Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žena kolem čtyřicítky jako vypočítavá zlatokopka chtivá svatby a lovkyně spermatu?

18. 11. 2016 16:32:00
Na prahu čtyřicítky objevuji nové škatulky, do kterých si mě lidé s oblibou zařazují. Opravdu je žena kolem čtyřicítky zoufalou ženskou, která chce jenom ulovit bohatého manžela a za každou cenu rychle otěhotnět?

Před osmi lety jsem napsala článek, který se jmenoval „Když je muž sám, je to v pořádku, jestliže je žena sama, je divná“ - http://siander.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=60707 Když jsem tento článek v roce 2008 psala, bylo mi téměř třicet let. Blog vyjadřoval to, co jsem tehdy vnímala kolem sebe a prožívala.

Jestliže jsem jako žena neměla právě žádný vztah, nebo jsem nebyla zamilovaná, či neměla na někoho „políčeno, pak mě jednoduše muži zařadili do kolonky „divná“.

Samozřejmě, že jsem celých osm let sama nebyla. Když jsem měla dojem, že jsem připravená na vztah a objevil se v mém životě zajímavý muž, chopila jsem se šance. Od té doby, co jsem napsala již zmiňovaný článek, jsem potkala tři muže a prožila různé vztahy.

KDYŽ JSOU VZTAHY „MRTVÉ“

Jestliže nastalo loučení, byla jsem to já, kdo dával sbohem jako první. Ne proto, že bych to měla ve zvyku, naopak. Musela jsem se to naučit. Často jsem totiž zůstávala ve vztazích ještě dlouho poté, co byly vztahy už dávno „mrtvé“.

Ani si nemyslím, že bych byla, co se týká mužů, náročná. Dospěla jsem však k názoru, že mi vztahy dávaly neskutečně málo. Téměř všechno, co mi bylo slibováno, se nenaplnilo a vztahy se pro mě stávaly čím dál větší přítěží.

Dovolím si dnes s odstupem času vztahy bilancovat a domnívám se, že všechny vztahy v mém životě skončily proto, že muži nezaujali svou roli muže, která jim náležela. Byla jsem to téměř pokaždé já, kdo zastával roli ženy hospodyňky, kuchařky, managera domácnosti a nakonec i živitele rodiny. To je podle mého špatně.

Zůstávat ve vztahu jenom proto, abych nebyla sama, to není nic pro mě. Raději zvolím samotu, než dávat a dávat, aniž by se mi to jakkoliv vracelo zpět. Pak totiž vztahy vypadaly tak, že jeden si to velmi příjemně užíval a bavil se při každé příležitosti, zatímco ten druhý se pokaždé jenom staral, dával a pečoval (a to jsem byla já).

Jestliže dnes bilancuji, pak musím přiznat, že pouze jeden vztah v mém životě stál za to. Tento vztah byl zajímavý nejen proto, že mě obohatil, ale že jsme i po rozchodu zůstali přáteli. Byl to muž, kterého jsem si mohla vážit.

PO OSMI LETECH...

Za osm let se mnoho změnilo. Změnil se nejen svět kolem nás, ale i vztahy. Změnila jsem se já a vnímám vztahy zcela jinak. Než mít partnerský vztah, který dlouhodobě není funkční a ve kterém se oba trápíme, to raději zvolím samotu.

Vztahy by nás měly obohacovat, inspirovat a dávat, a to by mělo být podle mého názoru oboustranné. Jestliže dává ve vztahu jenom jeden, může to dělat s tou největší láskou a srdcem na dlani, přesto se vyčerpá. Zatímco druhý se naučí jenom brát a odnaučí se, že i on by měl něco obětovat. Láska funguje/působí/pracuje jedině tehdy, jestliže je předávána dál.

ŽENA, KTERÁ JE SAMA, NEMUSÍ BÝT ZOUFALÁ

Jestliže se dnes v jakékoliv společnosti zmíním, že jsem několik let sama a nemám žádný vztah, tak si mě muži (ale i ženy) okamžitě zaškatulkují do skupiny žen, které jsou naprosto zoufalé. Proč? Nemá muže, rodina ani děti.

ZLATOKOPKA A LOVKYNĚ SPERMATU?

Žena, která je na prahu čtyřicítky je vnímána jako ta, která začíná pomalu stárnout, tikají jí biologické hodiny a má poslední možnost, aby ulovila muže a možná ještě otěhotněla, a bude-li mít štěstí, tak se i výhodně vdala (a naplnila roli „zlatokopky).

Když zjistím, že si mě opět někdo zaškatulkoval, a je spíš výjimečné, že se tak nestane, tak se těžko vyvrací, že nejsem ten typ ženy. Nejsem a nikdy jsem nebyla ženou, která muže uhání za každou cenu a muže v rámci zachování rodu degraduje na pouhého „oplodnitele“. To je pod moji úroveň.

Proč je tak těžké si představit, že žena na prahu čtyřicítky může chtít více? Proč je tak těžké pochopit, že vynucené manželství a dítě za každou cenu, je málo? Proč je nesnadné si představit, že opravdové přátelské vztahy, zajímavé zaměstnání a rodina mohou přinášet mnohem více radosti a štěstí, než nefungující vztah s tím nesprávným mužem?

Máte stejné zkušenosti jako já? Setkali jste se se stejným přístupem? Napište mi a diskutujte! Těším se na Vaše názory!

Krásné podzimní dny Vám přeje Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie:

www.flikr.com

Autor: Hana Rebeka Šiander | pátek 18.11.2016 16:32 | karma článku: 39.40 | přečteno: 14955x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 2439 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Jak přežít nejen teroristický útok“ od Andora Šándora

Kniha předního experta Andora Šándora „Jak přežít nejen teroristický útok“ je stručná, jasná a přináší informace, které nám chyběly. Co dělat při výbuchu bomby? Jak reagovat na střelce v budově? Co s najíždějícím autem do davu?

24.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 832 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 398 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 15.77 | Přečteno: 209 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Karel Trčálek

Má Protiproud pravdu, bude pozítří konec světa?

Kontrarevoluční magazín Petra Hájka predikuje na víkend (má pršet) konec světa. Já říkám: „Díky bohu, však už je na čase!“

21.9.2017 v 18:39 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 327 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 5091

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.