Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze knihy „Jidiš pro ještě větší radost“ od Leo Rostena

11. 08. 2016 17:14:00
Kdo by neznal slova – aha, aj-aj-aj, gelt, golem, kabala, kibuc, kinder, klezmer, kurve, lump, machr, mešuge, plac, pupik, štus či tóra? Ano, jsou to slova v jazyce jidiš. Leo Rosten vás provede jidiš a budete se u toho bavit!

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Již dlouho jsem si přála přečíst knihu o jidiš. Zajímá mě nejen jazyk samotný, ale také historie, tradice, kultura a život v židovském společenství, v neposlední řadě mám ráda židovský humor a jedinečné anekdoty.

Kniha „Jidiš pro ještě větší radost“ od Leo Rostena je jako obrovský narozeninový dort, do kterého se s chutí zakousnete a ochutnáte všechno, na co jste se těšili. Jestliže tedy máte rádi sladké...

O ČEM JE KNIHA?

Je to v první řadě výkladový slovník, který nás seznámí se 425 slovy v jidiš. Jak sám autor píše, nechtěl jidiš podávat svým čtenářům suchým a výkladovým stylem. Proto, kdekoliv to jenom jde, nás autor provází historkami, anekdoty a vtipy, aby ilustroval význam slov jednoduchým a snadno zapamatovatelným způsobem.

Na svou obranu užití historek Rosten uvádí: „Ti, kdož nepoužívají historku, když chtějí něco vysvětlit, nebo prostě komunikovat, jsou buď naprosto neschopni si ji vymyslet, anebo tento užitečný nástroj slepě zavrhují.“

Často si lidé pletou jidiš s hebrejštinou. Ale jidiš a hebrejština se od sebe lidí tak jako se liší angličtina a francouzština. Jidiš je jazykem východoevropských, aškenázských Židů. Jidiš používá hebrejskou abecedu, ale přepis do latinky je v různých jazycích rozdílný, v češtině je důsledně fonetický.

Zhruba 15 až 20 procent lexikální zásoby jidiš tvoří hebrejská slova a výrazy, přesto jsou jidiš a hebrejština odlišné asi jako angličtina a maďarština. Zbytek jidiš tvoří další slova z němčiny, což je 70 až 75 procent, ale i z polštiny, ruštiny, ukrajinštiny a ve 20. století i z angličtiny.

Kdo by si myslel, že jidiš je pouze jazykem okrajovým, pak bych zmínila, že před nástupem Adolfa Hitlera k moci hovořilo jidiš 11 miliónů lidí po celém světě. Ať jste tedy zavítali do jakékoliv židovské komunity na světě, mohli jste si být víceméně jistí, že se domluvíte jidiš.

Rovněž noviny a časopisy vycházely pravidelně a to nejen v mnoha státech Evropy, ale také ve Spojených státech, latinské i Jižní Americe, ale také v Austrálii. V prvních třech vycházely také povídky, dramata, publicistická díla a vzkvétalo také divadlo v jidiš.

Jidiš je Robin Hood mezi jazyky. Krade lingvisticky bohatým, aby obdaroval chudá ptáčata.

Leo Rosten

Jestliže jsem vás dosud nepřesvědčila o důležitosti znalosti jazyku jidiš, pak zapátrejte ve své vlastní paměti a jsem si jistá, že se vám vybaví tato slova či výkřiky: aha, aj-aj-aj, amen, čočke, gelt, golem, chanuka, kabala, kibuc, kinder, klezmer, kurve, lump, machr, mešuge, plac, pupik, šlak, štus, talmud, tate, tóra. Cože mají tato slova společného? Jsou to přece slova jidiš!

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

Zamyslela jsem se nad tím, jaký člověk by si tak mohl s chutí přečíst slovník nějakého cizího jazyka od začátku až do konce. Odpověděla jsem si, že by to musel být jedině naprostý zoufalec, který je v situaci, kdy nemá nic lepšího a zábavnějšího po ruce, anebo mešuge.

Když si však přečtete „Jidiš pro ještě větší radost“, budete se tak dobře bavit, a ještě k tomu získáte jen tak mimochodem informace, které jste původně hledali, že vás ani nenapadne, že si pročítáte slovník.

Kniha je napsána svěžím stylem. Autor se nebojí ani delších historických výkladů souvisejících se slovy jidiš. Podává vše s humorem a na mnoha místech se sarkasmem či lehkou ironií. Často nás vtáhne do svého osobního života a na něm prakticky ukáže, co některá slova znamenají a kdy je vhodné je použít. Jindy varuje, že taková slova by slušně vychovaný člověk neměl ani vyslovit a doplňuje, že jeho matka používala některá hanlivá slova v jidiš pouze, když nabyl její syn zletilosti.

Máš-li hlad, zpívej; máš-li bolest, směj se!

Židovský aforismus

Leo Calvin Rosten (*11. 4. 1908 – 19. 2. 1997†) byl americký učitel, sociolog, lingvista, romanopisec, scénárista a spisovatel. Narodil se v Polsku, ale ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do Spojených států. Vystudoval sociologii na Univerzitě Chicago. Přivydělával si jako učitel angličtiny ve večerní škole pro přistěhovalce. To bylo inspirací pro jeho nejznámější knihu o frekventantu večerní školy angličtiny Hymanu Kaplanovi – „Pan Kaplan má třídu rád“. Během svého života vytvořil na čtyřicet různých děl. Byl dvakrát ženatý a měl tři děti.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

„Jidiš pro ještě větší radost“ od Leo Rostena se bude líbit všem, kteří si touží rozšířit obzory, a to v mnoha ohledech. Stejně jako byl Leo Rosten člověk renesanční, tak i tato kniha se nese ve stejném duchu a obohatí vás.

Jestliže máte rádi židovské anekdoty a humor, učíte se rádi nová slovíčka, která skvěle uplatníte v běžném životě (ať již jako vyjádření obdivu či sprosté nadávky), nebo chcete poznávat židovskou kulturu a zvyky, pak je tato kniha pro vás jako stvořená.

Krásné letní dny Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Životopis Leo Rostena na Wikipedia.org dostupný zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leo_Rosten

Fotografie Leo Rostena zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leo_Rosten

ROSTEN Leo. Jidiš pro ještě větší radost. 1. Rozšířené a přepracované vydání. Praha: Garamond, 2004. 348 stran. ISBN 80-86379- 75-2.

Autor: Hana Rebeka Šiander | čtvrtek 11.8.2016 17:14 | karma článku: 20.30 | přečteno: 501x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 2439 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Jak přežít nejen teroristický útok“ od Andora Šándora

Kniha předního experta Andora Šándora „Jak přežít nejen teroristický útok“ je stručná, jasná a přináší informace, které nám chyběly. Co dělat při výbuchu bomby? Jak reagovat na střelce v budově? Co s najíždějícím autem do davu?

24.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 832 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 398 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 209 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Karel Trčálek

Má Protiproud pravdu, bude pozítří konec světa?

Kontrarevoluční magazín Petra Hájka predikuje na víkend (má pršet) konec světa. Já říkám: „Díky bohu, však už je na čase!“

21.9.2017 v 18:39 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 327 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 5091

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.