Když přistoupím na premisu, že tento člověk skutečně existoval a choval se tak jak popisujete, je mi divné, že v celém příběhu není ani slovo o sexuální stránce vztahu. To mi přijde úplně nejdivnější. Je ale možné, že jste měli dohodu "sex až po svatbě", ale proč to není vůbec zmíněno...

Moje prababička říkávala, že lepší život s ožralcem něž s lakomcem (pozor, neplést se spořivostí). Dlouho jsem nevěřila, ale příklady z okolí jí dávají za pravdu. Alkoholika (samozřejmě ne vždy a ne každého) dokáže láska od chlastu třeba i odvést, lakomec cítí lásku pouze k penězům, a neznám případ, že by se nějakého podařilo napravit.

Prababička asi nezažila, co to je žít s regulérním alkoholikem. Ten cítí to samé k chlastu, co lakomec k penězům. Ale ten lakomec aspoň nepropije každou výplatu a po návratu z hospody neroztříská nábytek a nezmlátí manželku i s dětmi (ne že bych se lakomců zastával, jsou to odporné povahy).

Jak tak čtu Vaše truchloblogy, tak nevím, kdo od koho utekl.

Člověk hlavně nesmí utíkat co půl roku. Pak by na jednoho mohla přijít pochybnost....

Připomněla jste mi příběh, který mi kdysi vyprávěla starší kolegyně.Rozdíl byl v tom, že dotyčný nebyl milionář, ale škudlil byl úplně stejný. A kamarádka od kamarádky má takového přítele, bohužel si stihla pořídit 2 děti. Staví teď dům, který ovšem bude jen jeho jak jí řekl, protože on chodí do práce, kdežto ona byla na mateřské a nic nepřispěla. Takže buďte ráda, že jste se ho zbavila. A babička od švagrové prý říkávala " každé chlap je potróblé, akorát každé jinak". No u žen to platí taktéž.

Připomnělo mi to moje mládí... První jídlo, které jsem jedla s manželem byl chleba se sádlem, posypaný Vegetou Sádlo nemám ráda a Vegeta skřípala mezi zubama, ale bylo mi to jedno. Byli jsme hlavně šťastní, že jsme spolu

Chtěla jsem tím říct, že nechápu proč počítat investice a křivdy ze vztahu, který od začátku neměl smysl. Kdyby to byl "ten pravý" stačila by jedna hruška, kytky ze supermarketu a levný oběd. Samozřejmě nespochybňuju, že ten milionář je hňup, ale to bylo určitě vidět dřív než po půlroce. Nač vzpomínat na dárce diamantů, když to s ním taky nevyšlo. Možná nebyl o nic lepší.

Kam vy na ty existence chodíte?

Což takhle se porozhlédnout i někde jinde než ve vaší církvi. Vždyť vy snad přitahujtete všechny pohromy z širokého a dalelekého okolí.

Nevzpomínám si na nějaký váš blog kde by vás někdo nešikanoval, nenapadal, nebo nevyužíval.

Polášku Vy jí to teda dáváte. Ještě jsem nad tím přemýšlel Rebece je 41 let jakpakto mají dneska křesťani s předmanželským seksem? Já mám takovej pocit že jim furt platí nějakej ban. Ale je pravda že s chlapem co zežral kýbl zelí k obědu by to bylo docela perverzní. Ledaže si chudák myslel že jsou to něco jako přírodní hostie teda co se vypořádání se s tím delikátním zákazem týče.

Rebeko nevěřím Vám ani slovo. Ty kytky ze supermarketu bych bral jako trest za nedostatek sexu to by bylo adekvátní ale že by chlap jedl zelí ze zavařovačky k tomu krajích chleba to celý k obědu no legraci se dělejte z někoho jinýho. Pokud by se takhle choval k sobě k Vám tak by jistě měl podobný přístup k lidem ve firmě ale to by měl fluktuaci jako blázen, nikdy by nezbohatl, lidi by mu utekli hned jak by se něco naučili a takhle pořád dokola. Jasně taky jsem znal týpka co se choval jako žid a lidi tím šikanoval všude možně ale pozor sám si dopřával dost a dost. Lakomec to byl ale ten typ co se mu říká vydřiduch. V jeho případě to byl platný model, ale je to docela zvláštní život, člověk musí spoléhat na to, že navždy zůstane zdravý a nebude potřebovat ničí pomoc, protože se všici jen třesou na to, aby mu to patřičně vrátili i s úroky, tu ponižující "péči". Každopádně Váš příběh jako povídka dobrý, no nicméně my chlapi jsme zase za pitomce, no.

To zelí bych tak nezavrhovala Můj první kluk miloval naloženou zeleninu. K obědu si kupoval velkou sklenici a jedl ji s rohlíkama, taky rovnou ze sklenice. V té době už vydělával a měl dost, aby si mohl koupit něco lepšího.

Moc se o tom nepíše ani nemluví, ale je to důležitá věc, ta domácí ekonomika. Znám rodiny, kde každého 30. v měsíci jedí už jen suché rohlíky (a 1. jen kuřata), pak rodiny, kde uspořené peníze jsou ty, které se prostě nepodařilo utratit, pak rodiny, kde pro nákupy množství zbytečností si nikdy nekoupí auto ani byt (oboje by nutně potřebovali) a pak rodiny, kde velmi šetří na spotřebě i jídle, aby posléze koupili zásadní věci - bydlení, doprava - asi záleží, v jakém modelu hospodaření partneři vyrostli.

Když jsem začal podnikat, tak několik let jsem byl ve stresu ze stálého nedostatku volných peněz a tak jsem byl skrblíkem, čímž jsem hodně otravoval všechny kolem sebe. . Naštěstí jsem v pravý čas potkal člověka, který mne "donutil" udělat inventuru toho co vlastně mám a říci si otevřeně čeho chci dosáhnout a co k tomu skutečně potřebuji. Pod jeho vlivem jsem změnil přístup k lidem i sobě samém a začal prožívat život v jiné dimenzi, seznámil jsem se s novými zajímavými lidmi, získal nová přátelství a je mi fajn. I nemoc, která mne potkala díky této změně snáším daleko lépe.

Bylo by dobře popřát Vašemu bývalému příteli (skrblíkovi), aby k podobnému "osvícení" také došel.

Jaké byly jeho další osudy? Víte o něm něco?