Jak se slavily vánoce v 50. a 60. letech XX. století? - I. díl

30. 12. 2009 10:01:00
Čím jsem starší, tím více se zajímám, jaké zvyky a tradice byly součástí života našich rodičů. Svátek sv. Mikuláše, předvánoční besídky ve škole nebo vánoční svátky se doma slavily v 50. a 60. letech XX. století zcela jinak než dnes. Svátky byly ovlivněné socialistickou propagandou Sovětského svazu, Dědou Mrázem, nedostatkem zboží, ale také prostým způsobem života a vírou ve vánoční tradice.

Vzpomínky, o kterých se dočtete v tomto blogu, nejsou vzpomínkami mých rodičů. Oba neměli vánoční svátky rádi a já jsem se nikdy nedozvěděla proč (byť jsem se usilovně ptala). Ale díky mému věrnému čtenáři, panu Petru Sedláčkovi z Olomouce - Holic, jsem se mohla dozvědět o tom, jak se vlastně slavily vánoce v 50. a 60. letech minulého století.

Také jeho manželka, která je učitelkou, mi poslala své vzpomínky. Díky manželům Sedláčkovým tedy vznikl tento jedinečný blog. U starších pamětníků jistě vyvolá na tváři úsměv, protože jim připomene dětství. Možná také vyvolá i další vzpomínky na vánoce před 60 lety.

Pro mladší generace bude blog možná legrační až neuvěřitelný. Nepopírám, že jsem také já o mnoha věcech slyšela poprvé. Nicméně jsou součástí naší národní identity a jistě bychom neměli zapomínat na tradice a na kouzlo vánoc, které je v každé době takové, jaké je v našich srdcích.


Vzpomínky paní Sedláčkové na vánoční čas v letech 1958 až 1967

Moje vzpomínky jsou z let 1958 až 1967. Vyrůstala jsem a chodila do školy v obci Troubelice u Uničova, kde byla budova pro první stupeň (I. až V. ročník) a budova pro druhý stupeň (VI. až IX. ročník). Do této školy se sjížděly děti z okolních vesnic - z Dědinky, Pískova, Lipinky, Lazců, později i z Nové Hradečné.

V těchto vesničkách byly dosud jednotřídné školy, které postupně zanikaly. A tak všechny školní kulturní akce spočívaly na troubelické škole. Většinou byly školní akce rozděleny pro první a zvlášť pro druhý stupeň.

Svátek sv. Mikuláše a koleda na talíři

Mikuláš se ve škole neslavil, ale tradice se přesto udržovala. Po vesnici chodily skupinky čerta, Mikuláše a anděla. Po domluvě mezi sousedy jsme si předali dárečky pro děti. Byla to nějaká sladkost, ovoce a třeba i omalovánka.

My doma jsme se těšili, co Mikuláš naloží na okno, kam jsme si dali talíře. Dodnes to máme zachováno, a i když jsme s kluky doma všichni dospělí, nakládání Mikuláše si nenecháme ujít.

Měsíc československo-sovětského přátelství

7. listopadu vždy začal Měsíc československo-sovětského přátelství. Období před Vánocemi se tak zaplnilo akcemi, které s nimi vůbec nesouvisely. S příchodem prosince se muselo pro obyvatele Troubelic připravit kulturní pásmo básní, písní a příběhů z čítanek do místního rozhlasu.Vesjolyje_kartinki_1.JPG

Představení na národním výboru

Kolem 10. hodiny dopolední vybraní žáci přišli na národní výbor, nejdříve se pustila znělka z gramofonové desky a oznámilo hlášení místního rozhlasu.

Následovalo 15 minutové pásmo dětí. Hlášení skončilo opět hudbou. O adventu a blížících se Vánocích se nijak nemluvilo.

Vánoční besídka - jolka

Těsně před Vánocemi, poslední školní den v prosinci, proběhla ve škole vánoční besídka, které se říkalo jolka (ёлка).

Vzpomínám si, že nejprve ji měl první stupeň žáků (I. až V. ročník) do 10 hodin dopoledne, pak šly děti domů nebo na autobus, potom druhý stupeň měl besídku od 10 hodin do oběda.

Tyto jolky se konaly v místní Sokolovně, tak se tehdy říkalo mezi lidmi kulturnímu domu, kde bylo jeviště a sál.

Každá třída dostala za úkol si připravit program a škola pak vyhodnotila, kdo byl nejlepší. Žáci si připravili humorné básničky, pohádky, scénky a hádanky. Tak se třeba hrála Perníková chaloupka - veršovaná, začínající: „Odkud ten náš holub letí? Letím z lesa milé děti ..." , O dvanácti měsíčkách, O třech prasátkách, Paleček a jeho kamarádi a jiné.

Mám živou vzpomínku na pohádku O zlé koze. Používali jsme vlastní jednoduché kostýmy z toho, co se doma našlo. Sál vyzdobili starší žáci. Všude visely papírové řetězy a na jevišti stál stromeček vyzdobený vlastními výrobky. Dárky a sladkosti se nerozdávaly, všichni měli radost z toho, co viděli. Jak nám byla vzácná pohádka!

II. díl vyjde 30. prosince po 14.00 hodině.


Fotografie a poděkování:

Mé veliké díky patří panu Petru Sedláčkovi a jeho manželce za její vzpomínky

Fotografie jsou z archívu rodiny Sedláčkovy

http://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 30.12.2009 10:01 | karma článku: 15.16 | přečteno: 2181x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 107 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Úklidová firma s postiženými občany – utrpení nebo radost?

Náš dům najal na úklid v domě firmu, která zaměstnává postižené občany. Od začátku jsme se potýkali se zajímavými problémy, které bychom nevymysleli. Bez osobního dohledu to jde těžko. Je to tedy radost nebo utrpení?

11.1.2019 v 15:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 1395 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Vánoční přání 2018

Moji milí čtenáři, přátelé, kolegové a známí, rok se s rokem sešel a opět tu jsou vánoční svátky a s nimi moje přání.

26.12.2018 v 15:10 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 135 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Dotkni se hvězd“ od Barbary Cartland

Jedna z nejplodnějších spisovatelek, která kdy žila, se jmenovala Barbara Cartland. Během svého života napsala víc jak sedm set knih. Tentokrát jsem si vybrala romantický historický román „Dotkni se hvězd“ z konce 19. století.

21.12.2018 v 15:23 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 187 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Nestačí naše láska, bez dalších formalit?

Docela často se ve společnosti a dokonce někdy v církvi ozývá otázka: "K čemu je nám nějaký papír, když se máme rádi? Proč slib a podpis"? Mnohokrát jsem oddával a žehnal mladé páry, přijímal jejich slib. Co k tomu lze říci?

18.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 257 | Diskuse

Filip Vracovský

Chudoba cti netratí

podívejme se na zoubek některým příslovím ze skupiny těch, mírně řečeno kontroverznějších.A můžeme to pak probrat ze všech stran.Patent na rozum jsem totiž určitě neutrpěl.Dnes začínáme...

18.1.2019 v 17:56 | Karma článku: 16.95 | Přečteno: 451 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Huawei: Několik poznámek

Nebudu chodit kolem horké kaše. Obavám vyjádřeným institucí k tomu určenou (NÚKIB), jež se týkají společnosti Huawei, dobře rozumím. Kdo jiný by měl varovat, než tento úřad.

18.1.2019 v 16:54 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 688 | Diskuse

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 589 | Diskuse

Karel Trčálek

Totalitní paranoia 2019: „Budou nás čučkaři učit dějepis?“ Historie se opakuje!

Taky si můžete ukroutit hlavu nad iniciativou tajné policie, která chce, kromě zatýkání a likvidace nepohodlných osob, učit i dějepis? Pak nejste sami

18.1.2019 v 16:01 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 647 | Diskuse
Počet článků 404 Celková karma 20.90 Průměrná čtenost 4510

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

Najdete na iDNES.cz