Kniha „Já Robot“ od Isaaca Asimova nás zavede do světa budoucnosti, roku 2058. Narazíme na pozitronické mozky robotů, tři zákony robotiky, atomový věk, smrt atomizací, robopsychologii, mezihvězdné skoky, hyperatomové motory...
PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?
Vždycky jsem ráda sledovala sci-fi filmy. Dobrý přítel, který je v tomto žánru zběhlý, mi před pár měsíci doporučil knihu „Stvořitelé nových světů, výběr ze světové vědecko-fantastické literatury“. Kniha je z roku 1980 a vydalo ji nakladatelství Albatros. Knihou provází Ivo Železný. Přečetla jsem si známé sci-fi povídky od různých světových autorů, jak a kdy vznikal žánr sci-fi a jak je možné jej napsat. Kniha mě uchvátila!
Pokaždé, když vysílá jakákoliv televizní stanice sci-fi film „Já, Robot“ od režiséra Alexe Proyase z roku 2004 v hlavní roli s Willem Smithem, tak si ho nenechám ujít. A tak přítel přišel se stejnojmennou knihou od Isaaca Asimova.
SROVNÁNÍ FILMU A KNIHY „JÁ, ROBOT“
Ačkoliv jsem si film po prvním shlédnutí zamilovala, musím přiznat, že jsem byla zklamaná rozdílem mezi knihou a filmem. Scénáristé Jeff Vintar a Akiva Goldsman se možná knihou „Já Robot“ od Isaaca Asimova inspirovali, ale jenom velice vzdáleně.
Podívejte se na trailer z sci-fi filmu „Já, Robot“ (I, Robot) z roku 2004.
Kniha „Já Robot“, která vyšla poprvé v Doubleday & Company, Inc., Garden City v New Yorku v roce 1950 obsahuje úvod, který nás uvede do děje v roce 2058. Následuje devět povídek, které můžete číst samostatně, nebo dohromady jako knihu. Jsou srozumitelné a navazují na sebe. Propojují je hlavní postavy a problematika robotů.
Z těchto devíti povídek se první jmenuje „Já Robot“, ve které najdeme „robota – chůvu“ jménem Robbie. Příběh o robotovi Sanny, který je filmu v knize není nikde. V jiných povídkách můžeme ale nalézt asi tři čtyři situace, které byly ztvárněny ve filmu, například když se jeden z robotů schovává mezi jinými dvaašedesáti roboty.
Ve filmu se setkáme s úžasným detektivem Delem Spoonerem (Will Smith) a ředitelem společnosti USR Lawrencem Robertsonem (Bruce Greenwood), které rovněž v knize nenajdeme.
HLAVNÍ POSTAVY KNIHY
- Doktorka Susan Calvinová, světově uznávaná expertka v oboru robopsychologie a pozitroniky
- Doktor Alfred Lanning, čestný ředitel
- Inženýr Gregory Powell, špičkový odborník na roboty
- Inženýr Mike Donovan, špičkový odborník na roboty
- Všichni pracují pro Národní americkou společnost pro výrobu robotů, a. s.
SLOVA ZE SCI-FI SVĚTA…
Když se začteme do devíti povídek knihy „Já Robot“, ocitneme se opravdu v jiném světě. Je to svět budoucnosti, kolem roku 2058. Narazíme na pozitronické mozky robotů, tři zákony robotiky, atomový věk, smrt atomizací, robopsychologii, mezihvězdné skoky, hyperatomové motory, létající aerovozy, hydroponické stanice, roboty humanoidního typu, celoplanetární inspekční cesty… To všechno nás doslova vcucne do světa budoucnosti.
Isaac Asimov (*2. 1. 1920 – 6. 4. 1992†), vlastním jménem Izák Judovič Ozimov se narodil do židovské rodiny ve vesnici Petroviči v Sovětském Rusku. Vystudoval přírodní vědy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, pracoval jako biochemik. První povídku publikoval v roce 1939. Proslavil se povídkami o robotech. Je autorem tří zákonů robotiky. Napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a sci-fi knih. Stal se nejproduktivnějším autorem sci-fi literatury v USA. Počátek jeho tvorby patří do období tzv. Zlatého věku sci-fi. Získal řadu prestižních cen (Hugo, Nebula, Locus...).
MEZILIDSKÉ VZTAHY V KNIZE „JÁ ROBOT“
Kdo by hledal v knize mezilidské vztahy, těžko je najde. V devíti povídkách jsem narazila na jedno manželství. Další vztahy jsou vyloženě kolegiální, jeden přátelský, a to mezi inženýry Gregory Powellem a Mikem Donovanem, kteří spolu již dlouhá léta pracují. Ačkoliv je možné navázat vztah s roboty, kteří mají ve svém pozitronickém mozku zakódováno přátelské a ušlechtilé chování, přesto zůstávají chladnými ocelovými stroji. Svět budoucnosti, kdy všechno řídí roboti, neexistuje nezaměstnanost a hlad, se tedy jeví jako ideální, ale rovněž odlidštěný.
MOJE OBLÍBENÁ POVÍDKA
Nejvíce se mi líbila povídka osmá, která se jmenuje „Důkaz“. Vypráví o právníkovi a politikovi Stephenu Byerleyovi, který se chystá ve volební kampani kandidovat na úřad starosty. Jeho protivník, rovněž politik, Francis Quinn, zjistil, že nikdy na veřejnosti nepije, nejí a zdá se, že mu nechybí ani spánek. Nabízí se tedy otázka, zda Stephen Byerley není náhodou robot…
AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA, KOREKTURY...
- Styl spisovatele Isaaca Asimova je poutavý a čtivý. Místy se bude čtenář, který není technicky založen, prokousávat odbornými sci-fi výrazy a oborem robotiky. To ale možná ještě více zpestřuje děj a chystá čtenáře na překvapivé zápletky.
- Kniha je napsána spisovným, místy hovorovým jazykem.
- Korektury byly dokonale odvedeny. Tak to ale u knih před rokem 1989 už bývá.
„Rozpory mezi jednotlivými zákony jsou v pozitronickém mozku vyrovnávány různými potenciály. Tak například, robot se přiblíží k nebezpečí a ví o tom. Automaticky potenciál třetího zákona ho vrátí zpátky. Ale co když mu poručíš, aby se do tohoto nebezpečí vrhl? V tom případě je uveden v činnost kontrapotenciál druhého zákona, který je silnější než ten předcházející, a robot vyplní tvůj rozkaz, i když tím riskuje svou vlastní existenci.“Já robot, Isaac Asimov
TŘI ZÁKONY ROBOTIKY
Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají řídit. Poprvé byly uvedeny v roce 1942 v povídce „Hra na honěnou“.
- 1. zákon zní: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
- 2. zákon zní: Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
- 3. zákon zní: Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
- Citace z „Příručky robotiky“, 56. vydání, 2058 n. l.
KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?
Kniha „Já Robot“ je klasikou v žánru sci-fi. Zamilovali jste si sci-fi? Máte rádi IT technologie? Zajímá vás věda? Pak je to kniha, kterou si zamilujete! Čím více žijeme ve světě technických vymožeností, tím více je zajímavé číst sci-fi literaturu, která byla napsána téměř před sedmdesáti lety a nacházet v ní to, o čem naši předci jenom snili, ale my to již máme k dispozici.
Krásné letní dny vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie, zdroje a odkazy:
Životopis a fotografie Isaaca Asimova jsou dostupné na Wikipedia.org zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Asimov
ASIMOV, Isaac. Já Robot. Praha: Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p. 1981. 247 stran. ISBN 80-85970-44-9.
Informace o filmu „Já, Robot“ jsou dostupné na CSFD.cz zde: https://www.csfd.cz/film/91975-ja-robot/prehled/
Trailer z filmu „I, Robot“ je dostupný na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=hPLvggsXCR8
