Nejdřív se pořezal, pak se topil a nakonec se upálil! - I. díl

16. 02. 2011 10:03:43
Tak to není scénář dalšího bakalářského příběhu, ale mé ohlédnutí za Štědrým dnem. Často si přejeme o svátcích ono – „šťastné a veselé“ a já jsem skutečně zažila veselé Vánoce, na které určitě nikdy nezapomenu. Pojďte si přečíst a společně se mnou i prožít, jak jsem strávila Štědrý den s dobrým přítelem. Protože jsem slíbila, že pravou identitu přítele neprozradím, říkejme mu třeba Oskar...

christmas.jpg
Neodpustím si malé ohlédnutí za Vánocemi, které jsem prožila v roce 2010. Vánoce miluji a slavím je tak dlouho, jak to jen jde. Tedy od půli listopadu do konce ledna nového roku.

Dlouho to vypadalo, že po rozchodu s přítelem, budu na Štědrý den sama ve svém malém bytě ve městě sněhem zapadaném Ústí nad Labem, kde téměř nikoho neznám.

Ve hře byly dvě varianty, jak bych mohla strávit Vánoce. Buď je strávit s matkou a bratrem v Hradci Králové, přičemž ani jeden z nich nemá rád Vánoce.

Strávila jsem s nimi zhruba dvacatero vánočních svátků a vím, že to byly pokaždé Vánoce v napjaté a nervózní atmosféře. Často byly dny klidu sabotovány pokusy, jak největší svátky roku zničit úplně.

Druhou variantou bylo, že budu sama na severu Čech. Tato možnost byla pro mě dost hrozná. Předem mi bylo jasné, že Štědrý den o samotě bych proplakala. Rozumějte mi dobře, svátky mají smysl, když je máte s kým slavit.

TELEFONÁT OD OSKARA

Nakonec mi však zavolal dobrý přítel z Prahy. Říkejme mu třeba Oskar. Také jeho potkal smutný osud a měl být poprvé téměř po dvaceti letech na Štědrý den sám.

Oskar věděl, že bych byla na Štědrý den sama a jeho čekalo to samé. Proto se mě zeptal, zda bych nechtěla strávit Štědrý den s ním. Nejdřív jsem váhala, protože vánoční svátky se většinou slaví v nejužším rodinném kruhu. Ale protože nás oba čekal Štědrý den strávený o samotě, nadšeně jsem souhlasila.

Předem jsme se dohodli, že Oskar se postará o kapra. Den předtím jsme se potkali a nakoupili potraviny pro bramborový salát. Na Štědrý den jsem dorazila k Oskarovi s předstihem a dali jsme vařit brambory na salát.

NEJDŘÍV SE POŘEZALchristmas_tree.jpg

I když jsem se vyučila kuchařkou, ocenila jsem, jak se Oskar postavil k přípravám v kuchyni. Já jsem rozdala úkoly - co, jak a kdo nakrájí a dali jsme se do práce. Oskar se chopil nože a jal se krájet cibuli. Po chvíli však poněkud nešikovně zakrojil obrovskou cibuli a pořezal.

Říkala jsem, že mu to ošetřím, ale Oskar se jako správný chlap bránil slovy: „To nic není!“ A nenechal se odradit!

Když ale bylo na dlažbě v kuchyni víc jak deset kapek krve a zdálo se, že Oskar časem pomalu, ale jistě vykrvácí, a navíc zakrvácí i cibuli, dal se přemluvit a ruku dal pod studenou vodu. Pak jsem mu poradila, aby ji zdvihl vzhůru, aby se odkrvila a já zatím našla náplast na ránu.

Než se rána uzavřela a Oskar přestal krvácet, pokračovala jsem v krájení dalších přísad do salátu. Oskar se ke mně po chvíli přidal a pomalu (mnou již odborně poučen – konec konců jsem přeci jenom vyučená kuchařka) jsme pokračovali v krájení a loupání.

Nakonec jsme přidali ingredience a dvě mísy bramborového salátu byly hotovy. Proč tolik? Oskar čekal v příštích dnech návštěvy a tak jsme ho připravili dost pro všechny. Salát jsme uložili jsme je do ledničky a na chvíli jsme si šli oddechnout.

PAK SE TOPILgiftes.jpg

Nejdříve jsme si s Oskarem dali čaj, poslouchali americké vánoční písně ze 30. a 40. let XX. století a vyprávěli jsme si o tom, jak jsme dřív slavili Vánoce. Pak Oskar nalil do sklenic minerálku a já jsem začala vyprávět veselé vánoční příhody z mé rodiny.

Oskara mé povídání tak pobavilo, že se rozesmál právě ve chvíli, když upíjel minerálku! Však to znáte sami! Kvalitní Mattoniho minerálka bohatá na bublinky udělala své! Voda v ústech, v nosní dutině – zkrátka, Oskar se začal topit!

Nejdřív jsem si myslela, že mu zaskočilo a hned se to "spraví", ale červené oči plné slz a dlouhý kašel hovořil sám za sebe. Když se Oskar po několika minutách uklidnil, začali jsme si oba dělat legraci: „Tak co nás ještě potká? Krev, slzy a topení se už bylo!“ Zasmáli jsme se a šli jsme strojit stromeček.

Oskar přinesl tři krabice s elektrickými světýlky na stromeček. Shodli jsem se na jednom z řetězů a Oskar se dal do rozmotávání. Pak ho navěsil souměrně na krásnou zelenou borovičku, která provoněla pokoj, a já věšela skleněné ozdobičky. Nakonec pár stříbrných řetězů a měli jsme hotovo!

Na II. díl se můžete těšit ve ČT 17. února 2011 dopoledne.

Fotografie a odkazy:

http://www.flickr.com/

Autor: Hana Rebeka Šiander | středa 16.2.2011 10:03 | karma článku: 14.98 | přečteno: 1163x

Další články blogera

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 755 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

79. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau

Každý rok bysme si měli připomínat výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna roku 1945. Také letos se přímo v koncentračním táboře konal slavnostní večer za účasti přeživších a politiků.

27.1.2024 v 20:32 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 456 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Zítra přijde Olah“ od Martina Sichingera

Kniha spisovatele Martina Sichingera „Zítra přijde Olah“ je dokonalou, trefnou, vtipnou a jasnou sondou do života 80. let XX. století ve Vimperku na Šumavě. Ne však pohledem dospělých, ale očima žáka 7. C Michala Zídka.

20.1.2024 v 19:16 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 303 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Tak se nám tu rozmohl takový nešvar: Dloubání prstem v nose!

Poslední roky jsem narazila na příšerný jev – dloubání prstem v nose. Prostředí, ve kterém se mu daří, je pražské metro, tramvaje a autobusy. Kdo jsou hříšníci? Mladí chlapci od 14 do 20 let. Nesmiřujme se s tím a bojujme!

18.1.2024 v 20:02 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 616 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 33.62 | Přečteno: 566 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.21 | Přečteno: 1954 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 283 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 272 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 15.28 Průměrná čtenost 3816

Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

TOPlist

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...