Recenze knihy „Vývojová psychologie“ od Josefa Langmeiera a Dany Krejčířové

„Vývojová psychologie“ od profesora Josefa Langmeiera a Dany Krejčířové patří mezi nejlepší knihy z této oblasti, které český knižní trh nabízí. Podává podrobné poznatky o změnách ve všech životních etapách člověka.

PROČ JSEM SI VYBRALA PRÁVĚ TUTO KNIHU?

Vývojovou psychologii jsem se věnovala jak na střední škole, tak v bakalářském studiu na Policejní akademii. Vždycky mě tento obor, který je starý jen něco málo přes 100 let, fascinoval. Důvodem byl fakt, že vývojová psychologie vystihuje, co je pro jednotlivé fáze životních etap člověka typické. Jak se utváří, jak přemýšlí, co prožívá, ale také, co se od něj očekává, případně čemu čelí. Slibovala jsem si, že si jednoho dne najdu čas a prostuduji si knihu, která se tímto oborem zabývá podrobně.

Vybrala jsem si odbornou knihu „Vývojová psychologie“, která patřila ve druhé polovině 20. století v tehdejším Československu k těm nejlepším, které byly u nás k dispozici. V tomto IV. přepracovaném aktualizovaném vydání profesora PhDr. Josefa Langmeiera a PhDr. Dany Krejčířové naleznete to nejlepší a nejdůležitější z tohoto oboru na českém knižním trhu.

„Předmětem široce chápané vývojové psychologie je studium změn chování a prožívání v časovém průběhu.“

JAK VZNIKALA TATO KNIHA?

Kniha vznikala ze zkušeností v klinické praxi a pro praxi (klinickou, poradenskou, pedagogickou) je také především určena. Původní text byl ze 70. a 80. let XX. století a vycházel z přednášek autora knihy, profesora Josefa Langmeiera, které přednášel na tehdejší Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy a v rámci postgraduální výuky v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Původní texty byly upraveny a mnohokrát rozšířeny o nové poznatky.

„Plod je velmi brzy připravován pro činnosti, které budou nutné pro jeho přežití a pro interakci se zevním světem po narození. Už na konci druhého měsíce, kdy embryo dosáhlo délky 25 mm a kdy se vytvořil základ všech svalových skupin, lze pozorovat reakce ve formě drobných záškubů nebo jemných kontrakcí (i když svaly ještě nejsou napojeny na nervový systém). Na začátku fetálního vývoje, tj. počátkem třetího měsíce gestačního věku, plod již spontánně hýbe horními i dolními končetinami, otáčí hlavičku, vraští čelo, otvírá a zavírá ústa a brzy se objevují náznaky úchopových pohybů (i když matka pohyby plodu ještě dlouho nevnímá).“

O ČEM JE KNIHA „VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE“?

Hlavní poznatky o psychické ontogenezi člověka vycházejí z klinické praxe zkušených autorů a tato kniha je přináší ve svém nejnovějším vydání. Obsahuje ucelený teoretický základ oboru, a je proto již dlouhá léta základní učebnicí pro studenty na vysokých školách a studijním materiálem pro zájemce z řad psychologů, pedagogů, pediatrů, ale i zainteresovaných laiků. Čtvrté vydání je však v mnohém aktualizováno a doplněno o novější informace. Rozšířeny jsou zejména kapitoly vztahující se k období vývoje v dospělém věku. Publikace svou vyváženou koncepcí poskytuje komplexní pohled na problematiku psychického vývoje jedince.

„Od všech dětí se očekává, že se během celé vyučovací hodiny, která trvá 45 minut, přiměřeně soustředí, budou po celou tuto dobu sedět v lavici a zachovávat pravidla školní kázně. I když má učitel probírat náročnou látku v prvních třídách zejména na začátku vyučovací hodiny (po přestávce při počátečním soustředění), přece jen je celá hodina pro šestileté děti dlouhá a klade značné nároky na aktivní pozornost a schopnost inhibice spontánní pohyblivosti a hravé činnosti, která až do té doby naprosto převládala. Poměrně rychle se dnes začíná přímo s výukou, která klade značné nároky na rozumovou vyspělost, ale i na přiměřenou pracovní motivaci, zájem, dostatečnou koncentraci a na řadu dalších osobních vlastností. Přitom jsme svědky toho, jak nároky stále stoupají a jsou vlastně stejné na všechny děti, s malým ohledem na jejich schopnosti, osobní vlastnosti nebo podmínky rodinného prostředí. Tato situace se významně nezměnila ani po opětném prodloužení školní docházky na 9 let a zavedení programu „obecné školy“ či dnešních volnějších, jen rámcových programů, které by měly právě počátek první třídy – školní start – poněkud zpomalit. V praxi však míra nároků na malé prvňáčky dosud klesla jen nepatrně. Důvod, proč se má vlastně učit, si přitom dítě neuvědomuje buď vůbec, nebo jen matně.“

