Život s bohem určitě žádné krátké rande není, ale přetěžko vyléčitelná duševní choroba ano.

Já si pořád myslím, že Bůh není osoba, a přece se s ním v podobě Ježíše lidi , když jsou mrtví, setkávají. Zajímavé. Vracejí se a jsou fascinovaná: Potkal/potkala jsem Ježíše ...Boha...Světlo. Tyhle lidské záhady. Je možno zajít v nebi s Ježíšem na pivo? To by mohlo jít, když je osoba a má tělo...

Potkají se na ulici dva kamarádi: "Co že jsi tak rozjařený?" ptá se jeden. "Ale, měli jsme v rodině svatbu." "A kdo si koho bral?" "Pán Bůh si vzal tchyni..."

Jsem pokřtěn, dokonce nějaká účast v katechismu. Směle tvrdím, že věříme všichni. I ten nevěřící, protože věří, že nevěří. Je ovšem otázka, v co se má věřit? S plnou pokorou tvrdím, že trh s bohy je zásoben poměrně dobře.

Článek autorky beru a respektuji. Pouze si kladu otázku, co by vyznávala a psala? Kdyby se narodila v poušti, se stanu otce Beduína ? Přece by byla "její povinnost", oslavovat Aláha ! U pyramídy, zase jinak ... Vítej slunce .

Já odmítám někomu sloužit, dokonce bohu. Nechápu, k čemu je to dobré ? Naopak, za povinnost považuji sloužit lidem, své rodině v prvé řadě. Podobně těm méně úspěšným, přes útulky psů a postiženými konče. Vůbec se nechci pouštět na témata nekonečna, znalost - toho již dříve lidmi sepsaného. Nepochybně mé znalosti dostačovat nebudou. Přesto znalost mám - Myslím - tedy jsem. Věřím v dobro, v lidi. Tedy konám. Výše sepsané, absolutně nepovažuji za rouhání. Jsem zvědav, co mi sdělí nežijící děd. Asi "budu proklet", za nechození na schůlze - zase budu pochválen , za způsob vedeného života!

Ono pane Buček, sloužit raději lidem než Bohu...Ježíš kdysi řekl (nevím přesně odkaz) "Co jste učinili jednomu z maličkých těchto, mně jste učinili." Ono to má nějakou spojitost Odmítáte někomu sloužit, a pak říkáte, že považujete za povinnost sloužit lidem. To je dle mně paradox. A věřit v lidi, z toho jsem už vyléčen za ten dlouhý život (necelých 83 let) Kterým lidem věříte, nebo doporučujete věřit? A nebojte se proklet nebudete, jedině snad, jestli z toho nemáte sám strach, jak vycituji z vaší poslední věty.