Kdo by neznal slova – aha, aj-aj-aj, gelt, golem, kabala, kibuc, kinder, klezmer, kurve, lump, machr, mešuge, plac, pupik, štus či tóra? Ano, jsou to slova v jazyce jidiš. Leo Rosten vás provede jidiš a budete se u toho bavit!
PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?
Již dlouho jsem si přála přečíst knihu o jidiš. Zajímá mě nejen jazyk samotný, ale také historie, tradice, kultura a život v židovském společenství, v neposlední řadě mám ráda židovský humor a jedinečné anekdoty.
Kniha „Jidiš pro ještě větší radost“ od Leo Rostena je jako obrovský narozeninový dort, do kterého se s chutí zakousnete a ochutnáte všechno, na co jste se těšili. Jestliže tedy máte rádi sladké...
O ČEM JE KNIHA?
Je to v první řadě výkladový slovník, který nás seznámí se 425 slovy v jidiš. Jak sám autor píše, nechtěl jidiš podávat svým čtenářům suchým a výkladovým stylem. Proto, kdekoliv to jenom jde, nás autor provází historkami, anekdoty a vtipy, aby ilustroval význam slov jednoduchým a snadno zapamatovatelným způsobem.
Na svou obranu užití historek Rosten uvádí: „Ti, kdož nepoužívají historku, když chtějí něco vysvětlit, nebo prostě komunikovat, jsou buď naprosto neschopni si ji vymyslet, anebo tento užitečný nástroj slepě zavrhují.“
Často si lidé pletou jidiš s hebrejštinou. Ale jidiš a hebrejština se od sebe lidí tak jako se liší angličtina a francouzština. Jidiš je jazykem východoevropských, aškenázských Židů. Jidiš používá hebrejskou abecedu, ale přepis do latinky je v různých jazycích rozdílný, v češtině je důsledně fonetický.
Zhruba 15 až 20 procent lexikální zásoby jidiš tvoří hebrejská slova a výrazy, přesto jsou jidiš a hebrejština odlišné asi jako angličtina a maďarština. Zbytek jidiš tvoří další slova z němčiny, což je 70 až 75 procent, ale i z polštiny, ruštiny, ukrajinštiny a ve 20. století i z angličtiny.
Kdo by si myslel, že jidiš je pouze jazykem okrajovým, pak bych zmínila, že před nástupem Adolfa Hitlera k moci hovořilo jidiš 11 miliónů lidí po celém světě. Ať jste tedy zavítali do jakékoliv židovské komunity na světě, mohli jste si být víceméně jistí, že se domluvíte jidiš.
Rovněž noviny a časopisy vycházely pravidelně a to nejen v mnoha státech Evropy, ale také ve Spojených státech, latinské i Jižní Americe, ale také v Austrálii. V prvních třech vycházely také povídky, dramata, publicistická díla a vzkvétalo také divadlo v jidiš.
Jidiš je Robin Hood mezi jazyky. Krade lingvisticky bohatým, aby obdaroval chudá ptáčata.Leo Rosten
Jestliže jsem vás dosud nepřesvědčila o důležitosti znalosti jazyku jidiš, pak zapátrejte ve své vlastní paměti a jsem si jistá, že se vám vybaví tato slova či výkřiky: aha, aj-aj-aj, amen, čočke, gelt, golem, chanuka, kabala, kibuc, kinder, klezmer, kurve, lump, machr, mešuge, plac, pupik, šlak, štus, talmud, tate, tóra. Cože mají tato slova společného? Jsou to přece slova jidiš!
AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...
Zamyslela jsem se nad tím, jaký člověk by si tak mohl s chutí přečíst slovník nějakého cizího jazyka od začátku až do konce. Odpověděla jsem si, že by to musel být jedině naprostý zoufalec, který je v situaci, kdy nemá nic lepšího a zábavnějšího po ruce, anebo mešuge.
Když si však přečtete „Jidiš pro ještě větší radost“, budete se tak dobře bavit, a ještě k tomu získáte jen tak mimochodem informace, které jste původně hledali, že vás ani nenapadne, že si pročítáte slovník.
Kniha je napsána svěžím stylem. Autor se nebojí ani delších historických výkladů souvisejících se slovy jidiš. Podává vše s humorem a na mnoha místech se sarkasmem či lehkou ironií. Často nás vtáhne do svého osobního života a na něm prakticky ukáže, co některá slova znamenají a kdy je vhodné je použít. Jindy varuje, že taková slova by slušně vychovaný člověk neměl ani vyslovit a doplňuje, že jeho matka používala některá hanlivá slova v jidiš pouze, když nabyl její syn zletilosti.
Máš-li hlad, zpívej; máš-li bolest, směj se!Židovský aforismus
Leo Calvin Rosten (*11. 4. 1908 – 19. 2. 1997†) byl americký učitel, sociolog, lingvista, romanopisec, scénárista a spisovatel. Narodil se v Polsku, ale ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do Spojených států. Vystudoval sociologii na Univerzitě Chicago. Přivydělával si jako učitel angličtiny ve večerní škole pro přistěhovalce. To bylo inspirací pro jeho nejznámější knihu o frekventantu večerní školy angličtiny Hymanu Kaplanovi – „Pan Kaplan má třídu rád“. Během svého života vytvořil na čtyřicet různých děl. Byl dvakrát ženatý a měl tři děti.
KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?
„Jidiš pro ještě větší radost“ od Leo Rostena se bude líbit všem, kteří si touží rozšířit obzory, a to v mnoha ohledech. Stejně jako byl Leo Rosten člověk renesanční, tak i tato kniha se nese ve stejném duchu a obohatí vás.
Jestliže máte rádi židovské anekdoty a humor, učíte se rádi nová slovíčka, která skvěle uplatníte v běžném životě (ať již jako vyjádření obdivu či sprosté nadávky), nebo chcete poznávat židovskou kulturu a zvyky, pak je tato kniha pro vás jako stvořená.
Krásné letní dny Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie, linky a citace:
Životopis Leo Rostena na Wikipedia.org dostupný zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leo_Rosten
Fotografie Leo Rostena zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leo_Rosten
ROSTEN Leo. Jidiš pro ještě větší radost. 1. Rozšířené a přepracované vydání. Praha: Garamond, 2004. 348 stran. ISBN 80-86379- 75-2.
