Recenze knihy „Najděte si svého marťana“ od Marka Hermana

Kniha pedagoga a lektora Marka Hermana přináší neotřelým způsobem psychologické a pedagogické rady, které najdou uplatnění při výchově dětí, ale i ve vztazích, manželství, rodinách a zaměstnání. Svěží, čtivá a interesantní kniha.

PROČ JSEM SI VYBRALA TUTO KNIHU?

Na oblíbeném rádiu ČRo Plus jsem vyslechla během karantény zajímavé interview s českým pedagogem a lektorem osobního rozvoje Markem Hermanem. Jeho názory na výchovu dětí, školství, ale i manželství a vztahy vůbec, byly nesmírně zajímavé.

Proto jsem začala pátrat, zda tento muž, původním vzděláním pedagog a profesí učitel, nenapsal knihu, ve které by své názory shrnul. Jeho první publikací je kniha „Najděte si svého marťana“, s podtitulem „…co jste vždycky chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli…“. Objevila se na knižních pultech v roce 2008 a stala se bestsellerem.

Proto jsem po této knize s nadšením sáhla a přečetla si ji.

Jedná se o knihu, která se zabírá psychologií, pedagogikou, komunikací a mezilidskými vztahy. Kniha je hodně zaměřena na děti, ale zároveň na dopady špatné výchovy na životy, nás, dospělých, které si neseme s sebou jako břemeno celý život.

Jedná se sice o publikaci odbornou, ale je napsaná takovým způsobem, že osloví širokou veřejnost laických čtenářů. Nebojím se napsat, že zapůsobí na čtenáře, pro které jsou odborné termíny z vědních oborů (pedagogika a psychologie) složité a snad i odstrašující.

„Jedním z projevů, podle kterého se dá poznat, že to dva lidé spolu ve vztahu myslí opravdu vážně, je okamžik, kdy si začínají spolu plánovat budoucnost. Kdy přestávají žít jen ze dne na den, z týdne na týden, kdy jejich kontakt začíná mít jasnější strukturu. Už to není jen „ahoj a zavoláme si“, ale už existuje společný plán času a činností.“

ANOTACE KNIHY

V knize objevíte svěží pohledy a úvahy z oblasti psychologie, pedagogiky a mezilidských vztahů. Dozvíte se informace, o kterých s překvapením zjistíte, že je prostě potřebujete k tomu, abyste mohli vést spokojený život. Text je silný a naléhavý. Zejména zaujme to, s jakým citem autor popisuje svět malých dětí. Jeho pojetí je sympatickou pozvánkou do světa dětské psychiky. Zajímavou pointou je tvrzení, že každý dospělý v sobě nosí malé dítě, svého marťana, který o něm ví všechno. A že cestou ke spokojenému životu je právě umění naslouchat onomu vnitřnímu hlasu, na který mnoho z nás, dospělých, už dávno zapomnělo.

„Malé dítě potřebuje něhu a pohlazení a potřebuje blízkost člověka, na kterého se může spolehnout. V této jednoduché větě máte obsaženu celou sociální i vývojovou psychologii dohromady. O psychologii osobnosti ani nemluvě. Můžeme svolávat sympózia, můžeme desítky hodin diskutovat na seminářích, ale na nic lepšího nepřijdeme. Protože základním podnětem, který nás vyživuje po celý náš život, je vztah mezi mámou a dítětem do jeho šesti let. Nic cennějšího v přírodě nenajdete. Takzvaná „bezpečná vazba“ mezi mámou a dítětem určuje všechno podstatné v našem životě. Je to diamant. Je to princip, který se bude linout jako základní předivo celou touto knihou.“

KLADNÉ A NEGATIVNÍ STRÁNKY KNIHY

Kniha se skvěle čte, protože je velmi neotřelá a zajímavá. Ačkoliv se jedná o knihu odbornou a naučnou, je záměrně napsána srozumitelným jazykem, který používáme v každodenních rozhovorech. Proto je kniha pro každého čtenáře, ne jen pro ty, kteří obory psychologii a pedagogiku vystudovali. Autor skvěle vysvětluje odborné termíny na názorných příkladech. Ale nepoučuje a už vůbec z nás nedělá pitomce. Což je velice příjemné.

Autor v úvodu publikace poctivě přiznává, že myšlenky v knize uvedené jsou z 95% převzaté (např. Eric Berne, Erich Fromm, Karel Kopřiva, František Koukolík, Zdeněk Matějček, Carl Ransom Rogers, Jan Svoboda…). Jen pět procent je tedy autorových. Ale to nemění nic na tom, že tyto známé myšlenky pánů psychologů a pedagogů (místy i filozofů) podává tak zajímavým způsobem, že si je zapamatujete navždy. Ostatně to je také autorův cíl.

Co mě velmi zpočátku zarazilo, byly smajlíky v textu. To jsem ještě v žádné knize nezažila. A ne jeden na stránce, ale rovnou několik! Ale když se začtete do textu, pochopíte, že autor nás knihou provází jako laskavý čtenář, téměř s otcovským přístupem vůči milujícím dětem, takže ty smajlíky brzy pochopíte. Z kontextu knihy je patrné, že autor na světě rád a dokáže se radovat z maličkostí všedních dnů (které ale i on dříve považoval za samozřejmosti) a svým způsobem přenáší svou dobrou náladu a optimismus na čtenáře.

Hodně prostoru v knize je věnováno dětem a jejich výchově. Autor skvěle na skutečných příkladech ze života ilustruje, jak je možné negativně či pozitivně ovlivnit život dítěte a následně i celý zbytek života dospělého jedince. V mnoha ohledech čtenáře opravdu zamrazí, jakou moc mají rodiče nad svými dětmi.

Autor rovněž výstižně popisuje naši současnou společnost, která je zaměřená na výkon (vedou ji muži a pro ně je na prvním místě výkon a výsledky), úspěch, peníze a materiální statky a to od útlého dětství, nikoliv na morální hodnoty. Většina z nás není milována bezpodmínečně, ale je oceňována v dětství láskou za dobré chování, později dobrými známkami ve škole za odpovídající výsledky, penězi za úspěchy v zaměstnání… Ale nejsme oceňováni za trpělivost, soucit, pochopení či schopnost naslouchat druhým. V tom naprostá většina české společnosti selhává. Nemohu než souhlasit. Z těchto řádků na mě, upřímně řečeno, padl velký smutek.

Jedna celá kapitola je věnována učitelům a jejich přístupu k dětem. Herman působil sedm let jako učitel, tak ví, o čem učitelství je. Další dvě kapitoly jsou pouze o komunikaci mezi lidmi.

Kniha není jen teoretická, ale poskytuje i praktické rady, které můžeme uplatnit v reálném životě a pomohou nám změnit naše myšlení či zlozvyky, ujasnit si, kam náš život směřuje, nebo co si opravdu přejeme. Pomoci nám v tom může např. myšlenková mapa, třicetidenní test, deník, kouzelných deset minut atd.

Herman vychází z mnoha teorií, přístupů a filozofií. Chvílemi jsem měla dojem, že se jedná „o polévku, která byla uvařena ze všeho možného“. Ale kniha je celistvá, praktická a v mnoha ohledech velice přínosná.

Narazila jsem v knize na několik teorií a myšlenek, se kterými se ztotožnit nemohu. Např. Darwinova teorie o původu druhu. Také mi nejsou blízké jogínské rady, myšlenky čínského filozofa Konfucia ani nezastávám názor, že k nám vesmír hovoří. Problém mám také s reinkarnací.

Knihou nás provází nádherné ilustrace kreslíře Martina Šrubaře. Skvěle zpestřují text. Svou jednoduchostí, vtipností, ale zároveň roztomilostí, velice připomínají kreslené vtipy ilustrátora Vladimíra Jiránka.

"Konzumní způsob života je založen na přesvědčení, že vše, co člověk potřebuje k životu, si lze koupit za peníze, a že každý z nás má právo si toho koupit co nejvíce, aby mohl být opravdu šťastný. O tom, že tento přístup k životu nefunguje, se přesvědčujeme vlastně pořád. Pro mě je tím nejsmutnějším důsledkem konzumního způsobu života fakt, že dochází k rozpadu rodiny.“

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA, KOREKTURY

• Kniha je napsána velmi osobním tónem. Laskavě a citlivě.
• Autor nás provází knihou jako vypravěč.
• Publikace zaujme praktickými příklady z učitelské praxe, ale i lidskými příběhy z odborných seminářů a kurzů, které autor jako lektor pořádá.
• Kniha je velice zajímavá, čtenáře zaujme.
• Velmi dobře se čte.
• Korektury, ačkoliv se jedná o třetí vydání, nebyly dobře provedeny. Jsou tam stále desítky chyb.

„Také péče o staré a nemocné členy rodiny se přesunula z domácností do veřejných institucí. Babičky a dědečky přemisťujeme do domovů důchodců a pečovatelských ústavů. V České republice umírá 90% lidí v nemocnicích nebo starobincích – to znamená mimo domov. Přitom si to 80% z nich nepřeje, a naopak by uvítali, kdyby mohli zemřít doma, v prostředí, které znají, a mezi svými blízkými. Aby je u toho někdo držel za ruku. Nemoc, stáří a smrt jsou problémy, kterých se rádi zbavujeme, protože jaksi nepatří do našeho umělého světa. Dříve sice byly těžkou, ale přirozenou součástí života, dnes se jich bojíme a využíváme každé příležitosti, abychom se jim vyhnuli.“

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Kniha obohatí především rodiče, učitele a vychovatele. Také bych ji vřele doporučila každému, koho zajímají vztahy a rád by vedl s lidmi příjemnou a úspěšnou komunikaci, která bude předcházet problémům a vnese do životů radost. Pokud patříte mezi čtenáře, kteří si už dlouho chtěli přečíst nějakou odbornou knihu z oblasti psychologie či pedagogiky, a přitom jste měli obavy, zda tomu budete rozumět, tak toto je kniha přesně pro vás! Zajímavá, srozumitelná a jsem přesvědčena, že i velmi přínosná.

Knihu „Najděte si svého marťana“ od Marka Hermana mi k recenzi laskavě poskytly Palmknihy.cz.

Krásné letní dny s dobrou knihou v ruce Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, odkazy a citace:

Anotace knihy a fotografie je dostupná na webu Palmknihy.cz

HERMAN, Marek. Najděte si svého marťana. Hanex, Olomouc. 2008. 232 stran. 3. vydání. ISBN 978-80-260—6318-6 (formát mobi)