Smrt legínám!

30. 04. 2015 16:20:00
S příchodem teplých jarních dnů většina z nás vyráží s chutí do ulic, do parku na procházku, nebo jen tak si posedět s přáteli na sluncem vyhřáté zahrádce restaurace. Asi by člověk musel být hodně krátkozraký nebo rovnou slepý, aby neviděl to, co se naskýtá k vidění na českých ulicích. Dívky a ženy od rozkvětu do odkvětu si obléknou to nejjednodušší, nejlevnější a rovněž i nejrychlejší, co mají po ruce – legíny. Zapomínají nejen na to, že legíny byly určeny převážně pro sport, ale také na to, že pro nošení legín musí být sladké mládí, vysoká postava, nízká váha a cvičením pěstěné tělo. Pokud toto nemáme uloženo v paměti, snadno se ocitneme v módním pekle! A pak směle říkám: Smrt legínám!

Se zvyšující se teplotou slečny, dívky a ženy odkládají své svršky. Ovšem nejen ty horní, ale i dolní.

Stranou jdou teplé kalhoty i džíny a vrací se na své místo v šatnících, kde setrvají až do prvních chladnějších dnů podzimu. Ženy vytahují opět šaty, sukně, ale také právě neustále se držící módní hit (nebo spíš nešvar?) – legíny.

LEGÍNY MAJÍ SVŮJ POČÁTEK VE STŘEDOVĚKU

Původně byly legíny známé jako „nohavice“ a jejich počátek se datuje až do středověku, kdy je muži nosili jako součást oděvu. Dámy se připojily až v 19. století a oblékaly je pod krinolíny. Tehdy se jednalo o spodní část oděvu. Oficiální součástí dámské módy se staly legíny až v 60. letech XX. století jako tzv. kaliopky.

CO JSOU LEGÍNY, TREGÍNY A DŽEGÍNY?

Jedná se o spodní díl oděvu, který těsně obepíná dolní končetiny. Legíny se staly oblíbenou součástí módních outfitů a také důležitým sportovním oblečením.

Jaké druhy známe? LEGÍNY jsou v hladkém provedení. TREGÍNY se hodně podobají klasickým kalhotám, ale pas není na gumu, ale na knoflík a často i zip. DŽEGÍNY jsou džínové legíny, které však nejsou ušité z klasické džínoviny, ale jejich materiál ji připomíná, mívají falešné kapsy a zip.

Nespornou výhodou všeho sportovního oděvu je příjemná, elastická úprava, která přináší přizpůsobení se tělesným proporcím bez omezení.

LEGÍNY A JÁ

Mé vzpomínky na legíny se vztahují k pořadu Československé televize z 80. let XX. století (1986), který se jmenoval „Cvičme v rytme“. Tam jsem patrně poprvé zahlédla slečny v legínách. Po revoluci jsme zažili přímo boom legín.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsem odpůrce legín, není tomu tak. I já sama jsem si jedny pořídila, když mi bylo asi sedmnáct let. Zkusila jsem je, nosila a další jsem si už nikdy nepořídila. Důvod? Odhalovaly více, než jsem si přála.

LEGÍNY STŮJ CO STŮJ!

S legínami se roztrhl doslova pytel a nabízejí je snad téměř všechny obchody. K dispozici jsou ve všech možných střizích, barvách i velikostech. Legíny, jenž představují malý kousek oblečení, se nosí pod šaty, tuniky, nejrůznější trička či svetry. Nosí se nejen to tělocvičen, fit center, ale také na běžné nošení – tedy na nákup, do školy i zaměstnání.

SLABÉ MÍSTO LEGÍN

To, co bylo původně zamýšleno jako spodní oděv či oděv určený ke sportovním aktivitám, dnes boří hranice a snadno můžeme nabýt dojmu, že legíny jsou pro každou ženu jakéhokoliv věku a hodí se pro každou příležitosti. To je však omyl!

Stejně jako každé (ženě) nenadělil B-h husté dlouhé vlasy a tudíž si mnohé z nás nemohou dovolit bohatý nadýchaný účes z dlouhých vlasů, tak stejně každé z nás nebudou slušet ani legíny.

Je třeba být k sobě dostatečně sebekritický, abychom si přiznali, zda opravdu disponujeme postavou, jakou se honosí modelka v reklamním letáku či v televizním spotu, když nabízí legíny. Podotkla bych, že modelky měří od nějakých 175 cm výš a mají kolem padesáti kilogramů.

Pokud si dívky a ženy malé postavy obléknou legíny, a je jedno zda se bude jednat o sedmiosminové či tříčtvrteční legíny, vždycky dojde k optickému zkrácení nohou. Výsledkem je tedy postava ještě menší, než se původně zdála. Doslova korunu tomu nasadíte, když si obujete tenisky! Menší už být nemůžete. Toto pravidlo funguje stejně jako černá barva, která dokáže opticky ubrat až dva kilogramy.

Dalším negativem jsou proporce, které se nemusí i navzdory mládí vytvářet souměrně, jak by si nositelka přála. Mládí je sice krásné samo o sobě, ale postavám typu hruška, obdélník, přesýpací hodiny, diamant či plně zaoblená postava, nebudou slušet nikdy. Právě naopak!

Přímo hrozné jsou legíny průsvitného typu, které odhalují spodní prádlo. Tady bychom měli být obzvláště opatrní! Ne každá postava a každé prádlo je slušivé, mírně řečeno.

V neposlední řadě bych zmínila věk. Ne každému z nás je krásných šestnáct či dvacet. Vidět sedmdesátiletou babičku v legínách dnes již také není nic neobvyklého. Ale to neznamená, že je to krásné.

JE SNAZŠÍ SI OBLÉCT LEGÍNY A TRIČKO, NEŽ ZVOLIT VHODNÉ ŠATY S DOPLŇKY

Ačkoliv nosí legíny dnes kdekdo, viděla jsem jen málo dívek či žen, které by si je opravdu mohly dovolit. Určitě je pravdou, že není nic snazšího a časově méně náročného, než si ráno stáhnout vlasy gumičkou do culíku, obléknout si legíny s tričkem a vydat se ven!

Můj dnešní blog by měl být zamyšlením, zda to nejjednodušší je i nejlepší řešení. Je rychlé, levné a příjemné ještě módním řešením? A k čemu slouží vlastně oděv? Kdysi dávno jsem slyšela...

„Oděv by měl odhalovat přednosti a zakrývat nedostatky“

V případě legín každodenní realita v českých městech či vesnicích (fotografie zde umístěné hovoří samy za sebe) dokazuje, že je tomu právě naopak. Jakby v posledních letech platilo, že čím více odhalíte, tím lépe. Jako kdybychom zapomněli na známé přísloví:

„Šaty dělají člověka“.

S nebesky krásnými dny pro mě začíná módní peklo... Ale nemuselo by to tak být.

Končím svůj dnešní blog s přáním, aby se legíny všeho druhu přesunuly do sportovních tašek, kde budou připraveny na použití při sportovních aktivitách. Pokud se tak nestane, budu jim přát jen to jediné a možné řešení – smrt, smrt legínám!

S přáním krásných jarních dnů, Vaše Hana Rebeka Šiander

Fotografie a linky:

Fotografie: www.google.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Leg%C3%ADny

http://www.csfd.cz/film/252335-cvicme-v-rytme/

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 30.4.2015 16:20 | karma článku: 28.74 | přečteno: 3703x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 89 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.47 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marie Jandová

Zlehčování, či znevažování činu Jana Palacha, je plodem malosti a zbabělosti

A nejspíše i hlouposti, protože jen hloupí lidé odsuzují to, co nejsou schopni, nebo ochotni pochopit. Je příznačné, že nejvíce těchto lidí se rekrutuje z řad příznivců prezidenta Zemana, premiéra Babiše a – jak jinak – komunistů.

18.1.2019 v 8:10 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 125 | Diskuse

Tadeáš Firla

Kde jsou čínští křesťané?

V novém roce máme nové starosti a péči o sebe. Zdá se, že podobně jako syrské sirotky, tak i čínské křesťany přikryl sníh a odvál vítr. Jen zdánlivě. Ptáte se, kde jsou? Chceme je tady? Taky nás ohrožují? Zde je odpověď

18.1.2019 v 2:21 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 212 | Diskuse

Lenka Klímková

Šátková realita

„#SvobodnáVŠátku“ (#FreeInHijab). Nová kampaň twitterového účtu Světového dne hidžábu se tak nějak nepovedla...

17.1.2019 v 22:38 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 593 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 89 | Diskuse

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 28.50 | Přečteno: 653 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.82 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz