Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze knihy „Gestapo, dějiny Hitlerovy tajné policie, 1933 - 1945“ od Ruperta Butlera

18. 04. 2016 18:43:00
Kniha Ruperta Butlera přináší pohled do zákulisí Gestapa, jeho činnosti a metody vyšetřování, pracovní postupy, pohled do životů jednotlivých představitelů této tajné policie. Také však podrobnosti atentátů na Adolfa Hitlera.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Dlouhodobě se zabývám studiem dějinami II. světové války. V tomto období má zvláštní postavení právě Gestapo, tajná státní policie. Ačkoliv jsem četla mnoho historických knih, kniha Ruperta Butlera se zaměřuje podrobně na vznik Gestapa, organizační strukturu, jednotlivé vedoucí představitele a jejich osudy, metody vyšetřování, atentáty na německého kancléře Adolfa Hitlera a nakonec i zánik Gestapa, který nastal při porážce Německa v roce 1945.

VZNIK GESTAPA

GESTAPO, Geheime Staatspolizei, tajná stání policie, vzniklo přeměnou tajné pruské státní policie dne 26. května 1933. První dokonalé metody práce Gestapa se však inspirovaly již činností Napoleona Bonaparte (tzv. „Stieberova tajná policie“, kterou vedl bývalý právník, socialistický přeběhlík, Karl Stieber ze Saska, jenž pracoval pro pruského krále). Tato „Stieberova tajná policie“ fungovala až do roku 1918, tedy až do porážky Německa v I. světové válce.

V období Výmarské republiky (1918 – 1933) platil v celém Německu zákaz vytváření tajných policejních organizací, ale přesto jedna organizace v Berlíně začala fungovat a postupně upevňovala svůj vliv, aby „mařila a stíhala... všechny trestné činy politického charakteru.“ Z této organizace se postupně vytvořilo Gestapo.

O ČEM JE KNIHA?

Kniha čtenáře seznamuje s podrobnostmi dějin nacistické tajné státní policie – gestapa (Geheime Staatspolizei) – s její organizační strukturou, vedoucími představiteli, krutými metodami i zánikem v troskách poražené Třetí říše. Svědectví očitých svědků přibližují postupy a prostředky používané gestapem, udavačství, mučení a deportace do koncentračních táborů. Text doplňuje přes 120 unikátních fotografií, které dokumentují význačné osobnosti, události a oběti dvanáctileté hrůzovlády gestapa.

„Čím více je režim státu autoritářský, tím spíše jsou metody jeho tajné policie bezohlednější.“

Rupert Butler

Rupert Butler (*1933) je anglicko-irský autor, je významným žurnalistou, specialistou na moderní evropské dějiny. Jeho otec i děd byli vojáci a zároveň spisovatelé. On sám se věnuje pečlivému shromažďování a zkoumání materiálu, zabývá se novodobými německými dějinami, zejména vzniku nacionálního socialismu a Třetí říše a II. světové válce. Na jejím počátku bylo Butlerovi sedm let a po celou dobu války žil v jižní Anglii blízko letecké základny RAF v Andoveru. Dnes žije v Londýně. Jeho příspěvky tisknou renomované noviny a časopisy.

ZAJÍMAVOSTI PUBLIKACE

Součástí historie Gestapa, která negativním způsobem ovlivnila život všech československých občanů v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, je postava SS-Gruppenführera Reinharda Heydricha. Butler popisuje atentát na třetího nejvýznamnějšího muže Říše s detaily, které jsem dosud v žádné literatuře neobjevila. Například, že krátce po atentátu stačil ještě Heydrich se zbraní v ruce pronásledovat své atentátníky.

TŘI ATENTÁTY NA ADOLFA HITLERA

Zajímavou částí knihy jsou atentáty na Vůdce. První významnější operací byl „Smolenský pokus“ (označovaný také jako „Operace blesk“) naplánovaná na 13. ledna 1943, kdy byly do Hitlerova letadla umístěny dva balíčky výbušniny zamaskované jako dvě balení s láhvemi brandy. Výbušniny ovšem selhaly, protože rozbušky nevybuchly.

Druhý atentát následoval čtrnáct dnů poté, kdy další spiklenci z řad důstojníků mající přístup k Hitlerovi, připravily plášť ukrývající načasované nálože. Tento plášť si oblékl jeden z důstojníků z okolí generálmajora Henninga Hermann Robert Karl von Tresckow, a jeho úkolem bylo přiblížit se k Hitlerovi při otevření výstavy v berlínském Válečném muzeu, vrhnout se na něj a odpálit nálože. Tento atentát selhal, protože Vůdce se zdržel jen velmi krátce a ani nedodržel plánovaný časový program.

Nejvýznamnějším pokusem byla „Operace Valkýra“, která se po dlouhém plánování uskutečnila 20. července 1944. Na této akci se účastnilo veliké množství důstojníků, za zmínku však stojí plukovník Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg, který atentát ve Vlčím doupěti provedl. Atentát se nezdařil kvůli posunutí aktovky s výbušninou, která byla pod těžkým dubovým stolem. I když byli čtyři lidé v místnosti usmrceni, sám Hitler vyvázl pouze s pohmožděninami na zádech a rukou, prasklými ušními bubínky a s několika střepinami v levé noze.

„Muži SS musí bezpodmínečně dodržovat jedno základní pravidlo: musí být čestní, mravní, loajální, musí vystupovat kamarádsky vůči dalším příslušníkům naší krve, ale vůči nikomu jinému. Co se stane nějakému Rusovi nebo Čechovi, to mě vůbec nezajímá.“

Z projevu Heinricha Himmlera v Posenu, 4. říjen 1943

V tuto chvíli přichází klíčová otázka: Co se stalo s Gestapem, když skončila II. světová válka? Jednoduchá odpověď zní, a mnohé prameny to tak uvádějí, že konec činnosti Gestapa nastal v roce 1945. Ovšem jak píše Butler, nesmíme zapomenout, že část vlivu a moci Gestapa pokračovalo dál s prvními operativci z řad SS a Gestapa na Ministerstvu pro státní bezpečnost (známou pod názvem „Stasi“) od jeho založení v roce 1950 ve Východním Německu až do pádu komunismu v roce 1989.

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

Ačkoliv se jedná o historickou odbornou literaturu, je kniha napsána srozumitelným jazykem a velmi čtivým způsobem. Kniha je proložená více jak 120 fotografiemi, které zachycují a dokumentují dějiny a zpestřují psaný text.

Rupert Butler na závěr knihy přikládá dodatky, které objasňují některé nacistické výnosy. Vysvětluje rozmanitost druhů uniforem, které nosily různé jednotky v Říši. Připojuje přehlednou tabulku hodností SS a Gestapa a jejich přibližné ekvivalenty v českém jazyce. Rovněž nezapomněl na glosář, ve kterém vysvětluje nejčastější německé výrazy a zkratky, se kterými si čtenář v průběhu knihy seznamuje. Svou knihu dokládá rejstříkem použité literatury a nezapomene připojit užitečné odkazy na webové stránky zabývající se daným tématem.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Publikace o dějinách Gestapa bude zajímavá pro milovníky historie II. světové války. Rozšíří však obzory každému, kdo by si chtěl připomenout, jakým způsobem Gestapo pracovalo a šířilo mezi lidmi hrůzu.

Krásné dny bez tajných státních policií Vám přeje bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a odkazy:

BUTLER, Rupert. Gestapo, dějiny Hitlerovy tajné policie, 1933 – 1945. 1. vydání. Praha:

Svojtka & Co. s.r.o., 2015. 192 str. ISBN 978-80-256-1778-6.

Životopis Ruperta Butlera na Databaziknih.cz je dostupný zde: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/rupert-butler-6046

Fotografie knihy „Gestapo, dějiny Hitlerovy tajné policie, 1933 – 1945“ je dostupné na stránkách Svojtka.cz zde: http://www.svojtka.cz/shop/kniha/3941-gestapo.html

Fotografie hlavního sídla Gestapa dostupná na Wikipedii zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gestapo

Autor: Hana Rebeka Šiander | pondělí 18.4.2016 18:43 | karma článku: 21.02 | přečteno: 698x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 2439 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Jak přežít nejen teroristický útok“ od Andora Šándora

Kniha předního experta Andora Šándora „Jak přežít nejen teroristický útok“ je stručná, jasná a přináší informace, které nám chyběly. Co dělat při výbuchu bomby? Jak reagovat na střelce v budově? Co s najíždějícím autem do davu?

24.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 832 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 200 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Karel Trčálek

Má Protiproud pravdu, bude pozítří konec světa?

Kontrarevoluční magazín Petra Hájka predikuje na víkend (má pršet) konec světa. Já říkám: „Díky bohu, však už je na čase!“

21.9.2017 v 18:39 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 327 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 5091

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.