Pojďte se zasnít u ženského románu Lídy Merlínové ze třicátých let XX. století „Jedna ze sta“. Prvorepubliková éra, podmanivé prostředí filmových ateliérů, pražských kaváren, svět dam a gentlemanů… A lásky, jak jinak.
PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?
Ženský román od Ludmily Pecháčkové (napsáno pod pseudonymem Lída Merlínová), „Jedna ze sta“ patří k mým nejoblíbenějším, ke kterým se ráda vracím. Poprvé jsem jej četla asi ve třinácti letech, naposledy před pár dny.
V románu nacházím lásku mnoha podob, jak ji popsala autorka. Největší prostor dává první velké lásce, kterou nachází hlavní hrdinka příběhu Lojza Jansová.
Ke knize se vracím, když potřebuji „vypnout“ a uniknout do jiného času (prvorepublikového Československa) a uprchnout do jiného světa (lákavého světa Barrandovských filmových ateliérů a pražských kaváren).
V neposlední řadě si román ráda přečtu, když potřebuji povzbudit a motivovat se v učení cizích jazyků (hlavní hrdinka se naučila sama tři jazyky během pár let).
V ateliérech se stále milovalo, nenávidělo, pomlouvalo a rozcházelo a všechny filmy pojednávaly o lásce. Pavlátovi se již z toho slova dělalo špatně, zvláště když viděl, jak se zneužívá a využívá, jak špatně se mu rozumí a jak málo opravdové lásky je na světě.Jedna ze sta, Lída Merlínová
POSTAVY KNIHY
Červenou knihovnou, kterou kniha „Jedna ze sta“ bezesporu je, zachycuje pět let života tří ženských hrdinek. Hlavní postavou je Lojza Jansová, patnáctiletá, nezaměstnaná, nedostatečně vystudovaná dívka, která musela v tíživé rodinné situaci odejít z doma a najít domov v ženském pensionátu Lada. Vysoká, hubená dívka s hlubokým hlasem, na svůj věk velmi vyrovnaná a rozumná, ale jak si všichni myslí a někteří říkají – beznadějně ošklivá.
Božka Čížkovská je pětadvacetiletá pěkná brunetka. Je učitelkou, která se konečně po mnoha letech strávených na vesnicích vrací do vytoužené Prahy.
Oslnivě krásná je dvacetiletá blondýnka Maryna Nováková, která absolvovala hudební konzervatoř, klavírní a varhanické oddělení, a právě hraje v několika kostelech na mších.
Každá ze tří žen má jiné přání – Lojza touží po práci, která by jí zaplatila bydlení, nejnutnější výdaje a zbylo jí alespoň tolik, aby si mohla koupit mléko a chleba v automatu Koruna na Václavském náměstí. Každou volnou chvíli, když právě neshání zaměstnání, věnuje obchodní korespondenci a učení se cizím jazykům, které by jí pomohly najít dobrou práci. Uvědomuje si tvrdou realitu života a musí se především uživit a postarat se o sebe.
Božka během dne učí ve škole v Radotíně, odpoledne si kupuje nové šaty a večery tráví v pražských kavárnách, biografech a na výstavách. Doufá, že zde narazí na muže svého života, za kterého by se provdala a založila rodinu.
Maryna se nechá zastupovat v kostelech při mších studenty z konzervatoře a sama během dopoledne dlouho vyspává, aby byla svěží na večerní a noční život ve společnosti. Je obklopena mladými muži, kteří jsou oslněni její krásou, ona jimi však pohrdá, protože není přece krásná jen tak pro nic a pro nikoho obyčejného! Touží se dostat k filmu a je si jistá, že je to jen otázkou času.
Po pěti letech… Z Lojzy se stane úspěšná překladatelka tří jazyků a později osobní asistentka ředitele filmových ateliérů. Božka si v honbě za ženichem nechá poplést hlavu ženatým mužem a tvrdě na to doplatí a Maryna přijde ve své lehkovážnosti o jisté gáže v kostelech.
Zatím se ti dva pokoušeli něco jíst a bylo to marná námaha: Když je člověk zamilovaný, ztrácí chuť k jídlu a když je v přítomnosti milované osoby, pak nemůže jíst vůbec. Snad i to patří k lásce. Přestali tedy předstírat hlad a chuť a pokoušeli se mluvit.Jedna ze sta, Lída Merlínová
Jsme svědky rozvíjejícího se vztahu mezi Lojzou a o dvacet let starším a světově známým kameramanem Karlem Pavlátem. Jak tento vztah dopadne? Má naději na budoucnost? A čím vším musí projít tři mladé ženy, aby se změnily ve svém náhledu na sebe sama i okolí a nalezly pro sebe toho pravého muže?
STYL A JAZYK KNIHY
Román „Jedna ze sta“, jenž vznikal ve třicátých letech minulého století, je napsán češtinou té doby, někdo by řekl archaickým jazykem. Děj knihy je skvěle vystaven a dostatek přímé řeči zrychluje tempo románu.
Kniha nádherně zachycuje prvorepublikové období s prosperitou a úspěchem, který se skrývá za tvrdou prací, ale ukazuje i chudobu a nouzi. Autorka, která v té době žila, velmi trefně popisuje, jakou moc měly (a mají) peníze a konexe ve společnosti, ale také jak cenné bylo dobré jméno a pověst, čest gentlemanů, hodnota manželství…
Ludmila Pecháčková, rozená Skokanová (*3. 2. 1906 Praha – 11. 7. 1988†) byla česká subreta, tanečnice, žurnalistka a spisovatelka, autorka nenáročné, zejména milostné četby, dívčích románů, knih pro mládež a životopisů významných osobností. Publikovala pod pseudonymem Lída Merlínová. Vystudovala dramatickou konzervatoř, krátce působila jako elévka v Národním divadle a v operetním souboru olomouckého divadla. V roce 1939 zfilmoval Vladimír Slavínský její román „Zlatý člověk“. V Olomouci vedla soukromou taneční školu a po roce 1945 v Praze působila jako učitelka tance.
KOMU BY SE TATO KNIHA MOHLA LÍBIT?
Romantický příběh „Jedna ze sta“ je pro ženy, které se rády zasní a zamilují. Kniha je z edice „do kabelky“, tedy ideální červená knihovna pro chvíle, které mají ženy jenom pro sebe.
Krásné a romantické dny vám přeje Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie a odkazy:
MERLÍNOVÁ, Lída. Jedna ze sta. 3. Vydání, Praha: Nakladatelství Ivo Železný, 1991, 170 stran. ISBN: 80-7116-025-3
Životopis Ludmily Pecháčkové je dostupný na Wikipedii zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludmila_Pech%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1
Fotografie Barrandovských filmových ateliérů je dostupná na iDNES.cz zde:
http://zpravy.idnes.cz/barrandovske-ateliery-stoji-uz-80-let-nemci-tu-tocili-falesna-vitezstvi-13u-/domaci.aspx?c=A111123_1689440_praha-zpravy_sfo
