Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze knihy „Můj život s Reinhardem“ od Liny Heydrich

5. 09. 2015 18:11:00
Třetí nejvýše postavený muž Říše a původce holocaustu, Reinhard Heydrich, byl v očích své manželky Liny milující manžel a vzorný otec. Až do konce svého života byla přesvědčena, že jeho úkol v Protektorátu byl pozitivní.

PROČ PRÁVĚ TATO KNIHA?

Období druhé světové války je pro mě velmi zajímavé. Byla to doba, která byla pro Československo opuštěné sousedními národy a vydané napospas diktátoru Adolfu Hitlerovi, nesmírně těžká.

Reinhard Heydrich byl zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava necelý rok, přesto zásadním způsobem ovlivnil naše dějiny a zasáhl do životů mnoha lidí.

Kladu si otázky: Co to bylo za člověka? Z jakých poměrů pocházel? Co a kdo utvářel osobnost hlavního organizátora holocaustu a nacistického zločince?

„Nordického, germánského člověka přesvědčíte nebo zlomíte. Čecha, slovanského člověka, lze jen těžko přesvědčit, vždy se ohne, nikdy ho nezlomíte. A když ho přestanete ohýbat a pustíte jej, tu se zase vzpřímí, zase tu stojí a znovu je vám protivníkem. Z toho plyne závěr, že ho musíte pořád přitlačovat, aby musel být stále ohnut, aby poslouchal a tahal.“

Reinhard Heydrich

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (*7. 3. 1904 – 4. 6. 1942) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera a třetí nejvyšší představitel SS (obergruppenführer SS) a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a Bezpečnostní služby, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Byl jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Žil s manželkou Linou Heydrich, měli čtyři děti. Heydrich zemřel na následky atentátu československých parašutistů vyslaných z Anglie.

AUTORŮV STYL, JAZYK, GRAMATIKA...

Lina Heydrich se rozhodla po smrti svého druhého muže Maunea Manninena sepsat své vzpomínky na život s Reinhardem. Knihu začala psát v roce 1975 a v Německu vyšla o rok později. V České republice vyšla kniha poprvé v roce 2012.

Lina Heydrich se podrobně věnuje genealogii rodin Heydrichových i své vlastní rodiny von Osten, popsala rodinné poměry a důležitost vzdělání na začátku dvacátého století. Zachytila zásadní události i podrobnosti ze života s Reinhardem velmi čtivým způsobem.

Knihu doprovází desítky fotografií z veřejného i soukromého života Heydrichových, ale i osobní dokumenty (např. vysvědčení o konání služby Reinharda Heydricha, jeho povýšení do hodnosti SS-Obergruppenführera před nástupem do funkce zastupujícího říšského protektora, smuteční oznámení k úmrtí Bruno Heydricha...), či úřední dokumenty (např. odtajněný dokument britského Útvaru speciálních operací o fyzické likvidaci Heydricha ze dne 22. 1. 1942, který zmiňuje různé alternativy útoku, plán cesty z Panenských Břežan do Prahy, titulní zpráva pitevní zprávy Heydricha...), které nebyly dosud publikovány.

Kniha je doplněna úvodním slovem druhorozeného syna Heydrichových, Heidera. Pozoruhodné je také otištěné interview redaktorky Hany Benešové z časopisu Reflex, která zpovídala Heidera v roce 2011.

Informace, které uvedla Lina Heydrich na několika místech mylně, uvádí na pravou míru historik Jaroslav Čvančara, který knihu doplnil doslovem.

O ČEM JE KNIHA?

Lina Heydrich popisuje Reinharda jako milujícího manžela a vzorného otce tří dětí (čtvrté dítě se narodilo pár dnů po smrti Reinharda). Přesto je známý její výrok, že z desetiletého manželství nebyl Reinhard sedm let doma.

Svého muže vnímá jako pracovitého a zásadového muže, zcela oddaného ideám nacismu. Jeho úkol v Protektorátu Čechy a Morava byl pozitivní a nikdy neporozuměla, proč byl na něj spáchán atentát.

Lina Heydrich popisuje, jak se jí líbilo v Čechách a jak učinila všechny kroky k tomu, aby zámek v Panenských Břežanech po vítězném konci války Německem odkoupila.

Přiznává, že o klíčových událostech nacistického Německa jako např. o Křištálové noci, Norimberských zákonech, Konference ve Wannsee (šlo přeci o vystěhování Židů na Madagaskar či na Sibiř), nebo dokonce o vyhlášení války v roce 1939 Reinhard nevěděl a byly pro něj překvapením, stejně jako pro ni.

Ačkoliv Lina zmiňuje, jak Reinhard v soukromí hovořil o svých pracovních úkolech a své snaze pomoci českému národu, netajil se na veřejnosti svým pohrdáním k Čechům a prohlašoval:

„Nechci se pokoušet starými metodami poněmčit ten český ksindl.“

Reinhard Heydrich

Těžko uvěřitelné je také tvrzení, že třetí nejvýše postavený muž v Říši, Reinhard Heydrich, dostával se svou rodinou potravinové lístky na stejný příděl jako každý jiný Němec. Lina popisuje, jak měli problém vyjít. Řešením bylo pořízení si malého hospodářství s několika zvířaty v Berlíně, o které se starala, aby měli co jíst.

Rovněž plat, který Reinhard dostával, jim nestačil a každý měsíc měli Heydrichovi problém s penězi vyjít. Spláceli stěží zakoupený dům v Berlíně a letní dům ve Fehmarnu, na který měli dvě hypotéky.

Ačkoliv je kniha svým obsahem velmi cenná, některé části zní opravdu neuvěřitelně. Čtenář znalý historie si tak klade otázky, zda Lina Heydrich byla opravdu tak naivní a svému muži cele důvěřovala (což sama ostatně píše) a nevěděla o poslání a úkolech svého manžela? Nebo knihu napsala zcela záměrně tak, aby vylepšila alespoň dodatečně pohled na svého muže?

Lina Heydrich, rozená Lina von Osten (*14. 6. 1911 - 14. 8. 1985†) byla manželkou zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy, generála policie, SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Měli čtyři děti – Klause, Heidera, Silke a Marte. Po Heydrichově smrti v roce 1942 zůstala do roku 1945 s dětmi na zámku v Panenských Břežanech. V roce 1945 několik měsíců utíkali na ostrov Fehmarn za rodiči. Později se vdala za ředitele finského národního divadla Maunea Manninena. Když podruhé ovdověla v roce 1975, začala sepisovat své vzpomínky na život s Reinhardem.

Zajímavá je také Linina zmínka o vybudování ústředního topení na zámku v Panenských Břežanech po smrti svého manžela. V knize však zapomněla napsat, že se jednalo o mnohem rozsáhlejší stavební úpravy - postavení mohutného krbu ve velké hale v přízemí, bazénu pro děti či brouzdaliště v zahradě.

Práci vykonávala větší skupina židovských vězňů, kteří dorazili nákladním vozem v roce 1942 z terezínského ghetta. Podle Liny pracovali na zámku více jak rok a ubytovala je v bíle vykachličkované prostorné maštali, kam byla přivedena dokonce i voda.

Před zpáteční cestou do Terezína se Lina zmiňuje o deputaci Židů, kteří ji velice prosili, aby pro ni směli pracovat dál. Píše však, že to zařídit nemohla. Židé se vrátili zpět do Terezína, a jak víme z historie, tou dobou odjížděl jeden transport za druhým do Osvětimi...

AUTORSKÝ HONORÁŘ ZA KNIHU

Pokud by vás stejně jako mě napadlo, že Reinhard Heydrich připravil o život tisíce lidí a nevidíte důvod, proč byste měli jejím zakoupením financovat Heydrichovu rodinu, pak vás mohu uklidnit. Majitelé autorských práv Liny Heydrich se vzdali celého honoráře a věnovali je na dobročinné účely ve prospěch české nadace.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Kniha Liny Heydrich není často věrohodným líčením historických událostí, přesto má svou hodnotu. Ocení ji především milovníci historie, historici či badatelé.

Přeji zajímavé čtení, Vaše bloggerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Životopisy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Reinhard_Heydrich

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lina_Heydrichov%C3%A1

Citát: http://citaty.net/autori/reinhard-heydrich/

Fotografie zde: www.google.cz

Heydrich, L.; Můj život s Reinhardem; 2012, Toužimský & Moravec, vydání první,

ISBN 978-80-7264-126-0

Autor: Hana Rebeka Šiander | sobota 5.9.2015 18:11 | karma článku: 17.64 | přečteno: 1120x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Česká politika a média po roce 1989“ od Petra Žantovského

Publikace novináře a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského „Česká politika a média po roce 1989“ mapuje více jak dvacet let dění v mediální sféře a české politiky. Kdo ovlivňuje koho? Média politiku či politika média?

16.9.2017 v 16:57 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze filmu „Vykoupení z věznice Shawshank“

Film režiséra Franka Darabonta „Vykoupení z věznice Shawshank“ z roku 1994 patří mezi nejlepší filmy všech dob. Film vzdává hold přátelství, lidství a naději, kterou nemůže nikdo zničit, i kdyby se o to snažil sebevíc.

5.9.2017 v 22:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Postava kapitána Exnera v podání herců Valy, Kostky, Kodeta, Heřmánka a Dlouhého

Na televizní obrazovky opět zavítal kapitán Exnera z detektivek spisovatele Václava Erbena. Jedná se o páté filmové zpracování této postavy. Kdo ale zahrál kapitána Exnera nejlépe? Vala, Kostka, Kodet, Heřmánek či Dlouhý?

31.8.2017 v 16:22 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 2439 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Jak přežít nejen teroristický útok“ od Andora Šándora

Kniha předního experta Andora Šándora „Jak přežít nejen teroristický útok“ je stručná, jasná a přináší informace, které nám chyběly. Co dělat při výbuchu bomby? Jak reagovat na střelce v budově? Co s najíždějícím autem do davu?

24.8.2017 v 18:01 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 832 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 398 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 209 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Karel Trčálek

Má Protiproud pravdu, bude pozítří konec světa?

Kontrarevoluční magazín Petra Hájka predikuje na víkend (má pršet) konec světa. Já říkám: „Díky bohu, však už je na čase!“

21.9.2017 v 18:39 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 377 | Diskuse
Počet článků 327 Celková karma 20.19 Průměrná čtenost 5091

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky. Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka a spisovatelka.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. Nyní pracuji na dalších knihách. 

Najdete mě také na mém webu siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.