Proč ráda zaplatím „julínkovné“ či „cikrtovné“

9. 07. 2008 14:06:44
Slyšeli jste už o někom, kdo s poplatky souhlasí? Snad jen pár mých známých s poplatky souhlasí. A taky já. Proto se chci podělit o svou zkušenost.

Z nejrůznějších televizních debat, talk-show v rádiích, v novinách i na serverech se můžeme dočíst o případech lidí, kteří nesouhlasí se zdravotními poplatky za návštěvu u lékaře, za léky v lékárně na recept nebo hospitalizaci v nemocnici. Ano, je to něco, na co jsme nebyli zvyklí a co vnímáme jako finanční zátěž pro naše peněženky.

Před několika lety bych poplatky za zdraví viděla stejně. Mé zdraví bylo v pořádku a kromě občasných preventivních prohlídek, jsem speciální pomoc nepotřebovala. Objevili se ale zdravotní problémy a vše bylo jinak. Lékaři si nevěděli rady a začali si mě mezi sebou předávat. Protože lékařů nebylo málo, zažila jsem nejrůznější postupy a přístupy.

Nakonec se mi dostalo nejlepší lékařské péče na soukromé klinice, kam docházím už tři roky. Nejenže zaplatím poplatky, ale také členskou kartu na rok a speciální taxu za jednotlivé výkony nebo hospitalizaci. Někdy jde o částky desítek korun, někdy o stovky, ale víc jak 1 500 korun jsem zatím neplatila (šlo o nadstandardní pokoj). Protože se mi však dostává nejlepší péče, stojí mi to za to.

Pro srovnání uvedu konkrétní příklady. Porovnám tu nejhorší péči, které se mi dostalo v jedné velké pražské nemocnici s tou nejlepší péčí na mé soukromé klinice.

Byly tři dny před Štědrým dnem a já jsem měla závažné zdravotní problémy. Obrátila jsem se na primářku ve velké pražské nemocnici, která mi byla v případě nouze doporučena. Čekala jsem v čekárně asi dvě a půl hodiny. Chápala jsem to, protože jsem přišla neohlášená. Celkem bolestivě mě vyšetřila a začala mi vyčítat, že si na mě jen tak neudělá čas, jak si představuji, že to musím chápat, že pro ni mé zdravotní problémy nejsou akutní, protože nekrvácím a ani neumírám.stetoscop

Křičela na mě, že si na mě udělá čas za dva měsíce, až se řádně ohlásím a uvidí, co se v mém případě dá dělat. Snažila jsem se vysvětlit, že jsem potřebovala pomoci teď, protože mám zdravotní problémy, které mě subjektivně trápí a taky že pojedu na vánoční svátky mimo Prahu a nechci skončit večer na pohotovosti.

Předepsala mi léčbu, druhý den jsem měla přijít na další odbornou prohlídku a úkon. Když jsem přicházela do nemocnice, byla jsem zoufalá, ale když jsem odcházela z nemocnice, plakala jsem. Lékařčin „milý“ přístup mě totiž „dorazil“. Protože jsem potřebovala opravdu pomoc, odložila jsem odjezd z Prahy.

Druhý den jsem přišla na kontrolu s oprávněnými obavami. Velmi se mi ulevilo, že mě vyšetřoval její zástupce. Byl šetrnější a nekřičel na mě. Jen mě překvapil jeho přístup, protože mi doporučoval zcela opačně užívat medikamenty než primářka. Když jsem mu řekla, že je to v rozporu s tím, co mi radila o den dřív primářka, řekl mi, ať použiji zdravý rozum a rozhodnu se sama, neb mi nemůže radit proti své nadřízené. Odcházela jsem s tím, že mé problémy jsou dočasně vyřešeny a že se sem už nikdy v nouzi nevrátím.doctor

Když mám akutní problémy nyní, obracím se na primáře, který je mým ošetřujícím lékařem na soukromé klinice už po tři roky. Když zrovna ordinuje, přijdu v jeho ordinačních hodinách a čekám, až si na mě udělá čas. Většinou nečekám víc jak půl hodiny, kdykoliv potřebuji akutní pomoc. I když má za sebou asi 30 let praxe ve svém oboru, klidně přizná, že neví všechno.

Přesto vyřeší nejlépe můj naléhavý zdravotní problém, jak jen to jde a nasadí mi léčbu.  Konzultujeme moji léčbu společně, kdy i já navrhuji, co mi dřív pomohlo. Vyšetření jsou velmi šetrná a citlivá, nikdy neprožívám bolest a nebojím se. Součástí jeho přístupu je i povzbuzení, takže odcházím sice s tím, že mám dlouhodobé problémy, ale s optimistickým pohledem na věc. Ordinaci opouštím s pocitem, že se mi dostalo té nejlepší péče.

Nedomnívám se, že nejdražší péče musí být zároveň ta nejlepší. Ani nepatřím mezi boháče. V mém životě byly období, kdy jsem neměla ani na lék za 50 korun. Ale myslím, že zdraví je to nejcennější, co máme a pokud mohu ušetřit jinde, pak si za své zdraví zaplatím.

Pokud by se mě tedy někdo zeptal, zda budu hradit poplatky za zdravotní péči, ať už tomu někdo říká „julínkovné“ či „cikrtovné“, pak řeknu ANO. Musím přiznat, že si klidně ráda zaplatím za vynikající péči, která nespočívá jen v podání léků, ale v komplexní péči a přístupu. Ráda si připlatím za přístup, kde nemám pocit, že jsem jen další pacient v řadě, který zabírá čas lékaři, kterého ani nezajímám a považuje mě za hloupého pacienta, který o svém zdravotním stavu nemůže rozhodovat.

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 9.7.2008 14:06 | karma článku: 21.93 | přečteno: 1615x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 757 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 457 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 304 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.31 | Přečteno: 621 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 304 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...