OBSAH KNIHY

• Předmluva
• Předmět a metody vývojové psychologie
• Charakteristika jednotlivých období lidského života
• Prenatální období
• Novorozenecké období
• Kojenecké období
• Batolecí období
• Předškolní období
• Vstup dítěte do školy
• Mladší školní období
• Období dospívání
• Časná a střední dospělost
• Pozdní dospělost
• Stáří
• Rozdíly v psychickém vývoji chlapců a dívek
• Teorie duševního vývoje člověka
• Vývojová psychologie a hraniční disciplíny
• Ohrožení psychického vývoje
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v praxi
• Vývoj a výchova dětí v minulosti a současném světě
• Poslední kapitoly tvoří: Doslov, literatura, přílohy a rejstřík.

„Jestliže jsme dříve mluvili o sexuální roli, tedy o chování, které je od dítěte vzhledem k jeho pohlaví očekáváno a které ono pak přejímá za své, mohli bychom z vnitřního pohledu dítěte mluvit o jeho sexuální identitě (mužské, ženské). Ačkoliv už tříleté děti většinou dobře znají odpověď na otázku, „jsi chlapeček nebo holčička?“, plnější pochopení chlapecké nebo dívčí identity nastává až po čtvrtém roce. Zprvu k identifikaci vlastního i cizího pohlaví dochází, jak jsme už uvedli, spíše na základě vnějších nepodstatných znaků. Teprve později se sexuální identita začíná postupně více opírat o znaky podstatné. K plnému pochopení vlastní i cizí sexuální identity patří nejen správné rozpoznání pohlaví, ale i rozpoznání její stability („co z tebe bude, až vyrosteš, maminka nebo tatínek?“) a také konzistence („kdyby sis hrál/a s panenkou/autíčkem, byl bys chlapec nebo holčička?“). K takovéto stabilitě dospívá dítě poměrně brzy, a mohou proto nastat závažně zraňující obtíže, když dítě s deviantním sexuálním vývojem má později změnit matriční pohlaví. Až asi do osmi let však dítě stále nedospěje k plnému porozumění sexuální identity sebe sama a teprve kolem 11 let pravděpodobně dospívá k obecnému (abstraktnímu) pojetí, že genitální rozdíly jsou dominantní charakteristikou odlišující chlapce a dívky (M. Rutter, 1980). Nevyspělé pojetí vlastní sexuální identity je patrné i v tom, že mladší děti posuzují často některé činnosti podle modelu, který je stejného pohlaví jako ony, ale pak si hrají s přitažlivou hračkou sdružovanou s opačným pohlavím: Chlapec v tomto věku může označit nádobíčko za holčičí hračku, ale pak si s ním hraje, protože má ještě málo vlastní osobní motivace regulovat své chování podle příslušnosti k pohlaví.“

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

• Kniha je napsána spisovaným jazykem (nechybí odborné a cizí výrazy).
• Kniha je velice zajímavá kvůli podrobným informacím, mnoha příkladům z praxe, výzkumům provedeným v ČR i zahraničí.
• Korektury byly odvedeny velmi profesionálně.

„Rozvod je ovšem vždy závažnou událostí v životě všech, kterých se nějakým způsobem dotýká. I v případě bezdětných manželů jsou jejich psychické reakce často značné a jen někdy lze mluvit o vyřešení dlouhotrvající bezvýchodné životní situace. Závažný je rozvod ve všech případech, kdy jsou v rodině závislé děti, které náhle více či méně ztrácejí jednoho z rodičů a mají se vyrovnat s mnohými změnami v dosavadním životě. Narušený obraz ideálních rodičů znesnadňuje jejich identifikaci s vlastní pohlavní rolí a ztěžuje i jejich pozdější přizpůsobení ve vlastním zakládaném manželství, když naučený model manželského soužití byl defektní. Nezřídka se dítěti po odchodu jednoho rodiče ukládají četná nová omezení, dítě samo sebe nepříznivě srovnává s druhými dětmi, často obtížně přijímá nového partnera své matky, případně otce (ve výchově otce ovšem zůstává dítě po rozvodu rodičů jen poměrně zřídka) apod. Největší vnitřní konflikty však způsobují dítěti vleklé spory, které pokračují i po rozvodu, zejména v otázce návštěv. Jestliže je dítě do sporů zatahováno a stává se zbraní ve vzájemném boji bývalých manželů, je jeho duševní rovnováha velmi často narušena.“

KLADNÉ A NEGATIVNÍ STRÁNKY KNIHY

Kniha je dlouhá (368 stran), obsáhlá a co se týká informací vyčerpávající. Přináší mnoho informací, které jsou podloženy dlouhodobými výzkumy a testováním, často velkého vzorku tazatelů, a to jak v České republice, tak v zahraničí.

Je to kniha odborná, takže pokud nemáte v hlavně odborné názvosloví z oblasti medicíny či psychologie, či nevládnete cizími slovy, budete možná potřebovat při čtení slovník cizích slov, nebo alespoň možnost vyhledávat neznámá slova na internetu.

Ačkoliv se jedná o knihu odbornou, je dle mého názoru srozumitelná, přehledná (viz obsah, jednotlivé kapitoly a podkapitoly) a bude jí rozumět každý, kdo absolvoval středoškolské vzdělání.

Velice mě zaujaly kapitoly o prenatálním vývoji dětí, porodu a následné výchově dětí, které poukazují na to, co je správné a zdravé pro děti. Autoři ale také zmiňují mnoho výchovných chyb, kterých se dopouštějí rodiče v „dobré víře“, přesto to děti poškozuje a ničí jejich zdravý psychický vývoj. Proto by si měli knihu přečíst všichni rodiče.

Za zmínku stojí také uvědomění si sexuálního pohlaví u dětí, které vyvrací spoustu mýtů (a fake news), jenž kolují mezi nevzdělanými lidmi ohledně genderové problematiky.

Kapitoly o dospívání dětí jsou neméně lákavé. Ukazují na to, co je v období dospívání zdravé, jak děti procházejí velice obtížnými změnami fyzickými, růstovými, hormonálními i psychickými a jak se s tím samy vyrovnávají. To, co je možné označit jednoduše za vzdor či vzpouru, může být pouhým vymezováním zdravých hranic, které dospívající přirozeně hledají. Tato část knihy napomůže rodičům nahlédnout, zda děti nepřetěžují a neočekávají od nich nemožné, případně, co by po nich vyžadovat měli, aby děti podpořili ve zdravém psychickém růstu a překonání puberty.

Kniha je v každém ohledu skvělá a jsem z ní velice nadšená. Určitě se k ní budu v průběhu let vracet (podle toho, v jaké životní etapě se já či moji blízcí budou nacházet).

Jediné negativum spatřuji ve formátu knihy. Zvolila jsem si e-knihu a ta byla pouze ve formátu PDF. Četla se mi velice špatně (malé písmo, které nešlo v e-čtečce od Kindlu zvětšit a když už ano, tak jedině v částečném výřezu, řekněme, že se zobrazila pouze 1 stránky). Knihu vřele doporučuji, ale určitě si kupte starou dobrou papírovou knihu, jinak budete trpět.

„Sexuální aktivita je důležitou součástí manželského soužití, není však tak primárně rozhodujícím a nezávislým činitelem spokojenosti manželského soužití, jak se často předpokládá. Nejčastěji je tomu spíše naopak – je následkem uspokojivých nebo neuspokojivých manželských vztahů, i když ovšem musíme připustit množnost, že sexuální poruchy u jednoho nebo druhé partnera mohou ovlivnit emoční interakci.“

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Tato odborná kniha je tak jedinečná a zásadní, že bych ji vřele doporučila do každé rodiny. Přečíst by si ji měl skutečně každý člověk, kterého zajímá, jaké životní etapy má za sebou (a zda je zvládl) a které ho čekají. Kniha mnohé v životě čtenáře objasní, ať již, co se týká prenatálního období či poslední etapy, stáří.

Knihu „Vývojová psychologie“ od Josefa Langmeiera a Dany Krejčířové mi k recenzi laskavě poskytly Palmknihy.cz.

Přeji příjemné zimní dny a zdravý vývoj v každé etapě života, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE Landmeier, Josef. Krejčířová, Dana. Grada Publishing, a. s. Praha. 2013. 4. aktualizované vydání. 368 stran. ISBN 978-80-247-9085-5 (formát PDF)