Iniciativa „Me Too“ a moje osobní zkušenosti se sexuálním obtěžováním

23. 10. 2017 14:48:02
Na začátku byl odhalený skandál amerického producenta Harveyho Weinsteina a následovala iniciativa „Me Too“ odhalující sexuální obtěžování žen po celém světě. I já jsem to zažila, nesčetněkrát. Toto je moje otevřená zpověď.

SKANDÁL HARVEYHO WEINSTEINA

Skandál amerického filmového producenta Harveyho Weinsteina, kterého ze sexuálního obtěžování obvinilo mnoho vlivných a známých žen, prolomilo mlčení nejen v Hollywoodu. Napříč světem sociálních sítí to spustilo lavinu zkušeností se sexuálním obtěžováním, která se šíří celým světem. A zasáhla i Českou republiku.

KDO SPUSTIL LAVINU O SEXUÁLNÍM OBTĚŽOVÁNÍ?

Vlnu výpovědí na sociálních sítích vyvolala herečka Alysse Milanová. Ta vyzvala ženy, aby zveřejnily své zkušenosti se sexuálním obtěžováním nebo se sexuálním nátlakem společně s hashtagem #MeToo, aby byly jejich výpovědi stále dohledatelné. A to byl začátek...

Stovky výpovědí o sexuálním obtěžování začaly zveřejňovat ženy, ale i muži. Ti všichni se svěřují, co zažili, jak to změnilo jejich život, jaký dopad to má na jejich životy, případně, jestli se sexuálním obtěžováním něco dělali.

Server Lidovky.cz se rozhodl reagovat na celosvětovou iniciativu „Me Too“ a vytvořil anonymní formulář, kam je možné napsat své zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Když jsem se začetla do několika výpovědí žen a mužů, byla jsem znechucená a smutná.

Přečtěte si výpovědi o sexuálním obtěžování: https://www.lidovky.cz/vrazil-mi-ruku-rozkroku-citila-jsem-bezmoc-serveru-lidovky-cz-chodi-desitky-metoo-pribehu-g8s-/zpravy-domov.aspx?c=A171019_145714_ln_domov_sk

MOJE ZKUŠENOSTI SE SEXUÁLNÍM OBTĚŽOVÁNÍM

Byla jsem znechucená a šokovaná, ale ne překvapená. Sama jsem se totiž s mnoha různými formami sexuálního obtěžování setkala. A to od té doby, kdy bylo poznat, že dospívám až dosud. Jednalo se o sexuální obtěžování napříč celým mužským pokolením, od kluků, kterým bylo 12 let až po muže ve věku 85 let. Jednalo se o muže v naší rodině, příbuzenstvu, kamarády, rodinné přítele, zaměstnavatele i kolegy v zaměstnání. Byli to muži, kteří příliš rozumu nepobrali, ale i vysokoškolsky vzdělaní muži s několika tituly. Jednalo se o muže, kteří pracovali na dělnických pozicích, ale i na nejvyšších postech v čele našeho státu. Byli to kazatelé v církvích i rabíni v synagogách.

Jakmile jsem se začetla do anonymních příběhů žen a mužů, vybavily se mi mé vlastní vzpomínky, na které bych nejraději zapomněla.

„Sexuální obtěžování je jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí.“

Zákoník práce

CO PŘESNĚ JE SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ?

Pojďme si nejprve vyjasnit, co všechno spadá do oblasti sexuálního obtěžování. Podle studií zahrnuje: sexuální vztahy na pracovišti (mezi kolegy i mezi nadřízenými a podřízenými), sexuálně podbarvená konverzace či neverbální projevy (např. vylepování obrázků nahých dívek na stěny, dvojsmyslná gesta a posuňky), posílání lechtivých vtipů a obrázků po síti, prohlížení pornografie v práci, nepříjemné sexuální vyjadřování, nabídky či narážky. Flirtování mezi kolegy, flirtování se zákazníky či obchodními partnery, nepříjemné otázky na soukromý život. Fyzické dotyky, které nejsou nutné, přehnané dotýkání se, vynucování sexuálních kontaktů, sexuální vydírání a znásilnění.

SEXUÁLNĚ PODBARVENÁ KONVERZACE

Mnohokrát jsem si vyslechla názory mužů na svou postavu. Od narážek typu: „Máš strašně malý prsa! Měla bys začít cvičit a pít černý pivo, aby ti povyrostly kozy!“, přes „Měla bys víc jíst, abys přibrala, máš malej zadek! Nebudeš se takhle žádnýmu chlapovi líbit!“

Když jsem chodila několik měsíců do autoškoly a nedařilo se mi udělat úspěšně jízdy, byla jsem z toho nešťastná a pochybovala jsem, jestli se mi to vůbec někdy podaří. Tehdy mi příbuzný v rodině řekl: „Tak si někam s instruktorem zajedete za město, vezmeš si minisukni a máš to v kapse, ne?!“

SEXUÁLNÍ VZTAHY NA PRACOVIŠTI

Téměř kdekoliv jsem pracovala, mě obklopovalo velké množství mužů. Bylo naprosto „normální“, že muži slovně hodnotili moji postavu, například: „Je fajn, když je ženskou za co vzít!“ Nebo: „Ženská musí vypadat jako ženská, abych si s ní pořádně užil a né být hubená jako ty!“

Několikrát jsem zažila, že mi bylo naznačováno, že když „si dám říct“, že bych nemusela být jenom kolegyně, ale mohla bych být milenkou. Jednou jsem si vyslechla, že „pokud nepochopím, s kým se mám v práci vyspat, tak nikdy nepovýším!“

SEXUÁLNÍ NARÁŽKY A POSUNKY

Když jsem byla čerstvě vdaná, tak jsem slýchávala od mužů, kteří se na mě oplzle usmívali, věty: „Ale manželství přece není žádná tělesná vada!“

Nesčetněkrát jsem byla posluchačem „mužské konverzace“, která se nesla v prasáckém duchu. Sprostá slova byla normální, popis toho, kdo si to kdy, s kým a kde „rozdal“, bylo „běžné“. Tehdy jsem pracovala ve vědecké knihovně a byla jsem často jedinou ženou mezi muži na směně. Bylo kolem dvaceti a všichni muži kolem mě byli o deset, dvacet i třicet let starší. A snad ani nemusím popisovat, jak se skvěle bavili! Čím víc jsem se mračila a říkala, že se mi jejich konverzace zdá trapná, tím více přitvrzovali.

Sprostá gesta vyjadřující soulož byla mezi chlapama „běžným posunkem“ a doprovázená slovy: „Tahle jsem jí to udělal!“ Nebo „Tak jsem ji v-š-kal!“

VYLEPOVÁNÍ FOTOGRAFIÍ NAHÝCH ŽEN NA PRACOVIŠTI

Dříve to bylo zcela normální. Setkala jsem se s tím v několika zaměstnáních. Byly to fotografie z pánských časopisů, které byly vylepeny nejen v kovových skříních na oblečení (a chlapi kolem, moji kolegové se mi s tím několikrát chlubili! „To je kočka, co?!“), ale i vylepené plakáty nahých žen na společné toaletě, kam jsem musela docházet během pracovní doby. Ač jsem nechtěla, musela jsem se na ty krásky dívat, konec konců, toaleta je malá místnost.

POSÍLÁNÍ LECHTIVÝCH VTIPŮ A FOTOGRAFIÍ PO SÍTI V ZAMĚSTNÁNÍ

Taková pošta mi přicházela jak do mé pracovní e-mailové schránky, tak do mobilu. Snad ani nemusím psát, že mi to nikdy nepřišlo vtipné, humorné či legrační. Když jsem požádala, aby mi tohle kolegové neposílali, nechápali, proč jako?!

NEPŘÍJEMNÉ OTÁZKY NA SOUKROMÝ ŽIVOT

Setkala jsem se také s tím, že jsem se znala několik let s mužem, se kterým nás pojil zájem o hudbu, výtvarné umění a politiku. Navštěvovali jsme spolu různé akce, šli jsme společně na kávu a povídali si. Dlouhou dobu to bylo fajn, ale jednoho dne mě společensky uznávaný muž, ředitel soukromé nadace, šokoval, když mi zčistajasna začal ukazovat oplzlé fotografie svých milenek. Jak jsem pochopila, tak měl za to, že mě to bude vzrušovat stejně jako jeho. Nebál se mě zeptat: „Jak to děláte s manželem? Jak to máš ráda? V posteli nebo třeba někde na veřejnosti?“

Nebyl však jediný. S takovým sexuálním obtěžováním jsem se setkala ještě u dalších tří mužů. Všichni to považovali za „normální“ a nepřišlo jim na jejich otázkách nic divného. Snad nemusím psát, že se ode mě nikdy nic nedozvěděli.

FYZICKÉ DOTEKY

Zažila jsem v autobusech, trolejbusech, tramvajích i metru muže, kteří se na mě tlačili, jiní si to vyloženě užívali, když se o mě třeli, a zažila jsem dva muže, kteří mě natlačili na okénko v autobusu. Já jsem seděla asi na ploše o třiceti centimetrech. Už nebylo kam uhnout, ale muži se na mě tlačili koleny, stehnem, ale i loktem na prsa. Když jsem se dívala po lidech kolem a prosila jsem očima o pomoc, všichni dělali, že to nevidí (!!!). Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem ze sevření dostala a utekla jsem.

Dvakrát jsem zažila, že mě muži plácli po zadnici a měli z toho šílenou radost! Vybrali si pokaždé takové situace, kdy jsem to absolutně nečekala a nedalo se tomu vyhnout.

FOCENÍ V DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH

Jako jednu z nejhorších zkušeností se sexuálním obtěžováním bych označila situaci, kdy jsem jela v pražském metru po jezdících schodech ven z metra. Měla jsem na sobě malé černé šaty, silonky a lodičky. Někam jsem spěchala a nestíhala jsem. V jedné ruce jsem měla kabelku a ve druhé mobil, kterým jsem se omlouvala, že dorazím na schůzku později.

V metru si mě vytipoval muž, který se mě držel, ale já jsem si toho v davu nevšimla. Všichni jsme spěchali, až nás jezdící schody vyvezou napovrch. Jak jsem stála na schodech, zaslechla jsem cvaknutí fotoaparátu. Jednou, pak znovu a znovu. Ohlédla jsem se kolem, ale neviděla jsem nikoho. Pomyslela jsem si, že se mi to zdálo. Protože tehdy měl fotoaparát v mobilu jen málokdo... Takže jsem hledala někoho, kdo má v ruce klasický foťák. A pak mi to došlo!

Mně bylo tehdy pětadvacet. Přímo za mnou stál muž, mohlo mu být asi padesát, který si hrál v ruce s mobilem! Nenápadně mi v davu lidí vsunul mobil pod šaty a vyfotil mi rozkrok. Když mi to došlo, byla jsem v šoku! Muž dělal, že někoho hledá v davu a pospíchal pryč. Rozhlížela jsem se, ale buď si toho nikdo nevšiml, nebo všichni předstírali, že se jich to netýká (což je zcela typický projev veřejnosti, když dochází k sexuálnímu obtěžování). Byla jsem z toho vedle několik dní...

VŽDYŤ JE TO LEGRACE! A TY SEŠ FAKT DIVNÁ, ŽE TO NECHÁPEŠ!?

Až už jsem se setkala s jakoukoliv formou sexuálního obtěžování, aktéři, muži, kteří mě obtěžovali, měli pokaždé za to, že je to legrace, zábava, zajímavé a vzrušující! Tak to viděli oni.

Jejich další pohled a zdá se, že i celoživotní postoj byl, že je jenom moje vina, že jejich styl žertování a zábavy nechápu. Mnohokrát jsem si vyslechla, když jsem nereagovala, nebo jsem se ohradila, že jsem „strašnej suchar“, netykavka, že jsem frigidní, ledová královna a podobně.

Zažila jsem také druhý extrém. Muži o mně hlasitě říkali: „Ale vždyť si o to koleduješ! Podívej se na sebe, jak vypadáš! Ty si o to přímo říkáš! Neříkej, že to nechceš?!“

SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ NEPŮSOBÍ RADOST, ALE PONÍŽENÍ

Myslím, že jsem zažila hodně forem sexuálního obtěžování a mohu si dovolit prohlásit, že jsem se NIKDY necítila polichocena, povzbuzena, potěšena, pobavena či dokonce vzrušena. Jediné, co ve mně sexuální obtěžování způsobilo, bylo, že jsem se POKAŽDÉ cítila velice ponížená, znehodnocená (rozumějte: zbavena lidské důstojnosti) a pošpiněná. Strašně jsem se styděla, za sebe, že se mi tohle děje, ale i za ty, kteří mi to dělali. A nejsem sama. Podobně to cítí VŠECHNY ŽENY (ČI MUŽI), kteří zažili sexuální obtěžování. Stačí si jenom přečíst jejich zážitky.

Kladu si otázku, jestliže by si muži opravdu uvědomovali, co jejich chování způsobuje, zda by v tom i nadále pokračovali?!

CO SE DÁ DĚLAT SE SEXUÁLNÍM OBTĚŽOVÁNÍM?

Když přemýšlím nad svými vzpomínkami, pak jsem zažívala sexuální obtěžování zhruba od té doby, kdy bylo zjevné, že jsem dívka. Nikdy jsem o tom nehovořila. Myslím, že by byla překvapená jak moje vlastní rodina, přátelé i lidé, kteří mě znají. Nepočítám pár kolegyň či kamarádek, se kterými jsme společné zkušenosti probraly nad obědem, povzdychly si a konstatovaly, že se s tím nedá nic dělat. Nic než hodit ty „prasárny“ za hlavu, zatnout se, nevšímat si toho a raději pracovat a žít dál, jako kdyby se nic takového nedělo.

Čím jsem starší, tím víc mi však chování, které je jednoznačně sexuálním obtěžováním, vadí. A tak jsem začala jednat – změnila jsem si telefonní číslo, některé přátele, kamarády či bývalé kolegy jsem definitivně vyškrtla ze svého života. Když se setkám s nějakým novým mužem a ukáže se, že i v jeho chování jsou znaky sexuálního obtěžování, radikálně se s ním navždy rozloučím.

Občas jsem po sexuálních útocích změnila styl cestování, ale i oblékání. Jednoho období jsem nenosila žádné krátké šaty a žádné sukně (a to nenosím minisukně). Jeden čas jsem se přestala líčit a začala jsem se oblékat nenápadně jako jedna obyčejná žena z davu, abych nebyla vidět a nebyla terčem sexuálního obtěžování.

Jestliže jsem zažívala sexuální obtěžování v zaměstnání, opravdu jsem se do práce netěšila a říkala jsem si, co to zase dneska bude... Velmi jsem si oddechla, když jsem si našla nové zaměstnání. Když jsem začala pracovat doma a psát knihy, nesmírně se mi ulevilo. Nemám kolem sebe pracovní kolektiv, který mi chybí, ale zase nemusím být neustále ve střehu a odrážet sexuální útoky.

Právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek se rovněž zapojil do české iniciativy „Me too“. Natočil krátké video, ve kterém se zaměřil na muže a vyzývá je, aby nám, ženám, pomohli, abychom nemohly být sexuálně obtěžované. Jedna věc je, že se to děje a druhá, která je stejně závažná, že to mužská veřejnost toleruje. Houdek vyzývá slušné muže, aby se nás, žen, zastali, kdykoliv budou svědky sexuálního obtěžování.

Podívejte se na video pro muže, které najdete ke konci tohoto článku: https://www.lidovky.cz/me-too-internet-zaplavily-pribehy-o-sexualnim-zneuzivani-sverte-se-anonymne-18m-/zpravy-domov.aspx?c=A171017_124708_ln_domov_sk

Proč jsem se rozhodla pro tuto otevřenou zpověď o sexuálním obtěžování v mém životě? Protože jestliže o tom budeme, my ženy mlčet, bude to mužům, kteří to berou jako „normální“, procházet. Budou si to stále dovolovat a bude jim to procházet. Pojďme se spojit, začněme o tom veřejně mluvit, zastaňme se těch, kterým se sexuální obtěžování děje, pomozme jim! Nezakrývejme si oči a nedívejme se jinam, když se to děje. A přiznejme si, že naše společnost není dokonalá a pojďme s tím konečně něco udělat! Můžeme to změnit, když budeme chtít.

Přeji krásné podzimní dny a žádné sexuálnímu obtěžování, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a odkazy:

LIDOVKY.CZ, článek Šárky Kabátové, ‚Me Too.‘ Internet zaplavily příběhy o sexuálním obtěžování, svěřte se anonymně, 18. října 2017, dostupný zde: https://www.lidovky.cz/me-too-internet-zaplavily-pribehy-o-sexualnim-zneuzivani-sverte-se-anonymne-18m-/zpravy-domov.aspx?c=A171017_124708_ln_domov_sk

LIDOVKY.CZ, článek Šárky Kabátové, Šéf požadoval sex, abych byla produktivnější.‘ Čtenářská svědectví o sexuálním obtěžování, 20. října 2017, dostupný zde: https://www.lidovky.cz/vrazil-mi-ruku-rozkroku-citila-jsem-bezmoc-serveru-lidovky-cz-chodi-desitky-metoo-pribehu-g8s-/zpravy-domov.aspx?c=A171019_145714_ln_domov_sk

Fotografie jsou dostupné na: www.flikr.com

Autor: Hana Rebeka Šiander | pondělí 23.10.2017 14:48 | karma článku: 32.84 | přečteno: 9399x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 107 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 255 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 449 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 685 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 644 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.90 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz