Nechci „mužoženy“, ale opravdové muže!

25. 02. 2016 19:47:00
Zastáncům moderního genderismu už nejde o rovnost pohlaví. To je málo! Pseudointelektuálové by si přáli shodnost pohlaví. Z mužů by se stali „mužoženy“ a z žen „ženomuži“. Kam se dnešní svět řítí? A je to dobře?

HOLKY, DÍVKY, ŽENY A DÁMY – VŠUDE SAMÉ ŽENY

Mám ráda muže. Vždycky jsem je měla ráda a mít budu. V každém případě jsem dávala mužskému pokolení přednost před ženským.

Snad proto, že jsem během svého života neměla štěstí na inteligentní, vzdělané a vtipné ženy? Nebo mě možná ovlivnilo pětileté studium na rodinné škole, kde jsem trávila každý den zhruba deset hodin v dívčí společnosti? Nebo další dva roky studií, kdy jsem bydlela opět s děvčaty?

Moc se v tomto ohledu nezměnilo, ani když jsem dospěla a poté se zapojila do pracovního procesu. Ženy, se kterými jsem se opět seznamovala, byly typické svými zálibami v nakupování stále nového a in oblečení, trávení času v soláriích, na manikúře či u kadeřníka, případně v kavárně nad kávičkou a dortíkem, kde se probíraly opět ženské záležitosti – kuchařské recepty, inovace či rekonstrukce bytu, jak přimět přítele, aby se už konečně vyjádřil, jak partnera přemluvit pro luxusní dovolenou do zahraničí, v lepším případě, jak pečovat o manžele, starosti o děti...

Každé takové setkání jsem vydržela až do konce, ale nesmírně se mi ulevilo, když jsme se rozloučily a já si oddechla: „Už nikdy více!“ Setkání nebylo špatné, ale pokaždé mi chyběly ty typické mužské prvky – projevy galantnosti, analytický a logický, někdy až příliš racionální přístup k životu a problémům a ten, tak zcela odlišný, ale zároveň jedinečný pohled mužů, který mohou přinést jedině oni. Nikdy ne žena, i kdyby to byla sebevětší mužatka.

Žen, které by pro mě osobně byly vzorem, jsem potkala málo, že bych je mohla spočítat na prstech jedné ruky. Těžko říci, co mě ovlivnilo více.

KAMARÁD METROSEXUÁL

Také jsem ale poznala muže, kteří mě zcela jistě v pečování o sebe sama předstihli. Když jsem s jedním kamarádem šla po dlouhé době na kávu, netrvalo dlouho a řekl: „Udělal jsem si radost a byl jsem u kadeřníka. Všimla sis toho? Mám nový účes a kromě toho jsem si nechal udělat i tyhle zajímavý melíry. Jak se ti to líbí?“

Usmála jsem se a souhlasně pokývala hlavou, jako že to je fajn. Nebyla jsem schopna slova ani žádné další reakce. Úplně mi vyrazil dech! Ani jsem nevěděla, jak na to zareagovat. Časem se kamarád začal zmiňovat o tom, jak našel konečně dobrou manikúru a jaké oblečení je in. Ano, kamarád je metrosexuál. Měla jsem dojem, že každé další setkání se čím dál tím více podobá typickému ženskému setkání a to mě začínalo nudit... A tak jsme se už dlouhý čas neviděli.

MUŽI MAJÍ STÁLE MÉNĚ TESTOSTERONU

Nedávno jsem četla článek od sexuologa Jaroslava Zvěřiny nazvaný: „Muži mají stále méně testosteronu.“ Pokud máte chuť se do něj začíst, najdete jej zde: http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/388230-sexuolog-jaroslav-zverina-muzi-maji-stale-mene-testosteronu.html

Dlouhodobě zastávám názor, že požadovat rovnoprávnost mužského a ženského pohlaví je nešťastné a je to velký problém. Ovšem dozvědět se, že ještě vyšším stupněm, který se snaží prosadit zastánci moderního genderismu, je shodnost pohlaví.

"MUŽOŽENY" A "ŽENOMUŽI"?

Tito zastánci se snaží relativizovat rozdělení na muže a ženy. Někteří pseudointelektuálové začínají hovořit o „mužoženách“ a „ženomužích“.

Jestliže jsem vždy dávala mužům přednost před ženami, tak jsem si vážila logického úsudku, schopnosti používat mozek, zároveň prožívat a projevovat emoce, což se nevylučuje. Také obdivuji, jak je mnoho mužů zajímavými partnery k diskusi. Oceňuji také muže pro jejich sílu a možná i dominanci, která je dána jejich antropologií.

Tradiční mužské vlastnosti, jakými byla odedávna čestnost, upřímnost, síla a dominance, jsou ve stále nižší společenské oblibě.

Sexuolog Jaroslav Zvěřina

Také jsem se setkala s muži, kteří byli malého vzrůstu. Potkala jsem jen málo mužů, kteří byli menší než já, a netrpěli komplexy méněcennosti. Ty se často snažili zakrýt a kompenzovat různými způsoby. Většinou se jednalo o postavení ve společnosti, které skýtalo moc, obrovské auto či alespoň verbální převaha nad druhými (rozumějte: vyššími) lidmi, čímž dávali najevo, kdo je pánem.

HRDINOVÉHO FILMOVÉHO PLÁTNA

Mám ráda staré české filmy pro pamětníky ze 30. a 40. let XX. století. Právě v těchto filmech je často zobrazen muž jako kladný hrdina - zodpovědný, seriózní, čestný a galantní gentleman. Smysl pro humor by neměl postrádat. Jako příklad bych uvedla herce Hugo Haase, Jana Pivce, Otomara Korbeláře, Antonína Novotného či Gustava Nezvala.

Takoví muži mě pokaždé dokáží okouzlit a zaujmout. U těchto herců si člověk mohl být jistý, že jde o muže. Pokud byl takový filmový herec snímán kamerou z jakéhokoliv úhlu, nemohli jste si nikdy položit otázku: Není to žena?

UNISEX MÓDA

Současná doba opravdu stírá rozdíly mezi muži a ženami. Zvláště bych to vyzdvihla u mladých lidí do dvaceti let, kdy u mnoha mladých nemůžete jednoznačně na první, druhý, ale i další pohled říci, zda jde o mladého muže či dívku.

Stejné úzké džíny nejrůznějších barev, unisex trička a mikiny, tenisky a účesy, které nosí obě pohlaví. Zatím jsem nenašla rozlišující znaky. Snad jen, když se pozorně zadíváte do tváře (ale i tam to často není jasné, když chlapcům chybí testosteron), nebo zaslechnete hlas.

Opravdu si však přejeme, aby muž vypadal jako žena, mluvil jako žena, chodil jako žena, oblékal se jako žena, věnoval svému účesu tolik času jako žena (ne-li déle), nosil účes jako žena, někdy se také líčil jako žena (v případě metrosexuálů) a komunikoval jako žena?

Muži dnes mají jen velmi omezené možnosti, jak prokázat svou odvahu, stálost, spolehlivost a ochotu bránit své blízké. Souvisí s tím také výrazně se snižující popularita vojenské služby a úcty k válečným veteránům. Což je nepochybně jedním z důvodů, proč dnes mladí muži hledají stále častěji uspokojení ve fiktivním světě počítačových her a erotiky.“

Sexuolog Jaroslav Zvěřina

Na tomto fenoménu mi přijde šílené, že se jedná o změnu, o kterou usilují sami muži. Dříve jsem se domnívala, že jde o jisté požadavky ze strany žen, jak změnit muže k obrazu svému. Ovšem čím více se člověk o toto téma zajímá a pozoruje muže kolem sebe, tím více zjišťuje, že muži tímto směrem, zbavit se typicky mužských prvků a vypadat zženštile, jdou dobrovolně sami. V mnoha případech jsou na to hrdí, protože to je v této době in.

Pro mě bude zajímavým partnerem jedině muž v pravém slova smyslu. Opravdu si neumím představit mít partnerský vztah s mužem, který je sice mužem, ale ve všech základních oblastech se chová stejně jako já. Kladla bych si otázku: K čemu je takový muž, který vlastně už není mužem (zbavil se mužských atributů) dobrý?

Ne každá změna je k dobrému a v případě prosazování shodnosti pohlaví bych si přála, aby se jednalo spíše o nejapný žert, než vážně míněný nápad.

S přáním opravdových mužů i žen v našem světě, Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, odkazy:

Novinky.cz, Jaroslav Zvěřina. Muži mají stále méně testosteronu. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/388230-sexuolog-jaroslav-zverina-muzi-maji-stale-mene-testosteronu.html

Foto Gustava Nezvala dostupné na Wikipedii.cz zde:https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Nezval

Foto Hugo Hasse dostupné na Lidovkách zde: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=lide&foto1=MEV3c7714_haas_43802_kirke_35x46cm.jpg

Foto Jana Pivce dostupné na Novinkách zde:

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/praha/3440-31018-zivotni-roli-herce-jana-pivce-byl-jeho-sarmantni-milovnik-v-komedii-muzi-nestarnou-.html

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 25.2.2016 19:47 | karma článku: 40.67 | přečteno: 6719x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 90 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marie Jandová

Zlehčování, či znevažování činu Jana Palacha, je plodem malosti a zbabělosti

A nejspíše i hlouposti, protože jen hloupí lidé odsuzují to, co nejsou schopni, nebo ochotni pochopit. Je příznačné, že nejvíce těchto lidí se rekrutuje z řad příznivců prezidenta Zemana, premiéra Babiše a – jak jinak – komunistů.

18.1.2019 v 8:10 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 217 | Diskuse

Tadeáš Firla

Kde jsou čínští křesťané?

V novém roce máme nové starosti a péči o sebe. Zdá se, že podobně jako syrské sirotky, tak i čínské křesťany přikryl sníh a odvál vítr. Jen zdánlivě. Ptáte se, kde jsou? Chceme je tady? Taky nás ohrožují? Zde je odpověď

18.1.2019 v 2:21 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 222 | Diskuse

Lenka Klímková

Šátková realita

„#SvobodnáVŠátku“ (#FreeInHijab). Nová kampaň twitterového účtu Světového dne hidžábu se tak nějak nepovedla...

17.1.2019 v 22:38 | Karma článku: 32.33 | Přečteno: 639 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 90 | Diskuse

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 28.60 | Přečteno: 661 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 22.56 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz