Chtěl bych tebe, ale když to nevyjde, tak budu s Katkou

17. 07. 2013 16:45:33
Tak tohle mi opravdu mozek nebere! Stalo se mi to už během života několikrát. Objeví se nějaký muž a pak zazní ona věta: „Chtěl bych tebe, ale když to nevyjde, tak budu s Katkou.“ Nejdřív jsem si myslela, že jde o legraci. Ale ne! Všichni muži to říkali s naprostou upřímností a vážností. Existují ještě vůbec opravdoví muži? Máte stejnou zkušenost jako já? Anebo je normální cítit se jako kus zboží, které když nepasuje, tak ho vyměníte za jiné?

woman.jpgNení to tak dlouho, co jsem opět uslyšela něco, co mi pokaždé vyrazí dech. Představte si společně se mnou situaci – stojím před mužem, kterému se očividně líbím, zajímám ho a není pochyb, že se jedná o vzájemné sympatie.

Máme si o čem vyprávět, voláme si, posíláme zprávy, rozumíme si, smějeme se spolu... Když se pak vidíme, dobře se bavíme. Sedíme naproti sobě a já čekám, že zazní něco zásadního. A taky že zazní!

Muž se na mě podívá, chvíli hovoří o tom, jak se mu líbím a já cítím, že se dostáváme dál. Z přátelství na další, hlubší úroveň. Dělám si naděje, srdce mi hlasitě tluče. A pak muž řekne na závěr: „Chtěl bych tebe, ale když to nevyjde, tak budu s Katkou.“

Věta, která mi vyrazí dech! I když jsem ji slyšela už několikrát, vždycky mě tahle slova tak odzbrojí, že jen pitomě čumím (odpusťte mi ten výraz!) a nejsem schopna slov. Nejdřív mám dojem, že je to nějaký žert a pitomá, trapná srandička, která se prostě nepovedla. Ale když sleduji výraz onoho muže ve tváři, vidím, že se nesměje a myslí to zcela vážně.

Muž mi začne vykládat, že jsem se mu vždycky líbila, a proto si také vybral mě jako favoritku. Ale kdyby to se mnou nevyšlo, tak je tu ještě Katka.

Na nic takového nedokážu reagovat a tak to přejdu v šoku, jako kdybych nic neslyšela. Muž se celkem rychle dovtípí, že naše setkání je u konce a odchází... Je mi jasné, že už nikdy se neuvidíme. A jsem za to ráda!

Jak je možné, že existují muži, kteří dokáží něco takového říci? Pokaždé, když tohle slyším, tak je to jako kdybych slyšela: „Chceš ty červené nebo žluté ponožky?“ Cítím se degradována na nějaký kus zboží. Rebeka nebo Katka?woman_two.jpg

Copak je možné, aby si muž vybral jednu ženskou, a když mu to s ní nevyjde, tak prostě vezme jinou?

Ptám se sama sebe - kde je moje důstojnost? Kde je moje hodnota? Jedinečnost? Cena, pro kterou jsem hodná toho, aby si mě muž vážil a miloval mě?

Kde jsou opravdoví muži? Gentlemani, kteří by nevnímali ženy jako obyčejné zboží, blbej a nahraditelnej produkt, ale jako milované bytosti?

Jestli si říkáte, že žiji v divném světě, pak souhlasím. Taky se mi to nelíbí, ale čtěte dál!

Je tomu pár týdnů, co u mě seděla v křesle zhroucená sedmnáctiletá kamarádka. Plakala asi tři hodiny, protože slyšela něco podobného od svého přítele. Místo oslavy ročního výročí přišlo tohle!

Před pár měsíci mi napsala jedna z mých čtenářek knih. Během komunikace se mi svěřila s tím, že ve svých šedesáti letech slyšela velmi podobná slova od svého přítele. Ptala se mě, jestli je to normální a jak bych na to zareagovala já.oko.jpg

Opravdu si myslíte, že je to jenom můj problém?!

Co říci na závěr? Ať je vám dvacet, třicet či šedesát, vždycky se najdou muži, kterým se jako žena budete líbit. Ale nebudou vás vnímat jinak než jako kus zboží, které se dá vyměnit za jiné. Smutné, zoufalé, ponižující? To v každém případě! A co se s tím dá dělat? Nepřistupovat na takové chování a nepřestat doufat, že gentlemani ještě nevymřeli...

Fotografie:

www.flikr.com

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 17.7.2013 16:45 | karma článku: 15.14 | přečteno: 1962x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 90 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1391 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 185 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marie Jandová

Zlehčování, či znevažování činu Jana Palacha, je plodem malosti a zbabělosti

A nejspíše i hlouposti, protože jen hloupí lidé odsuzují to, co nejsou schopni, nebo ochotni pochopit. Je příznačné, že nejvíce těchto lidí se rekrutuje z řad příznivců prezidenta Zemana, premiéra Babiše a – jak jinak – komunistů.

18.1.2019 v 8:10 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 262 | Diskuse

Tadeáš Firla

Kde jsou čínští křesťané?

V novém roce máme nové starosti a péči o sebe. Zdá se, že podobně jako syrské sirotky, tak i čínské křesťany přikryl sníh a odvál vítr. Jen zdánlivě. Ptáte se, kde jsou? Chceme je tady? Taky nás ohrožují? Zde je odpověď

18.1.2019 v 2:21 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 228 | Diskuse

Lenka Klímková

Šátková realita

„#SvobodnáVŠátku“ (#FreeInHijab). Nová kampaň twitterového účtu Světového dne hidžábu se tak nějak nepovedla...

17.1.2019 v 22:38 | Karma článku: 32.86 | Přečteno: 677 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 90 | Diskuse

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 671 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 22.56 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz