ZAČALO TO FILMEM...
Nejdříve jsem viděla stejnojmenný americký film, který byl natáčen v Praze v roce 1994. Zaujal mě natolik, že jsem si chtěla přečíst knihu a obě díla porovnat. Román „Otčina“ (v originále „Fatherland“) využívá prvky historické fikce.
AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...
Knihu otevírá mapa Velkoněmecké říše v roce 1964 a poté plánem Berlína z téhož roku vyprojektovaný Hitlerovým oblíbeným architektem Albertem Speerem.
Poté Harris začíná popisovat běžný život v Říši – architekturu, domy a bydlení, počasí, dopravní prostředky, hierarchii v jednotlivých složkách Gestapa a různých odděleních policie, obyčejné lidi, kteří se nijak nesmí vymykat z davu...
Jako když kuchař přidává do polévky jednotlivé ingredience, Harris mistrně popisuje konkrétní postavy příběhu a uděluje jim role. Čím více stránek přečtete, tím více na intenzitě příběh nabírá.
Spisovatel si dokonale pohrává s textem. I když je román celkem dlouhý, nenajdete v něm zbytečné věty, slovní vycpávky. Monology jsou trefné a výstižné. Ačkoliv je příběh smutný a tragický, přesto spisovatel využívá suchého humoru, kterým své vyprávění jemně okoření a zlehčí.
Harris píše tak poutavým stylem, že nebudete mít klid, dokud román nepřečtete celý!
O ČEM JE „OTČINA“?
- Píše se rok 1964.
- Jsme ve velkoněmecké říši, jejímž hlavním městem je Berlín.
- Führer Adolf Hitler porazil ve 40. letech Sovětský svaz, vyhrál II. světovou válku a již několik desítek let stojí v čele Třetí říše, jejíž území rozšířil až k Uralu.
- V Praze roku 1942 byl spáchán neúspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
- Architekt Albert Speer v roce 1957 dokončil své veledílo v Berlíně přesně podle Führerových představ.
- Primárky v Spojených státech vyhrál opět Joseph P. Kennedy, což mu znovu umožní znovuzvolení do funkce prezidenta.
- Král Edward s královnou Wallis navštíví v příštích měsících Říši.
- Gestapo má výsadní postavení v Říši a všichni se ho obávají.
- Štěnice jsou naistalované všude – ve veřejných budovách, pracovnách, soukromých bytech, prostranstvích, telefonních budkách... snad kromě Tiergartenu uprostřed Berlína.
- Ocitáme se šest dní před 75. narozeninami Adolfa Hitlera, které celá Říše slaví jako státní svátek Führertag.
HLAVNÍ POSTAVY ROMÁNU
Velitelem Hlavním říšského bezpečnostního úřadu je Reinhard Heydrich a velí třem významných složkám. Jednou z nich je právě páté oddělení – Kriminální policie (KRIPO), kde pracuje jako detektiv na oddělení vražd čtyřicetiletý Sturmbanführer SS Xavier March. Je rozvedený, střídá se v péči s bývalou manželkou o malého syna Piliho. Jeho život je zoufale prázdný a proto tráví většinu času v práci na KRIPU.
Hlavního hrdinu Marche si snadno zamilujete! Je to muž, který má své slabé i silné stránky. O těch slabých ví on sám velmi dobře, i jeho okolí. O těch silných velmi pochybuje. Žije v Říši tak, jako každý jiný, neliší se. S postupem času je March doslova taven událostmi při vyšetřování a ty ukáží jeho pravý charakter.
Všechno začíná vraždou bývalého státního tajemníka Úřadu Generálního gouvernementu v Krakowě Dr. Josefa Bühlera, kterou dostane omylem March za úkol vyšetřit. A poté další vražda vysoce postaveného bývalého říšského tajemníka a další... Co mají společného?
Že by to mělo něco společného s Židy? Někteří z pamětníků si na ně ještě pamatují, ale jak je všeobecně známo, všichni byli přece za války evakuováni na východ. Žádná konkrétní jména či spisy neexistují a moudrý je ten, kdo po tom nepátrá.
Nejdříve nepřítele, pak komplice, kolegyni a nakonec partnerku najde v pětadvacetileté američance Charlottě Maguireové, berlínské zpravodajce americké tiskové agentury.
V hlavní postavě Marche možná poznáte i sami sebe, když uvažuje o svém životě: „Stejně je to zvláštní, jak se dá procházet životem a nevědět nic o minulosti, o okolním světě, o sobě samém. A přitom není nic snazšího! Den za dnem ses držel stezky, kterou nalinkovali jiní, a nikdy jsi nepozvedl hlavu, jejich logika tě obklopovala od kolébky ke hrobu. Svým způsobem ses bál.“
Zajímá vás, jak příběh skončí? Odhalením pravdy, která je pro Marche jasným důkazem a koncem jeho pátrání a celoživotního tápání? Věřím, že budete překvapeni.
Já sama bych si dovedla představit jiný konec (a v průběhu četby jsem v něj doufala). Ostatně i filmová podoba má rovněž jiný konec.
Robert Dennis Harris (7. 3. 1957) je anglický spisovatel, autor románů. Působil také jako novinář a televizní reportér na stanici BBC. I když napsal několik knih, jeho velikým úspěchem byl právě román „Fatherland“ v roce 1992, který mu díky miliónu prodaných výtisků umožnil stát se spisovatelem na plný úvazek. Další romány následovaly – Enigma, Archangel, Pompeii, The Ghost a The Fear Index.
KOMU BYCH ROMÁN DOPORUČILA?
E-knihu bych doporučila každému, kdo má rád historii II. světové války a také těm, kterým se líbil Orwellův román „1984“.
I když se jedná historickou fikci, která líčí alternativní dějiny, je dotažena do naprostých detailů – od jednotlivých říšských zákonů, popisů architektury, zmiňované německé osobnosti (A. Speer, H. Himmler, R. Heydrich, H. Gӧring, J. Goebbels), konkrétní historické události (Konference ve Wannsee, koncentrační tábory a jejich odjezdy, příjezdy do cílových stanic atd).
Pokud srovnáte film a knihu, budete poněkud rozčarováni, protože obojí se liší v základních myšlenkách děje natolik, že snad jen obrysy zůstávají stejné. Nicméně kniha je nepřekonatelná! Velmi se mi líbila a mám chuť se začíst do dalších románů od Roberta Harrise.
KDE SI MOHU ZAKOUPIT E-KNIHU?
E-knihu OTČINA od Roberta Harrise si můžete zakoupit ve formátu EPUB, PDF, MOBI (Kindle) a PDF (čtečky) v internetovém obchodě Knihy iDNES.cz zde: http://knihy.idnes.cz/otcina.html?___SID=U
Přeji příjemné čtení, Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie, linky a citace:
Životopis Roberta Harrise a fotografie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Harris
Fotografie zde: google.cz
E-kniha: Harris, R., Otčina, Kniha Zlín, 1992, první vydání, ISBN 978-80-87497-16-6