Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze knihy Petra Zídka - Hana Benešová

12. 10. 2015 22:17:00
Jaká byla Hana Benešová, manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše? Proč se stala nedostižným vzorem první dámy naší země? Historik a novinář Petr Zídek přináší jedinečnou a čtivou biografii Hany Benešové.

PRVNÍ DÁMA

V období existence Československa (1918 – 1938; 1945 - 1993), poté i České republiky (1993 až po současnost) měla naše země jedenáct manželek prezidentů. Mezi nimi zaujímá jedinečné a nedosažitelné místo manželka druhého prezidenta Československa, Hana Benešová. Právě s jejím jménem bylo poprvé spojováno ono americké „první dáma“.

Historik a novinář Petr Zídek nás seznamuje s historií rodiny Vlčků, ze které Hana pocházela. Popisuje její vzdělání, které si po celý život doplňovala četbou a vzděláváním se v jazycích (němčinu, francouzštinu a angličtinu).

Dozvíme se, jak se z Anny stala na přání svého budoucího manžela Hana, o netradičním zasnoubení na začátku 20. století a o svatbě v Kostele svaté Ludmily na pražských Vinohradech, která se uskutečnila za účasti čtyř lidí, kdy navíc jedním svědkem byl místní kostelník.

„Ti dva mladí lidé, jinoch a dívka, kteří se onoho májového dne zasnoubili uprostřed květů nejkrásnějšího pařížského sadu, nemohli ovšem tušit, co pro ně budoucnost chystá, ale ta budoucnost ukázala, že byli druh druha navzájem hodni. Byli, jak se lidově říká, pro sebe stvoření – a jistě není příliš odvážný osud, že kdyby byl Edvard Beneš volil jinak, nebyl by se v budoucnosti mohl státi zcela tím, čím se pro svůj národ stal; neboť jeho choť měla na jeho díle větší podíl, než se zdá a ví. Je zajisté vedle spolupráce přímé a zjevné také druh spolupráce ještě mnohem účinnější, byť nepřímé a skryté: záleží ve víře ženy v muže a jeho úkol i v její lásce k němu a v onom sotva popsatelném kouzlu, které z její harmonicky vyrovnané osobnosti vyzařuje do života mužova a znásobuje i jeho sílu k službě nadosobnímu cílu a jeho odolnost vůči lidské závisti a zlobě, kterými služba taková bývá provázena.“

Ladislav Kunte, Benešův životopisec

Hana Benešová podporovala svého muže (také ze svého dědictví) nejen během jeho studií v zahraničí i Rakousko-Uhersku, Francii a Anglii, ale také v těžkých chvílích, kdy strávila několik dlouhých měsíců ve vazbě, když kryla svého muže v exilu (byť jí sám Beneš poradil, aby se jej případně zřekla, nebo se dokonce rozvedla).

30 LET V POLITICE A DIPLOMACII

Byla oporou svému manželovi v každém období jeho politické kariéry, ať už byl ministrem zahraničí, předsedou vlády, prezidentem, vůdčím představitelem československého zahraničního odboje a poté šéfem československé exilové vlády a nakonec znovu prezidentem Československa v roce 1945. Hana Benešová se pohybovala ve vysoké politice a diplomacii třicet let svého života.

„Neexistuje jediný pramen, který by popisoval nějaké její (Hany Benešové) společenské či jiné faux pas.“

Historik Petr Zídek

Úzké vztahy měli Benešovi s rodinou Masarykovou, s prvním presidentem, dcerou Alicí a Olgou, synem Janem, Masarykovou neteří Ludmilou Lípovou a jejím manželem, Masarykovými vnoučaty Annou a Herbertou a Herbertem Revilliodem.

"Pravá žena diplomatova. Umí moudře mlčet. Žena statečná."

T. G. Masaryk

„Já mám vždycky dojem, že Ty (Hana Benešová) a Edka (Edvard Beneš) – to jest syntéza – Mama s Tatou, to bylo také tak.“

Alice Masaryková

STOVKY ŽÁDOSTÍ O RADU A POMOC

Hana Benešová byla během svého života v písemném styku s desítkami lidí v Československu i zahraničí, se kterými udržovala přátelské vztahy. Obracely se na ni však stovky lidí, kteří jí žádali o radu či praktickou, případně finanční pomoc. S pomocí osobní sekretářky na všechny dopisy a žádosti odpovídala, všem se osobně věnovala, a když finančně pomáhala, pak ze svých vlastních peněz.

