přečteno: 1164 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 19.35 Průměrná čtenost 4829

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.