4 osudy, které spojuje národnost, bydliště, lágr, smrt a kámen
Pojďte se společně se mnou seznámit s těmito čtyřmi lidmi, kteří přišli o život zbytečně.
EVA ABELESOVÁ
Narodila se v Praze 29. října 1930 židovským rodičům, Heřmanovi a Zdence Abelesovým v Pařížské ulici č. 10 (za Protektorátu to byla Norimberská ulice č. 10) na pražském Starém Městě. Když jí bylo devět let, pořídili jí rodiče cestovní pas, aby s nimi mohla cestovat. Povolení jí bylo uděleno do všech zemí, kromě USA a Severní Ameriky.
Jak asi žila Eva? Co měla ráda? Jaké měla kamarádky? Hrála na piáno? Kam chodila do školy? Učila se anglicky, německy a rozuměla jidiš?
Můžeme se jen dohadovat… Víme ale jistě, že v 11 letech, byla deportována transportem B-411 dne 21. října 1941 z Prahy do polské Lodže. Společně s Evou bylo deportováno 1003 lidí, zahynulo 922. V transportu B-411 přežilo v lodžském ghettu 81 lidí. Eva to štěstí neměla.
HANUŠ ADLER
Židovským rodičům Maxovi a Anně Adlerovým se Hanuš narodil v Praze 11. února 1922. Vystudoval a stal se úředníkem. Nějaký čas bydlel i na Praze VII – Holešovicích, v Dělnické ulici č. 63. Hanuš zřejmě brzy ztratil rodiče, protože 2. listopadu 1938 vydal okresní soud v Praze jeho bratrovi Dr. Bedřichu Adlerovi poručnický dekret.
V březnu roku 1939 požádal Hanuš úřady o cestovní pas. Měl povoleno navštívit všechny evropské a mimoevropské země kromě Spojených Států. Pas si zařídil také ze zdravotních důvodů. Na jeho cestě ho doprovázel jeho bratr Bedřich, tehdy bylo Hanušovi teprve 17 let. Pas platil do 25. března 1940.
Hanuš požádal Ministerstvo sociální a zdravotní správy v Praze o vydání vystěhovaleckého pasu do Ekvádoru. Ministerstvo kladně vyřídilo žádost 17. srpna 1939 a do 1. října 1941 trvala možnost, že jako Žid mohl emigrovat. Proč Hanuš nakonec neodjel do Ekvádoru, když měl vystěhovalecký pas? Měl Hanuš dívku? Jaké měl plány do budoucna? Kolik si přál dětí?
Za Protektorátu bydlel Hanuš naposledy na pražském Ovocném trhu v domě č. 2. Když bylo Hanušovi 19 let, byl deportován transportem C-743 dne 26. října 1941, který směřoval z Prahy do Lodže. Společně s Hanušem bylo deportováno 1000 lidí, zahynulo 936 a přežilo 64 osob. Hanuš mezi přeživšími nebyl.
MAX ECKSTEIN
Narodil se 17. dubna 1896 v rodině židovských rodičů Ferdinanda a Julie Ecksteinových v Liběchově, v tehdejším politickém okrese Dubá (dnes Mělník).
Po studiích byl zaměstnán jako obchodní příručí. Ke své práci potřeboval automobil a tak si pořídil řidičský průkaz. Byl mu vystaven dne 4. května 1928. Měl řidičské oprávnění na automobilové vozy s výbušným motorem a přívěsným vozíkem. Max využíval vůz až do roku 1938, kdy byl vydán zákaz řízení motorových vozidel pro Židy na území Protektorátu Čechy a Morava.
Max se před deportací vracel domů na pražské Staré Město, do Jáchymovy ulice č. 4. Oženil se s Olgou, rozenou Stefanskou (narozená 11. března 1901 v Březnicích na Příbramsku). Měli syna Jiřího (narozen 19. ledna 1928).
V roce 1941 oslavil Max své 45. narozeniny. Necelý půl roku poté si musel podle říšského nařízení připnout žlutou Davidovu hvězdu na svůj oblek.
Dne 26. října 1941 byl zařazen do transportu C-369 a odjel z Prahy do lodžského ghetta v Polsku, kam bylo deportováno 1000 lidí. Max i jeho syn Jiří zemřeli tragickou smrtí v Lodži stejně jako dalších 936 osob, přežilo jen 64 lidí z transportu. Manželka Olga zřejmě přežila.
IDA ASCHENBRENNEROVÁ
Ida se narodila židovským rodičům Karlovi a Else Tausigovým dne 13. března 1882 v Klučkově, v tehdejším politickém okrese Žatec. Ida byla chotí továrního úředníka, později pensisty Roberta Aschenbrennera.
Ida měla k dispozici od 6. dubna 1920 cestovní pas a podle informací víme, že cestovala do z důvodu operace do Berlína. Ida přestoupila během svého života z judaismu k náboženství římskokatolické církve. A to čtyři dny před koncem roku 1938. Dozvíme se to z Vysvědčení zachovalosti.
Ida bydlela v Praze na několika místech. Víme o jejím bydlišti na Praze VII – Holešovicích, v Janovské ulici č. 1118, na Praze II, na Švehlově nábřeží č. 18. a naposledy před deportací bydlela u svých přátel v Rybné ulici č. 11.
Ve svých 60 letech byla 12. února 1942 zařazena do transportu X-524 s dalšími 999 lidmi, který odjížděl z Prahy a směřoval do Terezína. Ghetto bylo zřízeno v roce 1941 pro Židy z českých zemí, Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, Slovenska… V terezínském koncentračním táboře zahynulo 912 lidí z transportu X-524, přežilo 88 osob.
Po dvou měsících v Terezíně byla Ida znovu 25. dubna 1942 zařazena do transportu An-543. Celkem 1000 lidí odjelo do polské Varšavy. Ve varšavském ghettu zahynulo 989 lidí z transportu včetně Idy, přežilo 10 lidí a osud jednoho člověka z tohoto transportu není dodnes znám.
ČTYŘI LIDÉ, KTEŘÍ SE ZŘEJMĚ ZNALI
Čtyři lidské životy, Evy Abelesové, Hanuše Adlera, Maxe Ecksteina a Idy Aschenbrennerové, byli předčasně násilně ukončeny Hitlerovým řešením o vyhlazení všech Židů. Jejich životy nám připomenou kameny před domy, kde měli svůj poslední domov před deportací.
Pokud se půjdete podívat na pamětní Kameny zmizelých na Praze 1 - Starém Městě, možná vás napadne, že Eva Abelesová, Hanuš Adler, Max Eckstein a Ida Aschenbrennerová, se potkávali. A možná se znaly i jejich rodiny, potkávaly se v synagogách… Bydleli totiž od sebe jen pár kroků…
-
Kámen Maxe Ecksteina, Jáchymova ulice 4 -
Kámen Evy Abelesové, Pařížská ulice 10 -
Kámen Idy Aschenbrennerové, Rybná ulice 11 -
Kámen Hanuše Adlera, Ovocný trh 2
PROJEKT STOLPERSTEINE - KAMENY ZMIZELÝCH
Projekt založil v Německu v letech 1993 a 1994 umělec Gunter Demnig pod názvem Stolperstein. Německý termín STOLPERSTEIN se skládá ze slov STOLPER (zakopnout, škobrtnout) a STEIN (kámen). STOLPERSTEIN můžeme volně přeložit jako „KAMENY, KTERÉ NÁS PŘIMĚJÍ K ZASTAVENÍ“ nebo „KAMENY ZMIZELÝCH“.
První kameny umístil Demnig v roce 1995 v místech v Kolíně nad Rýnem, kde zavraždění lidé během II. světové války žili naposledy. Zatím bylo umístěno 14 000 kamenů, které nám připomínají smutné lidské osudy, v 280 městech Evropy (Rakousko, Itálie, Holandsko a Maďarsko, Česká republika…).
