Dobrý článek,

o dyslekcii jsem věděla, ale tyhle informace byly pro mne nové. Díky!

dobrý počin

Po přečtení příspěvku autorky mám dobrý pocit. Ne snad z toho, že bych jí tu dyskalkulii přál, ale proto, že se o ni nebojí mluvit a to je dobře.Je to asi jediný způsob, jak lidi připravit o předsudky a zároveň pomoci pochopit zdravým lidem potíže nás nemocných. Protože ono je to nepříjemné, když opravdu na očích druhých vidíte něco jako "Bože, to je ale de*il"

Sám mám taky zdravotní potíže, i když trochu jiného rázu. Mám roztroušenou sklerózu... Lidi se ptají  "A to hodně zapomínáš, co"  Tedy tak se ptají ti slušnější...  Jinak ani nezapomínám, o nic víc, než ostatní.  Horší je to třeba s prací, když jí chcete a máte zájem být fér tak s mojí diagnózou jste téměř doživotně nezaměstnaní, pokud tedy pominu podřadné práce, lepení krabic doma a podobně. Tak jsem lhal, protože jsem nechtěl dělat "blbečka", ale zajímavou práci, abych mohl něco dokázat. A dokázal, jsem úspěšný.

Asi taky napíšu nějaký příspěvek do blogu, abych rozšířil obzory veřejnosti. Pisatelka mne docela namotivovala. Dík

šmankote

to si vůbec nedovedu představit,vlastně když se nad tím člověk zamyslí, tak to počítání je skoro ve všech oblastech života včetně soukromí, minimálně tedy u peněz a nákupů. Hlavně že se vám podařilo si najít vlastní cestu. Držím pacinky.

za nasich dob ....

za nasich dob byli dyslektici neporadne hloupe deti. Horsi je, ze tak na deti nahlizely ucitelky jeste v roce 1998 !

To chce klid...

Ja jsem zase dysgrafik, rukou pisu vyhradne tiskacim, ani podepsat se poradne nemuzu.

Ted se treba hadam s m-bank kvuli podpisovymu vzoru, oni si trvaji na svem, ja taky - tak uvidime

Skola byla brutus, nakonec to dopadlo tak, ze jsem nemusel psat diktaty, ani mit sesity. Ale to jsem si musel doslova vystavkovat dosti extremnima metodama. Hrozil i vyhazov ze skoly a tak, ale nakonec to i ti pomalejsi ucitele pochopili a byl klid.

Dneska se zivim jako IT a pisu vyhradne na klavesnici. Hlavne to chce ignorovat chytre vety typu "jenom se ti nechce". Kdyz nemam nohu, tak asi nebudu moc dobre behat, a "to se naucis, jen trpelivost" by rikal jenom naprosty idiot. Zajimave je, ze kdyz "nemam bunky na psani", tak se takovych idiotu naslo docela hodne a pritom to je to same.

Preji hodne stesti podobne postizenym.

Ahoj Beky,

... buď úplně v klidu :-) já např. diskalkulují asi netrpím, ale občas mám problémy úplně stejné a možná horší. Nemám problém vypočítat téměř v nulovém čase kolik je 14% ze 70, ale zato stojím 5 min. u automatu na jízdenky na MHD a 20x přepočítávám, jestli na tu jízdenku vůbec mám ...  měj fajn den

Nedovedu si to dobře představit, neumět počítat.

Možná, že skutečně příslušné centrum v mozku nefunguje, ale taky může být  u některých dětí docela možné, že v prvních ročnících základní školy se ty děcka základy počítání mechanicky nenaučily a jak člověk tyto věci mechanicky v hlavě neumí, vyšší nastavba, rovnice, zlomky, vzorečky atd trvají vypočítat několikrát déle. Pamatuji si ještě na matematiku v prvních třídách základní školy, učitel nám do sešitů kreslil třeba 3 kolečka plus 2 kolečka a my jsme museli napsat nebo nakreslit, kolik těch koleček bude dohromady, vybarvovali jsme je atd.  Na násobilku jsem dostal hračku, krabici, kde byly kontakty a násobilka třeba s pětkou 1x5, 2x5 až 10x 5  a¨kontakty s výsledky a když jsem propojil třeba 3x5 a 15, v krabici se rozsvítila žárovka, jako že to je dobře. Ty násobilky byly natištěné pro všechna čísla do tuším 19, stačilo vyměnit list papíru a už bylo možné se učit jinou násobilku. Těžko říct, mně nejdou zase názvy a písmena.

:-)

díky za článek. Trpím tím taky. střední škola a matematika to byla muka. Já nakonec samozřejmě ty věci spočítám, ale trvá mi to mnohem déle než ostatním, navíc to ještě třikrát přepočítávám - víckrát, pokud mi to vyjde pokaždé jinak našla jsem si svůj takový systém počítání z hlavy - přítel tomu říká dvojková psycho soustava, ale nevím..hlavně že jsem zchopna dobrat se v přiměřeném čase výsledku - potřebuju vždy dopočítat do desítky a pak odečíst zbytek, který už jsem přepočetla..no to je asi složité - hahaha. Ale nejste sama - mám kamarádku která to má taky!:-)   

inteligence

pěkně napsané, je dobré věci brát tak jak jsou a srovnat se s nimi.

lidé s různými dys často vynikají v jiné oblasti, je to jako u slepce kdy mu chybějicí zrak částečně nahradí ostatní smysly jako citlivý sluch a podobně.

Neumím

kreslit, škrábu jako kocour a taky mě nutili se naučit psát. Donutili. Nemám jim to příliš za zlé, i když po létech se zase nemusím snažit a často to po sobě opřečtu jenom já sám. Teď by to byla taky určitě nějaká porucha, za kterou bych se schoval. A IQ bych do toho taky moc netahal. Do tělocviku se taky netahá, kdo ho má většího...