Nejdřív se pořezal, pak se topil a nakonec se upálil! - I. díl

16. 02. 2011 10:03:43
Tak to není scénář dalšího bakalářského příběhu, ale mé ohlédnutí za Štědrým dnem. Často si přejeme o svátcích ono – „šťastné a veselé“ a já jsem skutečně zažila veselé Vánoce, na které určitě nikdy nezapomenu. Pojďte si přečíst a společně se mnou i prožít, jak jsem strávila Štědrý den s dobrým přítelem. Protože jsem slíbila, že pravou identitu přítele neprozradím, říkejme mu třeba Oskar...

christmas.jpgNeodpustím si malé ohlédnutí za Vánocemi, které jsem prožila v roce 2010. Vánoce miluji a slavím je tak dlouho, jak to jen jde. Tedy od půli listopadu do konce ledna nového roku.

Dlouho to vypadalo, že po rozchodu s přítelem, budu na Štědrý den sama ve svém malém bytě ve městě sněhem zapadaném Ústí nad Labem, kde téměř nikoho neznám.

Ve hře byly dvě varianty, jak bych mohla strávit Vánoce. Buď je strávit s matkou a bratrem v Hradci Králové, přičemž ani jeden z nich nemá rád Vánoce.

Strávila jsem s nimi zhruba dvacatero vánočních svátků a vím, že to byly pokaždé Vánoce v napjaté a nervózní atmosféře. Často byly dny klidu sabotovány pokusy, jak největší svátky roku zničit úplně.

Druhou variantou bylo, že budu sama na severu Čech. Tato možnost byla pro mě dost hrozná. Předem mi bylo jasné, že Štědrý den o samotě bych proplakala. Rozumějte mi dobře, svátky mají smysl, když je máte s kým slavit.

TELEFONÁT OD OSKARA

Nakonec mi však zavolal dobrý přítel z Prahy. Říkejme mu třeba Oskar. Také jeho potkal smutný osud a měl být poprvé téměř po dvaceti letech na Štědrý den sám.

Oskar věděl, že bych byla na Štědrý den sama a jeho čekalo to samé. Proto se mě zeptal, zda bych nechtěla strávit Štědrý den s ním. Nejdřív jsem váhala, protože vánoční svátky se většinou slaví v nejužším rodinném kruhu. Ale protože nás oba čekal Štědrý den strávený o samotě, nadšeně jsem souhlasila.

Předem jsme se dohodli, že Oskar se postará o kapra. Den předtím jsme se potkali a nakoupili potraviny pro bramborový salát. Na Štědrý den jsem dorazila k Oskarovi s předstihem a dali jsme vařit brambory na salát.

NEJDŘÍV SE POŘEZALchristmas_tree.jpg

I když jsem se vyučila kuchařkou, ocenila jsem, jak se Oskar postavil k přípravám v kuchyni. Já jsem rozdala úkoly - co, jak a kdo nakrájí a dali jsme se do práce. Oskar se chopil nože a jal se krájet cibuli. Po chvíli však poněkud nešikovně zakrojil obrovskou cibuli a pořezal.

Říkala jsem, že mu to ošetřím, ale Oskar se jako správný chlap bránil slovy: „To nic není!“ A nenechal se odradit!

Když ale bylo na dlažbě v kuchyni víc jak deset kapek krve a zdálo se, že Oskar časem pomalu, ale jistě vykrvácí, a navíc zakrvácí i cibuli, dal se přemluvit a ruku dal pod studenou vodu. Pak jsem mu poradila, aby ji zdvihl vzhůru, aby se odkrvila a já zatím našla náplast na ránu.

Než se rána uzavřela a Oskar přestal krvácet, pokračovala jsem v krájení dalších přísad do salátu. Oskar se ke mně po chvíli přidal a pomalu (mnou již odborně poučen – konec konců jsem přeci jenom vyučená kuchařka) jsme pokračovali v krájení a loupání.

Nakonec jsme přidali ingredience a dvě mísy bramborového salátu byly hotovy. Proč tolik? Oskar čekal v příštích dnech návštěvy a tak jsme ho připravili dost pro všechny. Salát jsme uložili jsme je do ledničky a na chvíli jsme si šli oddechnout.

PAK SE TOPILgiftes.jpg

Nejdříve jsme si s Oskarem dali čaj, poslouchali americké vánoční písně ze 30. a 40. let XX. století a vyprávěli jsme si o tom, jak jsme dřív slavili Vánoce. Pak Oskar nalil do sklenic minerálku a já jsem začala vyprávět veselé vánoční příhody z mé rodiny.

Oskara mé povídání tak pobavilo, že se rozesmál právě ve chvíli, když upíjel minerálku! Však to znáte sami! Kvalitní Mattoniho minerálka bohatá na bublinky udělala své! Voda v ústech, v nosní dutině – zkrátka, Oskar se začal topit!

Nejdřív jsem si myslela, že mu zaskočilo a hned se to "spraví", ale červené oči plné slz a dlouhý kašel hovořil sám za sebe. Když se Oskar po několika minutách uklidnil, začali jsme si oba dělat legraci: „Tak co nás ještě potká? Krev, slzy a topení se už bylo!“ Zasmáli jsme se a šli jsme strojit stromeček.

Oskar přinesl tři krabice s elektrickými světýlky na stromeček. Shodli jsem se na jednom z řetězů a Oskar se dal do rozmotávání. Pak ho navěsil souměrně na krásnou zelenou borovičku, která provoněla pokoj, a já věšela skleněné ozdobičky. Nakonec pár stříbrných řetězů a měli jsme hotovo!

Na II. díl se můžete těšit ve ČT 17. února 2011 dopoledne.

Fotografie a odkazy:

http://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 16.2.2011 10:03 | karma článku: 14.71 | přečteno: 1132x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 107 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 255 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 449 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 685 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 644 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.90 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz