Jak jsem si zamilovala pohyb díky aplikaci pedometer

21. 06. 2017 13:20:44
Miluji čtení, psaní článků a knih, sledování filmů a internetového rádia. Co jsem fakt nikdy nemusela, to byl pohyb! Jenže pohybovat se člověk musí. Ale jak to vyřešit? Objevila jsem aplikaci pedometer a pohyb mě začal bavit!

JAK JÁ JSEM BYTOSTNĚ NESNÁŠELA SPORT!

Kdo by to byl řekl!? Já, která tak nesmírně ráda čtu a píšu, a pohyb beru za životně nutnou povinnost, jsem si oblíbila pohyb, tanec, chůzi a běhání, a to provozovaný každý den! Kdyby mi tohle někdo řekl před pár lety, přela bych se s ním a tvrdila, že asi patrně zbláznil!

Abyste rozuměli, jsem člověk humanitně zaměřený, intelektuální, s velikým nadšením se vrhám do všeho, co souvisí se čtením, studováním a v neposlední řadě s tím, čemu se věnuji dlouhodobě, tedy psaním knih. Jenže to všechno jsou aktivity, které se provozují v poklidu.

Pokud by se mě někdo zeptal, zda dám přednost knize nebo pohybu, nebudu nad tím váhat! Odpověď je nasnadě, vyhraje čtení. Jak jinak! Nejvíce miluji knihy v klasické papírové podobě s tou úžasnou specifickou vůní papíru a tištěných písmenek, ale nepohrdnu ani e-knihami v čtečce, časopisy či novinami, které si kupuji výjimečně. Samozřejmostí jsou informace na různých zpravodajských serverech na internetu.

BEZ POHYBU SE ALE ŽÍT NEDÁ. TAK CO S TÍM?

Ale bez pohybu se člověk neobejde. Když mi bylo kolem dvaceti, bylo pro mě normální, že jsem zařizovala hodně věcí během dne, přesunula jsem se z místa na místo většinou pěšky, nepracovala jsem u stolu a pohyb jsem zkrátka ve svém životě přirozeně měla. Výlety na horách, procházky... to bylo normální náplní mého života.

Kolem třicítky jsem si uvědomila, že jsem se nechala pohltit hektickým stylem života a že víceméně neustále pracuji. Můj život vypadal tak, že jsem ráno vstala, přesunula se tramvají a metrem do zaměstnání, kde jsem pracovala, většinou psala a četla, a to u stolu. Po deseti dvanácti hodinách jsem se, naprosto unavená sezením a nedostatkem pohybu, přesunula MHD domů a po malém nákupu a večeři jsem většinou padla do postele a usnula.

TŘI SPORTY, KTERÉ BYLY MINIMÁLNÍM ODPOREM – CHŮZE, BĚH A PLAVÁNÍ

Tehdy mi došlo, že mládnout nebudu, naopak. Jestliže bych se měla dožít ve zdraví vyššího věku, měla bych se začít pohybovat a nenechávat to jen náhodě. Začala jsem se věnovat třem sportovním aktivitám, které pro mě představovaly nejmenší cestu odporu - chůzi, běhání a plavání.

Vzala jsem to vážně, byla jsem na sebe přísná a začala jsem cvičit každý druhý den. Samozřejmě, že jsem se po určité době začala cítit fyzicky i zdravotně mnohem lépe. Nebyla jsem unavená, ale svěží, měla jsem více sil a tím jsem i více vydržela. Výsledky jsem brala s nadšením! Ale musím se přiznat, nijak zvlášť mě to nebavilo. Prostě jsem si pohyb odbyla a těšila jsem se na čas strávený s přáteli, přítelem, u filmu či nad knihou.

KROMĚ PROCHÁZEK A VÝLETŮ ZÁSADNĚ SPORTU NEHOLDUJI!

Vzpomínám si, jak jsem si o svém negativním přístupu k pohybu, bavila s jedním předním českým intelektuálem. Zajímalo mě, jak to řeší on a zda má stejné zkušenosti jako já. „Mám to stejně! Kromě procházek a výletů zásadně sportu neholduji! Tepláky vůbec nevlastním!“

Postupně jsem poznala více lidí, kteří pohyb vnímali stejně jako já. Prostě si sport povinně odbyli, někteří na sport rezignovali úplně, jiní si našli aktivity, při kterých se alespoň trošku pohybovali, například golf. Jednalo se však o muže, na kterých nebylo až tak moc viditelné, že nesportují.

Jenže já nejsem muž! Na základě vlastních zkušeností vím, že některé ženské partie pohyb nezbytně potřebují, jinak začínají polevovat a doslova chátrají. I když musím přiznat, že mám poměrně dobré rodové dispozice, přesto čas a věk hraje svoji roli. Tomu jsem chtěla zabránit! Ale jak? Jak se přinutit více sportovat? Jak si oblíbit a zamilovat si sport? A je vůbec něco takového možné?

JAK JSEM OBJEVILA APLIKACI PEDOMETER

Začala jsem se smiřovat s tím, že si sportovní chvíle a pohyb budu muset patrně vždycky odtrpět a že se na tom zřejmě nic až do konce mého života nezmění. Pak mi ale můj dobrý přítel sdělil, že objevil aplikaci pedometer (česky krokoměr), kterou si zdarma nainstaloval do chytrého telefonu.

Vzhledem k tomu, že můj vztah k nejrůznějším technickým vymoženostem, ale i aplikacím, je ryze negativní, dlouho jsem vzdorovala. Nakonec mi přítel ukázal, jak pedometer funguje.

Pedometer zaznamenává počet kroků během dne, týdne, ale i během měsíce. Zobrazí se nejen počet kroků, ale také počet metrů, kolik vás to stojí času, kolik kilometrů za hodinu urazíte a v neposlední řadě, kolik kilokalorií spálíte.

Přítele to jednoznačně při jeho sedavém zaměstnání státního úředníka vedlo k tomu, že začal krokovat, sledoval svůj pohyb během dne a postupně jej navyšoval. Když jsem viděla na vlastní oči jeho měsíční statistiky, ohromilo mě to! Přítel, který se pohybu téměř vyhýbal a utíkal stejně jako já k četbě, byl schopen za měsíc urazit sto kilometrů! A to je vyloženě městský člověk, který se většinu času pohybuje jen ze zaměstnání a do zaměstnání.

6,5 KILOMETRŮ DENNĚ PRO DOBRÉ ZDRAVÍ

A tak jsem si stáhla pedometer zdarma do svého chytrého mobilu. Dobrý přítel mi dal radu: „Prý by člověk měl denně ujít 10.000 kroků, což je asi 6,5 kilometrů.“ To není moc, pomyslela jsem! Jak jsem se mýlila! Ukázalo se, že každý den urazím průměrně 3.000 kroků, což jsou jenom 2 kilometry. Bylo evidentní, že mám obrovský nedostatek pohybu!

A tak jsem si začala promýšlet delší trasy na nákupy, při cestě na úřady či na návštěvy přátel. Omezila jsem cestování MHD, případně jsem začala z MHD vystupovat o několik zastávek dříve, abych „nakrokovala“ konkrétní den.

PROPADLA JSEM APLIKACI PEDOMETER A HLÍDÁM KAŽDÝ KROK!

Aplikaci jsem začala otevírat několikrát během dne a sledovala jsem, jak mi narůstá počet kroků! Někdy by mě ani nenapadlo, že bych mohla krokování, pohybu a této aplikaci tak propadnout! Volala jsem dobrému příteli a zjišťovala, jak jsme na tom oba s měsíční statistikou! Když jsem náhodou zjistila, že má v chytrém mobilu aplikaci i můj pastor, musela jsem se nutně dozvědět, kolik nakrokuje za den! Aplikaci jsem doporučovala nalevo a napravo lidem, kteří se mě ptali, jak se mi daří. Aplikaci jsem propadla, to bylo jasné!

MŮJ POHYB SE ZA MĚSÍC ZVÝŠIL NA DVOJNÁSOBEK!

Kromě toho, že se ze mě stal maniak, mi pedometer přinesl to, co měla – navýšila jsem pohybovou aktivitu! Zařadila jsem do svého života tanec, jednoduchá cvičení, chůzi, výlety a běhání.

Nyní k hmatatelným výsledkům: Zatímco jsem v lednu urazila 95.000 kroků (což je 62 km), v únoru to již bylo 102.000 kroků (66 km). A tak jsem krokovala a krokovala. Občas se mi dokonce podaří překonat denní hranici 10.000 kroků (tedy 6,5 km).

Postupně jsem pohyb díky aplikaci navyšovala a v květnu jsem dosáhla neuvěřitelných 200.000 kroků (130 km). Jsem tedy na dvojnásobku pohybu oproti pohybu v měsíci lednu!

Chápu, že mnozí mohou namítnout, že urazit 130 kilometrů za měsíc není mnoho. Ale pro člověka, který dává přednost čtení a psaní, je to nádherné číslo! Navíc se vyřešil můj největší problém, neochota se pohybovat. Díky aplikaci se udržuji v pohybu, který mě baví, a to je pro mě opravdu zázrak!

A jak jste na tom s pohybem Vy? Máte rádi sport a rádi se pohybujete? Jaký sport je Vám blízký a fakt si ho užíváte? Co nesnášíte? Nebo stále ještě bojujete s nechutí k jakémukoliv pohybu jako já před pár měsíci?

Krásné letní dny a hodně pohybu Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

Fotografie jsou dostupné na Flikr.com zde: https://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 21.6.2017 13:20 | karma článku: 19.15 | přečteno: 670x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 107 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 257 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.95 | Přečteno: 450 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 687 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 647 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.90 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz