Recenze knihy „Vlastní životopis“ od Agathy Christie

20. 10. 2018 19:20:07
Téměř v 60 letech se spisovatelka Agatha Christie rozhodla, že sepíše své vzpomínky. Psala do své smrti v roce 1976, celých 15 let. „Vlastní životopis“ Agathy Christie nám přiblíží nejen její život, ale i jak psala knihy.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Mám nesmírně ráda zfilmované detektivní příběhy s vynikajícím belgickým detektivem Herculem Poirotem, kterého jedinečným způsobem ztvárnil britský herec David Suchet. Vždy mě velmi zajímalo, jak Agatha Christie vymyslela právě tohoto detektiva? A nejen to. Ale jak vymýšlela úžasné zápletky, které nás, čtenáře či diváky udrží v napětí až do poslední chvíle? Co ji přimělo k tomu, aby stvořila kapitála Arthura Hastingse nebo vrchního inspektora Jappa ze Scotland Yardu, jak je známe?

Na druhém místě jsem byla zvědavá, co vedlo tak introvertní a konzervativní ženu k tomu, že se ve svých třiceti devíti letech provdala za muže, který byl o třináct let mladší. Tento fakt jsem se dozvěděla před několika lety a toužila jsem se o tom dozvědět víc. Nejlépe tedy od samotné spisovatelky.

Když se mi do rukou dostala kniha „Vlastní životopis“, kterou sepsala sama Agatha Christie, zajásala jsem a sáhla jsem po ní s velkým očekáváním. A nebyla jsem v žádném případě zklamaná!

„Měla bych psát detektivku, ale jak už spisovatel přirozeně touží psát cokoliv kromě toho, co by měl, dostávám zcela nečekaně chuť napsat svůj vlastní životopis. Touha napsat vlastní životopis, jak jsem slyšela, dříve či později posedne každého. Zčistajasna posedla i mě. Jak nad tím tak uvažuji, je autobiografie pojem příliš vznešený. Vyvolává dojem, že si člověk cílevědomě promyslel celý svůj život. Zaznamenává pěkně chronologicky jména, data a místa. Po čem toužím já, je prohrábnout se v minulosti a s trochou štěstí nabrat do hrsti míchanici vzpomínek.“

Vlastní životopis“, Agatha Christie

Kniha je na prvním místě autobiografií, ale nebojím se se napsat, že se jedná také o cestopis (autorka totiž na mnoha místech podrobně mapuje všechny své cesty za hranice Anglie) a cestovního průvodce (neboť uvádí hotely, místní pamětihodnosti, které vřele doporučuje k navštívení, zmiňuje i způsob vhodné či strašné dopravy a dává tipy, kde se dobře najíst a nakoupit) a v neposlední řadě jde o odbornou knihu pro spisovatele (což ocení hlavně začínající spisovatelé, kteří načerpají mnoho užitečných rad od zkušené spisovatelky – jak psát, jak vytvářet hlavní postavy příběhu, jak se připravit podklady pro knihu, jak má být dílo dlouhé, na co si dát pozor při jednání s nakladatelstvími atd).

Jak jsem již naznačila, nejde o pouhou autobiografii. Kniha má mnoho vrstev a musím konstatovat, že všechny jsou velmi zajímavé. Dnes již slavná autorka nám dává nahlédnout do svého soukromí a seznamuje nás se svým životem, od prvních dětských vzpomínek na šťastné dětství na konci 19. století a začátku 20. století (kdy ženy neměly volební právo, nesměly chodit po ulici bez doprovodu a v Anglii neexistovala povinná docházka) až do své smrti roku 1976. Christie zemřela nečekaně a náhle, kniha nebyla ještě dokončena, ale anglické nakladatelství, které spisovatelce vydávalo téměř všechny její knihy, texty dalo citlivě dohromady. Čtenář toto však v žádném případě nepozná, ale dočte se to v předmluvě anglického vydavatele.

„Jeden z nejkrásnějších darů, jaké vám může život poskytnout, je šťastné dětství. Já měla velice šťastné dětství. Měla jsem domov a zahradu, které jsem milovala; moudrou a trpělivou chůvu; moji rodiče byli dva lidé, kteří se měli upřímně rádi a jimž se manželství i rodičovství vydařilo.“

„Vlastní životopis“, Agatha Christie

O ČEM JE KNIHA „VLASTNÍ ŽIVOTOPIS“ AGATHY CHRISTIE?

Jaká vlastně byla „první dáma zločinu“? V čem spočívalo tajemství její popularity u miliónů čtenářů na celém světě? Těmito otázkami se zabývali literární kritici, novináři i milovníci „záhadných“ příběhů Agathy Christie už za jejího života. Slavná spisovatelka o sobě mluvila vždy nerada a netajila se svou averzí vůči novinářům a jakékoli publicitě. Nicméně když jí bylo téměř šedesát let, pocítila potřebu začít psát místo dalších detektivek vlastní životopis. Pracovala na něm od roku 1950 s přestávkami plných patnáct let, do roku 1976. Kniha vyšla rok po její smrti. Seznamuje čtenáře s prostředím, z něhož Agatha Christie pocházela, s jejím dětstvím, prvními láskami, prvním i druhým manželstvím. S překvapením zjistíme, kde a jak získala své vzdělání i odborné znalosti z medicíny, toxikologie, archeologie a dalších oborů, ze kterých čerpala materiál pro své rafinovaně napínavé příběhy. Rozhodně nás pobaví její postřehy o lidech, s kterými se stýkala, a o společnosti, ve které žila. Možná, že někteří z nás dojdou k názoru, že tato slavná spisovatelka byla vlastně konvenční anglickou lady. Ale proč se tato „konvenční lady“ dokázala vymanit z vlivu své viktoriánské výchovy, proč nejen snášela, ale přímo si libovala v útrapách cestování, proč dokázala z běžné životní situace vykouzlit nejdůmyslněji sestrojenou zápletku s překvapivým rozuzlením? Na takové otázky najde určitě čtenář v této knize odpověď.

„Myslím, že právě proto, že dnes děti vesměs chodí do školy a vše je pro ně nachystáno, bývají tak zoufale neschopné přijít s vlastními nápady v době prázdnin.“

„Vlastní životopis“, Agatha Christie

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

  • Kniha je napsána velmi srozumitelným, čtivým jazykem, takže se velmi příjemně čte a je opravdu pro každého.
  • „Vlastní životopis“ je knihou vzpomínkovou. Na mnoha místech je Agatha Christie velmi upřímná a laskavě pravdivá, občas kritická (když popisuje a hodnotí různé lidi, kteří prošli jejím životem a životní situace). Z tohoto pohledu je pak pochopitelná podmínka, že kniha měla být vydána až rok po její smrti.
  • Nechybí ani typický anglický suchý humor, se kterým Agatha Christie popisuje životní situace či nejrůznější lidi. Budete se tedy výborně bavit a smát.
  • Jediné negativum knihy spatřuji v tom, že když se spisovatelka učila jako dítě ve Francii francouzštinu a vzpomíná na toto období, píše celé věty ve francouzštině. Překlad chybí. Takže ti, kteří tento jazyk neovládají (mezi které patřím i já), mají smůlu. Ale autorka žila v době, kdy k dobrému vzdělání Angličanky patřil přirozeně francouzský jazyk...
  • Kniha je celkem dlouhá, má 605 stran. Ale když se začtete, knihu si oblíbíte a bude vám líto, že končí.
  • Publikace obsahuje: úvodní slovo anglického vydavatele, předmluvu Agathy Christie, jedenáct částí (kapitol), které se dělí na další podkapitoly, epilog.
  • Korektury byly odvedeny velmi precizně. Tak to ale u knih z nakladatelství Odeon v roce 1987 chodilo.

„Nevím přesně, co podmiňuje vznik přátelství mezi mužem a ženou – muži sami od sebe po přátelství se ženou nijak netouží. Dochází k němu náhodou – zhusta tak, že muže už smyslově přitahuje nějaká jiná žena a on velice touží si o ní povídat. Ženy po přátelství s muži často opravdu baží – a jsou ochotny je získat tím, že projeví zájem o milostné záležitosti někoho jiného. Potom se vytváří velice pevný a trvalý vztah – máte jeden o druhého zájem jako o člověka. Jistěže jde to vztah s přídechem sexu, jako špetkou soli na ochucení.“

„Vlastní životopis“, Agatha Christie

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová (*15. 9. 1980 – 12. 2. 1976†) rozená Millerová je obvykle známá jako Agatha Christie (v češtině někdy i přechýleně Christieová) se narodila v v Torquay ve Spojené království. Byla anglická prozaička, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, z nichž nejznámější jsou detektivky o detektivu Herculu Poirotovi. Během své literární kariéry začala psát i jiné literární žánry a publikovala pod pseudonymem Mary Westmacott. Byla dvakrát vdaná, poprvé za důstojníka Archibalda Christie, podruhé za profesora archeologa Maxe Mallowana. Z prvního manželství měla dceru Rosalind. Jedná se o světově nejznámější spisovatelku všech dob. Její knihy jsou překládány do mnoha jazyků.

„Nikomu se ani nesnilo, že se budou kriminální romány číst pro jejich zálibu v krutosti, pro sadistické potěšení z brutality samé. Člověk by byl čekal, že se společnost proti něčemu takému s hrůzou vzepře; dnes však jako by krutost byla každodenní samozřejmostí. Pořád nechápu, jak je to možné, když si člověk uvědomí, že lidé, které zná, děvčata a chlapci právě tak jako dospělí, jsou z obrovské většiny neobyčejně milí a dobří; chtějí být starším lidem oporou, jsou odhodláni být prospěšní a snaží se o to. Menšina, jíž říkám „nenávistníci“, je úplně nepatrná, ale stejně jako všechny menšiny o sobě dává vědět mnohem více než ta většina.“

„Vlastní životopis“, Agatha Christie

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Kniha „Vlastní životopis“ sepsaný Agathou Christie se bude líbit všem, kteří mají rádi autobiografie, cestopisy, cestovní průvodce, pamětihodnosti, ale i dějiny, které jsou zmiňovány v pozadí osobního života autorky. Kniha je nádherná, svým způsobem poetická. V mé knihovně jí bude v každém případě patřit čestné místo, protože se k ní budu ráda vracet.

Přeji krásné podzimní dny a příjemné chvíle nad knihami, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, zdroje a citace:

Životopis a anotace knihy Agathy Christie je dostupný na databaziknih.cz zde:

https://www.databazeknih.cz/knihy/vlastni-zivotopis-38746?c=all?show=alldesc

Fotografie Agathy Christie je dostupná na Wikipedia.org zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Agatha_Christie_3.jpg

CHRISTIEOVÁ, Agatha.; Vlastní životopis. Odeon, nakladatelství Krásné literatury a umění, n. p., Praha. 1987. I. vydání. 605 stran.

Autor: Hana Rebeka Šiander | sobota 20.10.2018 19:20 | karma článku: 21.38 | přečteno: 440x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 755 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 456 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 303 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 616 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 22.58 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 220 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 5.62 | Přečteno: 170 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 16.83 | Přečteno: 241 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.26 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...