Připomínáme si životy a osudy konkrétních lidí, jejichž život byl násilně nacistickým rozhodnutím vyrván z běžných životů a poté i ukončen. Jen v Praze žilo v roce 1930 celkem 35 450 Židů a většina z nich zemřela v nacistických koncentračních táborech.
Fotografie a odkazy:
Foto hrš
Fotografie obětí jsou uveřejněny se souhlasem Národního archívu v Praze.
Za upřesnění Informací o rodině Ecksteinových děkuji panu Janu Witthedovi.
http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/1212121
http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2082068
http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2095315
http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2100788
https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=4485682&ind=0
https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=4485700&ind=1
https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=4485687&ind=1
Hana Rebeka Šiander
Tuberkulóza, záškrt, černý kašel a jiné pohromy
Poslední roky, kdy už některá očkování nejsou povinná, nebo byly vyvinuty slabší vakcíny, je možné onemocnět záškrtem, tuberkulózou a černým kašlem. Už jste se s nimi setkali? Jaké jsou příznaky? Kolik je v ČR nemocných?
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Přetížení“ od Arthura Haileyho
Napínavý román „Přetížení“ z pera Arthura Haileyho dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder, čím dál větší spotřeby plynu a energie.
Hana Rebeka Šiander
Dvanáctero pro lepší život Pražanů
Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?
Hana Rebeka Šiander
79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau
Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera
Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.
Hana Rebeka Šiander
Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!
Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!
Hana Rebeka Šiander
Moje zkušenost s cestováním po Praze s Uberem
Cestování se společností Uber je pro mnoho lidí dostupné a příjemné. Když jsem potřebovala dopravit sebe a stolek z jedné části Prahy do druhé, zkusila jsem Uber. Hněv, zaryté mlčení, naštvanost a já na obtíž. To byla teda jízda!
Hana Rebeka Šiander
Hrubost, arogance, povýšenost a pýcha mladých lidí bije do očí!
Co jsme dříve označovali za jeden ze základních hříchů – pýchu – je dnes vydáváno za zdravé sebevědomí. A mladí lidé jím přímo srší! Pojďte si přečíst, jak arogantně a pyšně se dokáží současní mladí lidé chovat k slabým lidem.
Hana Rebeka Šiander
Ohledně vánočního večírku neselhal jen Jurečka, ale i zaměstnanci, kteří se bavili
Vánoční party na ministerstvu práce a sociálních věcí zvedla mnohé ze židlí. Jeho šéf Marian Jurečka se za vše omluvil a KDU-ČSL ho ponechala ve všech funkcích. Neporušil sice zákon, ale morálně selhal. On i jeho zaměstnanci.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Mé dítě má autismus“ od Raelene Dundon
Kniha od australské psycholožky Raelene Dundon, která se specializuje na dětský autismus, přináší základní fakta a informace o poruchách autistického spektra. Autorka má dvě děti s autismem a přináší příklady ze života.
Hana Rebeka Šiander
Jak mě zase rozhodil posun času
Dvakrát ročně nastává střídání letního a zimního času. Pokaždé mě to z normálního života vykolejí na týden až měsíc. Únava, poruchy spánku, nesoustředěnost, roztěkanost... zkrátka nefunguji. Naděje na zrušení zákona je v nedohlednu.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Slib pod jmelím“ od Joanny Johnsonové
Britská spisovatelka Joanna Johnsonová ve svém historickém romantickém románu přináší ukázku levicového liberalismu. Přepisuje dějiny a etiketu, z ženy tmavé pleti „vyrábí“ dámu, přimíchává do románu zvyky z 21. století.
Hana Rebeka Šiander
Agresor Babiš křičí, nebuďte agresivní!
Na české politické scéně není v současné době nikdo, kdo by někomu agresivně vyhrožoval či někoho děsil, kromě jediného muže – Andreje Babiše. Týdny rozpoutává zlo a teď se diví, že mu lidé vyhrožují zlem – smrtí.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Dějiny moderního Izraele“ od Marka Čejky
„Dějiny moderního Izraele“ od politologa a právníka Marka Čejky přináší chronologicky sestavené dějiny od roku 1949 do roku 2010. Stručné, jasné, srozumitelné a hlavně – v dnešní uspěchané době - čtenářsky příjemné!
Hana Rebeka Šiander
Chceme za presidenta Babiše, který se v případě války vykašle na okolní státy?
Presidentský duel v ČT rozehrál Andrej Babiš agresivním a lživým stylem. Celou dobu útočil na generála Petra Pavla. Vrcholem debaty byl Babišův výrok, že kdyby čtyři státy EU napadl agresor, nechal by je bez pomoci.
Hana Rebeka Šiander
Lživé kampaně presidentských kandidátů, které však fungují
Presidentské kampaně, ve kterých se používají lži (módní slovo je nepravdy) jsou důležitým bodem. Děje se to nyní - ze strany Andreje Babiše. Ale dělo se to i ze strany presidenta Miloše Zemana jak v roce 2018, tak v roce 2013.
Hana Rebeka Šiander
Módní peklo v ulicích – krátké kalhoty, odhalené kotníky a tenisky
To, co je letní záležitostí, se začalo nosit v zimě a mrazu. Ano, mám na mysli krátké kalhoty končící nad kotníky, nízké letní ponožky a k tomu tenisky. A jak zahnat zimu, když nám mrznou nohy? Péřovou bundou a beranicí!
Hana Rebeka Šiander
Jak mě mladá sousedka týrá svými kočkami
V mém bytě to strašně smrdí kočičí močí, výkaly a silně znečištěnou podestýlkou dvou koček. Vtip je v tom, že já žádné kočky nemám. Má je však mladá sousedka naproti mému bytu. Trpím dnem i nocí smradem, protože se o ně nestará.
Hana Rebeka Šiander
Kam až jsou schopni lidé z Generace Z zajít?
Dvě hodiny u nás na patře nešla elektřina. Zasáhlo to šest bytů, trpělo tím sedm lidí. Moji sousedé v pronajatých bytech jsou dvacátníci, tedy Generace Z. Všichni odmítli výpadek proudu řešit. Čekali na mě, až to vyřeším.
Hana Rebeka Šiander
Recenze norské pohádky „Tři přání pro Popelku“
Nová, moderní a velkolepá norská pohádka „Tři přání pro Popelku“ z roku 2021 je jako nepovedený koktejl. Moderní slova jako stylista a migréna, LGBT+ komunita, Popelka jako Wonder Woman a líbačka dvou gayů v dobové pohádce.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 622
- Celková karma 14,51
- Průměrná čtenost 3868x
Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.
Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.
Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.
V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.
Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz
Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz
Počet návštěv podle TOP listu:
');
//-->
Seznam rubrik
- Ostatní
- Merry X-mas
- Křesťanství, judaismus
- Vztahy
- Politika, kauzy
- Kultura
- Sci-fi o EU
- Kniha MARIANNE
- Kniha HEDVIKA
- Kniha BRIGITA
Co právě poslouchám
- Worship Radio 247
- The UK 1940s Radio Station
- Hit Rádio City - Devadesátka
- Hallelujah - Hillsong Worship
- iEC Live - Be Lifted (Live)
- God's Not Dead - Newsboys
- Way Maker - Sinach
- Intentional - Travis Greene
- Still Rolling Stones - Lauren Daigle
- Jerusalema - Master KG feat. Nomcebo
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
- Bible kralická
- Kybernemoc! - Manfred Spitzer
- Rozum a cit - Jane Austen
- Rudý Zeman - Jaroslav Kmenta
- Boss Babiš - Jaroslav Kmenta
- Vývojová psychologie - Josef Langmeier & Dana Krejčířová
- 12 pravidel pro život - Jordan B. Peterson
- Pýcha a předsudek - Jane Austen