Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

4 osudy, které spojuje národnost, bydliště, lágr, smrt a kámen

11. 11. 2008 16:26:55
Eva Abelesová, Hanuš Adler, Max Eckstein a Ida Aschenbrennerová. Čtyři lidské osudy, kteří mají mnoho společného. Všichni byli Židé a naposledy bydleli na pražském Starém Městě pár kroků od sebe. Všichni čtyři byli deportováni do koncentračních táborů v Polsku, kde zahynuli. A mají ještě něco společného. Před domy, kde žili naposledy, jsou umístěny kameny, které nám budou jejich osud připomínat – Kameny zmizelých.

Pojďte se společně se mnou seznámit s těmito čtyřmi lidmi...

EVA ABELESOVÁeva

Narodila se v Praze 29. října 1930. Vyrůstala se svými židovskými rodiči, Heřmanem a Zdenkou Abelesovými v Pařížské ulici č. 10 (za Protektorátu to byla Norimberská ulice č. 10) na pražském Starém Městě. Když jí bylo 9 let, pořídili jí rodiče cestovní pas, aby s nimi mohla cestovat. Povolení jí bylo uděleno do všech zemí, kromě USA a kostka_eva.jpgSeverní Ameriky. dum_eva

Jak asi žila Eva? Co měla ráda? Jaké měla kamarádky? Hrála na piáno? Kam chodila do školy? Učila se anglicky, německy a rozuměla jidiš? Můžeme se jen dohadovat... Víme ale jistě, že v 11 letech, byla deportována transportem B-411 dne 21. října 1941 z Prahy do polské Lodže. Společně s Evou bylo deportováno 1003 lidí, zahynulo 922. V transportu B-411 přežilo v lodžském ghettu 81 lidí. Eva to štěstí neměla.

HANUŠ ADLER

Židovským rodičům Maxovi a Anně Adlerovým se Hanuš narodil v Praze 11. února 1922. Vystudoval a stal se úředníkem. Nějaký čas bydlel i na Praze VII – Holešovicích, v Dělnické ulici č. 63. Hanuš zřejmě brzy ztratil rodiče, protože 2. listopadu 1938 vydal okresní soud v Praze jeho bratrovi Dr. Bedřichu Adlerovi poručnický dekret.

Vhanus březnu roku 1939 požádal Hanuš úřady o cestovní pas. Měl povoleno navštívit všechny evropské a mimoevropské země kromě Spojených Států. Pas si zařídil také ze zdravotních důvodů. Na jeho cestě ho doprovázel jeho bratr Bedřich, tehdy bylo Hanušovi teprve 17 let. Pas platil do 25. března 1940. dum

Hanuš požádal Ministerstvo sociální a zdravotní správy v Praze o vydání vystěhovaleckého pasu do Ekvádoru. Ministerstvo kladně vyřídilo žádost 17. srpna 1939 a do 1. října 1941 trvala možnost, že jako Žid mohl emigrovat. Proč Hanuš nakonec neodjel do Ekvádoru, když měl vystěhovalecký pas? Měl Hanuš dívku? Jaké měl plány do budoucna? Kolik si přál dětí?kostka

Za Protektorátu bydlel Hanuš naposledy na pražském Ovocném trhu v domě č. 2. Když bylo Hanušovi 19 let, byl deportován transportem C-743 dne 26. října 1941, který směřoval z Prahy do Lodže. Společně s Hanušem bylo deportováno 1000 lidí, zahynulo 936 a přežilo 64 osob. Hanuš mezi přeživšími nebyl.

MAX ECKSTEIN max

Narodil se 17. dubna 1896 v rodině židovských rodičů Ferdinanda a Julie Ecksteinových v Liběchově, v tehdejším politickém okrese Dubá. Po studiích byl zaměstnán jako obchodní příručí. Ke své práci potřeboval automobil a tak si pořídil řidičský průkaz. Byl mu vystaven dne 4. května 1928. Měl řidičské oprávnění na automobilové vozy s výbušným motorem a přívěsným vozíkem. Max využíval vůz až do roku 1938, kdy byl vydán zákaz řízení motorových vozidel pro Židy na území Protektorátu Čechy a Morava. dum

Max se před deportací vracel domů na pražské Staré Město, do Jáchymovy ulice č. 4. V roce 1941 oslavil Max své 45. narozeniny. Necelý půl roku poté si musel podle říšského nařízení připnout žlutou Davidovu hvězdu na svůj oblek. max

Dne 26. října 1941 byl zařazen do transportu C-369 a odjel z Prahy do lodžského ghetta v Polsku, kam bylo deportováno 1000 lidí. Max se nikdy neoženil a neměl děti. Zemřel tragickou smrtí v Lodži stejně jako 936 osob, přežilo jen 64 lidí z transportu. Podle informací, které se podařilo zjistit víme, že během holocaustu nikdo z rodiny Ecksteinových nepřežil.

IDA ASCHENBRENNEROVÁ

Ida se narodila židovským rodičům Karlovi a Else Tausigovým dne 13. března 1882 v Klučkově, v tehdejším politickém okrese Žatec. Ida byla chotí továrního úředníka, později pensisty Roberta Aschenbrennera. ida

Ida měla k dispozici od 6. dubna 1920 cestovní pas a podle informací víme, že cestovala do z důvodu operace do Berlína. Ida přestoupila během svého života z judaismu k náboženství římskokatolické církve. A to čtyři dny před koncem roku 1938. Dozvíme se to z Vysvědčení zachovalosti.

Ida bydlela v Praze na několika místech. Víme o jejím bydlišti na Praze VII – Holešovicích, v Janovské ulici č. 1118, na Praze II, na Švehlově nábřeží č. 18. a naposledy před deportací bydlela u svých přátel v Rybné ulici č. 11.

Ve svých 60 letech byla 12. února 1942 zařazena do transportu X-524 s dalšími 999 lidmi, který odjížděl z Prahy a směřoval do Terezína. Ghetto bylo zřízeno v roce 1941 pro Židy z českých zemí, Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, Slovenska... V terezínském koncentračním táboře zahynulo 912 lidí z transportu X-524, přežilo 88 osob.

Po dvou měsících v Terezíně byla Ida znovu 25. dubna 1942 zařazena do transportu An-543. Celkem 1000 lidí odjelo do polské Varšavy. Ve varšavském ghettu zahynulo 989 lidí z transportu včetně Idy, přežilo 10 lidí a osud jednoho člověka z tohoto transportu není dodnes znám.

Čtyři lidé, kteří se zřejmě znali

Čtyři lidské životy, Evy Abelesové, Hanuše Adlera, Maxe Ecksteina a Idy Aschenbrennerové, byli předčasně násilně ukončeny Hitlerovým řešením o vyhlazení všech Židů. Jejich životy nám připomenou kameny před domy, kde měli svůj poslední domov před deportací.

Pokud se půjdete podívat na pamětní Kameny zmizelých na Praze 1 - Starém Městě, možná vás napadne, že Eva Abelesová, Hanuš Adler, Max Eckstein a Ida Aschenbrennerová, se potkávali. A možná se znaly i jejich rodiny, potkávaly se v synagogách... Bydleli totiž od sebe jen pár kroků...

  • Kámen Maxe Ecksteina, Jáchymova ulice 4
  • Kámen Evy Abelesové, Pařížská ulice 10
  • Kámen Idy Aschenbrennerové, Rybná ulice11
  • Kámen Hanuše Adlera, Ovocný trh 2

Projekt Stolpersteine – Kameny zmizelých

Projekt založil v Německu v letech 1993 a 1994 umělec Gunter Demnig pod názvem Stolperstein. Německý termín STOLPERSTEIN se skládá ze slov STOLPER (zakopnout, škobrtnout) a STEIN (kámen). STOLPERSTEIN můžeme volně přeložit jako „KAMENY, KTERÉ NÁS PŘIMĚJÍ K ZASTAVENÍ“ nebo „KAMENY ZMIZELÝCH“.

První kameny umístil Demnig v roce 1995 v místech v Kolíně nad Rýnem, kde zavraždění lidé během II. světové války žili naposledy. Zatím bylo umístěno 14 000 kamenů, které nám připomínají smutné lidské osudy, v 280 městech Evropy (Rakousko, Itálie, Holandsko a Maďarsko, Česká republika...).

Připomínáme si životy a osudy konkrétních lidí, jejichž život byl násilně nacistickým rozhodnutím vyrván z běžných životů a poté i ukončen. Jen v Praze žilo v roce 1930 celkem 35 450 Židů a většina z nich zemřela v nacistických koncentračních táborech.

http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/1212121

http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2082068

http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2095315

http://www.holocaust.cz/cz2/victims/person/2100788

http://www.stolpersteine.com/

Fotografie z www.flickr.com

Fotografie kamenů a domů - autorka

Fotografie obětí jsou uveřejněny se souhlasem Národního archívu v Praze

Autor: Hana Rebeka Šiander | úterý 11.11.2008 16:26 | karma článku: 20.95 | přečteno: 2322x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Kdopak by si nepamatoval jádrové mýdlo s jelenem?

Schichtovo jádrové mýdlo s jelenem, ale i prací prostředky Namo či Merkur, mýdlo Soté mink, vody po holení jako Pitralon a Olimon. Výrobky, které nás provázely desítky let za Československa, ožívají! Schicht vstal z mrtvých!

22.9.2017 v 15:25 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 306 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 324 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1353 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 2468 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Pět dobrých důvodů proč vstoupiti do stavu manželského

Jo, všechno o tom už bylo napsáno, řečeno, zdokumentováno. Jeden čas jsem byla zavilou nepřítelkyní stavu manželského. Ale... Znám pět skutečně dobrých důvodů, proč se mají lidi vzít když už spolu chtějí žít.

24.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 8.28 | Přečteno: 225 | Diskuse

Vratislav Kozak

Transformace pivovarství v České republice

Stať byla publikována již v roce 1998. Naplnily se předpoklady autora, že dojde ke koncentraci pivovarského průmyslu a prodeji nejvýznamnějších producentů piva zahraničním zájemcům.

24.9.2017 v 12:51 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 172 | Diskuse

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 7.54 | Přečteno: 253 | Diskuse

Jan Pražák

Utrpení mladého horňáka

„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“

24.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 16.49 | Přečteno: 666 | Diskuse

Dana Adámková

Tak a je to tady

To byla fuška. Řeknu vám, že mi ti malí drobečci dali zabrat. Ale musela jsem i zasmát pod vousy. Kdybyste viděli paničku, jak byla červená, funěla a tlačila stejně jako já.

24.9.2017 v 11:19 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 217 | Diskuse
Počet článků 328 Celková karma 20.23 Průměrná čtenost 5078

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.