Jak se slavily vánoce v 50. a 60. letech XX. století? II. díl
O vzpomínkách, o kterých se dočtete ve II. díle blogu, jsem se dozvěděla díky mému věrnému čtenáři, panu Petru Sedláčkovi z Olomouce - Holic.
Také jeho manželka, která je učitelkou, mi poslala své vzpomínky. Díky manželům Sedláčkovým tedy vznikl tento jedinečný blog. U starších pamětníků jistě vyvolá na tváři úsměv, protože jim připomene dětství. Možná také vyvolá i další vzpomínky na vánoce před 60 lety.
Pro mladší generace bude blog možná legrační až neuvěřitelný. Nepopírám, že jsem také já o mnoha věcech slyšela poprvé. Nicméně jsou součástí naší národní identity a jistě bychom neměli zapomínat na tradice a na kouzlo vánoc, které je v každé době takové, jaké je v našich srdcích.
Vzpomínky paní Sedláčkové na vánoční čas v letech 1958 až 1967
Moje vzpomínky jsou z let 1958 až 1967. Vyrůstala jsem a chodila do školy v obci Troubelice u Uničova, kde byla budova pro první stupeň (I. až V. ročník) a budova pro druhý stupeň (VI. až IX. ročník). Do této školy se sjížděly děti z okolních vesnic - z Dědinky, Pískova, Lipinky, Lazců, později i z Nové Hradečné.
Promítání filmu ve škole
Svátkem téměř bylo, když dvakrát za rok do školy přišel film, takové velké kolo s filmem v kulaté kovové krabici, které se nasazovalo na hřmotnou promítačku. Sešli jsme se v největší třídě se zatahovacími roletami, sedli jsme si, kde se dalo, nejvíce na zemi. I když byla tma, nikdo se ani nepohnul, s jakým zájmem sledoval film.
Později, asi když jsem chodila do 8. nebo 9. třídy (přibližně rok 1966), se jolky změnily v divadelní představení. Škola a jí určené učitelky nacvičily se žáky divadlo, nějakou pohádku. Kostýmy jsme si zapůjčili z divadla v Olomouci.
Muselo hrát co nejvíce dětí, aby přišli rodiče, dědečkové, babičky, tety, strejdové a také známí. Vzpomínám si, že jsme dostali lístky na divadlo a po vesnici je prodávali. Moje maminka učila první a druhou třídu a většinou doplnila divadelní představení tanečkem tak, aby zde vystoupila celá její třída.
Její žáky jsem znala. Měla jsem je v Jiskrách a do nácviku jsem se zapojovala. Vím, že jsme spolu nacvičily s dětmi lesní tanec bludiček na Fibichův Poem, který měl velký úspěch. Děvčátka měla zelené sukýnky, na čele žárovku připojenou za pasem na plochou baterku (pokrok tehdejší doby), chlapci představovali les, přítmí světel na jevišti.
Nacvičování Kazačoku, dárky roznáší Děda Mráz
Ještě dnes si tu atmosféru dobře vybavím! Na jolkách nesměly chybět ruské písničky a básničky, tenkrát se více hovořilo, že chodí Děda Mráz, o Ježíškovi se více povídalo v rodinách. Nacvičoval se Kazačok (Казачок).
České vánoční básničky a koledy v čítankách a zpěvnících nebyly
Prošla jsem staré učebnice a nic jsem nenašla. Od rodičů jsem znala koledu: "Z jedné strany chvojka" a "Pásli ovce valaši".
V hudební výchově ve škole jsem se učili "Vánoce, Vánoce přicházejí". Tu hráli tehdy v rádiu i televizi.
Koleda "Narodil se Kristus Pán" znali jen ti, co chodili do náboženství a kostela. Většinou to byly děti z obyčejných rolnických rodin, kterým komunisté nemohli dělat problémy, např. při studiu.
Já jsem náboženství navštěvovat nemohla, vše jsem se dozvídala od maminky, která v mládí chodila do kostela.
Když se stala učitelkou, kostel měla zakázaný. Znovu ho začala navštěvovat až v důchodu, kolem roku 1985. Náš mladší syn Petr od mala chodil s ní.
Pomeranče a banány byly vzácností
Cizokrajné ovoce, které si dnes můžeme koupit i v srpnu, bylo i o Vánocích vzácné. Hlavně pomeranč a banán. Později, v 70. letech XX. století, byly přiváženy i mandarinky. Na ty se stála fronta a dávali jen dva kilogramy na osobu.
Když jsem chodila do třetí třídy, asi v roce 1961, přivezli do obchůdku v Troubelicích pomeranče. Paní Poláková, která byla prodavačkou, dostala z národního výboru seznam dětí bydlících v obci. Každému dítěti dávala jen jeden pomeranč. Jaká to byla pro nás vzácnost!
Fotografie a poděkování:
Mé veliké díky patří panu Petru Sedláčkovi a jeho manželce za její vzpomínky
Fotografie jsou z archívu rodiny Sedláčkovy
Hana Rebeka Šiander
Tuberkulóza, záškrt, černý kašel a jiné pohromy
Poslední roky, kdy už některá očkování nejsou povinná, nebo byly vyvinuty slabší vakcíny, je možné onemocnět záškrtem, tuberkulózou a černým kašlem. Už jste se s nimi setkali? Jaké jsou příznaky? Kolik je v ČR nemocných?
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Přetížení“ od Arthura Haileyho
Napínavý román „Přetížení“ z pera Arthura Haileyho dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder, čím dál větší spotřeby plynu a energie.
Hana Rebeka Šiander
Dvanáctero pro lepší život Pražanů
Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?
Hana Rebeka Šiander
79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau
Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera
Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.
Hana Rebeka Šiander
Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!
Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!
Hana Rebeka Šiander
Moje zkušenost s cestováním po Praze s Uberem
Cestování se společností Uber je pro mnoho lidí dostupné a příjemné. Když jsem potřebovala dopravit sebe a stolek z jedné části Prahy do druhé, zkusila jsem Uber. Hněv, zaryté mlčení, naštvanost a já na obtíž. To byla teda jízda!
Hana Rebeka Šiander
Hrubost, arogance, povýšenost a pýcha mladých lidí bije do očí!
Co jsme dříve označovali za jeden ze základních hříchů – pýchu – je dnes vydáváno za zdravé sebevědomí. A mladí lidé jím přímo srší! Pojďte si přečíst, jak arogantně a pyšně se dokáží současní mladí lidé chovat k slabým lidem.
Hana Rebeka Šiander
Ohledně vánočního večírku neselhal jen Jurečka, ale i zaměstnanci, kteří se bavili
Vánoční party na ministerstvu práce a sociálních věcí zvedla mnohé ze židlí. Jeho šéf Marian Jurečka se za vše omluvil a KDU-ČSL ho ponechala ve všech funkcích. Neporušil sice zákon, ale morálně selhal. On i jeho zaměstnanci.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Mé dítě má autismus“ od Raelene Dundon
Kniha od australské psycholožky Raelene Dundon, která se specializuje na dětský autismus, přináší základní fakta a informace o poruchách autistického spektra. Autorka má dvě děti s autismem a přináší příklady ze života.
Hana Rebeka Šiander
Jak mě zase rozhodil posun času
Dvakrát ročně nastává střídání letního a zimního času. Pokaždé mě to z normálního života vykolejí na týden až měsíc. Únava, poruchy spánku, nesoustředěnost, roztěkanost... zkrátka nefunguji. Naděje na zrušení zákona je v nedohlednu.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Slib pod jmelím“ od Joanny Johnsonové
Britská spisovatelka Joanna Johnsonová ve svém historickém romantickém románu přináší ukázku levicového liberalismu. Přepisuje dějiny a etiketu, z ženy tmavé pleti „vyrábí“ dámu, přimíchává do románu zvyky z 21. století.
Hana Rebeka Šiander
Agresor Babiš křičí, nebuďte agresivní!
Na české politické scéně není v současné době nikdo, kdo by někomu agresivně vyhrožoval či někoho děsil, kromě jediného muže – Andreje Babiše. Týdny rozpoutává zlo a teď se diví, že mu lidé vyhrožují zlem – smrtí.
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Dějiny moderního Izraele“ od Marka Čejky
„Dějiny moderního Izraele“ od politologa a právníka Marka Čejky přináší chronologicky sestavené dějiny od roku 1949 do roku 2010. Stručné, jasné, srozumitelné a hlavně – v dnešní uspěchané době - čtenářsky příjemné!
Hana Rebeka Šiander
Chceme za presidenta Babiše, který se v případě války vykašle na okolní státy?
Presidentský duel v ČT rozehrál Andrej Babiš agresivním a lživým stylem. Celou dobu útočil na generála Petra Pavla. Vrcholem debaty byl Babišův výrok, že kdyby čtyři státy EU napadl agresor, nechal by je bez pomoci.
Hana Rebeka Šiander
Lživé kampaně presidentských kandidátů, které však fungují
Presidentské kampaně, ve kterých se používají lži (módní slovo je nepravdy) jsou důležitým bodem. Děje se to nyní - ze strany Andreje Babiše. Ale dělo se to i ze strany presidenta Miloše Zemana jak v roce 2018, tak v roce 2013.
Hana Rebeka Šiander
Módní peklo v ulicích – krátké kalhoty, odhalené kotníky a tenisky
To, co je letní záležitostí, se začalo nosit v zimě a mrazu. Ano, mám na mysli krátké kalhoty končící nad kotníky, nízké letní ponožky a k tomu tenisky. A jak zahnat zimu, když nám mrznou nohy? Péřovou bundou a beranicí!
Hana Rebeka Šiander
Jak mě mladá sousedka týrá svými kočkami
V mém bytě to strašně smrdí kočičí močí, výkaly a silně znečištěnou podestýlkou dvou koček. Vtip je v tom, že já žádné kočky nemám. Má je však mladá sousedka naproti mému bytu. Trpím dnem i nocí smradem, protože se o ně nestará.
Hana Rebeka Šiander
Kam až jsou schopni lidé z Generace Z zajít?
Dvě hodiny u nás na patře nešla elektřina. Zasáhlo to šest bytů, trpělo tím sedm lidí. Moji sousedé v pronajatých bytech jsou dvacátníci, tedy Generace Z. Všichni odmítli výpadek proudu řešit. Čekali na mě, až to vyřeším.
Hana Rebeka Šiander
Recenze norské pohádky „Tři přání pro Popelku“
Nová, moderní a velkolepá norská pohádka „Tři přání pro Popelku“ z roku 2021 je jako nepovedený koktejl. Moderní slova jako stylista a migréna, LGBT+ komunita, Popelka jako Wonder Woman a líbačka dvou gayů v dobové pohádce.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 622
- Celková karma 14,51
- Průměrná čtenost 3868x
Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.
Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.
Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.
V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.
Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz
Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz
Počet návštěv podle TOP listu:
');
//-->
Seznam rubrik
- Ostatní
- Merry X-mas
- Křesťanství, judaismus
- Vztahy
- Politika, kauzy
- Kultura
- Sci-fi o EU
- Kniha MARIANNE
- Kniha HEDVIKA
- Kniha BRIGITA
Co právě poslouchám
- Worship Radio 247
- The UK 1940s Radio Station
- Hit Rádio City - Devadesátka
- Hallelujah - Hillsong Worship
- iEC Live - Be Lifted (Live)
- God's Not Dead - Newsboys
- Way Maker - Sinach
- Intentional - Travis Greene
- Still Rolling Stones - Lauren Daigle
- Jerusalema - Master KG feat. Nomcebo
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
- Bible kralická
- Kybernemoc! - Manfred Spitzer
- Rozum a cit - Jane Austen
- Rudý Zeman - Jaroslav Kmenta
- Boss Babiš - Jaroslav Kmenta
- Vývojová psychologie - Josef Langmeier & Dana Krejčířová
- 12 pravidel pro život - Jordan B. Peterson
- Pýcha a předsudek - Jane Austen