Jaká byla Hana Benešová, manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše? Proč se stala nedostižným vzorem první dámy naší země? Historik a novinář Petr Zídek přináší jedinečnou a čtivou biografii Hany Benešové.
PRVNÍ DÁMA
V období existence Československa (1918 – 1938; 1945 - 1993), poté i České republiky (1993 až po současnost) měla naše země jedenáct manželek prezidentů. Mezi nimi zaujímá jedinečné a nedosažitelné místo manželka druhého prezidenta Československa, Hana Benešová. Právě s jejím jménem bylo poprvé spojováno ono americké „první dáma“.
Historik a novinář Petr Zídek nás seznamuje s historií rodiny Vlčků, ze které Hana pocházela. Popisuje její vzdělání, které si po celý život doplňovala četbou a vzděláváním se v jazycích (němčinu, francouzštinu a angličtinu).
Dozvíme se, jak se z Anny stala na přání svého budoucího manžela Hana, o netradičním zasnoubení na začátku 20. století a o svatbě v Kostele svaté Ludmily na pražských Vinohradech, která se uskutečnila za účasti čtyř lidí, kdy navíc jedním svědkem byl místní kostelník.
„Ti dva mladí lidé, jinoch a dívka, kteří se onoho májového dne zasnoubili uprostřed květů nejkrásnějšího pařížského sadu, nemohli ovšem tušit, co pro ně budoucnost chystá, ale ta budoucnost ukázala, že byli druh druha navzájem hodni. Byli, jak se lidově říká, pro sebe stvoření – a jistě není příliš odvážný osud, že kdyby byl Edvard Beneš volil jinak, nebyl by se v budoucnosti mohl státi zcela tím, čím se pro svůj národ stal; neboť jeho choť měla na jeho díle větší podíl, než se zdá a ví. Je zajisté vedle spolupráce přímé a zjevné také druh spolupráce ještě mnohem účinnější, byť nepřímé a skryté: záleží ve víře ženy v muže a jeho úkol i v její lásce k němu a v onom sotva popsatelném kouzlu, které z její harmonicky vyrovnané osobnosti vyzařuje do života mužova a znásobuje i jeho sílu k službě nadosobnímu cílu a jeho odolnost vůči lidské závisti a zlobě, kterými služba taková bývá provázena.“Ladislav Kunte, Benešův životopisec
Hana Benešová podporovala svého muže (také ze svého dědictví) nejen během jeho studií v zahraničí i Rakousko-Uhersku, Francii a Anglii, ale také v těžkých chvílích, kdy strávila několik dlouhých měsíců ve vazbě, když kryla svého muže v exilu (byť jí sám Beneš poradil, aby se jej případně zřekla, nebo se dokonce rozvedla).
30 LET V POLITICE A DIPLOMACII
Byla oporou svému manželovi v každém období jeho politické kariéry, ať už byl ministrem zahraničí, předsedou vlády, prezidentem, vůdčím představitelem československého zahraničního odboje a poté šéfem československé exilové vlády a nakonec znovu prezidentem Československa v roce 1945. Hana Benešová se pohybovala ve vysoké politice a diplomacii třicet let svého života.
„Neexistuje jediný pramen, který by popisoval nějaké její (Hany Benešové) společenské či jiné faux pas.“Historik Petr Zídek
Úzké vztahy měli Benešovi s rodinou Masarykovou, s prvním presidentem, dcerou Alicí a Olgou, synem Janem, Masarykovou neteří Ludmilou Lípovou a jejím manželem, Masarykovými vnoučaty Annou a Herbertou a Herbertem Revilliodem.
"Pravá žena diplomatova. Umí moudře mlčet. Žena statečná."T. G. Masaryk
„Já mám vždycky dojem, že Ty (Hana Benešová) a Edka (Edvard Beneš) – to jest syntéza – Mama s Tatou, to bylo také tak.“Alice Masaryková
STOVKY ŽÁDOSTÍ O RADU A POMOC
Hana Benešová byla během svého života v písemném styku s desítkami lidí v Československu i zahraničí, se kterými udržovala přátelské vztahy. Obracely se na ni však stovky lidí, kteří jí žádali o radu či praktickou, případně finanční pomoc. S pomocí osobní sekretářky na všechny dopisy a žádosti odpovídala, všem se osobně věnovala, a když finančně pomáhala, pak ze svých vlastních peněz.
„Tichá, jemná a krásná; trpělivá a skromná; krajně sebezapíravá, vedle muže tak přetíženého prací, jako vždy byl ministr Beneš. Dokonalá dáma ve smyslu osobní kultury a obětavé služby rodinné i společenské.“Spisovatel Karel Čapek, 1935, Lidové noviny
Kniha přibližuje Hanu Benešovou jako inteligentní, neustále se vzdělávající se, ovládající několik jazyků, galantní a okouzlující, ale také jako velice skromnou a pokornou ženu, za všech okolností stojící po boku svého manžela Edvarda Beneše.
„Pro naše ženy, jejichž muži často odcházejí do hostinců, do kavárny, do schůzí sami, je obraz této harmonické dvojice (Edvarda a Hany Benešových) čímsi nesmírně krásným. Muž, který jde všude se svou ženou, který se s ní dělí o své starosti i radosti, který z ní učinil svého spolupracovníka! Je to sen každé ženy, stanouti po boku muže jako jeho kamarád, ale ne všem se toho dostane.“Článek „Cestička k srdci žen“, České slovo, 1935
Po smrti svého manžela v roce 1948 se Hana Benešová stáhla zcela do ústraní a snažila se vyrovnat se ztrátou. Nikdy se jí to však zcela nepodařilo.
Nikdy během třiceti let ve vysoké politice nevytvářela záměrně svůj image a neusilovala o publicitu, ale naopak. Přesto se stávalo, že když v 50. a 60. letech nastoupila v Praze do tramvaje, všichni cestující povstali v úctě, muži na ulici při pozdravu smekali klobouky a někteří před Hanou Benešovou dokonce klekali na ulici.
KNIHA, KTERÁ DOSUD NA ČESKÉM TRHU CHYBĚLA
Zídek zaplnil na českém knižním trhu svou knihou o druhé „první dámě“ Československa citelnou mezeru, neboť až do tohoto okamžiku nebyla Haně Benešové věnována žádná větší historická práce. Kniha je doplněna mnoha dosud nepublikovanými dokumenty a fotografiemi.
Při četbě této biografie se dozvíme zajímavá historická data a cenné informace ze života Hany Benešové a jejího manžela Edvarda.
Pokud však pustíme uzdu své fantazii, můžeme v životním příběhu objevit i další linii – příběh dívky z chudé rodiny, která se dostala až na samý společenský vrchol a veliké oddané oboustranné lásky.
KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?
Pokud se zajímáte o dějiny, zajímavé historické osobnosti, nebo o významné ženy posledního století naší země, mezi které zcela jistě Hana Benešová patřila, pak vám tuto knihu vřele doporučuji.
Krásný den přeje Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie, odkazy:
Wikimedia. Edvard Benes with his wife. Foto dostupné z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Benes_with_his_wife_in_1934.jpg
Fotografie Hany Benešové dostupné z: www.google.cz
ZÍDEK, Petr. Hana Benešová, Neobyčejný příběh manželky druhého československého prezidenta (1885 – 1974). 1 vydání. Praha: Euromedia Group k.s. 2014. 288 str. + 40 str. příloh. ISBN Idea servis, 2004. 137 s. ISBN 978-80-242-4681-9.