„Tichá, jemná a krásná; trpělivá a skromná; krajně sebezapíravá, vedle muže tak přetíženého prací, jako vždy byl ministr Beneš. Dokonalá dáma ve smyslu osobní kultury a obětavé služby rodinné i společenské.“

Spisovatel Karel Čapek, 1935, Lidové noviny

Kniha přibližuje Hanu Benešovou jako inteligentní, neustále se vzdělávající se, ovládající několik jazyků, galantní a okouzlující, ale také jako velice skromnou a pokornou ženu, za všech okolností stojící po boku svého manžela Edvarda Beneše.

„Pro naše ženy, jejichž muži často odcházejí do hostinců, do kavárny, do schůzí sami, je obraz této harmonické dvojice (Edvarda a Hany Benešových) čímsi nesmírně krásným. Muž, který jde všude se svou ženou, který se s ní dělí o své starosti i radosti, který z ní učinil svého spolupracovníka! Je to sen každé ženy, stanouti po boku muže jako jeho kamarád, ale ne všem se toho dostane.“

Článek „Cestička k srdci žen“, České slovo, 1935

Po smrti svého manžela v roce 1948 se Hana Benešová stáhla zcela do ústraní a snažila se vyrovnat se ztrátou. Nikdy se jí to však zcela nepodařilo.

Nikdy během třiceti let ve vysoké politice nevytvářela záměrně svůj image a neusilovala o publicitu, ale naopak. Přesto se stávalo, že když v 50. a 60. letech nastoupila v Praze do tramvaje, všichni cestující povstali v úctě, muži na ulici při pozdravu smekali klobouky a někteří před Hanou Benešovou dokonce klekali na ulici.

KNIHA, KTERÁ DOSUD NA ČESKÉM TRHU CHYBĚLA

Zídek zaplnil na českém knižním trhu svou knihou o druhé „první dámě“ Československa citelnou mezeru, neboť až do tohoto okamžiku nebyla Haně Benešové věnována žádná větší historická práce. Kniha je doplněna mnoha dosud nepublikovanými dokumenty a fotografiemi.

Při četbě této biografie se dozvíme zajímavá historická data a cenné informace ze života Hany Benešové a jejího manžela Edvarda.

Pokud však pustíme uzdu své fantazii, můžeme v životním příběhu objevit i další linii – příběh dívky z chudé rodiny, která se dostala až na samý společenský vrchol a veliké oddané oboustranné lásky.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Pokud se zajímáte o dějiny, zajímavé historické osobnosti, nebo o významné ženy posledního století naší země, mezi které zcela jistě Hana Benešová patřila, pak vám tuto knihu vřele doporučuji.

Krásný den přeje Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, odkazy:

Wikimedia. Edvard Benes with his wife. Foto dostupné z:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Benes_with_his_wife_in_1934.jpg

Fotografie Hany Benešové dostupné z: www.google.cz

ZÍDEK, Petr. Hana Benešová, Neobyčejný příběh manželky druhého československého prezidenta (1885 – 1974). 1 vydání. Praha: Euromedia Group k.s. 2014. 288 str. + 40 str. příloh. ISBN Idea servis, 2004. 137 s. ISBN 978-80-242-4681-9.

Autor: Hana Rebeka Šiander | pondělí 12.10.2015 22:17 | karma článku: 11.44 | přečteno: 437x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 2439 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Jak přežít nejen teroristický útok“ od Andora Šándora

Kniha předního experta Andora Šándora „Jak přežít nejen teroristický útok“ je stručná, jasná a přináší informace, které nám chyběly. Co dělat při výbuchu bomby? Jak reagovat na střelce v budově? Co s najíždějícím autem do davu?

24.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 832 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 200 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Karel Trčálek

Má Protiproud pravdu, bude pozítří konec světa?

Kontrarevoluční magazín Petra Hájka predikuje na víkend (má pršet) konec světa. Já říkám: „Díky bohu, však už je na čase!“

21.9.2017 v 18:39 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 375 | Diskuse
Počet článků 327 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 5091

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.